23. týden těhotenství         

                                                             Co se děje s vámi?

V této fázi těhotenství rychle přibíráte na váze, a pokud na vás těhotenství dosud nebylo patrné, v příštích dnech se to změní. Průměrný přírůstek na váze je ve 23. týdnu těhotenství cca 4-5 kg. Mohou vám začít první nebolestivé stahy děložní svaloviny (známé jako „poslíčky“). Nevyvolávají změny na děložním hrdle a některé ženy je ani nevnímají. S přibližujícím se termínem porodu mohou být silnější a častější a označují se jako „poslíčky“. .

Tlak těhotné dělohy může mimo hemoroidů způsobit též křečové žíly na dolních končetinách a v oblasti rodidel. Doporučuje se pravidelné cvičení a dostatek pohybu (nejlépe chůze), při odpočinku podkládání dolních končetin do zvýšené polohy, aby se zlepšil krevní návrat. Vhodné je též nošení kompresivních punčoch a pohodlné obuvi.

Cestování autem je určitě vhodnější než jízda v přeplněných dopravních prostředcích, ovšem pouze za předpokladu použití bezpečnostního pásu, jehož spodní část má být vedena pod zvětšeným břichem, ne přes břicho.

Spodní pás je umístěn pod dělohou, ramenní pás nad vrcholem těhotné dělohy, mezi prsy. Upnutí musí být pohodlné, ne příliš těsné, ale ani volné. Ramenní pás nesmí sklouzávat z ramene! Poutat by se měly těhotné-řidičky i těhotné-spolujezdkyně, a to na předním i zadním sedadle. To, že samotný pás musí mít funkční samonavíjecí zařízení a nepoškozený popruh, je samozřejmostí.

                                                           22. týden těhotenství         

                                                            Co se děje s vámi?

Nadále přibíráte na váze asi 0,5 kg týdně. 22. týden gravidity je celkový přírůstek nejčastěji kolem 4 kg. Zvětšující se bříško už je na vás dobře vidět.

Mohou vás začít trápit křeče v nohách (především noční) či tuhnutí bříška. Při noční křeči v lýtku nepropínejte špičku nohy, naopak přitáhněte ji k bérci směrem vzhůru a křeč ustane.

Nejčastější příčinou bývá nedostatek hořčíku (magnesia), po konzultaci s vaším gynekologem ho začněte užívat.

V noci a při odpočinku lehávejte raději na levém boku, zmírníte tím tlak těhotné dělohy na dolní dutou žílu a tím se zmírní otoky dolních končetin a můžete tak předejít i kolapsům či slabosti, ke kterým často dochází právě v poloze na zádech .

                                                           21. týden těhotenství         

                                                            Co se děje s vámi?

Zakulacování bříška vám v tomto období těhotenství může způsobit vystupování pupíku. Je to zcela běžné.

Vaše tělo začíná rovněž více zadržovat vodu, časté bývají otoky na prstech rukou (těsné prstýnky raději odložte) a na nohou. Výraznější otoky je třeba konzultovat s gynekologem. Do poradny byste měla chodit každé 4 týdny.

Srdce vašeho miminka bije již tak intenzívně, že je možné ozvy plodu poslouchat pomocí stetoskopu přiloženého k břichu těhotné ženy.

Těhotenství bývá obdobím, kdy se hemeroidy objeví u ženy často vůbec poprvé. Nejčastěji se objeví kolem 20. týdne gravidity. Jedná se o rozšířené žíly (žilní městky) v oblasti konečníku, ve kterých městná krev právě vinou tlaku zvětšené dělohy na pánevní dno. Projevují se pocitem tlaku, svěděním a bolestí, někdy krvácením či zanícením. Za porodu může vyhřeznout sliznice konečníku na části nebo celém obvodu jako sytě červený hroznovitý útvar.

Nebudu lhát, na ten znovunabytý bezdětný život bych si zvykla jako nic. Stačilo pouhopouhých šest dní bez dětí a úplně mě vyvedlo z konceptu, žese  po mně zase chtějí nějaké výkony v kuchyni. Týden, kdy jsem si mohla naprosto legálně usrkávat čínskou polívku v obýváku při sledování Sexu ve měste, aniž by mě kdokoliv poučoval o tom, že je konzumace jídla v obýváku přísně zakázána a následně mi onu polívku vysrknul před očima, utekl jako voda. Popravdě, trochu jsem zvlčela.

A navíc došly čínské polívky, čímž sevýrazně přiblížila apokalypsa. Pokud se totiž bude opakovat dnešní kuchyňská scenérie, zcela jistě dojde k vychýlení zemské osy a dost možná i k výraznému oteplení planety.

Tak tedy na lehký rozjezd jsem dnes uvařila těstoviny s boloňskou omáčkou. Omáčka byla ve skleničce, ale ohřála jsem ji úplně sama. Zdá se mi to jako poměrně unáhlený a riskantní krok od čínských polívek, daleko lepší by bylo jít na to přes vejce na tvrdo, ale budiž. Jsem odvážné děvče. Očekávala jsem za to standing ovation nebo alespoň obdivné hvízdání. Ale místo toho se všichni snažili jasně demonstrovat, jak v uplynulém týdnu hladověli, až málem vyhladověli na kost. Hlavně Pažout.

Valja: „Mňam! To bylo dobrý! Já si jdu přidat!“

Já: „Ale ono už na přidání není...“

Pažout: „Taky jsi mohla uvařit polívku. Dal bych si... Třeba gulášovku!“

Článek píši téměř rok po tom, co Káťa nastoupila do školky, dříve jsem nějak nestihla.

V první řadě chci říct, že tento článek nepíšu ani jako návod ani jako doporučení a byla bych nerada, kdyby byl špatně pochopen. Svou dceru miluji nadevše a snažím se pro ni dělat to nejlepší, jak to cítím.

Také se předem omlouvám sa delší úvod, ale pro ty, co nás nesledují si myslím, že pomůže lépe pochopit co a jak.

Káťa byla od narození velmi aktivní dítko, téměř nespavé a minimaně prvních 6-9 měsíců také velice ubrečené. Velice jsme bojovaly s kojením (to by bylo na jiný článek) a já už pak měla pocit, že jsem špatná matka, když Kačka pořád řve, nebo málo spí a večer prostě neusne v 19 hod. jako všechna mimina okolo. Bohužel manžel mi moc oporou nebyl, a tak jsem si vše musela nejdřív srovnat sama v sobě. Uvědomit si, že se snažím dělat první poslední a že jsou věci, které asi jen tak nezměním (jako třeba Káti pozdní včerní spaní, které trvá doteď a částečne je způsobeno bydlením v garsonce a částečně asi i geneticky, jelikož prý moje sestra byla v tomto úplně stejná). Ač chodí spát někdy i ve 23 hodin, vstává v 7 a celý den jede jako motorová myš (tedy s krátkým spánkem po obědě, jehož zrušení k dřívějšímu usnutí večer nepomohlo).

Kromě nespavosti je opravdu velice aktivní a živé dítko, které je ještě dost chytré (já bych řekla spíše vychytralé), vše nasává jako houba a učí se rychlostí blesku. Neposedí ani 10 sekund, leze nejlépe po výškách a čím výš tím lépe a pak klidně běží a je jí jedno, že "podlaha" končí, takže jsem neustále ve střehu a rozhodně nemám to štěstí si třeba na dětském hřisti sednout a číst si.

Od jejích cca 6 měsíců jezdíme na plavání, kde si vždy chvíli před a delší chvíli po plavču hraje s dětmi v herničče. Od malička je velice družná a společenská, nestydí se, nebojí se cizích dětí ani dospělých. Z toho důvodu mi bylo vždy líto, že u nás na vsi venku na hřišti, na louce či v lese nepotkáváme téměř žádné děti, i když tu jsou (ale každý má pískoviště, houpačku a skluzavku na zahradě). Bylo vidět, že jí kontakt s ostatními dětmi v nějaké větší míře chybí, ale nějaká dětská centra pro nás nejsou moc dostupná (finančně ani vzdálenostně), a tak když se začal přibližovat druhý rok, uvažovala jsem o školce.