Tentokrát jsem JÁ dostala možnost testovat mop Vileda a měla jsem neskutečnou radost, když jsem si přečetla zprávu o tom, že jsme to já, ten kdo dostal šanci otestovat 🙂 Dostala jsem ho jako takový předčasný dárek k narozeninám, který jsem měla včera 😉 JEŠTĚ JEDNOU MOOOC DĚKUJI ZA ŠANCI.

Teď k mopu 🙂

Dorazil hned druhý den a jako moje první reakce hned u předání, wau, to je nějaké lehké. Je tam vůbec? 🙂 Ano byl. Dcera  hned nadšená co nám to přišlo, takže musela okamžitě nakouknout a skládat. Složení bylo velice jednoduché a opravdu je kyblík velice lehounký. Jediné co mi trošku vadilo, bylo že jsem měla pocit, jakoby se kýbl chtěl převážit na jednu stranu, jakoby strana kde nebyl ždímač.

Dál to chtělo u mě teda trošku grif se zastrkáváním do ždímače 🙂 Doteť jsem byla zvyklá na mop s třásněmi  a tam je to trošku jednoduší 🙂 Jinak vytíralo se krásně. Je to opravdu rozdíl vytírat takhle s plochým mopem než s tím co jsem vytírala doteď s třásněmi.

Jinak, další mínus u mě, že se mi pořád tyč uvolňovala a protáčela a opravdu jsem se snažila pořádně utáhnout. Možná by mohla být i dělaná víc silnější, měla jsem někdy strach že tyč zlomím, když jsem zabrala na nějakou velkou nečistotu a přitlačila, abych ji pořádně vydrhla. A velké PLUS u nás bylo, že tyč se dá nastavovat velikostně a to je super, když máte malé pomocníky 🙂 

Mop si opravdu u nás krásně užil 🙂 tak často jsem ještě nevytírala 😀 

Balíček dorazil během několika dní. Byla jsem strašně zvědavá a natěšená. Týýý jo, jsem už opravdu marná, když se tak moc těším na něco, co je na úklid, ale opravdu jen zaneprázdněná matka, dokáže pochopit mé nadšení z něčeho, co mi ten nekonečný uklid dokáže usnadnit.

Rozbalení krabice a následné složení, nám se syny, kteří mi samozřejmě museli asistovat nedalo moc práce. Během několika minut bylo vše připraveno, na první zkoušku.

Napustit vodu po rysku, přidat přípravek a šlo se na věc. První pokoj byl na mě. Šlo to hladce. Tyč je pro mě akorát, žímací systém funguje tak jak má a to, že se mokrého hadru vůbec nemúsím dotknout je úplně dokonalé, takže, když jeden z mých kluků během vytírání něco potřebuje, nemusím sundávat rukavice a hned se mu můžu věnovat. Velmi mile jsem byla překvapená, že po ždímání, je mycí návlek mokrý tak akorát a po vytření, nejsou nikde louže a za chvilku je sucho. Uplně nadšená jsem z kloubu na spodní části tyče, díky kterému se dá krásně vytřít po gaučem, kde se nám neustále usazuje prach.

Kluci samozřejmě museli testovat také, takže nastavitelnost tyče, do různých poloh, je pro nás veliké plus, mě tím ubyla práce a kluci si připadají důležití, že zvládají práci stejně jako já.

Díky viroze svých synů, jsem mop testovala i v noci, svůj starý mop jsem v noci nikdy netahala, ale tady jsem si řekla, že jeho ovládání a schopnosti mi práci určitě ulehčí a bylo to tak. Za pár minut bylo po kalamitě a já mohla jít pokračovat ve spánku.

Závěrečné shrnutí: 

Jako malá jsem byla neustále v pohybu. Celé dny jsme s kamarády trávili venku, hráli míčové hry, jezdili na kolech, šplhali po stromech. Pamatujete si to? Celé sídliště venku. Bylo to něco kouzelného. A taky to byl jediný pohyb, který jsem měla. Jako rodina jsme k sportu vedení nebyli, takže žádné lyže se nekonaly, žádné výlety na kolech nebo sportovní kroužky. Nic. A nevadilo mi to, nikdo v mém okolí podobné věci nedělal (žili jsme na vesnici).

Pak jsme se ale odstěhovali do města, pohyb se přirozeně vytratil, na mě přišla puberta a kila letěla nahoru. Nekecám, byla ze mě malá/ vysoká kulička. Pamatuji si to období moc dobře- cukry byly nejlepší přátelé a pubertální deprese na denním pořádku.

Když už jsem toho měla dost, samu sebe jsem přesvědčila, že nejlepší způsob, jak se dostat zpátky do formy, je přestat jíst. Za jedno léto jsem zhubla z 67kg na 50kg. Nikdy mou hlavou ani neprolítla myšlenka, začít cvičit nebo upravit stravu. A vlastně mě k tomu nikdo ani slovem nenavedl.

Období to bylo velmi těžké, protože jsem jako vzor měla svoji nejlepší kamarádku, baletku, věčně hubenou, krásně zpevněnou a fakt nádhernou holku, která neměla nouzi o kluky- a dobře víme, že v období kolem 15 let jsou kluci všechno 😀

Nikdy jsem se nepovažovala za hezkou holku a vždy jsem tuto skutečnost přisuzovala mé postavě... Tak jsem nejedla.

Moje váha kolísala nahoru a dolu vždy podle toho, v jaké fázi vztahu jsem byla.

Střevní viróza je definitivně jedním z nejefektivnějších nástrojů pro rodinný teambuilding.

Aktivní pobyt, kde trávíte většinu času spolu, povětšinou na záchodě. Mezi společné aktivity lze zařadit blití, uklízení zvratků, sezení na záchodě, řvaní, celonoční sledování Krtka.

Tímto pobytem značně vylepšíte své vyjednávací schopnosti v oblasti diplomacie při boji o záchodovou mísu,  kyblíček na blití nebo panáka pálenky.

Poznáte další level mateřské lásky. Pokud to doteď bylo jen „Maminka mi utře zadek, maminka mě uloží, maminka mě vykoupe“, nyní přibyde ještě: „S maminkou blinkat.“ Přes to vlak nejede.

Průběh podle Pažouta:

První dítě lehlo – Pažout dezinfikuje Metaxou.

Když jsem ve čtvrtek psala článek o malém Filípkovi, neměla jsem nejmenší tušení, jak může být život krutý, jak ne nadarmo se říká, naděje umírá poslední... Tato dražba měla být především o pomoci malé Nelince, která potřebuje speciální kočárek, a Filípkovi, který potřeboval finanční prostředky na alternativní léčbu diagnózy osteosarkom.

Přiznám se, že mě Filípkův příběh neskutečně chytnul za srdce. Byl pro mne důkazem, jak se z minuty na minutu může pro rodinu změnit celý život, hodnoty, to, na čem skutečně záleží. Věřila jsem, že tato dražba mu pomůže v boji s touto diagnózou. Bohužel Filípek tento pátek 31.03.2017 svůj boj s nemocí prohrál. Protože si myslím, že v tuto chvíli jsou všechna slova zbytečná, chtěla bych touto cestou především celé rodině vyjádřit upřímnou soustrast a hodně sil...

Výtěžek celé jarní charitativní dražby bude věnován na speciální kočárek Nelinky, kterou jsme Vám již představili, a Štěpánce, o které její maminka @pospisilovaluca napsala následující příběh:

"Štěpánka (význam jména: má vlastnost vítězů, odhodlání, vůle a odvaha) se narodila 16.10.2014 v 7:03 a rozhodla se bojovat a všem dokázat, že vlastnosti, které souvisí s jejím jménem, naplní ze všech sil. Její příběh začal být neobyčejný již v těhotenství. Po prvních testech v těhotenství a po podstoupení vyšetření plodové vody testy vyšly v pořádku, ale kolem 20. tt bylo podezření na zvětšené mozkové komory (hydrocefalus), což se v 22. tt nepotvrdilo. A přišla velká úleva.

Pak přišlo vyšetření ve 30. tt a tam byl potvrzený hydrocefalus. Porod byl v termínu a 10 dní po porodu byla Štěpánka na operaci, kdy jí do mozku zavedli hadičku, která vede do bříška, a pomocí té hadičky jí odtéká mozkomíšní mok, který se v hlavě hromadil a díky tomu se zvětšovaly komory a byl utlačován mozek, který se nemohl vyvíjet. To způsobilo další diagnózu a to hypotonii, oční a sluchovou vadu, poruchu příjmu potravy. Další diagnóza je genetická chromosomální nebalancovaná přestavba, která je nevratná, a nikdo neví, co způsobí. Tato kombinace je ojedinělá a v dostupných genetických databází není specifikována, tím pádem vlastně nevíme, s čím bojujeme a co nám přinese budoucnost.

Na základě doporučení jsme se Štěpánkou chtěli absolvovat rehabilitační pobyt, ale po 4 dnech se vinou přetížení Štěpánce spustila epilepsie. V současnosti ve dvou letech dělá pokroky, ale velmi pomalu. Potřebuje posílit svalstvo cvičením a intenzivní individuální rehabilitací, zatím nesedí (jsou to zatím první pokusy), leze, ale špatným pohybovým vzorcem, nemluví, nereaguje na výzvy a po této stránce je na úrovni 8měsíčního dítěte. Je to smíšek a je na ní vidět obrovská snaha, ale limituje ji její vlastní tělo. Je velmi těžké s ní komunikovat, jelikož neukazuje, nemluví a ani nedává zpětnou vazbu, tudíž komunikace je spíše intuitivní.