„Čtyřletá dívka byla jednoho horkého letního dne se svou maminkou na koupališti. Dítě se prakticky po celou dobu pohybovalo na slunci. Večer po návratu domů si začalo stěžovat na bolesti bříška, začalo také zvracet,“ začíná vyprávět příběh z praxe mluvčí záchranné služby.

O nemoci z přehřátí hovoříme v souvislosti s celkovým poškozením organismu tepelnou energií. Lokálním působením tepla vznikají popáleniny. Podle příčiny vzniku se nemoc z přehřátí dělí na úpal a úžeh. Kromě nich pak rozeznáváme ještě další dvě nebezpečné stavy vzniklé horkem a sluncem.

Úpal

Vzniká z důvodu nedostatečného odvodu tepla z organismu, kdy dochází k selhání termoregulace a přehřátí, spojené s dehydratací. „Příznaky jsou bolest hlavy, závrať, nevolnost až zvracení, zrychlené dýchání, zrychlený tep. Stav se může velmi rychle zhoršovat do bezvědomí s křečemi až do šokového stavu,“ doplňuje MUDr. Stanislav Machart.

Zpravidla jde o přehřátí při fyzické námaze, práci. Tato situace nastává nejčastěji, pokud se zdržujete v nadměrně vlhkém, nedostatečně větraném a horkém prostředí jako je například skleník nebo zavřené auto.

K úpalu patří zvýšení tělesné teploty k hodnotám okolo 40 °C, zarudnutí v oblasti obličeje, silný pocit žízně. Tento stav může vyústit k vážným poruchám vědomí.

Jedou vaše děti na letní tábor, který není zrovna, co by kamenem dohodil? Pak nejspíš dopředu řešíte, co zabalit do táborového kufru/brašny/batohu. Určitě nechcete nic zapomenout, ale zase toho zbytečně nabalit moc.

Pokud je to možné, balte věci společně s dětmi, aby měly přehled o tom, co všechno si sebou na tábor vezou, ale především se budou podílet na výběru oblečení. Je zbytečně dávat jim věci, které doma nerady nosí, nebudou je nosit ani na táboře. Zároveň je ale vhodné přibalit nějaký kousek, který se může zničit.

Co zabalit dětem na letní tábor?

Níže vám přinášíme seznam věcí, které může vaše dítě potřebovat na letním táboře. Seznam je počítán na 14 dní. Celkový počet oblečení i dalších věcí musíte přizpůsobit délce pobytu, místu, kde se tábor uskuteční i tématu, kterému je věnován. Je jasné, že na vodní tábor budete balit o trochu jiná zavazadla než na tábor čarodějný. Ideální je, když s předstihem kontaktujete vedoucího tábora nebo se podíváte na internetové stránky, které už dnes většinou dětské tábory mají. Tam bývají veškeré potřebné informace i seznamy oblečení. A teď už k samotnému seznamu.

Oblečení a obuv

• Spodní prádlo (ideálně na každý den, aby si dítě nemuselo prádlo prát nebo nosit víc dnů po sobě)
• Ponožky (slabší opět nejlépe na každý den a alespoň 3x silnější)
• Tričko s krátkým rukávem 6x
• Tričko s dlouhým rukávem 4x
• Tílko 2x
• Teplý svetr či mikina 4x
• Nepromokavou bundu 1x
• Tepláky 4x
• Kraťasy 3x
• Pláštěnka
• Kšiltovka, šátek nebo klobouk
• Plavky
• Pyžamo nebo oblečení na spaní 2x
• Oblečení do města
• Sportovní obuv
• Holínky
• Sandály
• Boty do vody (záleží na vás)
• Pantofle

První kolo je velká věc v životě každého dítěte. Radost z jízdy je následně provázena touhou poznat všechna zákoutí svého bydliště a posléze celého světa. Kdy malého cyklistu začít učit na kole, nač si dát pozor při jeho výběru nebo jak dítě dostatečně poučit o potřebné bezpečnosti najdete v následujících řádcích.

"Vzpomenu-li si na dětství a své ježdění na kole, je to pro mne zajímavá kapitola života. Radostné okamžiky, které mne provázely v momentě, kdy jsem měla na svém růžovém bicyklu postranní kolečka, vzaly s jejich odstraněním dokonale za své. První převrácení do kopřiv a téměř roční truc, než-li jsem mu dala druhou šanci, málem zapříčinil, že se ze mne cyklista nikdy nestal. Nicméně jsem nástrahy zdolala a dnes, když se tak rozhlížím po spokojených rodinkách s dětmi zaneprázdněnými youtubery a hig-technologií nejlepších mobilních telefonů, přemítám nad tím, jestli jim to dětství na kolech nebude nakonec trochu chybět.

Onehdá mi teta na rodinném posezení velice dramaticky popisovala, že můj synovec je na základní škole nucen odjet jakýsi sportovní výlet na kolech. Její děs v očích zarmoutil i mého muže, který pak po cestě domů dlouze vzpomínal na své dětství, kdy projezdil každý kout města a na menší odřeninky, nebo dokonce karamboly, se vyhlíželo docela jinak. Ano, řekla jsem si, on má pravdu. Na druhé straně však dnešní mámy nemají takovou jistotu, protože provoz jednoznačně houstne a bezohlednost řidičů dnes nemá obdoby. Ostražitosti je dnes třeba mnohem víc, proto se tetě nedivím, že má strach. Lépe by udělala, kdyby místo něj připravila svého malého cyklistu na co nejbezpečnější cestu."

Kdy začít?

Na tuto otázku nelze zcela přesně odpovědět. Tak, jak to hodnotí maminky ve fóru, někomu jde ježdění samo a nepotřebuje ani pomůcky, jiný se k tomu dobere později, obecně mezi 3. a 5. rokem, ojediněle se objevují i dvouletí jezdci. Z hlediska motoriky je důležité, aby dítě dobře zvládlo samotnou chůzi. Poté může svou schopnost rovnováhy, zatáčení a odhadování vzdáleností trénovat na tzv. odrážedle. Na kolo se následně lépe přechází z tříkolky. Shrneme-li to obecně, každé dítě je jiné, jedno to baví, naučí se na kole rychle, jiné zase projde delší cestou odrážedel, tříkolek a postranních koleček, než se beze strachu na kole rozjede.

Přichází první kolo