A zatouláme se ještě dál na Šumavu:
Hrad Kašperk
Střežit zemskou hranici s Bavorskem, ochránit významné naleziště zlata a zabezpečit důležitou obchodní trasu tzv. Zlaté stezky. To jsou tři důvody, které vedly českého krále a římského císaře Karla IV. v roce 1356 k vybudování hradu Kašperk na severovýchodním výběžku kopce Ždánova, je to nejvýše položený královský hrad v Čechách.
Obdélný palác a na něj napojené obytné věže představují samostatné hradní jádro, které je obehnáno souvislým opevněním. Na hradní jádro se napojuje i hradní nádvoří, sloužící jako hospodářské zázemí. Tato podoba hradu z druhé poloviny 14. století byla ještě upravována různými přestavbami, především v průběhu století následujícího.
Ač hrad královský, byl Kašperk spravován šlechtou a ne královskou komorou. Králové hrad i s přilehlým panstvím pronajímali tzv. zástavním držitelům, pochopitelně věrným koruně. Držitelé hrad spravovali, udržovali, nebo zde vykonávali právo poprávce, které získávali i s hradem.
Ze zástavních držitelů jmenujme alespoň ty důležité nebo zajímavé. Například od roku 1411 to byl královský mincmistr Petr Zmrzlík ze Svojšína a Orlíka a jeho synové, horliví stoupenci kalicha, což byl také důvod, proč se hrad vyhnul pustošivému obléhání husitských vojsk. Mezi zástavní držitele se zapsal i mocný šlechtic Zdeněk ze Štenberka, který se zasloužil o rozšíření hradního opevnění o předsunutou pevnůstku, tzv. Pustý hrádek. To, aby hrad obstál při případném obléhání vojsky krále Jiřího z Poděbrad, proti kterému Zdeněk vedl povstání, ačkoliv sám Jiřímu jako první český šlechtic složil slib věrnosti. Naopak svému králi byl mnohem věrnější jeden z posledních držitelů hradu, místokancléř a tajemník Ferdinanda I., slezský rytíř Jiří z Lokšan. V roce 1547 mu Kašperk posloužil jako opěrný bod při úspěšném potlačování prvního stavovského povstání v Prácheňském kraji.
Tímto vším hrad naplnil svou úlohu v českých dějinách. Později především vinnou nedostatku financí rychle chátral a upadal, zatímco bylo okolní panství rozprodáváno. Dovršením tohoto procesu byl rok 1616, kdy byl již opuštěný a zchátralý hrad královskou komorou odprodán městu Kašperské Hory, v jejichž majetku hrad zůstává až dodnes.
Otevírací doba:
duben soboty a neděle 10.00 - 17.00
květen - červen denně mimo pondělí 10.00 - 17.00
červenec - srpen úterý - neděle 9.30 - 18.00
pondělí 10.00 - 18.00
září denně mimo pondělí 10.00 - 17.00
říjen denně mimo pondělí 10.00 - 16.30
út - pá prohlídky v těchto časech: 10.30, 12.00, 13.30 a 15.00
so - ne prohlídky v těchto časech: 10.30, 11.15, 12.00, 12.45, 13.30, 14.15, 15.00, 16.00
pouze okruh Život na hradě.
28.12. - 1.1. denně 10.00 - 16.30
Informace:
Hrad Kašperk je přístupný několika způsoby. Autem lze dojet na parkoviště, které se nachází cca 1,5 km od hradu. Dostanete se k němu po silnici, která vede z Kašperských Hor směrem na obec Nezdice. Z parkoviště se pak vydáte nenáročnou procházkou až na místo. Výjimka samozřejmě platí pro tělesně handicapované, ti se mohou dopravit až na malý parkovací prostor těsně u hradu.
Milovníci svěžího šumavského vzduchu a delších procházek si pak mohou vybrat některou ze značených turistických tras, které vedou přímo z Kašperských Hor na hrad. Tato varianta je ideální pro kratší odpolední výlet.
Na Kašperku si můžete vybrat ze široké nabídky občerstvení a poté posedět a posvačit přímo na hradním nádvoří. Ve stálé letní nabídce naleznete mj. kašperské domácí placky, které jsou připravovány dle originální domácí receptury. Tuto pochutinu můžete ochutnat ve verzi "na slano" se sýrem, kořením a česnekem, anebo "na sladko" s marmeládou a skořicí. Třetí variantou jsou "zelné placky" s kysaným zelím. Dále nabízíme čerstvé grilované klobásy, párky v rohlíku, grilovaný hermelín nebo topinka se česnek sýrem a kečupem. slané tyčky. V horkém letním dni jistě příjemně osvěží točené pivo Bernard (světlé, tmavé i řezané), případně některý z velkého výběru chlazených nealkoholických nápojů. V nabídce je také teplý čaj a čerstvě pražená káva z místní kašperskohorské pražírny Rósta kafe. Kde jinde by pak měla chutnat výborná Dolská medovina více, než přímo mezi zdmi hradního areálu?
A nakonec zajímavost : točil se zde film Anděl Páně.
Popojedeme kousek dál:
Hrad Rabí
Hrad Rabí jako výrazná dominanta horního Pootaví patří k nejmohutnějším a nejrozsáhlejším středověkým hradním stavbám v Čechách.
Co se historie týče, počátky hradu Rabí jsou stále zahaleny tajemstvím. Zdá se, že hrad v první polovině 14. století založili páni z Rýzmberka. Rabí se stalo jejich rodovým sídlem a zároveň mělo v oblasti horního Pootaví plnit různé obranné úkoly.
Na konci 14., nebo na počátku 15. století rozšířili páni z Rýzmberka původní tvrz a posílili obranyschopnost svého sídla. Úprava hradního areálu se ukázala být velmi prozíravým počinem. Po vypuknutí ozbrojeného konfliktu mezi stoupenci a odpůrci Husova učení se páni z Rýzmberka přiklonili ke králi Zikmundovi Lucemburskému a aktivně vystupovali proti husitskému hnutí. Není divu, že vojska vedená Janem Žižkou z Trocnova hrad dvakrát oblehla a dobyla, a to v letech 1420 a 1421. Za druhý úspěch však husitský hejtman zaplatil vysokou cenu, neboť před rabskými hradbami přišel o své pravé oko. Během dobývání husité Rabí značně poškodili, ovšem tehdejší majitelé získali za svou oddanost „ryšavému králi“ finanční vyrovnání, a tak mohli hrad obnovit.
Zářnou osobností rýzmberského rodu byl Půta Švihovský (1450/1452 – 1504). Tento vzdělaný a kultivovaný šlechtic úspěšně rozvíjel svou kariéru na dvoře Vladislava Jagellonského – byl nejvyšším zemským sudím a ve službách svého krále podnikal i diplomatické cesty. Svou pozornost směřoval také ke svému panství, snažil se o jeho ekonomický rozvoj a výnosy z panství zvyšoval zakládáním měst. S Půtovým jménem byla spojena také nákladná přestavba rabského hradu, která mu vdechla pozdě gotický ráz.
Po smrti Půty Švihovského z Rýzmberka na počátku 16. století byl rozsáhlý rodový majetek rozdělen mezi jeho syny. Ti sice zastávali významné pozice na panovnickém dvoře, avšak v důsledku několika špatných rozhodnutí se zadlužili a byli nuceni rýzmberské dědictví postupně rozprodávat.
Po pánech z Rýzmberka Rabí často střídalo majitele (Jindřich Kurcpach z Trachenburka, Diviš Malovec z Libějovic, Vilém z Rožmberka, Chanovští z Dlouhé Vsi), což vedlo k tomu, že se nepodařilo zlepšit hospodářskou situaci panství a hrad samotný chátral. Nedobrý stav ještě umocnila třicetiletá válka a s ní spojený ekonomický, demografický i kulturní úpadek.
Na počátku 18. století získal Rabí pasovský kníže-biskup Jan Filip kardinál z Lamberga. Spolu s ním koupil i nedaleká panství Žichovice a Žihobce a lamberská rodina si za své sídlo vybrala pohodlnější barokní zámek v Žihobcích. Ve chvíli, kdy Rabí přestalo sloužit obytným účelům, přišla jeho zkáza. V první polovině 18. století hrad vyhořel a požár jej připravil o střechy i dřevěné části. Ve druhé polovině 18. a první třetině 19. století se navíc nehlídaný hradní areál stal zdrojem stavebního materiálu pro obyvatele podhradí i širokého okolí.
První pokusy o záchranu a současně zpřístupnění hradního komplexu se objevily v již polovině 19. století. Tehdejší majitel panství kníže Gustav Jáchym z Lamberga nechal uzavřít vstupní bránu, na vrcholu donjonu vznikla první vyhlídková plošina a byla opravena i část zdiva. Přes veškerou snahu se opravy dotkly menší části areálu – většina zdiva nebyla k nelibosti obyvatel podhradí zajištěna, takže jejich domy neustále ohrožovaly padající kameny.
Nešťastná situace se vyřešila až v první čtvrtině 20. století, když v Horažďovicích vznikl Spolek pro zachování památek v horním Pootaví. Členové spolku přikročili k náročným záchranným pracím i nákladné stavební rekonstrukci části areálu, provedli drobné archeologické výzkumy, zřídili malé hradní muzeum a začali organizovat komentované prohlídky.
Do správy státu přešlo Rabí v roce 1954 a roku 1978 byl hrad prohlášen národní kulturní památkou. V současné době je Státní hrad Rabí ve správě Národního památkového ústavu, územní památkové správy v Českých Budějovicích.
Otevírací doba:
Březen - Říjen
út-pá 9:00-16:00 (sezona 17:00)
so-ne 10:00-16:00(sezona 17:00)
Informace:
Autem dojedete do centra obce a zaparkujete na náměstí, vzdáleném asi 150 metrů od hradního areálu. Parkovací poplatek 40,-/auto/den.
Hrad Rabí je dokladem gotického stavitelství, a proto tato zřícenina nikdy nebude plně bezbariérovým objektem. V současné době se hůře pohybující lidé, či osoby na invalidním vozíku dostanou s pomocí na velké nádvoří (cesta do dalších částí hradu je pro ně s ohledem na svažitý, kamenitý terén a velké množství schodů bohužel velice komplikovaná, ne-li nemožná).
Čtyřnohým přátelům není vstup do hradního areálu zapovězen. Jen je potřeba, aby byli na vodítku, nebo v přepravním boxu (výjimkou jsou asistenční psi) a aby se jejich majitelé chovali ohleduplně k ostatním návštěvníkům.
Zvíře může se svým majitelem vstoupit tam, kam si jeho majitel zakoupí řádnou vstupenku. Vstup zvířete je za těchto podmínek zcela zdarma.
Volné pobíhání psů a jiné zvěře je však zakázáno.
Přímo v hradním areálu se stojany, či úschovna kol nenachází. Když návštěvníci na Rabí přijedou na kolech, mohou využít několika stojanů v podhradí.
Maminkám s maličkými dětmi bohužel nemůžeme poskytnout dostatečné zázemí (přebalovací pult, mikrovlnná trouba k ohřátí jídla).
V letních měsících se mohou návštěvníci občerstvit přímo na hradním nádvoří - mohou se osvěžit chlazenými nápoji, povzbudit se kvalitní kávou či čajem a něco malého pojíst.
Na náměstí se nacházejí tři hospůdky, dvě rychlá občerstvení a dva obchody s potravinami.
Třetí - můj velmi oblíbený:
Hrad Velhartice
Hrad Velhartice byl založen na přelomu 13. a 14. století na skalním ostrohu, obtékaném říčkou Pstružnou. Tento hrad si patrně jako rodové sídlo pánů z Velhartic počal stavět Bušek starší z Velhartic, hrad dostavoval Bušek mladší, oba byli věrní a oblíbení komorníci Karla IV.
Raritou je světově unikátní kamenný most spojující hmotná torza paláce zvaného Rajský a jeho protějšku - přední věže. Návštěvníky zaujme i pozdně renesanční zámecké křídlo. Na hradě byly svého času uschovány korunovační klenoty Království českého, aby nemohlo dojít ke korunovaci Jiřího z Poděbrad na krále.
Ke konci 18. století začíná hrad postupně upadat. Poslední majitelé - Windischgrätzové hrad opustili v roce 1945, poté přechází do státních rukou.
V současné době jsou pro návštěvníky zpřístupněny hradní i zámecké interiéry. Hradní okruh zahrnuje prohlídku středověkého hradu a výklad o historii hradu s tématickou expozicí o životě společnosti v 15. století podle středověkého autora Tomáše Štítného, který život přirovnává k šachové hře.
Zámecký okruh umožňuje prohlídku renesančně zařízených sálů renesančního křídla. Zámecká expozice návštěvníkům přiblíží každodenní život a záliby šlechtické rodiny v 16. a 17. století na venkovském šlechtickém sídle.
Otevírací doba:
duben, říjen: so, ne, svátky 10:00 — 16:00
květen, září: út - ne 10:00 — 17:00, červen: út - ne 10.00 - 17.00
červenec - srpen: út - ne 10:00 — 18:00 hod
Informace:
Parkoviště je bezplatné a nachází se cca. 300 metrů od hradu.
Hrad a zámek Velhartice má bezbariérové horní i spodní nádvoří a vyhlídku do údolí říčky Ostružné. Lidem handicapovaným je umožněn i vstup na audiovizuální pořad o obnově a historii hradu.
Vstup s domácími mazlíčky je možný jak do venkovních prostor hradu, tak i do prohlídkových okruhů. Vstup je zpoplatněn 20 Kč. Na prohlídkový okruh zámek je vstup umožněn pouze malým zvířatům, které je nutno nosit po celou dobu prohlídky v tašce.
Na prohlídkové okruhy není možný vstup s bicyklem. Cyklisté mohou využít stojan v předhradí.
Pro děti jsou v areálu připravené venkovní hry, které si mohou zahrát. Na spodním nádvoří jsou vnitřní prostory dvouštítové stavby (bývalý hradní pivovar) využívané k interaktivním expozicím, či výstavám.
Na spodním nádvoří se nachází hradní restaurace U hradního sládka (nově zrekonstruována z bývalé budovy pivovaru, viz. foto, a otevřena v květnu roku 2012). Nad vstupem je pak prodejna suvenýrů s možností menšího občerstvení.
Druhý pak:
Hrad Švihov
Pozdně gotický vodní hrad v lukách při řece Úhlavě severně od Klatov byl založen roku 1480 Půtou Švihovským, tehdy jedním z nejbohatších a nejvlivnějších mužů v Čechách. První část hradu byla dokončena roku 1489, celý pak roku 1510. V 18. století byla celá stavba přestavěna na sýpku, v polovině 20. století byl hrad obnoven a zpřístupněn veřejnosti.
Původně na místě hradu stávala menší vodní tvrz, která patřila rodu Rýzmberků. V 15. století však byla dobyta husity (stejně jako další rýzmberský hrad - Rabí).
Prohlídkový okruh - Hrad - Interiéry přibližující návštěvníkovi život na hradě v 16.stol.: kaple s gotickými plastikami, taneční sál s malovaným renesačním kazetovým stropem, součástí prohlídky je také hradní zbrojnice.
Prohlídkový okruh - Kuchyně - Hradní kuchyně, parkány, prostory fraucimoru a unikátní galerie gotického umění.
Hrad s opevňovacím vodním systémem patřil k nejlepším pevnostem své doby. Podle pověstí byl hradní pán Půta Švihovský natolik zlý a krutý, že si ho odnesl ďábel do pekla. Dodnes se zde ukazuje místo ve stropě, kudy ho čert odnesl do pekla.
Hrad je také častou filmařskou kulisou, např. byl domovem filmové Popelky.
Služby:
Na nádvoří je hradní krčma.
Je možné se projet na lodičce po hradním vodním příkopu.
Samozřejmě i zde se konají svatby, to už jinak ani nejde. 🙂
Akcí, které se zde konají po celý rok, je nespočet.
A prvním bude:
Hrad a zámek Klenová, galerie
Přibližně třináct kilometrů na jihozápad od Klatov se na vrchu zdvihajícím se nad širokým údolím Úhlavy nachází zřícenina hradu Klenová. Spolu s přilehlým zámkem z 19. století a celým komplexem staveb v podhradí, které náležely k panskému sídlu (sýpka, statek, kaple sv. Felixe, vila), je dnes spravován Galerií Klatovy / Klenová.
První zmínka o pánech „z Klenového“ pochází z roku 1287. Z 13. století se zachovala hranolová útočištná věž, jejíž spodní kruhová část je dnes přístupná jenom otvorem v klenbě. Věž byla přístupná prvním patrem po můstku z hradby přilehlého paláce. Palác obklopoval příkop s valem, zčásti vylámaný ve skále. V období 14. a 15. století se na Klenové vystřídalo několik generací Přibíků z Klenového a Janovic. Za vlády Lucemburků předpokládáme intenzivní stavební činnost.
V letech 1420 – 1465 vlastnil rodové sídlo Přibík z Klenového, proslulý válečník, jedna z nejvýznamnějších osobností tehdejšího politického života. Za něj zde proběhlo další posílení fortifikace. Na nejvíce ohrožené straně, přivrácené k východu, byl svah staršího valu obezděn mohutnou zdí, před ní byl vyhlouben druhý příkop a navršen další val. Na obezděné koruně valu, přístupné z vlastního hradu po rampách, bylo možno manévrovat s děly. R. 1553 hrad získal Jiří Harant z Polžic a Bezdružic, vysoký úředník v císařských službách. Z jeho doby se dodnes zachovala budova tzv. purkrabství. Podle tradice se na Klenové narodil i jeho syn Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, významný renesanční politik, cestovatel, hudební skladatel a spisovatel. Od poloviny 17. století hrad pustl a k r. 1737 se připomíná jako trosky.
Obnova zříceniny v duchu dobového romantismu byla započata v r. 1832, kdy panství zakoupil hrabě Eduard Stadion. Jeho stavební podnik byl založen velkoryse. Největším počinem byla výstavba zámku (1834 – 36) v prostoru jižního vnějšího opevnění. Zasypáním příkopu a vyrovnáním terénu vznikl dnešní prostor mezi hradem a zámkem, kde byl založen park. Stadion také vybudoval spodní bránu, v patře horní brány zřídil kapli. V hradní zřícenině upravil vyhlídkovou terasu a vyspravil velkou hranolovou věž. Ale náročné stavební práce jej pravděpodobně vyčerpaly, takže r. 1838 bylo panství prodáno Františku Václavu Veithovi. Ten dokončil zámecké interiéry, jejichž dekorativní výzdobu zadal proslulému českému malíři Josefu Navrátilovi.
Expozice: Volně přístupná zřícenina hradu s nádherným výhledem na Šumavu. Přízemí zámku: stálá expozice z historie zámku, české výtvarné umění 20. stol., dílo Vilmy Vrbové – Kotrbové. první patro zámku a Sýpka: výstavy umění 20. století. Nádvoří a okolí hradu: galerie moderních plastik pod širým nebem.
Prohlídky: Prohlídka trvá zhruba 40 minut a je pouze v češtině. Zahrnuje výklad o historii hradu a prohlídku zámku. Hrad a výstavy v prvním patře zámku a v sýpce je možno procházet volně bez průvodce. V areálu hradu je možno trávit libovolně dlouhou dobu.
Zajímavost: Rodiště Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic (1564-1621). Do roku 1948 Klenovou vlastnila rodina malířky Vilmy Vrbové – Kotrbové (1905 – 1993), která sem až do konce svého života v létě zajížděla na tvůrčí pobyty.
Služby:
Harantova zámecká restaurace – nachází se v historických prostorách zámku. Romantickou atmosféru navozuje živý oheň v krbu, v létě je k dispozici posezení na přilehlé hradní terase s nádherným výhledem. Ideální prostředí pro svatební hostiny, spojené s obřadem na zámku Klenová, i pro jiné typy společenských akcí.
Svatby – svatební obřady probíhají v bývalé zámecké knihovně, zařízené původním historickým nábytkem. Svatební fotografie v romantické kulise přilehlého středověkého hradu.
Společenské akce – možnost konání společenských akcí v areálu hradu; nájem je stanoven individuálně dle charakteru akce.
Na nádvoří hradu je i rychlé občerstvení.
Jak se na Klenovou dostanete:
autoparking : 0,2 km
busparking : 0,2 km
autobusová zastávka : 1 km Janovice nad Úhlavou
vlaková zastávka: 4 km Janovice nad Úhlavou
Nespíte už?!? Pokud ne, tak vás zvu na noční prohlídku hradů a zámků, které jsou v okolí a které mám moc ráda. 🙂
A konečně se dostáváme ke kulturnímu dění v Klatovech.
Začneme Městským kulturním střediskem, čili bude to v kulturním domě, kulturním domě.......! Družba v Klatovech.
Zde se koná množství akcí: taneční, plesy, výstavy, modní přehlídky, taneční soutěže, koncerty vážné i veselé....a také divadlo, tedy loutkové divadélko Brouček, které je prostě super. Představení bývá cca 1 hodinu s přestávkou a na konci se děti mohou jít podívat na loutky zblízka. V létě ovšem Brouček cestuje po okolí (třeba na Klenovou), tak je dobré zjistit program předem. Pro děti od 2 let skvělé.
Divadlo máme v Klatovech i "velké", ikdyž je i pro malé. 🙂 Divadelní scéna Klatovy má velkou tradici a vlastní ochotnický soubor. Představení jsou zde nejrůznějšího žánru. A konají se zde třeba i koncerty, např. místní ZUŠ, apod.
Máme tady i kino Šumava, které je celkem nedávno po rekonstrukci, k čemuž patří i výdobytky moderní doby - popcorn a Cola, za což bych já osobně kopla někoho..... no ale zvuk a obraz žůžo!
Kino je v Klatovech i letní a neslouží "jen" k promítání filmů. Nýbrž i k předvádění různých rarit, třba místních radních.....Ale je krásné, s výhledem na starou okrouhlici, tak neváhejte!
Dále je v našem městě Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše v Klatovech. V něm se nachází stálá expozice historie Klatovska. A další dočasné výstavy, nyní např. o lázeňství.
Vedle muzea se nachází celkem nový Pavilon skla PASK - je zde unikátní soukromá sbírka šumavského skla firmy Lötz, doplňovaná příležitostnými výstavami českého i zahraničního skla.
Pak se ještě můžete podívat do Galerie U Bílého jednorožce, tady jsou výstavy moderního umění, tak pokud mu někdo neodoláte, hurá sem. Je součástí Galerie Klenová, což je nedaleký hrad, kde je výstav opravdu hojně.
Různých kulturních seskupení je v Klatovech hodně a nejrůznějších žánrů - hudební skupiny (The Shower přece, s mým skvělým švagrem, ach ta léta mládí 🙂), skupina historického šermu Clatonia, mažoretky, pěvecké i hudební soubory při ZUŠ Josefa Kličky, taneční soubory - Šumavan a Šumavánek (v něm začala moje neteř, tak se těším na vystoupení prcků v klatovských krojích).
Tento soubor vystupuje i na Mezinárodním folklorním festivalu, který se koná v rámci Klatovské poutě (letos 7.-.10. července). Je to asi největší akce roku a je tu "narváno". Součástí je krom festivalu (soubory jsou odevšad) také staročeský jarmark na náměstí a pouťové atrakce na Erbenovo náměstí.
A to je poslední bod mého info koutku.
děkuji za srdíčko pro radostný den !!
Ženy co na záňet zvukovodu?!!!
Děkuji za 💜
Kez by tak ten dnesni den mel tlacitko "Preskocit" nebo "Vymazat". Fakt by se hodilo...
Jak pomáhá metoda Ludmily Mojžíšové a možné příčiny neúspěchu metod asistované reprodukce
Tento článek navazuje na úvod k terapii funkční ženské sterility dle Ludmily Mojžíšové - viz článek dříve “Metoda Ludmily Mojžíšové”
Metoda L. Mojžíšové je založena jednak na práci fyioterapeuta a jednak na práci dotyčné osoby, která spočívá v poctivém cvičení sestavy cviků k uvolnění páteře, pánve, žeber a práci se svaly, které jsou stažené či ochablé.
Fyzioterapeut provádí diagnostiku kloubních blokád a svalových spasmů (stažení) a terapii - mobilizační techniky kloubů (tedy uvolňuje kloubní blokády) páteře, pánve a žeber a uvolňuje svaly, které jsou napjaté (především pracuje se svaly pánevního dna).
Tyto moblizační a uvolňující techniky mají přímý vliv na funkci ženských pohlavních orgánů a tím mohou odstranit některé druhy funkční ženské sterility a infertility, potíže při pohlavním styku či jakkoliv nepříjemnou menstruaci.
Příčiny a vznik funkční ženské sterility dle Ludmily Mojžíšové
Cesta vzniku je možná dvěma způsoby
Smankote ted mi pristalo srdicko?? Moc mi jich nechodi 😀 tak jsem trosku v soku 🙂 a hlavne strasne potesena . dekuji moooc darkyni 🙂
Jak moc presny je tehu test clear blue? Jeste zvazuji koupit zitra tenhle...
Maminky prosim mam 4 den zavedené nitroděložní tělísko, je možné že ho tak trochu cítím? Nebo spíš takový pocit že tam něco je?
Chystáme se na letní dovolenou na Šumavu, konkrétně na Kvildu, doporučíte, co tam určitě vidět a navštívit, prosím? Samozřejmě to chceme trochu přizpůsobit našemu 2,5 letému Mikimu, jinak plánujeme kola a výšlapy do přírody. Díky.
Ach boze, mam doma ohromneho gentelmana, poprosil me abych mu sla dolu pomoct s vinama, jak jsem sla po schodech tak se mi sklouzla noha a ja spadla na zadek a hnusne se bouchla do loktu nla on misto toho aby se me zeptal jestli sem ok tak se slozil do kolen a doslova rval smichy 😁 nekdy mi prijde ze spis chodim s nejlepsim kamosem(i kdyz moje reakce by byla na 100% stejna 😂 ) ale presne tohle na nem miluju 💑💗



























































