„Ač jsem nikdy nevěřila tomu, že bych do nějaké podobné skupinky mohla patřit, čeká mě IVF. V pondělí jsem dostala Diphereline a od 29. června, kdy jdu na kontrolu, začínám stimulovat Gonalem. Je to naše 1. IVF a zároveň poslední možnost, jak zabojovat proti neplodnosti,“ vypráví jedna z maminek na Modrém koníku.

Když miminko nepřichází, přináší to často spoustu stresu, slz a různých vyšetření. Díky medicínskému pokroku už ale problémy s početím nebo dokonce neplodnost nemusí nutně znamenat to, že se pár svého vysněného dítěte nedočká. Mezi základní metody asistované reprodukce rozhodně patří IVF neboli mimotělní oplodnění. Mnoho lidí ale neví, co je během procesu čeká. Následující řádky vám celou problematiku pomohou trochu osvětlit.

Co znamená pojem IVF?

IVF, odborně in vitro fertilizace nebo lidově "oplodnění ve zkumavce" je proces, při kterém vajíčko oplodňuje spermii vně tělo. Je potřeba si uvědomit, že to není jediná metoda asistované reprodukce, ale jen jedna z nich. Při této metodě se stimulují vaječníky pomocí hormonů, aby se jich vyvinulo a dozrálo více. Vajíčka se poté odeberou z vaječníků a oplodní spermiemi. Když se oplodnění zdaří, jsou přenesena do dělohy. Vlastně se oplodnění ani neděje „ve zkumavce“, protože většinou probíhá v Petriho misce.

U lidí byla tato metoda poprvé úspěšně použita před 25 lety. Prvním dítětem se stala v roce 1978 Louise Brown. Metodu vynalezl Robert G. Edwars, který za svůj objev získal v roce 2010 Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu.

Od doby vzniku IVF se narodilo již více než milion dětí po celém světě. K tomuto druhu umělého oplodnění dochází ve chvíli, kdy předchozí léčba neplodnosti selhala či není vůbec možná.

"Maminko, " přišla ke mě Eli. Oči jí svítí a je natěšená, co asi řeknu, až mi předá to, co schovává za zády...

" To máš za to že tak dobře vaříš a tak vůbec, že všechno děláš, že se o nás dobře staráš..." podala mi vyrobenou květinku a pevně mě svírá kolem pasu... Jen tak, z ničeho nic... (jsem překvapená a dojatá)

Jindy u stolu...: "Mami, ty by si mohla dělat kuchažku ve škouce, potože ty važíš nejuepší jídua, eště uepší, neš ve škouce. Ve škouce mi to taky chutná, aue ty važíš úpně nejvíc nejuepší jídua!" Rozplývá se Matýsek nad obyčejnými špagetami s mletým a červenou omáčkou. A zrovna jsem si říkala, jak se to dnes zrovna moc nepovedlo. 

"Jó, máma děuá nejepší...!" přidává se Týnka.

Každou chvíli nacházím od Elisabetky vzkazy jako: "Mám tě moc ráda, jsi nejlepší💜💛💟", "Pro nejlepší maminečku na světě, od Eli od 💞" apod.

"Mám tě moc uáda, tulí se jen tak Kristýnka..."

Manžel jezdíval do práce na ranní MHD a na odpolední autem, protože autobus už k nám na zastávku večer nejezdil. Jednou po cestě z odpolední volá na řidiče autobusu, ať mu okamžitě zastaví, že musí vystoupit. Řidič na to, že mimo zastávku nesmí zastavit. Manžel s prosíkem, že je tady autem. Řidič chápavě odpovídá, že to jo, to je důvod a dupne na brzdu. Jde pěšky k parkovišti a v tom si uvědomí, že dal ráno auto do servisu. 

Po porodu už se mi špatně slezalo z postele když jsem měla jit povinně na wc hrozně mě bolelo v zadech na levé streně dole - bedra nějak jsem si říkala,že to bude asi tím porodem ,že jsem si něco namohla nebo s něčím pohnula tak mi sestříčky pomohli na převažecí křeslo a odvezli i s malou o dvě patra víš na oddělení šestinedělí a na pokoj.

Tam mi pomohli na lůžko dali injekci od bolesti a dovezli mi malou at jsme spolu.

Neděle ráno malá vizita má kontrola a dani nějakých léku na ty záda atd.V pondělí velká vyzita kontrola šití sahnutí na břicho zkrz dělohu a vizita malé atd, odpol mi byla poslaná Neuroložka, která mi dala obstrik a na další den poslala na fyzioterapii na aktivovaní esička.Bolest pořád stejná i po fyzioterapii i po podani nějakých léku do kapačky nepomohlo nic. V uterý vizita odeslání na kontrolni UZ zkrz min zavinutou dělohu a prý zápachu odemě.UZ v pořádku vic se neřešilo a bylo rozhodnuto, že já i malá můžeme ve středu jit domů. Domů jsem odjela belhajici se a skoro nechodící,tahnouci levou nohu za sebou.nastup do auta neskutečný horor a bolest musela jsem se nohy skládat jak při ochrnutí.měla jsem pocit, že jsem po bouračce na spodní část těla a né po porodu.Doma mi muž musel vše nosit pomáhat s malou do postele jsem lezla 10 min a z postele taky pajdala jsme a kulhala a měla bolesti.V pátek jsme šla na rehabky tady u nás a paní mi ukázala jak si ulevovat při ležení a dala nějaké cviky at to zkouším a dala doporučení na rehabky do Napajedel.Po vikendu bolesti pořád přetrvávali a v uterý došl už i muž že jsme v pokoji cítit.Do sprchy jsme chodila 3x za den, ale stále jsme se taky nějak tak divně cítila.V uterý jsem se na gyndu nedovola.Po konzultaci s kamarádkou ze šestineděli  - sestřičkou znemocnice mi doporučila zajit ke své dr na gyndu, že zápach není fiziologycky.Ve středu jsem se dovolala a hned mě vzala na poledne jsem měla dorazit.V ordinaci mě dr vyšetřila a zjistila důvod proč zapáchám.!!

Pan dr při zašívání mého poranění po porodu použil tampon, ktery mi nechal v pochvě a zapoměl ho vytáhnout. Měla jsme v sobě tedy 11 dní tampon!!!

Dr mi ho tedy vytáhla a teda neskutečný smrad atd ,ale u mě neskutečná uleva !!! udělala mi pruplach, kontrolní UZ zkrz zavinování dělohy,vzala stěr z pochvy, nasadila mi antibiotika, globuli na zavádění do pochvy a pruplachy at si dělám,byla mi odebrána krev na krevní obráz a crp.Kontrolu mi dala za týden a výsledky, že mi na druhý den zavolá.Takže důvod mého zápachu bylo, že mi po šití dr nechal v pochvě tampon.v nemocnici to nikdo nezkoumal,nestaral se nepodíval se do mě aby to zjistili.

Dva dny po vytažení jsem začínala zase troch líp chodit a pohybovat se záda povolily bolesti podbřišku se zmirnily,mohla jsme začít pomlu vic fungovat a hlavně jsem se začínala citit zase dobře. Po týdnu na kontrole u dr na gyndě mi zdělila,že naštěstí na to co jsme v sobě měla výsledky odběru nejsou až tak děsivé a hrozné ,že je vidět, že mám doboru a silkou imunitu crp bylo 11 normál je kolem 8 a krevní obraz byl taky v pořádku a v pochvě se naštěstí taky žádné vysoké nebo nebezpečné bakterie neobjevily.Takže by měl být vše v pořádku.Kontrolu mám za 14 dní a ještě mi vzala krev na to crp pro jistotu.

Pitný režim - téma, které se zejména v létě právem intenzivně řeší. Jsou děti, které za den vypijí velké množství tekutin a pak jsou tu také děti, do kterých dostatek tekutin dostáváte těžko. Mezi druhou vyjmenovanou skupinu dětí patří i moje dcerka. Několik maminek mě jistě pochopí, protože možná řeší to samé. Abychom děti přiměly dostatečně pít, zkoušíme vše možné. Univerzální rada, kterou vám dá spousta zkušených rodičů je ta, ať vyzkoušíte různé lahvičky/ hrníčky. O to více jsem byla zvědavá a potěšená, když nás se Stellou vybrali do testování hrníčku Lovi v kategorii 12+. Pojďme se tedy podívat, jak u nás tento fešák obstál. 

DESIGN 

Líbí se mi hezké věci. O to více mě těší vkusný vzhled Lovi hrnečku. Kávové barevné tóny, milý symbol medvěda a smysl pro detail (mini srdíčko na savičce), za mě určitě ano! Proč smysl pro vkus u dítěte nepodpořit třeba

hezkým nádobím, že. Designově má u mě tento hrnek deset bodů z deseti. 

SNADNÉ UMÝVÁNÍ

Nejspíš existují lidé, které baví umývat nádobí. Upřímně? Já mezi ně teda určitě nepatřím! Za dva roky, co je dcera na světě jsem umyla už hodně lahví a hrnečků a řekněme si na rovinu, že čím je umývání složitější, tím větší je to pruda, protože samosebou chceme, aby měly naše děti nádobí čisté. Když jsem tedy zjistila, jak snadno se Lovi hrnek umývá, bylo to pro mě jednoznačně plus.