Pojmenování nanuk pochází z 20. let 20. století a je všeobecně známo, že nejoblíbenějším nanukem je v České republice tradiční Míša, Eskymo a ruská zmrzlina. V horkých letních dnech lidé po studené dobrotě prahnou nejvíce. Nanuk může být smetanový, obalený v čokoládě či vodový. 

Jestliže rádi zkoušíte nové a nové věci, zkuste si vyrobit doma vlastní nanuky. Je to jednoduché. Můžete vyzkoušet buď osvědčené recepty z internetu, nebo si udělat nanuk podle toho, co máte rádi. Výborným pomocníkem jsou speciální formičky na výrobu nanuků.

Sama mám ráda nanuky, které především osvěží a není v nich příliš velké množství cukru, abych neměla výčitky kvůli linii 🙂. Zkusila jsem proto hned 2 druhy nanuků, a to banánový a ananasový s kiwi. Pojďme si společně ukázat jak na to!

Příprava

Jak jsem již uvedla, nanuk jde vyrobit snad ze všeho. Já jsem si nakoupila ananas, banány a kiwi. Podle toho jestli vyrábíte nanuky krémové či vodové potřebujete odlišné suroviny:

1) mléko

Stává se, že Vám bolest svalů, kloubů a některých částí těla znemožňuje každodenní pohyb? Nebo máte nějaké zdravotní problémy, které Vás limitují? Pokud tato omezení chcete eliminovat, zvu Vás na svůj kurz kineziotapingu. 

Jedná se o zcela praktický kurz, který je zaměřen na nácvik jednotlivých tejpovacích technik, který Vás naučí ošetřit Vaše tělo po sportovní aktivitě, případně Vám umožní připravit Vaše klouby a svaly na zátěž. Ale to zdaleka není vše. Pomocí kineziotapingu je možné řešit problémy s celulitidou, pomůže Vám s vráskami či bolestí hlavy. 

Tejpování Vám bude užitečné jak v životě sportovním, tak osobním. Informace o tom, co umí kineziotaping naleznete na: http://www.moravec-tejping.cz/index.php/co-umi-kineziotaping.

Co se naučíte?

Naučíte se ošetřovat ta zranění a takové tělesné partie, které si zvolíte. Větší část kurzu tak bude ve Vašich rukou. Můžete se tedy v jeho rámci nechat také ošetřit. V ceně kurzu jsou obsažené tejpovací pásky, které budeme v průběhu kurzu potřebovat. 

Pro rezervaci míst piště prosím na honza@moravec-consulting.com. Jsou ještě 2 volná místa!

Moje malá holčičko,

opět se sešel rok s rokem a je tu 24. srpen. Tedy den, který se do mého a tatínkova srdce zapsal takovým způsobem, že jen těžko mohu najít slova, která by to vyjádřila… 

Dnes jsou tomu právě DVA ROKY, kdy jsi na nás poprvé zakřičela tím svým sametovým hláskem. Tím hláskem, kterým nás okouzluješ dodnes. Z počátku to bylo spíš o nervy nás všech (dokázala jsi totiž prokřičet i několik hodin v kuse), ale postupem času křik utichal a začaly ho nahrazovat první slova. Dnes už zvládáš i několik vět a my jsme na tebe neskutečně hrdí!

Za ten druhý rok svého života jsi ušla dlouhou cestu. Z mimi holčičky jsi se jako mávnutím proutku stala malou slečnou, která už dokáže jasně dát najevo, když se jí něco nelíbí, umíš si prosadit svůj názor – i když né vždy je správný, umíš spoustu nových slov a věcí, dokážeš se nááádherně vztekat a já z tebe čas od času úplně šílím 😀 

Zároveň ale dokážeš přijít a vlepit mi pusu přesně ve chvíli, kdy jí potřebuju, umíš mě rozesmát, když se mi zrovna smát nechce. Miluju tvoje projevy lásky…když ke mně přijdeš a obejmeš mě tak, jako by to mělo být naposledy… A já si v tu chvíli vždycky přeju, abychom se už nikdy nepustily ♥ Miluju, to jak se o mě „staráš“, když mě něco bolí…Jak přijdeš, pohladíš mě, pofoukáš a zeptáš se: „DOBÝ?“ Jasně, že jo, když jsi tu se mnou! Miluju ty tvoje ksichtíky, co na mě házíš, i to, jak krčíš nos, když ti řeknu, ať se na mě usměješ 😉 Miluju tě od hlavy až k patě a nikdy tomu nebude jinak!!!

Dnešní den mi ovšem i vhání slzy do očí… Končí pro mě, pro nás, to nádherné období, kdy jsme byly jen my dvě, a patřil nám všechen čas. Dnes mi končí ta ona krásná „dovolená“ a od pondělí se naše cesty budou každý den na čas rozcházet. Vím, že to tak má být. Vím, že ve školce budeš šťastná (alespoň v to tedy věřím), protože miluješ děti a společnost. Ale budu šťastná i já??? Snad ano… Až uvidím tvé další pokroky, třeba mě to přesvědčí, že to byl opravdu správný tah. O to víc si ale budu vážit každičké sekundy, co budeme spolu a svět bude zase jen náš 😵

Stejně tak, jako v období těhotenství, je kineziotejping také po narození miminka neocenitelným pomocníkem, těšitelem bolestí a řešitelem zdravotních problémů.  V 6-ti nedělí a po porodu se nejčastěji používá pro řešení následujícího:

• Bolesti zad a šíje – většinou se jedná o bolesti způsobené poškozením svalů. Především díky manipulaci s miminkem jsou zapojovány svaly, které nejsou na podobnou zátěž zvyklé, z čehož pramení časté problémy. Zde se účinek dostavuje velice rychle. 

• Zánět šlach na ruce. K poškození šlach dochází především chronickým přetěžováním – celodenní manipulaci s dítětem. Kineziotaping snižuje otoky, bolest pomáhá zasaženým svalům a tím usnadňuje přenos síly na úponové šlachy. V tomto případě se výsledek projevuje do 48 hodin. (viz. obrázek)

• Posílení svalů stěny břišní a urychlení hojení tkání a úprava trofiky v regionu. Viz. obrázek ve fotogalerii. Ideálně 1.-5.týdnů po porodu. Toto lepení napomáhá správnému hojení nejen svalů, ale také orgánů, které reagují zvětšení prostoru.

• Otoky stehen, lýtek a kotníků – zde je úleva velice rychlá. Během chvíle se zbavíte nepříjemného pálení, bolesti a pocitu těžkých nohou. V tomto ohledu je kineziotaping opravdu nejúčinnějším pomocníkem.

 Pro podrobnější informace si můžete napsat na honza@moravec-consulting.com, nebo volejte na 721 577 578. 

Domácí divadlo

Chtěla bych tu shrnout zamyšlení nad využitím hraní divadla pro nejmenší děti. Mám namysli divadlo hrané se zvířátky, panenkami či plyšáky atp.

U svého syna i u jeho kamarádů, kteří přijdou na návštěvu mám ověřeno, že již malé děti mají rádi, když jim dospělý hraje divadlo. Nepotřebujete k tomu žádné speciální vybavení, stačí konferenční stůl a „herci“. My používám vše výše uvedené, děti mají nejraději zvířatka. Skvělé je, když začínáme a končíme zazvoneněním zvonku.

Co ale poslední dobou shledávám na této aktivitě skvělé je její využití při jakési „psychohygieně“ dítěte ale i při výchově samotné.

Případ první, divadlo hraje rodič:

Pohádky si většinou vymýšlím až v průběhu hry, většinou mám předem jen promyšleno, o čem to bude (i tak je to pro mě dřina, vymýšlení příběhů není úplně moje parketa). Ráda využívám výchovná témata, například jak byl pejsek vůči kamarádům ošklivý a pak byl osamělý a smutný, protože si s ním nikdo nechtěl hrát. Jak se kočička ztratila v lese. Jak byla ovečka nemocná a nechtěla ležet v postýlce. Pohádka končí vždy „vhodným“ vyřešením. Pejsek si uvědomí, jak se choval a ostatním se omluví a pak je šťastný, že má zase kamarády. Kočička říká ostatním zvířátkům, která potká jak se jmenuje a kde bydlí a ptá se jich na cestu domů. Ovečka pochopí, že jí ležení v posteli pomůže, protože při běhání venku se jí přitíží. To jsou jen takové nápady, určitě každého napadne spousta dalších. Hlavně se tak nenápadně dají řešit různé aktuální výchovné problémy. Sice to není samospásné, ale je to zase trochu jiná úroveň výchovávání než běžné vysvětlování a nakazování.

V manželství je přesnadné se pohádat, náročné je však přátelsky mlčet nebo si přátelsky popovídat. Duchovně zanedbalí manželští snílci nám drze podsouvají, že základním předivem, z něhož je upleteno manželství, je jakési milostné štěbetání, laskání, objímání a souložení. Chceme-li zůstat u pojmu předivo, pak je jím především vlídné až líbezné ticho, slastné mlčení. Pamatujme, že splavný, roztomilý, hebký manželský dialog je něco, co si vroucně přejeme, aby bylo, ale co nikdy nevzniká samo o sobě a co nám není dáno shůry. Setrvat ve dvacetiminutové přátelské diskusi je něco jako vrcholové artistické číslo, jemuž se musíme učit, nikoliv týdny či měsíce, ale celá léta. Vždyť hrozba nečekaných skluzů dialogu do manželského sváru je ustavičná. Stačí nepatrný názorový rozdíl a nastává hřmění, kvílení, jednoduše hluk. Současní manželé jsou totiž do té míry neinformovaní, že se snaží svár co deformovaný dialog řešit opět dialogem. A nedohodnou-li se, nenastane přátelské manželské ticho, ale nepřátelské. To můžeme řadit mezi adrenalinové sporty, protože nic tak spolehlivě neničí dřeň nadledvinek jako rozvztekaný jedinec, který je odsouzen, aby mlčel. Oproti tomu je přátelské manželské ticho součástí takzvaného manželského volnoběhu, jímž je jedině spolehlivě jištěn nezbytný manželský provoz. V průběhu manželského volnoběhu se častujeme jen krátkými provozními poznámkami, ale nerozhovoříme se. Jedno vím jistě, že si lze nařídit mlčení, i když ne tak snadno, jak se nám zdá, ale přátelský manželský dialog si nařídit nelze. Ten vám totiž vyjde jako řešení vaší složité manželské rovnice. Zvláště pak, zaduní-li vám doma bouřka manželské krize, především zmlkněte. Pak zařaďte spořádaný manželský volnoběh, nejnutnější provozní poznámky a posléze takzvané ordinované terapeutické ticho. Teprve na tichu můžete spřádat ze svých jednotlivých výroků náročný manželský dialog.

Autor: Miroslav Plzák