Jelikož se tu tohle téma dost objevuje, tak jsem si říkala, že by nebylo špatný o tom sepsat článek ✏

Mojí malý je 18 měsíců, když jsem začala bylo 17.

Začla jsem tak, že jsem to omezovala přes den, občas sem to porušila páč mi lezlo na nervy to kňouráni 😁, jenže pak už jsem se rozhodla a nedala jí, dostávala jen ráno když se vzbudila ( o tom jsem kolikrát ani nevěděla, vytáhla si 🐐 a jedla)

Pak přišla na řadu noc, nešlo to ...vůbec.

Tak jsem se rozhodla přelepit bradavky náplastí a vysvětlit, že má maminka "Auva".

Zkoušela to, já už myslela že to vzdám, ale ejhle usla.

V první řadě bych ráda podotkla, že nevím, kdo je Dáda, ale její kečup je nejlepší, co jsem kdy jedla a přestože jsem ho udělala toto léto za vagon, už z něj nemáme téměř ani kapku. A jelikož  má tak velký úspěch, nedá mi, nepodělit se o recept s vámi.

Ingredience:

4 kg         zralých tmavých rajčat
75 dkg     cibule
40 dkg     cukru
2 lžíce      sladké papriky
3 lžíce      soli
6  ks         hřebíčků
15              kuliček nového koření
15              kuliček pepře
3                bobkové listy
3                chilli papričky a více podle přání ostrosti
1,5 kl         mleté skořice
1,5 dcl       octa

Postup:

1.  Nahrubo nakrájená rajčata, cibuli a všechny ingredience vařit cca 1hod (až do rozvaření)
2. N e p ř i p á l i t . potom rozmixovat anebo rovnou přepasírovat. Sůležité je ale mít oddělený koření a nezamixovat ho do směsi.
3. Pasírovat přes jemné sítko- nebo rozmixované přes cedník.
4. Propasírovanou hmotu znovu uvést do varu, vařit na maximální teplotě, nepřetržitě míchat. (Nebát se vysoké teploty, jinak nezhustne)
5. Horké plnit do skleniček, zavíčkovat, nechat schládnout.

Nedávno jsem byla na Baby party a tam jsme nastávající mamince radili, co si určitě nesmí zapomenout s sebou zabalit do porodnice, až přijde den D. To mě inspirovalo k sepsání tohoto článku, navíc se mi to doufám bude ještě jednou hodit 🙂

•         Oblečení: není potřeba žádné

Padali názory, že některé by si na sebe hnusný nemocniční hábit nevzali (kdo ví, kdo ho měl před nimi), já osobně si ten jejich hábit vzala a byla jsem ráda. Pro mě je důležité být v čistém. A během 7 hodin kdy jsem rodila, jsem si ten si ten hábit měla možnost vyměnit 3x. Našla se mamina, která celou dobu strávila nahá, protože tak se cítila nejlépe. A tím radím se řídit. Tu jednu košili nebo větší triko případně uvezete a na místě podle vašeho rozpoložení a pocitu se rozhodnete. Oblečení vybírejte však tak, aby šlo dobře vyhrnout, pokud budete stát o bonding (ale která z nás by o něj nestála).

•         Hroznový cukr a lahev neperlivé vody

Jídlo není potřeba a ani to není žádoucí. Hlad zažene a energii skvěle doplní hroznový cukr, klidně několik balíčků s různou příchutí, ty se nezkazí a po narození miminka se ještě na doplnění energie budou hodit 🙂 K pití rozhodně ne žádnou sladkou limonádu, vezměte si neperlivou vodu, ale nakonec je podle mého názoru lepší jen si svlažit rty. Není dobré plnit si příliš močový měchýř.

•         Osuška, žínka

Nejčastěji lidé volí výši rodičovského příspěvku (RP) v rozmezí 6 000 – 7 600 Kč a dávku čerpají v průměru tři roky.

Ke konci června 2018 čerpalo RP ve výši nad 11 500 Kč celkem 16 597 rodičů. Využili tak možnost, kterou od ledna letošního roku zavedla novela zákona o státní sociální podpoře. Ta zrušila omezení horní hranice výše čerpání rodičovského příspěvku (doposud 11 500 Kč za měsíc). Maximální možná částka tak může v rámci této dávky momentálně činit 36 750 Kč měsíčně. U vícerčat pak 55 125 Kč. Celkovou sumu tak mohou příjemci rodičovského příspěvku vyčerpat už během šesti měsíců.

V červnu 2018 pobíralo rodičovský příspěvek celkem 284 846 osob, z toho
72 735 ve výši do 6 000 Kč. Dalším 145 887 klientům jej ÚP ČR vyplácel v rozmezí
od 6 000 – 7 600 Kč a částku nad 7 600 Kč si zvolilo 66 224 příjemců. Pokud jde o
nejvyšší možnou částku, tu vyplatil ÚP ČR v červnu ve 24 případech (18 žen, 6
mužů).
Výše rodičovského příspěvku se odvíjí od předchozího výdělku a také
nároku na peněžitou pomoc v mateřství, kterou vyplácí okresní správy
sociálního zabezpečení (OSSZ). Na základě zákona musí rodič doložit k žádosti o
rodičovský příspěvek také Potvrzení o nároku na dávky (náhrady) ovlivňující
nárok a výši rodičovského příspěvku, případně denní
vyměřovací základ (DVZ) druhého rodiče.

Pokud jde příští týden vaše dítko poprvé do školky, možná vás přepadají obavy z toho, jak přechod do nového režimu a první odloučení od vás zvládne. Přinášíme vám rozhovor s paní učitelkou Janou, která ty nejmenší děti doprovází prvním školkovým rokem více jak třicet let. Jak projít prvními dny a týdny ve školce bez slziček na obou stranách? Rady zkušeného odborníka, který pomohl vyrůst desítkám dětí, vám mohou pomoci zbavit se strachu z nového a poradit vám, jak si první školkové dny nezkazit.

Nástup do školky je pro děti velký životní krok. Musejí se najednou odloučit od rodičů, kteří byli dosud stále k dispozici. Učí se větší samostatnosti a nezávislosti. Ve školce je čeká spousta nových situací, které se musí naučit zvládat a noví spolužáci, se kterými se budou učit vycházet. Zvládněte spolu první den ve školce s úsměvem.

1. Paní učitelko, vy pracujete v mateřské školce již od doby, kdy jste dokončila pedagogické studium, a od té doby máte každý rok na starosti ty nejmenší, tříleté děti. Vybrala jste si toto poslání sama?

Ano – od roku 1987 – po dokončení školy jsem nastoupila do své první práce, kde však byla smíšená třída, jelikož to byla malá, vesnická školka. V tu dobu tam ale těch nejmenších bylo nejvíce, nějak se jim to tam v okolí povedlo, že všechny děti v okolí byly od sebe pár měsíců. O rok později jsem se vdala a přestěhovala do Prahy, kde jsem ty nejmenší dostala, a byla jsem moc ráda. Od té doby mám ty nejmenší každý rok a vnímám to jako takové malé poslání.

2. Myslíte si, že je to těžký úkol, provázet ty nejmenší těmi prvními týdny a měsíci, kdy si zvykají na čas bez rodičů, domova?

Teď už ne. Po těch letech sledování získá člověk nadhled. Ale nesmí být úplně profesionální – tahle práce pořád obnáší city a blízkost. Ty nejmenší děti, často zvyklé jen na své nejbližší, jsou taková nepopsaná, křehká kniha, se kterou je třeba zacházet opatrně. Líbí se mi pozorovat, jak se jejich osobnosti vyvíjejí, jak se začíná ukazovat, jaký človíček tu vyrůstá.