Tuhle naše mamka povídá mému muži: "Hele, nechápu to, ona se s ním měla tak krásně - on jí pomáhal v domácnosti, uspával děti, ona "si mohla" chodit, kam chtěla, kdy a s kým, zahrnoval ji dárky... Ty večery a víkendy jí nevyčítal. No prostě jako se má tvá žena s tebou...".

Debata šla pak jiným směrem.

V poslední době jsem si však, když si tak pročítám ty články nebo slýchám kolem sebe, jak jsou některé ženy nešťastné - "všechno je jen na mne, on mi s ničím nepomůže, nestíhám děti a on mi vyčítá, že na něj nemám čas, musela jsem ten dětský pokoj vymalovat sama, musela jsem malému na tu aktovku tajně našetřit...", uvědomila jednu věc.

Já to jinak prostě ze své rodiny neznám - u nás byl tím, kdo dost vařil, táta. A táta nás učil plavat. A táta vynášel koš / vysával / někdy mi pomáhal s úkoly (z té trojky za papírové dopravní značky jsme byli upřímně znechucení oba). Viděla jsem odmala, že se takhle v rodině funguje - že jsou na to rodiče dva a o práci i radost se dělí.

A když jsem byla nějakou dobu ve vztahu, kde jsem to musela všechno táhnout, protože synek byl navyklý, že všechno odtáhla máma, šla jsem o dům dál. Respektive, raději jsem byla sama, než podobně přežívat.

Takže ano - muž vysává, uspává, čte pohádky, učí děti jezdit na kole. A ano, zpočátku se mu moc chodit s kočárkem nechtělo. A taky jsem se dozvěděla po příchodu druhého dítěte do rodiny, že "už nejsem tak hodná, jako dřív...". 

"Myslela jsem si, že umírá. Po křečích, které trvaly přibližně minutu zůstal syn úplně modrý, nedýchal, visel mi v náručí jako hadrová panenka. Takovou paniku jsem neměla nikdy v životě, jen jsem křičela, aby dýchal a dávala mu umělé dýchání. Manžel zatím volal záchranku," popisuje jejich zážitek maminka ve fóru na Modrém koníku. První setkání s febrilními křečemi bývá děsivé. Často rodiče o jejich existenci netuší a pokud ano, na ten pohled nelze připravit.

"Bylo to hrozné, třásla jsem se a bála o něj. Vůbec nereagoval, vyvrácené oči. Rychle jsme volali záchranku. No a následovala hospitalizace, vyšetření. Teď se bojím a stále mu jen měřím teplotu, když vidím, že je nějaký podivný, neboť ty křeče přišly tak náhle, že jsem se nestihla ani vzpamatovat," popisuje další vyděšená matka svou zkušenost s febrilními křečemi.

"Také jsme si zažili febrilní křeče u starší dcery. Poprvé se objevily jako nechtěný dárek na její první narozeniny, při 6. nemoci. Na tento otřesný zážitek nikdy nezapomenu. Usnula na polední spánek se zvýšenou teplotou 37,5. Probudila se o hodinu se záškuby končetin, zmodraly jí rty a vůbec nedýchala. Hned jsem věděla, že jde o febrilní křeče, už jsem se s tím setkala během práce na dětském oddělení. Ale když se to stane vašemu dítěti, tak máte pocit, že jste úplně bezmocná a měla jsem pocit, že mi odchází před očima," popisuje svůj zážitek maminka z Modrého koníka.

Vznikají kvůli podráždění mozkových center

Febrilní křeče jsou nejčastější neurologickou poruchou dětského věku. Doprovázejí horečky a způsobuje je především prudký a rychlý nárůst či pokles teploty. Předpokládá se, že onemocnění vzniká na základě podráždění mozkových center horečkou, které vyvolávají stahování a uvolňování svalů. Jejich projevy jsou velmi očividné. Dítě má horečku, křeče, potí se, může mít vyvrácené oči, otok či dokonce zmodrá.

"Dcerka měla vyvrácená očka vzhůru, kmitající pohyb celého těla, po chvilce nastala dušnost, která se projevovalo i vytékáním slin. Je třeba být duchapřítomná, nedělat paniku, ale snažit se dítěti pomoci," radí na základě vlastní zkušenosti další maminka ve wiki.

Do testovani jsem se zapojila, protoze jsem mela problemy s laktaci a bradavkami. Nas syn se narodil o cely mesic driv a tak byl prvni dny v inkubatoru. Chodila jsem mu co 3 hodiny odsavat mlicko a 3.den mi ho dali pochovat a prilozili mi ho k prsu. Z prsu bohuzel nemel silu vypit co potreboval a tak jsem od zacatku musela dokrmovat lahvickou. Mela jsme strach, ze si zvykne na lahvicku a bude odmitat prso. Prvni 3 mesice zivota prcka jsem po 3h osavala (v noci i po 5h). Bylo to casove narocne. Krmeni zacinalo ohrevem mlicka z lednice, krmenim, odrihnutim, uspanim a pak pulhodinovym odsavanim. Vsechno to trvalo hodinu a pul a bylo to opravdu narocne. V noci jsem drncela s elektrickou odsavackou kterou jsem si pri propousteni z porodnice pujcila z lekarny. Pri kojeni jsem mela cim dal vetsi bolest pri prisati a tak jsem navstivila i laktacni poradkyni a jednu jsem si pozvala i domu. Obe se mnou resili techniku prisati a rikali, at mezi krmenim odsavam. Nakonec jsme zjistili, ze jsem mela kvasinku a bradavky mi popraskaly az do krve a pak uz jsem odsavala jen krev. Bolest byla tak velka, ze jsem kojila se slzami v ocich a tak jsem na odporuceni zkusila kojit s kloboucky. Bolest byla mensi, ale - po case se snizila laktace a ja musela prikrmovat UM. Chtela jsem laktaci rozjet diky odsavacce. 

Kdyz mi prisla domu odsavacka od CANPOL byla jsme velmi mile prekvapena. Popravde jsem mela strach, ze me z odsavani bude bolet ruka nebo ze to bude bolet... Nic z toho se ale nestalo! Slo to tak lehce a hezky do odsavacky prso vpadlo a byla radost odsavat. Kdyz jsem behem dne mela chvili sedla jsem si a v tichosti odsavala, abych si pomohla s laktaci. 

Velmi mile me prekvapila udrzba odsavacky, kdy se vsechny jeji casti daji rozebrat a krasne oplachnout ci vyvarit. Trosku jsem zapasila s nasroubovanim lahvicky na odsavaci cast. Ale to bylo rukama 🙂

Nasemu malemu brouckovi se z lahvicky Canpol krasne pilo, hezky si ji chytl do rucicky. Jen jsme pozdeji poridili vetsi savicku, protoze uz je to kus chlapa a teklo mu to moc pomalu a to se mu nelibilo. 

Odsvacku i lahvicky Canpol babies muzu doporucit a urcite bych volila i u druheho miminka. Plusy jsou skvela udrzba a rychly prijem savicky miminkem a taky moc krasny design. Dlasi pro me obrovskou vyhodou bylo rozjeti laktace (UM uz jsme bohuzel neodbourali, ale mlicka bylo vice diky castejsimu odsavani, kdyz malej spal). A minusy? Na zadne jsem neprisla 🙂 

Dekuji za vybrani na testovani.

Ahojky,

chtěla bych vám napsat pár vět o tom jak jsem se vlastně dostala k této super věcičce.

Když probíhaly ruzné soutěže tady na koníkovi, říkala jsem si,ž e nikdy nemůžu nic vyhrát, protože nemám vůbec štěstí. A ono jednoho krásného dne jsem dostala zprávu o tom, že odsavačka již za pár dní bude patřit mě. Byla jsem neuveritelně šťastná, protože jsem mléko odsávala ručně.

Tím,že jsem vyhrála tuhle užásnou vecičku, měla jsem najednou strasně moc času pro děti. Nemusím se věnovat převážne jen ručnímu odsávaní jako to bylo doposud.

Neštěstí ve hře, štěstí v lásce - tímto příslovím jsem se vždy "utěšovala", když jsem v něčem nevyhrála. Ať už to byla tombola na vesnické zábavě nebo jen stírací los. A musím říct, že to není daleko od pravdy. Mám báječného manžela a k tomu dvě krásné děti, bez kterých si svůj život už nedovedu představit.

Ale další přísloví tvrdí, že výjimka potvrzuje pravidlo, a tak se konečně usmálo štěstí i na nás a vyhráli jsme se synem testování plenek Pampers Pants a Pampers Splashers. Za tuto šanci a zkušenost moc děkuji. Testování jsem si užila a snad i ten náš malý neposeda.

V první řadě bych ráda zhodnotila plenkové kalhotky, neboť tyto jsme využívali nejvíce.

Pampers Premium Care Pants

Vzhled plenkových kalhotek Pampers je typický pro tuto značku - zelenobílý. Tyto plenky jsou ale doplněny o barevné obrázky zvířátek, které jsou decentní, nijak křiklavé. Už toto mě mile překvapilo, neboť to plenky tak nějak oživilo.

Když jsem šla plenky poprvé vyzkoušet, ani jsem moc netápala, kde je předek a kde zadek plenky. Selským rozumem jsem usoudila, že proužek na zalepení použité pleny patří na zadeček našeho mrňouse. K tomuto rozhodnutí mi pomohl i indikátor vlhkosti (proužek), který plenky mají a již z dřívějška jsem zvyklá, že bývá vepředu. Ten u plenek velice oceňuji, protože nemusíte přebalovat každou chvilku, když vidíte, že proužek není dostatečně zbarvený. Další výhodou plenkových kalhotek je vysoký pružný pas, který je poddajný a přizpůsobí se jakékoliv postavě dítěte. A nikde netlačí.

Tak zas po delší době jsem se sem podívala a ráda bych se s Vámi podělila o zkušenosti  posledních měsíců.... od října jsme chodili do gennetu, tam mi řekli ze musím zhubnout že mě neuspi na odběr vajíček, protože anesteziolog nemá intubační set a jsem pro ně riziková.... po opakovanych odběrech  na štítnou žlázu která mi lítala jak na horské dráze byl vždy závěr ,,to ještě není na euthyrox ,,. Jedna neúspěšná inseminace na gonalu za mnou a nějak mi pak odcházela naděje, lékařka v gennetu mi přímo řekla ať si najdu CAR v nemocnici.... tak jsem se objednala k Apolináři a čekala. Během čekáním na Apolináře  jsem byla na průchodnosti  vejcovodů - už nikdy nebudu číst zkušenosti na netu jsem se normálně bála a nakonec pohoda jazz. Tak jsem pak v rámci hubnutí vyměnila frajerka kolečkové brusle za koloběžku a po třech kilometrech jsem si urvala lýtkový sval.... (mezi námi nikdy jsem větší bolest nezažila) takže další inseminace odložena protože jsem se doma mazlila s nechodici sadrou 7 týdnů... a najednou to bylo tu návštěva CAR u Apolináře.... měla jsem strach, že mi řeknou jste tlustá přijďte jako Heidi Klum a že budou všichni protivni( možná po pracovní zkušenosti ve VFN těžko rict ). Nakonec to bylo skvělé, vrátili mi naději, jinak se to říct neda. A co hůř doktor nadával jak špaček, že na to že jsem byla v gennetu tak dlouho tak mě v podstatě nevyšetřili. Co se tyče mě váhy lékař na mě kouknul a říká ano musíte zhubnout, ale nikdy nebudete mít ideální BMI, neurazte se ale vy máte ramena jako já.... a v září začneme stimulovat 🙂 což po skoro roce byla jedna z nejhezčích zpráv. Dnes se nadávání na gennet zopakovalo u lékařky z endokrinologie že už jsem dávno měla mít nasazený euthyrox že mám na graviditu hypofunkci... Běhání po doktorech - CAR, psycholožka, nutriční, endokrinologie, obezitologie, je náročný připadám si jako ti důchodci, pro jteré je toho hlavní náplní, ale musím říct, že to nese ovoce. Za prvé se něco děje (ten slavný psychologický efekt) a za druhé mám 10 kilo dole, až na to že na mě plandají mé nejoblíbenější šaty je to skvělý pocit. Jsem hlavně velmi ráda, že se najdou lékaři, kteří se neřídí jen jednou hodnotou BMI, ale dívakí se na člověka komplexně a místo odsouzení přijde pomocná ruka. Začínám věřit v dobré konce.....🙂 

Díky Modrému Koníku jsme měly s naší princeznou Sárinkou možnost vyzkoušet Pampers Premium Care Pants a Pampers Splashers - koupací plínky do vody.

To bylo radosti, když přišla od Modrého koníka zpráva, že vybrali právě nás. Balíček dorazil a děti natěšeně otevíraly krabice s plínkami. Na plenky do vody zrovna nebylo počasí a tak jsme začaly s testováním plínek Pampers premium Care Pants.

Měla jsem z nich obavy, přece jen jsme zvyklé na klasické pampers se samolepkami na bocích. Otevřela jsem balení a už při vyndávání první plenky byla cítit krásná vůně. Tu vůni mám moc ráda. Plínka je příjemná na dotek, voní a má pěkné obrázky. Na plence je žlutý proužek, který změní barvu na modro, když je třeba plenku vyměnit. Na zadečku je samolepka, se kterou jsem si nejdříve nevěděla rady, ale nakonec pochopila, že je to na zabalení použité pleny. Měla jsem strach z oblékání plínky, ale po několikátém nandavání jsem si to nacvičila a už mi to tak nepřijde.

Ani Sárinka při oblékání neprotestovala. Plínka se krásně přizpůsobí Sárinky tělíčku a všude krásně sedí i kolem nožiček. Při sundávání se plenka roztrhne na bocích, což jsem ocenila, když se nám stalo, že plínka protekla přes zádíčka, tak jsem přebalovala na bříšku a roztržení bylo super a bez ušpinění bavlněné plenky pod Sárinkou. Překvapilo mě, že plínka drží a přitom se i lehce roztrhne, když je potřeba ji sundat. Za mě super a Sárince se také líbí. Plínka vydržela i přes noc, jen jednou se stalo, že se Sárinka probudila s mokrým overálkem, ale to se stává i u běžných plínek. Takže za nás super, plínky Pampers Premium Care určitě doporučuji.

První testování plínek Pampers Splashers. Konečně nám sluníčko přálo, a tak jsme mohli do bazénu. Princezničce Sárince jsem nandala první plínku na plavání Pampers a je to paráda, rychlé a příjemné, bez breku. Ve vodě se plenka nerozepíná, nenafukuje se, prostě super. Sárince se ve vodě velice líbí, v plínce byla moc spokojená a plavání si užila. Při nejvíce očekávaným okamžikem – sundavání mokré plenky – jsem byla mile překvapena, že jsem to zvládla sama, bez pomoci druhé osoby. Díky pants to jde skvěle, i dvě ruce to zvládnou bez problému, s jinými plínkami musel manžel držet Sárinku a já tahala plenku, a že mokré plínky moc stáhnout nejdou, s Pampers pants to jde prostě samo stáhnout i roztrhnout na bocích, takže jsme nadšené. Opravdu tleskám, Sárinka se usmívá, já se usmívám, prostě krásný sluníčkový den.

Plenky Pampers mohu doporučit a tímto děkuji Modrému koníku za možnost si plínky vyzkoušet. Děkujeme.

Ahoj, 

měli jsme možnost otestovat pampers pants premium care a Pampers splashers. Po otevření pampers pants jsem byla mile překvapená jak krásně voněly, jiné pampers my smrdí. I po otevření balíku poslední plena měla pořád stejnou vůni. 🌼 Navíc jsou fakt měkké, krásné na dotek.

Kalhotky pants se nádherně nasazují, dítě může být v jakékoliv poloze a kalhotky jdou krásně nasadit. Pampers pants krásně obtáhnou bříško a zadeček a navíc nikde neškrtí. Byla jsem strašně mile překvapená jak Zouvince seděli, nikde nevyseli, netlačili, no prostě super. 👍

Kalhotky pants nám dokonce vydrží celou noc bez jediné stopy 😯 Ráno po probuzení plenka nebyla prověšená, moč byla rozprostřená po celé plence.

Jelikož máme alergii na kravské mléko tak máme skoro pořád průjem a i přesto nám plenka protekla pouze dvakrát (což se prostě někdy stane). 🙂  Velmi se mi líbí absorbační proužek díky kterému jsme vždy poznali že potřebujem přebalit. 👍

Díky roztrhávacím stranám jsem mohla plenku sundat i když malá ležela na bříšku. Jedinou nevýhodu jsme našli u mazání, ale po pár přebalování jsem si našla taktiku 😂 Po obléknutí plenky ji vlastně odtáhnu a namažu.😊  Když nám došli testovací pampers pants, dodělali jsme balík co jsme tu měli obyčejných plenek a hrůza. 😕 Malá nevydrží na zádech, furt se s ní peru aby aspoň chvíli vydržela ležet. Samozřejmě jí se to nelíbí takže brečí. 😢  Takže za nás Pampers pants premium care super👍👍