Zeď - Modrý koník

30. kvě 2016 • Čtené 717x

Moje cesta k bezplenkovce

Dnes s oblibou říkám, že první dítko mělo jednorázovky, druhé látkovky a třetí bezplenkuji. Zní to úsměvně, ale tak nějak vypadala moje cesta k bezplenkovce....

Když jsem o ní slyšela asi před 3 lety poprvé, tak jsem si klepala na čelo. Já odchovanec knihami, radami a skripty pana doktora Matějčka, jsem si říkala, že to snad není možné a někdo si ze mě dělá srandu. Jenže nedělá a to jen já jsem před těmi 3mi lety byla totální zabedněnec.

Začalo to látkovými plenkami….
Když našemu druhorozenému bylo něco kolem půl roku, začalo opravdu šílené teplo. Ten rok bylo mimořádně teplé brzké jaro. Již na konci března jsme byli s dětmi venku a miminko měli v kočárku rozbalené jen v košilce. Začala ve mně hlodat myšlenka, jak mu asi broučkovy musí v těch plenkách být. K tomu jeho věčné problémy s kůží v oblasti plenek a nápad proniknout k látkovým plenám byl na světě. Pustila jsem se do studia a po necelém měsíci jsme již plně látkovali. První čeho jsem si všimla, bylo, že miminko spolehlivě hlásí, že je mokré. Přičítala jsem to látce a říkala si, že nám půjde dobře učit na nočník.

Látkovali jsme a já si to opravdu užívala. Mazlila jsem se s plenkami, které jsou krásné a ňuňací. A skoro litovala, že po roce a půl tedy téměř ve dvou letech se můj chlapeček začíná odlenkovávat a na můj vkus ještě celkem rychle. Jenže ouha něco se u mě najednou změnilo. Měla jsem radost s ním po každé, když se mu povedlo jít čůrat mimo plenku do nočníčku, záchodu či jen tak na travičku. Když jsme po necelém měsíci byli již na čůrání hodně spolehliví a začalo se nám dařit i kakání, tak přišla ta správná euforie. V té době jsem se opět potkala s maminkami co bezplenkují. Ne že bych je do té doby nepotkávala, ale najednou jsem měla pocit, že jim víc rozumím. A tak jsem otevřela svoji mysl pro informace o bezplenkovce znovu.

V té době jsem již čekala naše třetí děťátko a začala přemýšlet víc do hloubky o bezplenkové komunikační metodě. Zašla jsem si tedy na kurz BKM, že sama uvidím. Do této doby jsem si ještě pořád říkala, že to jsou takové ty moderní vymoženosti maminek, které už roupama neví, co by, a že jsem zvědavá kde na BKM budu brát čas. Taky jsem měla v hlavě běžné otázky neznalých maminek včetně zakořeněných mýtů o této metodě:

Jak může být tak malé miminko bez plen?
Není možné, aby si tak malé dítě uvědomovalo potřebu a umělo ji ovládat?
Co to je za moderní výdobytek a výmysl?
Miminko ze začátku kaká do každé plenky budu s ním pořád nad nočníkem?
Kde na to budu brát čas? To budu muset být s miminkem 24 h denně a neudělám nic jiného?
Jak se u toho budu starat o starší bratry?

1. Nejšťastnější maminka

2. Bezpečná koupel

3. Ústní hygiena pro všechny