Onehdy, jednoho horkého letního odpoledne,  mě popadla touha stát se lepší ženou - šťastnější, srdečnější, moudřejší.  Vyrazila jsem tedy do jednoho obrovského knihkupectví odhodlána vrátit se s knihou, která mi v mé touze pomůže.

Svoji knihu jsem nenašla, ale pokud se o mě pokoušely před návštěvou knihkupectví jen lehké depresivní stavy, po hodině strávené mezi regály se neuspokojivý emocionální stav stal ještě horším. Ze všech polic na mě vyskakovaly motivační tituly s názvy jako Buď šťastný ještě dnes, Sám sobě koučem, Jak získat rovnováhu, Jak dosáhnout stavu mindfulness, Buď úspěšný... a další a další variace na dané téma. Nedokázala jsem si zkrátka vybrat.

Zklamána vlastní nerozhodností, vyrazila jsem na nákup do blízkého supermarketu. Dobré jídlo duševní stav dokáže také povznést. Když jsem nacpala nákup do kabelky,

v jedné ruce rohlíky v sáčku (plátěném - jsem přece eko!!!), zeleninu v ruce druhé, a vyrazila ke dveřím, začalo pršet. Co pršet! Lilo! Provazce vody dopadaly na horkem rozpálené chodníky a mně se vracela blbá nálada. VŽDYCKY mám s sebou deštník. Kromě dnešního dne. Jak já nesnáším mokré oblečení a vlhké boty! Rozhodně se nastydnu. A nemám čas čekat, až přestane pršet. Neřešitelná situace.

A jak tam tak stojím a lituji se, zavane ke mně vůně letního deště. Najednou se mi vybaví, jak jako děti sedíme na zápráží, pijeme domácí šťávu, koukáme, jak prší  a je nám krásně. Potom vyběhneme polonazí do deště a cachtáme se v kalužích a bahně a necháváme se smáčet kapkami vody. Najednou jsem zatoužila do toho slejváku vyběhnout.

Popadla jsem kabelku i ekosáčky a vykročila do deště. Byl příjemně chladný. Během pár minut jsem byla promočená durch, ze sáčků kapala voda (zítra asi bude žemlovka, rohlíky jsou již namočené), vlasy se mi lepily k hlavě a bylo mi báječně. Začala jsem se usmívat na stejně postižené chodce a na rtech cítila chuť babiččiny rybízové šťávy.

Druhé miminko jsme s manželem plánovali, neplánovali skoro 8 let. Dlouho jsme druhé dítě nechtěli, až jsme po dlouhých letech dospěli k názoru, že ještě jedno dítě chceme a tak jsme měli v bříšku náš druhý poklad 🙂

Těhotenství bylo po zdravotní stránce bez problému, ovšem já už jsem občas měla co dělat. Přecejen ,když máte první dítě ve 22 je to dost rozdíl,ve 30 už cítíte, že to tělo je na tom fakt huř 😀. Na druhou stranu musím říct, že jsem si to více užila než s prvním, protože už jsem nebyla tak vyjukaná a brala vše tak jak přišlo bez zbytečného řešení. A užívali jsme si to všichni včetně manžela a syna 🙂

Ve 38tt jsem byla předána svým dr. do porodnice na Mělníku. Tam mi také udělali UTZ s odhadem váhy 3600g, no bude to pěknej kousek a hodně ubývá plodová voda. Kontrolní UTZ ve 40tt odhad 3800g, miminko je už hodně namačkané v děloze a co víc plodové vody opravdu hodně málo, čípek pevný jako skála k porodu to nevypadá ☹ Paní doktorka mě tedy ukecala, že pokud se to nerozjede samo, tak 40+5 tt nástup na vyvolání.

Tak se tedy stalo  40+5tt 9.10.2016  12:00 neděle jsem nastoupila do porodnice na vyvolání té naší princezny, které se ven stále ale vůbec nechtělo.

Přijala mě dr. Irina Shishkina.

Sepsala se mnou papíry, přičemž mě pochválila za první porod, že jsem si nenechala dát nic na bolest a dala to bez nástřihu se dvouma stehama 😀

Moje dítě se už teď příčí veškerým pravidlům. Je zatím schované a na cestu do světa se teprve pilně připravuje. Ale už teď má svoji hlavu.

Všude se dočítám, jak je důležitá správná životospráva - pravidelný spánek, zdravá strava...
Prcek na to má ale svůj názor. Na co pravidelně spát, když může usnout ve dvě v noci, a od šesti už jenom dřímat? Do půl hodiny vstanem úplně, protože mě bolí záda. Na co jíst pestrou zdravou stravu plnou zeleniny a ovoce, když přece hambáč s hranolkama a tatarkou je lepší? A tu oblohu může sníst třeba králík.

Dokonce si ze mě dělá srandu. Kolikrát má na něco strašnou chuť. V dobré vůli mu vyhovím, abych to před špunta postavila a on se rozhodl, že už to nechce. Honem honem mě nutí utíkat na záchod, abych si sedla a vlastně se mě ani nechtělo. Chce s tátou hrát karty, a až tátu konečně přemluvím, tak se rozhodne, že ho to vlastně nebaví. Chce se dívat na komedii, aby ji probrečel. Za to dívat se na horor, to je strašna sranda.

Z mého dítěte je už teď pořádný samorost a to je velké, asi jak avokádo. I když podle mého břicha spíš jak kopačák. Ono je totiž strašná sranda zlobit maminku, která pořádně neví, co se sebou. Jakoby mě snad připravoval na dobu, až bude tady s nama. Myslím, že si ještě s prcekm pořádně užijem 🙂

Aktualizace: maminky, přečtěte jsi, jak v našem testu obstála francouzská kosmetika Uriage Bébé. Recenze na tuto řadu naleznete ve fóru.

---

Maminky, vítejte! Opět přinášíme testování, které bude určeno jenom vašim nejmilovanějším - vašim dětem a jejich jemné pokožce. Nová řada značky Uriage Bébé, přípravků pro nejmenší s termální vodou Uriage z francouzských Alp, je proto připravena ve své kompletní síle pečovat o pokožku vašeho miminka.

Co testujeme

Testovací balíček bude obsahovat kompletní řadu kosmetiky pro miminka:

Mycí krém pro nejmenší - mycí krém určený pro obličej, tělo a vlasovou pokožku miminek. Obsahuje máslo illipe, které vyživuje a obnovuje, glycerin známý svou hydratací a termální vodu Uriage. Co ovšem neobsahuje: parabeny, mýdlo a má fyziologické pH. Pokožka dítěte bude na pohled i na dotek jemná a hebká.