Tělesný trest
Článek č. 8 ze série DÍTĚ JAKO PARŤÁK
Moje 3 děti ve věku 6-25 let ode mě dostaly na zadek za ty celé dlouhé roky dohromady 5x. Možná si teď říkáte, jak si to může 25 let pamatovat? Pamatuji si to úplně přesně, protože jsem tovždy vnímala jako svoje velké selhání. Ano, SVOJE SELHÁNÍ.
Fyzický trest používáme v situacích, kdy neumíme najít jiné řešení. Je to nejjednodušší, rychlé, ale je to k ničemu. V dítěti vyvolá pouze strach, ponížení a vztek. Co se týká nápravy situace a ponaučení, je k ničemu.
Velmi často je fyzický trest k dané situaci neúměrný. Nejčastějiho používáme, když jsme unavení, naštvaní (práce, partner, šéf ….) Neumíme situaci vyřešit jinak. Je to tedy jen obyčejné vybití si vlastní zlosti a neschopnosti situaci vyřešit nebo změnit.
Ptám se: „uhodili byste svého kolegu v práci, svého partnera, souseda…..?“ Proč tedy své dítě?
Vídáte venku před domem, před školou děti, které bijí mladší kamarády a spolužáky? Slýcháte o šikaně ve školách?
Holky jakým způsobem vychováváte svoje děti? Berete je jako parťáky nebo máte pocit, že byste jim měly být nadřazeny? Uplatňujete výchovu, jakou měli Vaše rodiče nebo se to snažíte dělat jinak a zajímáte se o jiné metody výchovy?
Jupiii už jsou výsledky ze školky, a od září je Nel přijata do školky, kterou jsem si moc přála. Ještě aby se mi konečně uzdravila a budu úplně nejvíc šťastná 😊
Město Štramberk je osobně moji srdcovou záležitost. Přítomnost lidové architektury na Vás dýchá kouzlem dávné historie, já osobně sem vždycky jezdím "načerpat síly". Pokud zatoužíte dát si kafe, vřele Vám doporučuji Penzion Jaroňkova pekárna na náměstí. Mimo výborné kávy si zde můžete dát i čerstvě upečené dezertíky - sladké rohlíčky, koláčky. Co se dobrého jídla týče, mám výbornou zkušenost s Hotelem Štramberk, opět na náměstí - najdete zde klasiku české kuchyně a za rozumné ceny (výýýborný moravský vrabec, špenát a bramborový knedlík, popř. česnečka).
Pokud chcete jídlo na vyšší gastronomické úrovni, doporučím Vám určitě Hotel Roubenka. Najdete ho mimo náměstí, v jedné z uliček.
Pokud byste se rozhodli udělat si v jeden den výlet do Štramberka a do již popisovaných Hodslavic, doporučím Vám restauraci Dolní Dvůr ve Veřovicích. Je to na rozcestí mezi oběma městy, nemůžete to minout - kuchyně skvělá a venku je zázemí pro děti...
Na přelomu června a července 2011 byl ve Štramberku zahájen provoz nového muzea malíře a ilustrátora Zdeňka Buriana. Expozice, která byla od roku 1992 v budově bývalých masných krámů, resp. tržnice pod náměstím, se u příležitosti 30. výročí umělcova úmrtí (1. 7. 1981) přestěhovala blíže k místu, kde Zd. Burian ve Štramberku žil, tedy na náměstí samotné. Pro tyto účely byl rekonstruován půdní prostor městské budovy č. 31, kde do té doby sídlila expozitura Muzea Novojičínska. V současné době tedy obě muzea sídlí pod jednou střechou.
Muzeum Zd. Buriana ve Štramberku nabízí expozici života a díla světově uznávaného malíře pravěku a dobrodružství, který část života prožil v tomto městě a jehož celoživotní inspirací se stala proslulá jeskyně Šipka. Expozice, která je celoročně přístupná, je tematicky obměňována tak, aby přinášela co možná nejkomplexnější pohled na Burianovo dílo.
Otevřeno je Duben-Říjen: Út-Ne 9-12, 13-17 hod; Listopad-Březen: Út-Ne 9-12, 13-16 hod.
Za návštěvu ve Štramberku bezpochyby stojí také Botanická zahrada a arboretum, které najdete v prostoru starého vápencového lomu. První výsadby v arboretu proběhly v roce 1999. Milovníky přírody jistě zaujme kamenný labyrint s amfiteátrem starého lomu, nově objevená propasťová jeskyně a hojně navštěvované horolezecké cesty na některých stěnách.
Na náměstí pod schody na Trúbu se nachází Aqua Terra - mini ZOO, která je stálou výstavou
akvarijních a terarijních zvířat a největším sladkovodním akváriem ve Štramberku. K vidění jsou tu
plazi z celého světa, ryby z afrických jezer, piraně a jiné velké ryby z povodí Amazonky.
Za návštěvu určitě stojí Národní sad na Kotouči, jehož nejvýznamnějším místem je Jeskyně Šipka.
Ta Štramberk proslavila archeologickými nálezy kostí pravěkých zvířat, ale především nálezem
zlomku spodní čelisti neandrtálského dítěte. Objev učinil tehdejší profesor novojičínského gymnázia Karel Jaroslav Maška, který svým výzkumem dokázal, že v pravěku jeskyni střídavě obývali lovci a dravá zvěř. V roce 1960 bylo území vyhlášeno národní přírodní památkou.
Štramberk je je malebné městečko v podhůří Beskyd, které je nazýváno Moravským betlémem.
Dominantou města i okolí je zřícenina hradu Štramberk s válcovou věží zvanou Trúba (tzv.bergfrit).
Gotická věž hradu s areálem a přilehlými úseky opevnění byla zařazena mezi Národní kulturní
památky. Městské opevnění je původní a ukazuje na půdorys hradu. Hradební zeď na severu navazuje na opevnění hradu a tvarem nepravidelného pětiúhelníku vymezuje původní město.
Na Trúbě je velmi zajímavá konstrukce střechy. Jedná se o plochu čtvrtého stupně, která patří mezi konusoidy. Je definována jako přímková plocha, kde tvořící přímky protínají kružnici (v našem případě obvod věže), dále přímku, která je rovnoběžná s rovinou této kružnice (hřeben střechy) a další přímku, která je s touto mimoběžná, leží o něco výše a je také rovnoběžná s rovinou kružnice.
Trúba je vysoká 35m, za normálních okolností je otevřená denně od 9-19hod. Pokud mám správné informace, od února 2015 je trúba uzavřena z důvodu rekonstrukce.
Správně holky v příspěvku níže uvedly, že naše kroky nyní poputují do Štramberka. Znáte místní specialitu štramberské uši? 🙂 Dostanete je zde koupit skoro na každém rohu, obyvatelé Štramberku vám budou říkat, že zrovna ty jejich jsou ty "pravé". Recepty si rodiny střeží jako rodinná tajemství. 🙂
Obchodní značku Štramberské uši může od roku 2000 nést pouze produkt vyrobený na území města Štramberk. V roce 2006 ve městě působilo osm výrobců s přidělenou licencí. Na počátku roku 2006 získala Česká republika od Evropské komise předběžný souhlas s udělením ochrany zeměpisného označení původu pro tento potravinářský výrobek. Od začátku roku 2007 jsou Štramberské uši prvním českým potravinářským výrobkem, kterému EU tuto ochranu přiznává v rámci standardní procedury.
Tak a teď přišel čas na soutěž. První správná odpověď ode mě obdrží tři srdíčka. Bude mě zajímat název městečka, ke kterému se váže následující pověst...
.... podle staré pověsti vtrhli ve 13.století na Moravu Tataři. Lid z celého okolí hledal záchranu v místě °°°, na které ale Tataři několikrát zaútočili. Během třetího tatarského útoku se strhla velká bouře a voda naplnila rybníky nad tatarským ležením. Toho obyvatelé našeho tajemného města využili, prokopali hráze a Tatary zatopili. Když voda opadla, našli prý na místě vaky s nasolenýma lidskýma ušima, které Tataři utínali křesťanům a posílali svému chánovi. Údajně na památku této události se ve městě v předvečer svátku Nanebevstoupení Páně každoročně peče cukroví slazené medem a ochucené tajnou směsí koření.
Tak co, už víte, do kterého města budou směřovat naše kroky ? 🙂
Hodslavicemi prochází Naučná vlastivědná stezka Františka Palackého, která vede po západním
půlkruhu kolem Hodslavic. Na 11,5 km dlouhé naučné stezce je umístěno 21 informačních tabulí,
které informují návštěvníky o zajímavostech v jejich okolí a upozorňují na překrásné výhledy
do okolí. Stezka začíná v Janáčkových sadech v Novém Jičíně a končí Domorazským sedlem (železniční zastávka Hostašovice)
Pokud by Vás během návštěvy Hodslavic přepadl hlad, doporučuji navštívit restauraci Penzion Staré fojtství. Najdete zde za příznivé ceny klasiku české kuchyně a místní speciality. V létě se dá příjemně posedět na kryté zahrádce.
Pokud byste se v létě chtěli osvěžit, přibližně dva kilometry od Hodslavic směrem na Valašské Meziříčí najdete vodní nádrž Kacabaja. Je to přírodní vodní nádrž vhodná ke koupání i k rybaření.
Obec, do které zavítáme nyní, proslavil český politik, historik a spisovatel - Otec národa. Naši další zastávkou budou Hodslavice, rodiště Františka Palackého. O životě Františka Palackého vám psát nebudu, určitě jste jeho životopis probírali nejednou ve škole, ať už základní, střední či vysoké.
Určitě bych Vám ale chtěla říct něco o samotných Hodslavicích....
Hodslavice, německy Hotzendorf, jedna z větších vesnic okresu Novojického, leží na rozhraní Kravařska a Valašska v údolí po obou stranách silnice spojující Nový Jičín a Valašské Meziříčí. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1411.
Jak jsem již zmiňovala, v Hodslavicích se narodil František Palacký, pro turisty je zde k vidění Palackého rodný dům (národní kulturní památka) a Palackého památník. Otevírací doba Palackého rodného domu je od 1.4. do 31.10. a je na požádání. Návštěvníci se mohou hlásit v domě u pošty, č.p. 96.
Mezi památky, které určitě stojí v Hodslavicích taktéž za vidění je kostel sv. Ondřeje - nejstarší sakrální stavba Moravskoslezského kraje.
Po cestě ke zřícenině hradu budete mít po pravé straně uprostřed lesíka křížek. Asi dvacet kroků za křížkem jsou ve skalnaté cestě dva otisky. Jsou to prý otisky čertova kopyta a hlavy a pojí se k nim následující pověst...
Za dávných časů pořádal kníže žijící na starojičínském hradu hostinu, když najednou přišla silná bouřka. Za této bouře dorazil k hradu bohatý šlechtic a požádal pána hradu o nocleh. Jelikož pán byl velmi pohostinný, ihned poručil sloužícím, aby se o šlechtice náležitě postarali a poskytl mu přístřeší. Když se šlechtic převlékl do suchých šatů, uvedli ho do hodovní síně. Během hostiny se šlechtic začal dvořit dceři pána hradu, tomu to však nevadilo, jelikož mu byl šlechtic od prvního setkání sympatický. Jeho radost však neměla dlouhého trvání. Během tance upadl dceři pána hradu šátek. Když se pro něj sehnula, všimla si v rychlosti, že šlechtic má místo nohy kopyto. Dcera zavrávolala a s výkřikem "ďábel" omdlela. Všichni hosté strnuli hrůzou, čehož využil neznámý šlechtic a z hodovní síně se vytratil. Sedl na koně a začal ujíždět pryč z hradu. Najednou před sebou uviděl kříž, který se mu stal osudným. Ztratil rovnováhu a střemhlav padal z koně. Náraz byl tak silný, že po něm dodnes zůstal otisk kopyta a hlavy.
V následujících příspěvcích na chvíli opustíme Nový Jičín a podíváme se, co zajímavého najdeme v okolních obcích či vesnicích. Začneme v nedalekém Starém Jičíně. Starý Jičín je situován na úpatí Starojického kopce v Moravské bráně cca 5 km západně od Nového Jičína. Městečko Starý Jičín vzniklo pravděpodobně někdy na začátku 13. století, na tzv. Jantarové cestě mezi Jadranem a Baltským mořem, jako tržní centrum.Vznik a vývoj obce Starý Jičín úzce souvisí s dějinami hradu a panstvím Starý Jičín. Dominantu obce tvoří hrad Starý Jičín, který byl založen počátkem 13.století rodem Hückeswagenů. Koncem 18. století se hrad i panství dostávají do majetků rodů Seilernů.
Vzhledem k nezájmu majitelů hrad rychle podléhal rozkladu. Bohužel ani snaha hraběte dr. Bedřicha Deyma na počátku 20. století nezabránila hlodajícímu zubu času a z kdysi mohutného hradu se stala zřícenina.
Obec, která zříceninu vlastní, se ji postupně pokouší opravovat. Naproti zbytkům hradního paláce dnes najdete novou dominantu hradu. Je jí hradní věž, která prošla významnou rekonstrukcí a dostavbou. V horní části věže byla instalována dobová expozice zbraní a dokumentace o hradu a panství. Pro návštěvníky hradu je v provozu hradní kavárna, která je většinou otevřena o sobotách a nedělích.
Areál zříceniny je celoročně volně přístupný. Na hrad se jde lesní cestou pěšky z náměstí, kde jsou k dispozici parkovací místa pro osobní automobily.




















































































































