Ačkoliv opravdu nemám ráda „tabulkování“ nebo porovnávání dětí, tak v případě tohoto průzkumu jsem udělala výjimku, protože právě ony tabulky se staly jakousi zbraní proti nosícím maminkám a pokud mělo nošené dítě jakýkoli problém ve vývoji, bylo to svedeno na nošení. Pokud by ale ona maminka přijela na rehabilitace s kočárkem, na co by se daný problém svedl? Každopádně, toto mě k tomu vedlo - osobní zkušenost. Syn měl predilekci, měl ji od narození, nejspíš kvůli poloze koncem pánevním a nakonec měl i porod o něco složitější, byť jsme jej z KP otočili manuálním obratem, ale při porodu byl v zadním postavení, což je vždy o něco těžší a nějaké následky mohly zůstat. Nicméně i tak byly jeho problémy sváděny na nošení, ačkoliv jsem v době rehabilitací až tolik nenosila, protože jsem z toho měla obavy. Dotazník měl primárně pomoct maminkám, které také nosí a musí oponovat zdravotníkům či rodině. Výsledky ukazují jasně – nošení pomáhá k dobré náladě miminka i psychomotorickému vývoji 😉. Nošené i nenošené děti jsou na tom podobně, v mnohém jsou na tom nošené i lépe. Kvůli dotazníku jsem zjišťovala i do kdy má dítě danou věc stihnout, nejsem tohoto příznivcem, ale vím, že mnoho pediatrů či neurologů toto hodně řeší, proto jsem to zjišťovala a kompromitovala to s výsledky průzkumu 😉.

Nevím proč, ale vždy, když něco dělám (hlavně průzkumy či články), tak se najdou rýpálci, kteří začnou kritizovat např., odkud jsem vybírala respondenty atd., tak právě těm chci říct, že toto dělám pro ty, kteří si musí nošení, případně kojení obhajovat před lékaři a zdravotníky i rodinou, čelit tomuto není snadné. Vyhradila jsem si zbytky volného času a strávila na tom mnoho hodin, abych těmto ženám pomohla si nošení obhájit, nemusela jsem to dělat, ale chtěla jsem nějak pomoct 😉.

Úvodem jsem se maminek ptala na typ nosítka, ve kterém maminky nosily, cíleně jsem vyřadila z průzkumu ty, které nosily v neergonomickém nosítku (klokánky, krosny, hipseaty), protože mohou vývoji naopak ublížit. Tyto ženy nemohly dotazník vyplňovat dále. Naštěstí jich mnoho nebylo, jen 6 🙂.

Teď už k výsledkům:

Z krajů, kde se nosí nejvíce, je to na prvním místě Moravskoslezský kraj (29,5%), poté Praha spolu se Středočeským krajem (obojí 13,5%) a na třetím místě byl Jihomoravský kraj (11,6%).

O trochu více nosí ženy s vysokou školou – tj. 53% nosících oproti 46,7% nenosících maminek s VŠ.

Píší to všude. Zaručené tipy na otěhotnění. Počítání plodných dní, polykání tabletek, půst, koktejly nebo speciální milostné polohy. Když se konečně zadaří, opět jsou všude. Tipy, co jíst, aby miminko prospívalo a správně se vyvíjelo. Patří k nim řada minerálních látek, živin a vitamínů. Každý z nich ovlivňuje jiný mechanismus a dohromady tvoří důležitý souhrn živin pro ten malý dar života, který nosíte pod srdcem. Znáte je všechny? Začněme třeba jedním zajímavým vitamínem.

Řeč je o kyselině listové. Jde o vitamín rozpustný ve vodě, patřící do skupiny B-komplexu. Přispívá ke správné krvetvorbě, hojení ran a k normálnímu růstu a vývoji lidského plodu. Důležitost jejího podávání v období těhotenství je, že u plodu pomáhá dělení buněk, podporuje jeho růst a tvorbu tkání, hlavně v oblasti nervové soustavy. Právě její užívání snižuje riziko vrozených vývojových vad (rozštěpové vady v obličeji, různé typy kýl, postižení ledvin a jiných orgánů) plodu. Pomáhá také připravit dělohu pro nového obyvatele, dostatečně ji vyživit a zajistit tak budoucímu podnájemníkovi příjemných devět měsíců.

Hlídejte dostatečný příjem kyseliny listové

Kyselina listová se v těle přeměňuje na důležité látky, foláty. Bohužel, organismus téměř 50 % žen z genetických příčin nedokáže přeměnit dostatek kyseliny listové na tyto látky. Jejich nedostatečné množství v počátku těhotenství může způsobit spontánní potrat, rozštěp páteře či vrozenou srdeční vadu. V těhotenství je denní potřeba kyseliny listové 3–4krát vyšší než obvykle. Před otěhotněním to je 0,4 mg/den, poté 0,6-1 mg denně ve formě potravinových doplňků.  

Doporučuje se užívat již 2–3 měsíce před otěhotněním, aby se vytvořila dostatečná hladina v těle už pro první dny těhotenství, kdy se tvoří základy všech orgánů plodu a uzavírá nervová trubice, a dále po celou dobu těhotenství.

Zdroje kyseliny listové

Svačina by měla zahnat vlčí hlad mezi hlavními jídly a dodat tělu energii, potřebné vitamíny a živiny. U malých dětí to platí dvojnásobně. Objevování a pozorování světa je náročné a brzy při něm vyhládne. Jak by měla vypadat svačina, která nezaplácne žaludek a navnadí na další výpravu do světa?

Chléb náš vezdejší

Obligátní houska se salámem není zrovna dobrou volbou. Už jen výběr pečiva je tak rozmanitý, že vybrat to správné je mnohdy hotová věda. Pravidlo je jednoduché: vyvarujte se bílému pečivu a sáhněte po celozrnném a kváskovém. To bílé dodá tělu pouze energii, zatímco celozrnná varianta vlákninu, řadu vitaminů, minerálních látek a v neposlední řadě i dobře chutná a zasytí na delší dobu.

Proto je tak výhodné si péci vlastní pečivo. Budete mít přehled o použitých surovinách a jejich kvalitě. Do těsta navíc můžete přidat další oblíbené suroviny jako bylinky, sýr nebo sušená rajčata. Pod vašima rukama tak mohou vzniknout dalamánky, housky, rohlíky nebo třeba sluníčko či věneček. Vše záleží jen na vaší a dětské fantazii.

Kdo maže, ten jede

Už víte, čím naplníte housku nebo co namažete na chleba? V každé správné svačině by určitě neměly chybět bílkoviny, které představují důležitý stavební kámen pro svaly a tvorbu nových buněk. Může to být třeba kvalitní šunka, která obsahuje minimálně 92 % masa. Nebo čerstvé a tvrdé sýry. Ty navíc obsahují vápník, který podporuje růst kostí a zubů a vitamín D, který zlepšuje jeho vstřebávání.