V první řadě bych chtěla poděkovat za možnost otestovat tento krém. Jsem maminka třech kluků, brzy mi bude 34 let a náš každý den, si užíváme na plno🙂 Ale jsem i žena, která  se chce líbit, takže péče o plet, je samozřejmostí a já si myslela, že již pár let používám, super krém, ale nikdy nedokázal to co Vichy během 14 dnů.

Vichy dorazil kurýrem a já byla jak malá, hned jsem rozdělávala krabici a chtěla si prohlédnout ten zázrak. Objevila jsem smaragdově zelené balení a okamžitě přivoněla. A první body pro Vichy - Krém krásně ale přitom nevtíratelně svěže voní po bylinkách. Je ho barva není klasická barva krému, ani to není klasický krém, ale hnědý hustný gel. Já mám ráda změny, takže jsem se na večer začala velice těšit 🙂

Složení: AQUA / WATER - DIMETHICONE - GLYCERIN - PROPYLENE GLYCOL - NIACINAMIDE - ALCOHOL DENAT. - DIPROPYLENE GLYCOL - BIFIDA FERMENT LYSATE - CAFFEINE - SODIUM CHLORIDE - PEG/PPG-18/18 DIMETHICONE - TOCOPHEROL - CARAMEL - SODIUM BENZOATE - ADENOSINE - PHENOXYETHANOL - SCUTELLARIA BAICALENSIS ROOT EXTRACT - RESVERATROL - PARFUM / FRAGRANCE

Aplikace: Aplikujte každý večer na pleť obličeje a krku. Použijte také jako masku  - jednou týdně naneste tenkou vrstvu a nechte působit 10 minut. Následně vmasírujte. Přebytek produktu odstraňte vatovým tampónem. Vyhněte se okolí očí a rtů.

Účinnost: Po probuzení je pleť plně hydratovaná a rozjasněná. Noc po noci se zlepšuje proces obnovy pleti, jemné linky jsou vyhlazené.

První večer po důkladném vyčištění pleti jsem nanesla krém. Hned jsem tušila, že testuji něco neobyčejného! Krém nejenom příjemně voní, ale je i neskutečně hebký a během pár chvilek je hebká i plet a krém se nevtřebá tak rychle, takže i po nějaké době, kdy jsem si šla lehnout jsem stále cítila, jakoby ochranný film na své pleti a příjemnou vůni. Samozřejmě jsem rozdíl nepozorovala hned po první noci, ale už po první noci, byla moje pleť, ráno svěžejší a po týdnu už jsem pozorovala i sjednocení barvy pleti, čímž jsem byla velmi mile překvapena a brala to od krému jako jeden velký bonus.

S oznamenim druheho miminka jsme si dali radne nacas. Vzhledem k memu veku jsme se rozhodli, ze pockame na vetsi vysetreni a pokud bude vse OK, oznamime to rodicum. Prvni screening uplne v poradku, pritel to rekl doma. Ale u nasich porad nejak nebyla prilezitost. Az konecne koncem unora na spolecne veceri (16+2tt) jsem se odhodlala a rekla jim to. Byli prekvapeni a ja o to vic, ze doted nic nepoznali. Kazdopadne to vzali celkem v pohode, i kdyz jsme se bala, co reknou. Pritel vecne neni doma, me je, kolik mi je, syn je lehce hyperaktivni... A protoze maly je jak "hlasna trouba" a vztahy v baraku s sirsi rodinou nic moc dohodli jsme se, ze tady jeste pockame. Bud to na me bude uz videt i pres kabat nebo dockame jara a teplejsich dni a pak uz nic neschovam. Kazdopadne po II. screeningu uz jsme to chtela rict malemu. A tak jsem vzala fotku z UTZ a lakala ho od babicky domu...

Ja: Pojd domu, mam pro Tebe prekvapeni

K: Juuuu, prekvapeni!!!!

Doma byl jak zimnice. Mami, kde je to prekvapeni, mamiii... Tak prosim, aby me nechal alepspon svleknout a umyt si ruce. Pak si sedneme na gauc a on, neskutecne nateseny, jiskricky v ocich, dostane do ruky fotku...

K: Co to je, mami? (jiskricky jsou fuc, tohle ma byt to prekvapeni?, neskutecne zklamani ve tvari)

Ja: Ty to nevidis, nic Ti to nepripomina? (natesena jak pred chvili on)

Po dovolené jsem šla do práce na noc..trošku jsem pokašlávala, ale jsem astmatička, tak jsem tomu nepřikládala pořádný význam. Na oddělení nám dost kašlaly dva pokoje. Ráno jsem šla spát, po obědě jsem se vzbudila a byla mi zima. Volali mi naši, že babičku odvezli do nemocnice.. Na vyšetření...Vytelefonovala jsem vše...Začínala jsem kašlat víc a jen tak..jsem si dala teploměr.. 38,5, během chvíle 39..srážela jsem to..a začalo kolečko telefonů - jestli se najde někdo, kdo by šel místo mě...Nakonec jedna kolegyně byla ochotná, ale to jsem měla už 40,2.  Kristýnka byla u ex a já mohla relativně v klidu marodit. Druhý den pro PN...Dr mě poslechla, prohlídla, změřila. Hnus to byl. Měla jsem velký strach o Ki, aby to nechytla..Od úterý už mi hlásili, že má rýmu, od st, čt pokašlávala...Ale zjistila jsem, že ji ve st hlídala tchyně s chřipkou..no...co už...Ve čt mi volali sousedi, slyšeli mě kašlat, jestli něco nepotřebuju nakoupit...říkala jsem našim, jak mám hodné sousedy...sjeli mě, že snad bych neotravovala cizí lidi...říkám - ale tady není už vůbec nic a já nemám vycházky..Aspoň pečivo a mlíko..Pečivo nakonec donesli, ale mlíko bez laktozy se jim nechtělo hledat, tak koupili normální..

Skoro jsem kvůli kašli nespala..přišla jsem si navíc kvůli pískání a zvukům, co ze mě vycházely, jako břichomluvec...Na kontrole jsem vyfásla ATB..

Ki se vrátila v pátek navečer...v horečkách a s kašlem..Ze soboty na neděli horečka šla špatně srážet, naštěstí jsem si vzpomněla na info od kolegyně, že paralen jí při chřipce nepomohl, tak jsem zkoušela ibalgin..Pak i obklady...Bylo kolem desáté večer, když jsem přemýšlela o zábale, nebo o sprše, kterou bych postupně chladila...Ale naštěstí horečka začala klesat a Ki usnula...za nějakou dobu mě vzbudila, že je propocená a potřebuje na wc, ale že se jí motá hlava...Jak jsem vylítla, flákla jsem sebou na zem já..Tak jsem se opatrně za chvíli zvedla, převlíkla dítě a dovedla ho na wc..Druhý den byla nadšená, jak jsem s ní šla za ruku na záchod...Maňas...

Další den jen zvýšená, ale kašel...a dítě pořád takový nemastný, neslaný..úterý bez teploty..Ale polehává..a není to ono...úterý odpoledne usíná...v noci nespím já..mám divný pocit...kruci..proč....

Z úterý na středu mě budí po čtvrté hodině...že bolí ouško...Znám ji, tak si nejdřív myslím, jestli si ho nepřeležela, ale dávám teploměr a manévr na ouško je pozitivní, bohužel...A TT 38..Dávám fňukající Ki Nurofen na bolest a vytáčím dědu..Chvilku teda ještě zkouším čekam, abysme neburcovaly..Ale volám, Ki brečí, pomáhám jí oblíkat, beru plyšáka....Přijíždíme do pozvolna se probouzející nemocnice - je něco kolem páté..Budí nám doktora..Nikde ani stopa po protivnosti, naštvanosti, nic....Omlouvám se, že jsem to zkusila, ale že brečela ...Dr. mávne rukou a říká, že je to na píchnutí...Píchá jí ouško, ATB zatím nedává..Ještě ji ukládám, usíná..spí skoro dvě hodiny..Během dne pofňukává, že bolí....nic z toho neteče..teplota zvýšená....Polehává, pospává, pokašlává..není to ono..Proti minulému píchnutí..je to jiné...čt ráno se budí a bolí ouško...dívám se do něj...a vchod do ucha je uplně ucpán...jdeme na středisko, omlouvám se, že jsme byly na píchnutí, ale že teď bolí a je zvýšená TT....primář se jí dívá do ucha a říká - no...to tě muselo hodně bolet, to máš uplně ucpaný..odsává a odsává...

A říká mi - já bych to přeléčil..za mě je to na ATB, souhlasíte s tím? Jasně ..že jo....ať už má klid...Navíc ji slyší kašlat, huhňat..Nespaly jsme už několik nocí..Ki teda relativně ano...ale já nespím, pže čekám, co zas bude....pátek ráno opět bolest, navíc se přidává bolest a otok oka....a otok pod okem....