Možnost testovat směs zelených potravin nás velmi potěšila. Výchozí situace naší rodiny, jak jsem psala při přihlašování se do výběru zájemců o testování, byla pestrá 🙂 

Cituji: Máme se rádi a je nám fajn, ale z výrazu maminky je zřejmé,že je občas ze zajišťování servisu všem svým třem chlapákům trochu unavená, dobrý pozorovatel může zpozorovat i mírný tik v pravém oku (maminka je navíc učitelka! ). Ano, i tato maminka už někdy ze zoufalství přemýšlí nad nějakým superpráškem, který by jí pomohl udržet svižné tempo a už vůbec by nepohrdla kvalitnějším spánkem. U dětí lze pozorovat sklon k suché až ekzematické pokožce a maminka přemýšlí, jak jim s tím co nejšetrnější formou pomoci. A tatínek? Ten je v pohodě a kromě občas nafouklého břicha ho nic netrápí... Pomohlo by nám Supergreens naladit nás do harmonie?

A jak je to u nás po měsíci testování Blendea supergreens?
Vidíte ten rozdíl? 🙂 I když to vypadá, že nám ubylo vlasů a nejmladšímu synovi po několika měsících přibyla opět plína, tak první pohled je jen iluze 🙂 Ale vezměme to od začátku.

Samotné složení výrobku bylo to, co mě přimělo zapojit se do testování. Zelený ječmen, mladá pšenice, spirulina, chlorella, to vše samo o sobě hovoří o dobré kombinaci pro každého, nejen oslabeného člověka. Ještě větší radost mi udělal příběh vzniku tohoto zeleného nápoje, který byl stručně popsán v přiloženém dopise. Kromě toho, že chtěl autor vyrobit něco, co mu pomůže s únavou a se špatným trávením, tak chtěl i bio kvalitu surovin. Toto se mu podařilo navázáním spolupráce se zemědělci ve Slovinsku, kde všichni dodavatelé jsou zavázáni dodržováním opravdu přísných pravidel - zavlažováním neznečištěnou vodou, pěstováním na přímém slunečním světle a samozřejmě zákazem užívání hnojiv a pesticidů. To je fajn, že? Je tu někdo, kdo přemýšlí nejen o svém zdraví, ale i o zdraví přírody....

Když mi přišel balíček, překvapilo mě, jak je plechovka malá. Ale i odměrka je docela malá, takže ani po měsíci pravidelného užívání mnou a manželem nebyl prášek vypotřebován, ještě nám trochu zbylo 🙂 Příprava je i díky přilošenému shakeru jednoduchá a my jsme prášek ředili vždy vodou, protože chuť nám vyhovovala.

A jaký je tedy výsledek? Manžel byl spokojený, že ho nápoj ráno zasytil a tento pocit mu vydržel po velkou část dopoledne. Ač skeptický k barvě, tak si nápoj oblíbil. Zajímalo mě jeho trávení, protože s tím on má docela problém. Uvedl, že po měsíci užívání měl trochu problémy s vyprazdňováním, musel jít častěji denně. Nyní, když už výrobek neužívá se mu prý ustálilo na obvyklé 2 návštěvy wc denně.

U mě došlo určitě k zlepšení spánku, poctivě však přiznávám, že jsem pro řešení tohoto problému těsně před oznámením, že budu moci testovat zelený nápoj, začala dělat i něco jiného. Na ekzém na ruce (kvasinka) mi to nijak nepomohlo. Tik v oku zmizel a myslím si, že lze nápoj využít i jako vzpruhu a doplnění energie.

Shrnuto - myslím si, že Blendea supergreens je moc dobrý výrobek, ale pokud má člověk větší zdravotní potíže (manžel se zažíváním a já s ekzémem), tak samotný o sobě moc nepomůže. Já svůj ekzém řeším i jiným způsobem a manžel snad také jednou pochopí, že žádný zázračný prášek mu s trávením nepomůže, pokud nezmění své stravovací návyky.

Dneska bych ráda popsala svůj týden a to jak rychle se dá nakazit batole. Takže celé to začalo v úterý večer, Eli v poklidu spinkala v postýlce a já si šla lehnout do ložnice. Než jsem tam došla spustila se mi rýma, takhle z ničeho nic se to stalo snad poprvé. Dobrá tedy, celou noc jsem nespala, protože vodovodní kohoutek byl proti mně máslo. Ráno už jsem se necítila vůbec dobře, bolelo mě úplně všechno, ale jelikož mám virózu tak 2-3x do roka, vždycky to přejdu, tak jsem se vydala do práce. Manžel pobalil Elince všechny potřebné věci a jela s tetou na celý den na výlet, já mezitím v práci myslela na to, jak super by bylo zrovna umřít.. ano, jsem horší než chlap s rýmičkou. Když jsem pozdě večer přišla z práce, doma už se spalo a já vyřízená zapadla do ložnice. Myslela jsem, jak se krásně vyspim.. hm, trvalo to asi hodinu. V 5 ráno jsem se odhodlala a došla jsem si pro teploměr, abych zjistila, jestli si náhodou sama ze sebe nedělám srandu. Takže normálně je pro mě konečná, když mám 37,2°, strašně špatně snáším teploty a u těch svých viróz je ani nikdy nemám. Jaký překvapení, když ten malej hajzl ukázal 38°. Nechápala jsem, jakto, že ještě pořád žiju, ale rozhodla jsem se tedy navštívit lékaře. Šla jsem hned na 7hod, abych tam nečekala ještě příští Vánoce a byla jsem vyšetřena během 15 minut. Zánět dýchacích cest, antibiotika (poprvé za posledních 15 let). Teď mě čekala cesta do lékárny a pak hurá do práce. Už od 11h jsem si hrozně přála, aby přišla kolegyně a já se mohla nenápadně vytratit. Přišla ve 4h. Takže v 5 jsem ležela v posteli a dokonce jsem usnula, dokud ségra v 6h nezavolala, že mi zrovna přivezla princeznu a je před barákem. Proklela jsem se až do 15 kolene. Proč jsem ji vlastně volala, že to v práci nedám, je mi blbě a půjdu dřív domů? No nic, na Elinku jsem se těšila, dva dny jsem ji neviděla. Asi hodinu na to, přišel manžel z práce a odeslal mě do bezpečné vzdálenosti od Eli. Ráno mi bylo podstatně líp, lék zabral. A zůstali jsme s El sami. A najednou se to stalo, stejně jako rychle přišla moje rýma, Elince začalo téct z nosu, začala kašlat, do toho ji rostou dva špičáky naráz. Celodenní brek nám dal oboum zabrat. Zatím je bez teplot, takže to řešíme kapkama na rýmu a když se nedá do kupy přes víkend, ani jí návštěva lékařky nemine, případně to teď přes víkend jistí pohotovost. Vyčerpáním usnula v sedě a teď chrápe tak, že by se za to nemusel stydět ani starej chlap. Nevim, kdy přesně jsem udělala chybu a stihla se nakazit, ale doufám, že netrpí jako maminka a bude rychle v pořádku. 

Dneska je to cca 20 dní od porodu a konečně mám čas něco napsat.V pátek 28.7.2017 v 9 večer mě bylo zle a cítila jsem se pod psa malinko jsem špinila  no vděla jsem že je něco špatně kor po návštěvě wc , tak jsem ještě ten den večer jel do porodnice no skoukli  mě a poslaly na monitor no prý nic jen že mimčo se moc nehýbe a  poslali mě domů to jsem přijela 00:00 h. S tím že v pondělí mám nastoupit k převzetí do péče už do porodnice. 

Ráno jsem se vzbudila do krásné soboty bylo 29.7.2017  a já vstala a bylo mě skvěle jak jak nikdy. Ráno jsem šla do města po nákupech a ještě jsem si říkala,že termín mám až zítra a že ve městě je den Dřeva a medu že bych se tam mohla jít po obědě  s přítelem podívat pocourat . No z města jsem přišla v 11 h a šla jsem se natáhnout no vstala jsem a šla se přítele zeptat jak to uděláme že bude 12:00 a že bychom mohli jít na jídlo do města a skloubit to s sím dnem Medu a dřeva no a v tom jsem ucítila mokro v gaťkách a nešlo to zastavit a podemnou obrovská kaluž a říkám hele asi mi praskla voda přítel poprvé za celou dobu odtrhl oči od televize a podíval se a říká jak asi no asi na 100% no tak si běž zbalit věci dej si sprchu a já si zajdu zakouřit a pak se domluvíme jestli pojedeme. Byla to asi nejrychlejší sprcha v mím životě ta bolest no strašná ale to jsem ještě netušila že ta horší část přijde. Vylezla jsem a říkám hele vem tašky a jedem fakt to bolí, jen se na mě podíval a říká jestli nás zase pošlou domů tak .... říkám nemluv a pojď. Nasedli jseme do auta a jeli a když vyděl že mi je fakt zle že to prodýchávám a fakt to bolí tak mi jen říká hele za 45 minut jsme v porodnici a říkej mi začátek a konec ať víme po kolika minutách to je no cestou jsme chytli opravu silnice ( kyvadlovej provoz) advě červený . Do toho se mi udělalo tak špatně že se mi chtělo zvracet a taky jsem zvracela do jedinýho pytlíku v autě no pytlík byl děravej tak že než jsme přijeli do porodnice já třikrát zvracela ven a i já byla po zvracená no a kontrakce byly po 5 minutách. Nejen že jsem měla co dělat dojít do porodnice ještě ke všemu mi mezi dveřmi bylo řečeno že první porod trvá 12 a i víc hodin a moje reakce no to snad ne!!! Tak že celou pozvracenou mě poslaly na monitory a opět málo pohybů že mi šťouchali do břicha a byly jsme tam skoro hodinu než něco natočily. Pak nás odvedli na pokoj kde jsem celou dobu zvracela a přítel vzorně vše vylejval do umyvadla pak jsem několikrát byla na mýči ve sprše a mazala olejem a přítel mě masýroval záda a kříž a takhle pořád dokola až cca po 4 hodinách ta správná sranda začala malej se posunul dolů a já začínala tlačit navšech čtyřech, pak ve dřepu a nakonec když už jsem myslela že to nedám tak  na boku a přítel mě s porodni asistentkou zapíraly nohy a já tlačila a dotoho jsem zvracela no a nakonec za hodinu mučení že je vydět už hlavička a že mezi kontrakcema si přejdeme na sál. No přítel mě doslova táhl ještě že jsem měla jen 68 kg. No ta pravá bolest přišla až teď přítelmě drželnohu a porodní asistentka taky hod jsem malá a pořádně jsem se nemohla zapřít při tlačení . Nakonec mi bylo oznámeno hlavička je venku teď musíte tlačit a všechno budete mít zasebou rychle už tlačte a já se tak snažila ale už jsem byla vyřízená .... no po dalších cca 30 minutách jsem vyděla jak malej je úplně modrej a má pupečníkovou šňúru omotanou okolo krku proto nebyly slyšet pohyby a naléhaly na mě ať tlačím. Hned ho odnesli a rozdejchli a mě zajímalo jestli brečí dobu jsem nic neslyšela ale po chvilce byl u mě a řval a já byla spokojená a přítel byl skvělej a porodní asistentka naprostoúžasná. Od prasknutí vody uběhlo necelých 6 hodin a malej byl na světě. Narodil se v sobotu 29.7 v 17:48 . Já jsem věděla že pokud někdy budu chtět druhý dítě tak říště si na cestu beru sáček na zvratky a ty hlouposti jako hroznový cukr, čokoládu ..... můžu nechat doma 🙂