Málokteré dítě je „tabulkové“ a začíná s plazením, sezením, či chozením tehdy, kdy se v chytrých knihách píše, že je to obvyklé. Speciálně chůze maminky dost trápí. Co dělat, když se vaše děťátko ne a ne rozeběhnout?

Rozdíly jsou obrovské

Čím jsou miminka starší, tím mezi nimi najdeme větší rozdíly. Začíná to pasením koníčků a přetáčením na bříško. Dále má jít vývoj přes stavění se na kolínka, lezení po čtyřech, sezení, chůzi kolem nábytku až po vlastní samostatnou chůzi. Měl by jít, ale mnohdy to tak prostě není, což ale nemusí naprosto nic znamenat. Vývoj dítěte je totiž naprosto individuální, což vám řeknou hlavně maminky, které mají více dětí. Žádný vývoj nebyl jako přes kopírák a přes stejnou nebo podobnou výchovu děti začínají lézt, sedět, stát a chodit v jinou dobu.

Nepanikařte!

Mnohé maminky tak začínají v určitých obdobích panikařit, a to není dobře. Mějte totiž na paměti, že zdravý vývoj vašeho dítěte střeží ze všeho nejlépe váš pediatr, který by měl získat vaši plnou důvěru. Slouží k tomu naplánované prohlídky dítěte, během kterých pediatr překontroluje, zda se miminko vyvíjí správně, zda dostatečně zapojuje svalové skupiny, zda roste souměrně. Pokud najde jakoukoliv nesrovnalost, včas vás na ni upozorní a navrhne řešení. Tím může být na začátku jen cvičení, nebo rovnou specializované vyšetření, třeba na neurologii. Věřte tedy, že pakliže chodíte pravidelně k lékaři a ten nesezná na dítěti nějakou nesrovnalost, vše by mělo být v pořádku.

Okolí si nevšímejte

Študovala som na Technickej univerzite v Košiciach, na fakulte v Prešove. V tom čase som spoznala, svojho priateľa Mateja, ktorý mi položil zaujímavú otázku: „Čo ťa v živote baví?“ Ja som ticho mlčala. Vôbec som to netušila a bolo mi z toho smutno. Táto zásadná chvíľa zmenila môj život. Začala som intenzívne hľadať a myslieť nato, čo by ma mohlo baviť. Oblak alkoholických výparov zrazu opadol a začala som čeliť krutej realite. Je to ako hľadať ihlu v kope sena.  Prvé malé osvietenie ma naviedlo k písaniu básni. Zrazu ma kopla múza a básne sa zo mňa sypali. 

Múza

Prázdny riadok nudou zíva,
čaká, nespí stále bdie, kým navštívi ho tajná víla,
z ríše nekonečnej fantázie.
Už slávnosť sa chystá, vždy je iná, nie ta istá.
Čistý prázdny stôl zrazu prehýba sa, opäť novým svetom,
kde pešo, v spánku alebo letom,
pozrieš sa na svet z vtáčej výšky, na krásny raj,
kde dobrú noc dávajú líšky.

Netrvalo dlho a múza odišla. Nenechala žiaden list ani súradnice. Občas poslala malú dávku, to však nestačilo na upokojenie mojej duše. Stáva sa zo mňa detektív. Hľadám a pátram v každej myšlienke, v každej činnosti, ktorá by robila radosť mne a ostatným. Cez mraky sa prediera malé svetlo, ktoré ma vedieť k farbám, štetcom, uhlíku a papieru. Skúšam kresliť. Po krátkom čase zisťujem, že deti to vedia lepšie. Tak som sa rozhodla, že im nebudem robiť zlé meno. Čím viac skúšam a hľadám, tým viac vecí ma napadá, deň je pestrejší, spoznávam nových ľudí a otvárajú sa mi nové a zaujímavé príležitosti. Oprášila som starú vášeň pre bylinky. Keď som bola malá, rada som chodievala s babkou zbierať lipu. V rannom detstve som si vypestovala závislosť na mätovom čaji, ktorá trvá dodnes. Nakúpila som literatúru a pustila som sa do študovania. Otvoril sa mi pestrý svet bylín, ktoré nie len dobre chutia, ale aj liečia. Od vtedy poctivo zbieram všetko, čo je v mojom okolí a miešam zdravé a chutné čajíky (rada namiešam aj vám). Ako si tak chodím a zbieram, všimla som si krásu zrejúcich klasov. Mala som pri sebe telefón, tak som sa rozhodla, že si tento okamih zvečním, aby som sa s ním mohla podeliť s ostatnými. Záber hneď zaujal, len mi nechceli uveriť, že to bolo odfotené telefónom. A tak sa pred 5 rokmi zapálila vášnivá iskra k fotografovaniu. 

Moje prvé zábery urobené telefónom 

Ako to bolo so mnou  ďalej? Dozviete sa na budúce 🙂.