Z internetu:

Na materskej tretím rokom
cítim sa byť už otrokom.
Každé ráno pripravená,
že ma čaká dáka zmena,
ale večer s hrôzou zistím,
že to bol deň zas ten istý:
Plienky, hračky, kašičky
a dve zlaté detičky.
Starší o pol šiestej vstáva,
pyžamko si dole dáva.
Do práce sa s tatom strojí,
ten sa toho právom bojí:
"Nemôžeš ísť so mnou zlatko,
veľa roboty má tatko.
Mamička má času more,
pozri sa, už vstala hore!"
Ja strapatá, pomalá,
nočnú som zas ťahala,
lebo malý nechcel spať,
iba cicík cumľovať.
Manžel zdrhá: "Láska idem.
Navar niečo, hladný prídem!"
Tak bez seba od radosti,
začnem plniť povinnosti.
V ruke nočník, v druhej plienka:
"Pozri, v knižočke je lienka!
Chvíľu si tu čítaj, seď,
malého prebalím hneď."
Tvár umytá, zúbky čisté,
musia niečo papať iste.
Smerujem ich do kuchyne,
cestou otvárajú skrine.
Šaty, šperky, knihy, spreje,
zrazu nič na mieste nie je.
Dve stoličky, podbradníky,
k tomu svorný krik veliký.
Jeden nechce kašu jesť,
pritom reve o 106,
druhému sa šunky máli
a čajík vraj strašne páli.
Po raňajkách hrôza čistá,
na vychádzku oboch chystám.
Obliekaciu vojnu zvediem
a keď ich už pred dom vediem,
pri malom mi nos vykrúti,
nervovo sa takmer zrútim,
cítim to aj cez pančuchy,
pos... sa až pod pazuchy!
Druhý pokus upotená,
zvládnem ako superžena,
do auta ich oboch pútam,
"Kam ich dneska zobrať?" hútam.
"Už viem, k rieke pri kačičky,
to je ten raj pre detičky!"
Ubieha nám rýchlo cesta,
na sedačkách divo vreštia.
O hračku sa naťahujú,
zvyšných dvesto ignorujú.
V parku je to čistý des,
holub, kačka, mačka, pes -
na všetkých sa s chuťou chystá
môj dvojročný terorista.
Nemôžem ho spustiť z očí,
do jazera by hneď skočil.
Z kočíka sa rev ozýva,
celý park sa na nás díva.
Malý mi chce zvestovať,
že ho musím pestovať.
Na rukách ho teda vláčim,
ťahám tašku,kočík tlačím.
Na staršieho pritom vrieskam,
nech nespadne na preliezkach.
Keď lavičku voľnú zbadám,
od únavy na ňu padám.
A pre moje detičky,
vyťahujem čajíčky,
mandarínky, keksíky,
veď majú hlad veliký.
Po desiatich minútach,
dogebrení sú až strach.
Tak oznámim: "Moji milí,
výlet sa ku koncu chýli."
Cestou domov - radosť veľká,
zaspia obe strašidielka.
Do postieľok ich vyklopím,
varešky sa s chuťou chopím.
A pre blaho rodiny,
varím zo dve hodiny.
Priebežne periem a suším,
upratať nestihnem, tuším.
A hľa - už sú krpci hore,
musím sa mať na pozore,
výtržnosti totiž množia,
snáď len požiar nezaložia.
Vo dverách sa manžel zjaví:
"Hotový som" smutne vraví.
"Daj mi niečo na večeru,
to bol zas deň, namôjveru!"
Kým papá ja kŕmim deti,
umývam riad, zhŕňam smeti.
Posťažovať sa mu snažím,
že po chvíľke kľudu bažím.
Chápavo mi hlavou kýva,
do novín sa pritom díva.
Vytratí sa nenápadne,
na mňa ďalšia šichta padne.
Že mal prácu, musím chápať,
počujem ho z gauča chrápať.
Chalanov do vane súrim,
"Zas nestihnem seriál!" zúrim.
Mydla, šampónu sa stránia,
do postele sa ísť bránia.
V pyžamách (mám radosť veľkú)
chcú sa hrať a kukať telku.
O polnoci, chvalabohu
nevidno už ani nohu.
Hore je len mamička
a kamoška žehlička.
O pol druhej zbitá líham,
vlasy si zmyť zas nestíham.
Sníva sa mi krásny sen,
že mám zajtra voľný deň

23. týden těhotenství

Miminko teď měří 29 cm nebo více, váží kolem půl kilogramu.
Miminko si teď procvičuje dýchání tím, že vdechuje do svých sílících plic plodovou vodu. Je také schopno vzít do ruky pupeční šňůru, když na ni náhodou narazí. Během této fáze většina nastávajících maminek začne více cítit pohyby svého miminka. Jak se postupně vyvíjí kůže, začnou fungovat i mazové a potní žlázy. Roste svalová hmota a dítě celé sílí.
 

Co se děje ve vašem těle

Děloha je stále větší a tlačí na bránici. Tím se stlačují plíce a zhoršuje se dýchání. Je dobré se položit na bok, dýchat dlouze, pomalu a zhluboka. Také žaludek je tlačen nahoru, proto jeho obsah může snáze pronikat do jícnu a dráždit sliznici. Projevem je pálení žáhy. Pomoci si můžete trochou mléka, někomu zabírá jablko, nebo se poraďte v lékárně a kupte si antacid.

Vy a miminko potřebujete vápník pro silné, zdravé kosti a zuby. Vápník je rovněž nezbytný pro zdravé fungování Vašeho svalového, oběhového a nervového aparátu. Pokud je Vaše strava chudá na vápník, miminko si vše potřebné vezme z Vašich kostí, tím Vás vystaví riziku poškození kostí v pozdějším věku. Během těhotenství byste měla příjem vápníku zvýšit o 50%, všechen tento vápník by měl pocházet z jídla, které každý den konzumujete. Pro lepší využití vápníku z potravin slouží vitamin D.
Nejlepším zdrojem vápníku jsou mléčné výrobky jako např. mléko, sýry a jogurt, proto by se měly stát běžnou součástí Vašeho každodenního jídelníčku. Přidávejte si do cereálií mléko, ke svačině si dejte jogurt, pijte mléko během jídla, na salát si nastrouhejte trochu sýra. Pokuste se tyto potraviny používat i při vaření. Sýrové omáčky, pudink, lasagne, horká čokoláda nebo mléčné kaše Vám pomohou se zvýšením příjmu této živiny. Pokud jde o nemléčné výrobky s vysokým obsahem vápníku, zkuste třeba konzervovaného lososa (s kostmi), zelenou listovou zeleninu nebo zelené fazolky.
 

Vyšetření

V poradně by Vám měl lékař vyšetřit děložní čípek, výšku děložního fundu, stav dělohy a zhodnotit celkový stav se zaměřením na dolní končetiny (otoky) a srdeční ozvy (jejich frekvence se pohybuje mezi 120-160 údery). Noste obuv s nízkou podrážkou, nejezte tučná a kořeněná jídla, způsobily by Vám zbytečně nepříjemné pálení žáhy.

Jsem takzvaně za vodou,co se týče porodů.Ty jsem měla pestré a teprve s odstupem času si říkám,zaplať pámbů,že jsem až na jeden ,který nedopadl dobře, vše v rámci možností docela dala.První těhotenství bylo nečekané a když se téměř ještě dítěti narodilo dítě,bylo veselo.Já však jako jedináček,který neměl vůbec žádnou praxi s mimi  se rozhodla,že to zvládnu a taky jsem to zvádla.Všechno i to měně příjemné...od zánětu prsu až po obrácený režim mého syna...další těhu bylo ukončeno v pátém měsíci odtokem plodové vody a já se vrátila z nemocnice zcela vystreslá a s podváhou-47kg ale pevným přesvědčením,že se nezlomím a život půjde dál.A tak šel a já přesně za tři roky a jeden měsíc od narození prvorozeného syna uslyšela nádhernou větu,která se zdála jako sen,neboť jsem si velice přála holčičku že ji mám.Sen vzápětí narušil další hlas druhé sestry,která se utrhla na svoji kolegyni,která mne tuto nádheru zvěstovala,kam se prý dívá,že holka není holka ale kluk.Mě se zastavilo srdce a jen jsem čekala,až se ty dvě domluví a já se konečně dozvím,cože se mi to tedy narodilo.Už to vím,sestra odpovídá jako by se nechumelilo,že se překoukla -přesněji její slova zněla-já ten pytlik přehlídla,tak  nic,máte kluka.Byla jsem ale šťastna i za toho.Sice jeden již doma zlobil ale neva,dva  kousky ,taky dobrý.Potřetí se ten slavný den odehrál opět přesně za tři roky tentokrát to mimi pokazilo a místo jedenáctého jako jeho bratři nám svoji tvářičku ukázalo až 20.března.Takže naše skore bylo-první  porod 11.1. 1977,druhý  porod 11.2.1980 a třetí  porod 20.3 .1983  přesně po třech letech od sebe,mohu jen doporučit.Tentokrát se sestřička nemýlila a její -máte holčičku bylo pravdivé.Já však nereagovala a stále čekala,kdy se opět ozve a zdělí ve,že máme třetího  do Mariáše....třetí ke stolu ale byla skutečně ta moje vytoužená holčička a já byla neskutečně šťastná.Pro případ dcery bylo připraveno i jméno a měla to být Lucinka či Adélka-přání mé matky,já však zavalena neskutečným štěstím a  těhotenským hormonem se rozhodla své dceři věnovat to jediné,co jsem mohla v onu chvilku nabídnout  a tím bylo mé jméno.A tak se rodina velice divila,když jim z vrátnice přečetli ,že máme holčičku a ta se jmenuje Naďěnka.Takže jak to s malou Naděnkou dopadlo můžete posoudit v reálu,neboť ji máte mezi sebou a nyní i ona prožívá to neskonalé štěstí jakým je narození děťátka.Budeme mít malého Kajouška a i když se narodí do bláznivé rodiny-která má do usedlého modelu dnešních babiček a dědů daleko,tak věřím,že to bude kluk statečná  a všechno ustojí.Jeho 12-náctiletá tetička se již na něho těší.Na tetičku jsem zapoměla,to byl můj poslední porod ,který se konal od toho předešlého po 16 -nácti letech,tentokrát byl trochu jiný scénář,rodilo se v Podolí za asistence mého nového manžela,který je neskutečný a vše bylo super.Takže přeji všem čekatelkám či snažilkám,maminkám budoucím či přítomným jen  vše krásné a harmonické,,nešilte že nemáte poslední model kočárku či přebalováku,těm miminkám je to fuk,co jim však šumák není a nebude je to,že musí mít úplnou a milující rodinu,která bude vždy připravena s otevřenou náručí.Víc netřeba.Přeji všem zdravá miminka .Vaše Primarka......