aneb, když si spisovatelka potřebuje vyčistit hlavu 🙂

O perníkové chaloupce

Na kraji lesíka borového

uvnitř domečku roubeného

žila tam přešťastná rodinka...

dcerka, syn, tatínek, maminka.

Ahoj holky,

chtěla bych se podělit i s Vámi o to naše malé štěstí 🙂 přítel mě požádal o ruku v lednu 2017 a v únoru jsme jeli na wellness pobyt, kde jsme si řekli, že bychom chtěli miminko a mohli bychom se o něj snažit, když budeme mít svatbu v červenci. Brala jsem 6 let antikoncepci, kterou jsem vysadila v listopadu 2016, tak i jsme si mysleli, že nám to asi jen tak lehce nepůjde.. přítel měl v březnu narozeniny a jako dárek si přál miminko (já mám narozeniny v dubnu, tak to je i můj dáreček) ☺ a já si řekla, že si tehotensky test udělám přesně až na pritelovo narozeniny - pár dní před MS. Už asi týden předtím mi bylo tak zvláštně-jinak. Měla jsem vlčí hlad a byla celkově taková precitlivela. Přítel mi říkal, že vi, ze jsem těhotná tak ať si udělám už test. Ale já si prostě řekla, že až na ty jeho narozeniny ☺ myslela jsem si a hlavně se i bala, že ty příznaky (i nalite prsa) mám vsugerovane a budu akorát smutná. Přišel den D a já ráno vstala a šla si udělat test, ještě předtím než měl přítel vstávat. Vycurala jsem se na test a chvilku na něj koukala, neukázal chvilku nic, tak jsem se šla připravovat do prace-vycistit si zuby, učesat se, namalovat se a mezitím jsem se teda šla kouknout na test, když jsem tam viděla dvě // tak jsem vyjekla radosti a začala se smát a brečet dohromady ☺ ale pritelovi jsem to chtěla říct až vecer-to byly muka ☺ zazvonil mu budík a já prilitla k němu do postele a pořád se smála a brecela a přítel mi jen rekl: ,,teda ty máš větší radost než já, že mám narozeniny " 😀 tak jsem mu poprala a sla do práce, v práci jsem byla jak v sedmém nebi, pořád se usmívala a stále koukala na vyfoceny tehotensky test až holky z práce si mysleli, ze mám nového chlapa-nevim jak je to mohlo napadnout 😀 odpoledne jsem šla na gyndu-byla jsem objednana na normální běžnou prohlídku. Paní doktorka tam ještě nic neviděla, pouze zvětšený vaječník (musela jsem krátkou dobu před kontrolou otěhotnět). Přítel mi hned po kontrole volal a byl smutný, když jsem mu řekla, že opravdu nic-musela jsem dělat Dášu 😀 a šla do města koupit dudlik a malé botičky. Měla jsem vymyšlené, jak mu to oznamim - až při večeři mu dám krabičku, ve které budou ty testy (dělala jsem si další i odpoledne, abych tomu uverila☺) s dudlikem a botickami a s listeckem: Vezmeš si nás oba? Přítel přišel z práce a pořád tak trošku čekal, že mu něco oznamim. Ale já mu normálně poprala, dala dárečky a pak šla teda vařit. Byl už smutný, že opravdu mimco nevyšlo. Když bylo jídlo na stole, tak jsem mu řekla, že mám pro něj ještě jedno překvapení a dala mu tu krabicku. Viděla jsem v pritelovo očích takovou nejistotu a když krabičku otevřel a viděl to tak všechno, tak ji vyhodil radosti do vzduchu a objal mě a začal brečet 😘 byl to tak strašně krásný pocit. Od té doby si mě opecovava daleko víc než kdy jindy. Až v půlce dubna jsem byla objednana na gyndu - 9tt a bylo vše v poradku, tak krásný pocit, vidět toho maličkého, jak je ve vás, prostě něco neuvěřitelného. Na druhý utz byl přítel se mnou a plakal znovu když viděl jak se miminko tam vrti a když slyšel jak mu tluče srdíčko, byla jsem hrozne rada, že tam přítel byl se mnou ☺ 15.5 jsme byli na genetice, která také dopadla skvěle. Je to tak krásný pocit nosit v sobě nový život . Už se na miminko moc těšíme ☺

Děkujeme, že jste nás vybrali do testování, ač trochu nezvyklého 🙂 

Musím říct že toaletní papír lze zařadit mezi kvalitnější i cenově přijatelné.

Já osobně byla původně nadšená z neparfémovaného, ukázal se ale jako kvalitnější heřmánkový s aloe vera... Neparfémovaný nám přišel jako dvouvrstvý i když je třívstvý a špatně se rozpouštěl a nešel občas spláchnout.

Heřmánkový naopak velmi překvapil byl rozhodně pevnější a lépe se rozpouštěl.

No a ta vůně byla opravdu intenzivní podle nás až moc. Podle přítele smrděl :D Ale co nahradil dočasně osvěžovač vzduchu :D

 Děti samozřejmě potěšily obrázky, nejradši mají medvídky :D

Přírodní čaje Pfanner Pure Tea bez obsahu cukru, sladidel, konzervantů a dalších přidaných látek jsou ideálním nesladkým nápojem pro dokonalé osvěžení nejen během horkého léta. Představují vhodnou součást zdravého životního stylu. Šetrný proces spaření čaje a pečlivá příprava dodávají přírodnímu čaji Pfanner Pure Tea plnou chuť.

Lze si ho vychutnat ve čtyřech variantách - černý čaj, zelený čaj, ovocný čaj s příchutí lesních plodů nebo bylinný čaj. Svoji energetickou hodnotou potěší ty, kteří si udržují štíhlou linii - 100 ml čaje Pfanner Pure Tea obsahuje jen 1 kcal. Pfanner Pure Tea se také navíc pyšní přívlastkem BIO - zárukou ryze přírodního původu.

Černý čaj Pfanner Pure Tea je čerstvě uvařený čaj s vysokým standardem kvality. Po důkladném výběru jsou čerstvé čajové lístky dokonale vysušeny, zabaleny a fermentovány. Při tomto procesu se rozvíjí typické aroma černého čaje, které je v rovnováze s šípky a ibiškem. Jeho chuť navíc harmonicky doplňuje citronová šťáva.

Zelený čaj Pfanner Pure Tea je připraven z čerstvě spařených lístků vybraných odrůd zeleného čaje. Nápoj skvěle doplňuje nádech citronu, který zajišťuje to pravé osvěžení. Povzbuzující působení zeleného čaje má blahodárný účinek na tělo i mysl.

Ovocný čaj Pfanner Pure Tea je uvařený z dokonale vyvážené směsi nejkvalitnějších šípků, květů ibišku, borůvek, černého rybízu, jablek a černého bezu z ekologického zemědělství. Speciální proces vaření a pečlivá příprava dodají čaji plnou, ovocnou, lahodnou chuť. Neobsahuje kofein, a je tak ideálním osvěžením pro celou rodinu.

Bylinný čaj Pfanner Pure Tea je čerstvě uvařený odvar za použití těch nejlepších bylinných odrůd: zavinutka citronová, máta peprná, kontryhel, kopřiva a sporýš. Tato směs je ještě zjemněna citronovou šťávou. Bylinný čaj je také bez kofeinu. Vzhledem k pečlivé přípravě jsou zachovány všechny cenné složky bylin.

V mém článku nebudu rozebírat týden po týdnu, jelikož všechno probíhalo hladce až do 36. týdne. A tak tedy začínám s vyprávěním, právě od toho již zmiňovaného, 36 týdne.

Ve 36. týdnu, přesněji ve 35 + 2 tt, jsem byla na klasické kontrole. Nejdříve se natočilo KTG, které se muselo točit dvakrát, jelikož malá spinkala. KTG bylo však v pořádku. Poté jsem přišla k panu doktorovi, jako vždy s úsměvem, jelikož jsem se těšila na další informace o tom, jak se miminku daří a jak prospívá. Úsměv mě ale přešel v momentě, kdy mi můj obvodní gynekolog dělal ultrazvuk. Věděla jsem, že něco nebude v pořádku, jelikož ultrazvukové vyšetření trvalo déle než obvykle, vše přeměřoval víckrát a tvářil se zamyšleně. Po skončení vyšetření mi sdělil, že se mu to nelíbí. Netušila jsem, co se mu nelíbí, ale už jen ty slova: „Nelíbí se mi to“, mi stačila. Jen co to dopověděl, mi vyhrkly slzy z očí a nemohla jsem zastavit pláč. Sdělil mi, že se mu moc nezdají průtoky. Všechno prověřil poctivě v tabulkách a výsledky vyšly v normě, ale na hraně. Malá byla také o týden menší, než by měla být. Naměřená váha byla 2420 g. Uklidnil mě, že je to ještě v pořádku. Že menší být může, ale průtoky se musí kontrolovat.
Doporučil mi alespoň hodinové procházky, aby se placenta lépe prokrvovala. I když jsem se sotva valila a jakákoliv chůze byla namáhavá, poctivě jsem chodila i několik kilometrů, aby se vše dalo do pořádku.

Na další kontrolu, která byla za týden, tedy ve 37. týdnu (36 +2 tt), jsem už tak s úsměvem nešla. Opět natočeno KTG (tentokrát jsem si dala sladkou snídani, aby byla malá po ránu čilá 🙂 ), které bylo v pořádku. Opět následoval vstup přes kabinku k panu doktorovi. V kabince jsem přešlapovala z místa na místo a modlila se, ať je všechno v pořádku. Po vyšetření mi bylo doktorem sděleno, že průtoky jsou horšínež minule. Váha naměřena 2700 g. Vypsal mi žádanku do nemocnice, kde mi udělají zátěžový test, aby se zjistilo, jak se bude miminku dařit při porodu.  
Okamžitě jsem teda jela do porodnice, kde mě hned přijal doktor, vedoucí porodnického úseku. Když jsem vešla do ordinace, zrovna projížděl spolu s dalším doktorem lékařskou zprávu a žádanku od mého gynekologa a kroutili nad ní hlavou. Nevím, co to mělo znamenat, každopádně z jejich výrazu a chování to vypadalo, jakoby si říkali: „Proč nám ji sem vůbec posílá?!“
Když mě doktor vyzval, ať si lehnu na kozu, druhý lékař zrovna odcházel. Zřejmě tam byl asi vážně jen kvůli té zprávě, na kterou tak nevěřícně zírali. Vaginálně bylo všechno v pořádku, porodní cesty nebyly připravené, čípek držel. Šlo se tedy na ultrazvukové vyšetření. Přeměřoval malou a váha mu vyšla cca stejná jako u mého obvodního gynekologa. Průtoky ale, mu nešly naměřit, takže jsem se musela přesunout k jinému ultrazvuku. Tam mu průtoky pupečníkem vyšly v pořádku a průtoky v hlavičce mu jednou vyšli pod průměr a dvakrát v normálu. Vložil taky výsledky do tabulek a sdělil mi, že je vše jak má být.
Proč mu to ale jednou vyšlo špatně???

Moc se mu do toho nechtělo, ale nakonec mě poslal na zátěžový test. Musela jsem teda být na jednu noc hospitalizována. Odnesla jsem si nějaké věci na pokoj, převlékla do košile a už mě volali na porodní sál. Napojili mě na KTG a začali mi do žíly pouštět slabou dávku oxytocinu, která by mohla, ale nemusí vyvolat porod. Trvalo to cca 45 min.

Cítila jsem se v pohodě, akorát ke konci se mi neudělalo moc dobře. Začalo mě bolet břicho, ale údajně to kontrakce nebyly. Po chvíli nevolnosti přešly, tak jsem odešla na pokoj a v průběhu dne mi ještě dělali dvě vyšetření KTG. Na druhý den ráno po konzultaci s lékaři jsem byla propuštěna domů, jelikož zátěžový test, KTG i vyšetření průtoků dopadlo v pořádku. Tak jsem si říkala: „Super, žádné z vyšetření neprokázalo nějaký problém.“ Otázkou ale bylo, to jedno měření průtoků v hlavičce, které vyšlo špatně, které mi leželo v hlavě. Každopádně jsem věřila lékařům, že ví, co dělají a že to asi jen špatně naměřili, jinak je vše, jak tvrdili, v pohodě.

Na další kontrolu už jsem nešla ke svému doktorovi, ale do nemocnice, na čemž jsme se domluvili při mém propuštění. Na kontrole ve 38.týdnu ( 37 + 1 tt), klasicky natočeno KTG , které bylo v pořádku a opět ultrazvuk. Ten ukázal opět průtoky v pořádku a váhu malé na 2930 g, takže mě poslali domů s tím, že další kontrola opět za týden.

A je to tady… 39. týden (38 + 2 tt), čas 9:00.
Na kontrolu jsem přišla v úplné pohodě, vysmátá s dobrou náladou. Dorazila jsem, sestřička mi natočila KTG – to jsem ještě vysmátá posílala partnerovi fotku.

Myslím, že to známe téměř všechny – svoje vytoužené miminko máme konečně doma, pomalinku se sžíváme a jsme vyplašené z každého jeho zaplakání. A v tom to přijde – nevysvětlitelný pláč, miminko nejde utišit, maminka je zoufalá a malý uzlíček pláče o to víc. Přitahuje si nožičky k bříšku a zatíná pěstičky. Právě takto vypadá kojenecká kolika. Když začala trápit našeho syna, byla jsem naprosto nepřipravená a z počátku jsem vůbec nevěděla, co se to děje.

Věřím, že existují i maminky, které svoji roli mámy zvládají perfektně a s lehkostí od samého začátku. Musím se přiznat, že já mezi ně ale rozhodně nepatřím. Po porodu si můj manžel vzal 14 dní dovolenou a byl s námi celý čas doma. Kolem toho malého uzlíčku jsme chodili po špičkách a pomalu si zvykali na to, že tu bude už pořád s námi.

Pár dní po návratu z porodnice jsme navíc začali mít potíže s kojením, ale díky úžasné laktační poradkyni jsme to zvládli a kojili dál. Byl to celkem boj, ale o tom až někdy příště J 14 dní uteklo jako voda a blížil se den, kdy musel manžel do práce. Jak já se děsila toho, že zůstanu s tím malinkým tvorečkem úplně sama. Ještě teď cítím ten pocit zoufalství, že nebudu vědět co dělat, že to prostě sama nezvládnu.

Dny utíkali a já si říkala, že přece jen dokážu být dobrá máma, že to zvládnu. A v tom to přišlo. Z ničeho nic hrozný pláč, který jsem nedokázala nijak utišit. Nepomáhalo nakojit, přebalit, ani pochovat. Když se to opakovalo třetí den, napůl šílená jsem volala naší pediatričce a ta řekla, ať se přijdeme raději ukázat. A verdikt? „Malý je v pořádku, ale vypadá to, že ho trápí prdíky, neboli kojenecká kolika“. Dostalo se mi rad, jak mu masírovat bříško a že to přejde kolem třetího měsíce věku.

Jako správně střelená matka zdravotnice jsem začala hledat všechny možné informace a pročítat odborné články. Co to tedy kojenecká kolika vlastně je a co se s ní dá dělat?

Kojenecká kolika trápí až 30% miminek během prvních šesti měsíců života. Nejčastěji však mezi druhým a devátým týdnem, proto se jí často také říká tříměsíční kolika.  Projevuje se neutišitelným pláčem a často ji doprovází tzv. pravidlo tří - jinak zdravý kojenec pláče více než tři hodiny denně, častěji než tři dny v týdnu a po dobu delší než tři týdny. Srozumitelněji řečeno – vaše miminko pláče daleko častěji, než vám přijde normální a to bez zjevné příčiny. Nožičky střídavě propíná a přitahuje k bříšku, zatíná pěstičky a evidentně ho něco bolí.