Miluju svého nevlastního syna. Ale někdy je pátek večer, já mám za sebou týden na hraně, a poslední, co chci, je poslouchat, kdy už si bude moct pustit tablet. Chci ticho. Chci sebe. 

Jídlo – téma, které řešíme téměř denně. Ať už se snažíme jíst zdravěji, hubnout, přibírat nebo jen rozumět tomu, co si vlastně každý den dáváme na talíř. Pozvali jsme si k rozhovoru naši nutriční terapeutku, která se s námi podělila o praktické rady, zajímavé poznatky ze své práce, o tom, jak motivujeme ke změně celou rodinu, co vše si s sebou děti domů odnáší aj.

 Poslechnout Mgr. et Mgr. K. Bučkovou můžete i zde.

Kojení je tím nejcennějším darem, který může miminko dostat na začátku života. Ne vždy však jde všechno podle plánu a mnoho maminek se ocitne před otázkou, jakou následnou kojeneckou výživu zvolit. Pokud hledáte řešení, které se co nejvíce přibližuje mateřskému mléku a zároveň přináší vašemu děťátku spokojené bříško, nyní máte jedinečnou možnost otestovat prémiovou kojeneckou výživu BEBA COMFORT 2, 5 HMO, vyvinutou na základě více než 60 let výzkumu mateřského mléka.

Co budeme testovat

BEBA COMFORT 2, 5 HMO¹³, pro spokojené bříško vašich miminek od 6. měsíce, je prémiová následná kojenecká mléčná výživa vyvinutá na základě 60 let výzkumu mateřského mléka. A v čem je BEBA COMFORT 2, 5 HMO jedinečná? Jde o unikátní recepturu následné mléčné výživy s 5 oligosacharidy (2´FL/DFL, LNT, 3’SL, 6’SL), s bakteriemi mléčného kvašení L. reuteri a bílkovinou optimalizovanou speciálním procesem OPTIPRO® s cílem přiblížit se mateřskému mléku.

Kojenecká mléčná výživa BEBA COMFORT 2, 5 HMO obsahuje kombinaci unikátních látek podle vzoru mateřského mléka, jejichž účinnost byla klinicky ověřena:

• KOMPLEX 5 HMO je směs pěti oligosacharidů (2´FL/DFL, LNT, 3´SL, 6´SL) strukturou podobných těm, které se nacházejí v mateřském mléku.
• OPTIPRO® je speciální proces pro získání směsi bílkovin s cílem přiblížit se mateřskému mléku.
• L. reuteri jsou bakterie, které se přirozeně nacházejí ve střevní mikroflóře kojených dětí.
• BEZ palmového oleje.
• BEZ rybího oleje.

Koho hledáme

Nespavost je mrcha. A čím si krátit dlouhou chvíli od čtyř ráno než nekonečným přemítáním o tom, kdy už konečně můj syn obdrží příkaz k vystěhování a jaké to vlastně bylo na úplném začátku? Když se ve vzpomínkách vrátím do ledna roku 2025, dělá se mi špatně ještě teď. Tma, sychravo, odporná zima a aby toho nebylo málo, začátek těhotenství. První týdny byly vlastně ještě celkem zlaté. Manžel byl nadšený i když jeho první reakce při pohledu na pozitivní těhotenský test zněla: "To jako fakt?" No ne, asi si dělám prdel.

Jako fakt. Taky neskáču radostí z toho, že jen o pár dní později mě sestřelily těhotenské nevolnosti. Nikomu hlavně nevěřte, až vám o nich bude vyprávět různá moudra! Ranní nevolnosti, jsou celodenní nevolnosti. Ještě dneska mám trauma, když si na to vzpomenu. Jako by ze mě nějaký parazit vysával veškerou chuť k životu. Nejhorší byly pravděpodobně večery. Ležela jsem na gauči, zabalená do deky, dívala se na tu odpornou tmu za oknem a s nepřítomným výrazem hypnotizovala televizní obrazovku, abych se rozptýlila. Marně. A nechci tu být za nějakého chudáčka, protože jako zázrakem jsem se ani jednou nepozvracela. Vím, že jsou ženy, které to mají mnohonásobně horší a zvrací takřka imrvére, některé si dokonce za své úsilí vyslouží hospitalizaci. Já si nevysloužila ani neschopenku. Gynekoložka nad vším co mě trápilo měla sklony mávat rukou s tím, že je to normální, maximálně mi předepsat předražené prášky a šup šup ven, už tam čeká další pacientka. Bohužel neschopenku jsem nedostala ani od praktické lékařky. A tak jsem každé ráno div nevypustila duši při oblékání, kdy jsem na sebe navlékala pět vrstev oblečení, abych nezdechla zimou a nutila si do žaludku alespoň nějaké jídlo, abych mu dala jinou práci, než neustále posílat žaludeční šťávy do mého jícnu.
Svůj pracovní "výkon" bych radši nerozebírala. Naprosto všechno mi bylo jedno a toho se tak nějak držím dodnes. Říkala jsem si, že když už teda přišlo těhotenství, alespoň se nemusím každý měsíc trápit s menstruací. Ale samozřejmě, že menstruační bolesti zejména na začátku téhle krasojízdy (a teď zjišťuju, že i na konci) nejsou ničím vzácným. S tím rozdílem, že si nemůžete dát nic moc účinného proti bolesti. To všechno jsou jenom drobný nepříjemnosti. Nejhorší bylo první vyšetření, kdy jsem si šla v podstatě jen pro potvrzení toho, co už dávno vím. Doktorka mě vyděsila, protože v šestém týdnu by mělo embryo nějak vypadat. Já jsem však nezapadala do debilních tabulek a tak lékařka prohlásila cosi o možnosti zamlklého těhotenství a že teda ještě tejden počkáme a kdyžtak půjdu na kyretáž. Bylo mi do breku, celej ten podělanej týden. Měla jsem toho plnou hlavu a když jsem seděla u počítače a poslouchala debilní požadavky našich zákazníků, měla jsem co dělat, abych na ně nebyla hnusná, pro jejich malicherný problémy. Občas jsem se očima zapíchla do koše na papír, který se jevil jako velice elegantní řešení pro případ náhlé nutnosti se pozvracet. Připadala jsem si jako herečka, která neustále něco předstírá. Neměla jsem si s kým o tom promluvit, kromě manžela. Oba jsme tak dělali co jsme mohli a byli si vzájemně oporou.
Dnes už vím, že vše naštěstí dopadlo dobře. Ani teď ostatně nejsem tabulková a je mi až podezřelé, jak můžou mít páni doktoři na všechno grafy a poučky, když je nám všem dobře známo, že ženské tělo se v minulosti příliš nezkoumalo. Těhotenství není nemoc, ale běda jestli nepřijdete na další kontrolu! Na té jsem už obdržela jakýsi látkový pytel s reklamními pitomostmi, testery a samozřejmě hromadou výhružných letáků, které slibovaly budoucím maminkám rozmanitá zdravotní rizika, kterým se dá samozřejmě předejít pokud budete užívat ten či onen přípravek, objednáte se na tohle či tamto vyšetření a zaplatíte nehoráznou sumu za předraženou lahvičku, protože pouze ona neuvolňuje škodlivé látky do pití. Většinu těch nesmyslů jsem zkrátka vyhodila, protože vystresovaná jsem byla dost i bez těchto katastrofických scénářů. Má doktorka mi ještě pár letáčků s předraženými vitamíny přihodila, když jsme domlouvaly termín další návštěvy. No hlavně si kupte tydlencty a žádný jiný a ideálně si je objednejte přese mne, ne abyste to brala z eshopu. Jo jasně. Dej mi pokoj.

A poslední poznatek na závěr. Zázvorové bonbony jsou k prdu, pokud si s nimi tedy nechcete pomoct, aby se vám lépe zvracelo. Vydržel mi v puse tři sekundy a budu upřímná, z té vzpomínky se mi navaluje ještě teď.

Kult šťastné matky, která je celá odvařená z toho, že se všeho vzdá, jen aby se starala o roztomilý a uřvaný uzlíček "štěstí" je stále velmi živý a aktuální. Buď jste dostatečně naivní, abyste tomu uvěřili, nebo jste víc jako já. Realisti. Máte pochybnosti. Říkáte si, že něco bude jistě super a mnohem jednodušší, než říkala Máňa z Horní Dolní a něco bude naopak připomínat pekelnou jízdu jako z Bullet Train. Myslíte si, že moje strasti začaly až v okamžiku, kdy se na testu objevily koleje? Ne, stigmatizace žen na inkubátory, kterým jednoho dne začnou tikat hodiny mě vydatně provází už od ranných let.

Míra hulvátství ve společnosti je takřka neuvěřitelná. Dotazy na to, kdy se konečně rozmnožím, proč s tím tak otálím, že to pak nepůjde, na mou hlavu padaly navzdory tomu, že jsem dotyčné chytrolínky poučila, že takovéhle poznámky nejsou ani vhodné, ani slušné. Tímto bych ráda poděkovala zejména svým retardovaným kolegyním z práce. Světe div se, všechno jsou to matky, tudíž bych očekávala alespoň stopové množství prvku zvaného empatie. Chápu, laktační psychóza dokáže zabít i ty nejodolnější mozkové buňky (pociťuju i na sobě a nenávidím se za to), nicméně stále žasnu, jak některé ženy dokáží svým chováním zdatně sekundovat hyenám, nebo pověstnému řeznickému psu.

Proč se nevyptávat na to, kdy bude mít žena dítě? Za prvé nevíte, zda nemá zdravotní problém, který ji trápí a který jí svým debilním dotazem neustále omíláte o hubu. Za druhé, co je vám vůbec do toho? Za třetí, smiřte se s tím, že někdo o děti zkrátka nestojí. Wow. Skandál. Když nepomohlo slušné vysvětlování, zabral jedině starý dobrý resting bitch face a odchod z debaty, ideálně i z místnosti. Samozřejmě to nakonec dopadlo tak, že já jsem byla ta divná, namyšlená nána, která se neumí chovat. Je to až k neuvěření, že jakmile si nastavíte hranice, jste považováni za podivíny, se kterými se vůbec nedá vyjít. Pozitiva to má. Nikdo se s vámi nechce bavit a konečně máte co jste vždycky chtěli. Svatej pokoj.
Když jsem se nakonec dočkala dvou čárek na těhotenském testu, bylo to stresující. V časopisech se dočtete o euforii, nadšení, těšení se, pocitu, jako byste si něco šlehli. Nevznášíte se snad na duhovém obláčku? Pak budete jistě špatná matka. Realita byla v mém případě mnohem prozaičtější. Dostavil se strach. Ještě jsem netušila do čeho jdu a co mě všechno čeká a přesto to na mě dolehlo. Neobešlo se to bez slz a cítila jsem se na tom sama. Manžel měl za pár dní narozeniny a proto jsem se rozhodla tohle překvapení v sobě pohřbít a vypořádat se s tím šíleným koktejlem emocí potají. Zabalit test do dárkového papíru a ještě chvíli počkat. Mimo jiné také si dát s oznámením na čas v práci, až mi náš drahý vedoucí navýší plat o těch pár ušmudlaných procent, která nepokryjí ani inflaci a teprve poté oznámit tuhle "radostnou novinu".

Tohle je můj long story short. Proč to píšu? Protože si chci srovnat myšlenky. Někde je zakonzervovat. Protože chci ostatním ženám ukázat, že pokud někdy pochybovaly, měly strach a neodolatelnou touhu uškrtit nějakou chytrou nánu ve svém okolí, je to v pořádku. My těhotné, jsme přece zmítané hormony. Akorát, že místo toho abych byla lítostivá, jsem spíš permanentně nasraná. Krutě upřímná. Jestli vás to děsí, nečtěte to. S velkou pravděpodobností podobných deníčkových zápisků vyplodím ještě víc a servítky si brát nebudu.

Na největším evropském technologickém veletrhu IFA 2025, který se koná od 5. do 9. září v Berlíně, představí společnost Dreame Technology nejnovější technologické novinky v segmentu chytrých pomocníků pro domácnost. Mezi novinkami bude představen taktéž robotický vysavač, který si poradí i se schody!

Foto: Dreame

Revoluce v mytí podlah: Robotické vysavače z řady Aqua

Představte si robotický vysavač, který nejen vysává, ale také myje podlahu s neuvěřitelnou precizností. Nová řada Dreame Aqua je vybavena inovativním mopovacím válcem, který se během práce neustále čistí čerstvou vodou. Už žádné rozmazávání špíny, jen dokonale čistá a hygienická podlaha, což ocení každá maminka.

Zvláště zajímavý je model Dreame Aqua10 Ultra Roller Complete. Díky pokročilému systému FlexRise se tento robot dokáže přehoupnout i přes prahy a dvoustupňové překážky o výšce až 8 cm, takže si poradí i s přechody mezi pokoji nebo s jinými překážkami.

Foto: Dreame

Když se řekne drogerie dm, většina zákazníků si okamžitě vybaví její privátní značku Balea. Tato oblíbená privátní značka letos slaví už 30 let své existence. Za tu dobu se Balea stala synonymem pro kvalitní a cenově dostupnou péči o tělo, vlasy i pleť. Od svého vzniku si Balea získala pevné místo v koupelnách milionů lidí a dokazuje, že spojení spolehlivosti, hravosti a dostupnosti může dlouhodobě fungovat i inspirovat.

Na veškerou aktuální nabídku produktů Balea můžete mrknout zde.

Značka Balea sází na rozmanitost – každý si u ní může najít svůj oblíbený produkt, ať už touží po jemné péči, intenzivní hydrataci nebo voňavém osvěžení. Díky velmi dobře dostupné ceně a častým limitovaným edicím je Balea hravá a nikdy se nestane nudnou součástí koupelny.

Limitovaná edice k 30. letému výročí značky

Na oslavu 30. výročí si tato oblíbená značka připravila speciální limitovanou edici s názvem Joyful Times, která přináší radost nejen svým obsahem, ale také krásným barevným designem. Tato edice zahrnuje několik oblíbených produktů, které jsou nyní dostupné ve speciálním balení:

Mám tu nějaké nadšence značky Balea?

Vychovat dceru bylo jiné. Jiné trapasy, jiné zážitky. A pak přišlo macešství – s vlastní dávkou absurdit. Trapasy s pinďou, pes olizující moč a věta, která mi změnila život.

Macecha. Slovo, co zní tvrdě. Jenže skutečný život je jiný – směs smíchu, moči, psího jazyka a vět, které vás položí na kolena. Protože když vám nevlastní dítě mezi smíchem a hadrou od čůránek řekne: „Jsi taky moje maminka,“ – už nepotřebujete krevní pouto. A víte, že máte děti dvě.

Pinďa a kuličky

Léto. Vedro. A on přichází s vážností generála: „Teto, přilepil se mi pinďa. A ještě jsem ti počůral záchod.“

Každé léto je to stejné. Horko, pot, kuličky, co svědí, protože „lepí to“. A já jen protočím oči: „Jo, jako jeho táta…“ Směšné, trapné, intimní. A přitom obrovsky důležité. Protože komu jinému by tohle dítě svěřilo?

Ale vrchol přišel jindy. Netrefil se do záchodu. Já klečím s hadrou, utírám čůranky a nadávám na psa, který se je snaží olíznout. Pot, smrad a moje nervy na prasknutí. On přijde, s očima plnýma omluvy. Obejme mě. A já – s hadrou v jedné ruce a čistou dlaní na jeho vlasech – řeknu: „Nezlobím se na tebe, jen na psa.“

Největší lekce života nepřichází s věkem, ale ve chvíli, kdy vám tělo řekne dost. Když vás svědí pokožka, cpete se antibiotiky, vlasy máte jak slámu – a do toho pes sežere máslo, které robotický vysavač rozveze po bytě. To jsou zkušenosti, které vám žádný věk nezajistí.

Prádlo

Myslela jsem, že čím dražší prášek a čím zelenější eko obal, tím čistější prádlo. Omyl. Šedé hadry, osypaná pokožka a věčný diskomfort. Dnes? Zlatý střed. Žádný luxusní marketing, ale obyčejná funkčnost. Čisté, voňavé prádlo a pokožka v klidu. Nakonec stačí věřit vlastnímu instinktu, ne reklamě.

Intimní zdraví

Tohle byla moje největší lekce. Bazén, stres, změna stravy – a já pořád dokola v lékárně. Antimykotika, antibiotika, kolotoč bez konce. Tělo mi křičelo, že je něco špatně.

Zlom nastal, až když jsem sáhla po kokosovém oleji s kapkou oregana. Tampon, olej – a ticho po pěšině. Problémy se už nikdy nevrátily. A bonus? Od té doby mě minuli i komáři a klíšťata. Žádná reklama, žádná pilulka. Jen jednoduchý hack, který funguje.

Dcera, která po narození jen mňoukala jako koťátko, dnes sní o tom stát se porodní asistentkou. A nevlastní syn? První den ve škole, pěstní pozdrav a slzy v očích. Mezi nimi stojím já – matka osmáka, macecha prvňáčka.

Tak je to tady. Září. Nový školní rok. Dcera nastoupila do osmé třídy. Nevlastní syn do první. Jedna už skoro dospělá, druhý sotva prvňák. A já mezi nimi – matka osmáka, macecha prvňáčka.

Pamatuju si, jak se M narodila. Nedýchala. Rozdychávali ji. A jediné, co zvládla, bylo tiché mňoukání – jako koťátko. Dnes? Krásně, jasně a hrdě řekne: „Maminko.“ Pořád můj cecek. Ale už slečna.

Má sen – zdravotnictví. Porodní asistentka. A já jí držím palce i na nohách, aby jí to vyšlo. Protože tohle povolání se nedělá pro peníze ani pro status. To se dělá srdcem a duší. A ona to v sobě má. Možná se tím i trochu dotýká mé cesty – farmaceuta. Ale hlavně kráčí po své vlastní.

Víte, co je na tomhle chaosu nejlepší? Že má rytmus. Budíky.

„Nestíháš!“ křičené ráno.

Září se blíží mílovými kroky a je proto nejvyšší čas začít přemýšlet o výbavě do nového školního roku. Jednou z povinných položek je samozřejmě také oblečení na tělocvik. Jaké požadavky by mělo splňovat, aby s vaším dítětem prošlo ideálně celým školním rokem?

Konkrétní požadavky na oblečení na tělocvik

V případě, že má škola vašeho dítěte konkrétní požadavky na oblečení na tělocvik, dozvíte se to v rámci seznamu nákupu do nového školního roku, případně ve školním řádu. Obvyklé bývá pravidlo, které se týká obuvi. Ta by měla mít světlou podrážku, aby nezanechávala tmavé šmouhy ve vnitřních sportovních halách.

A čím byste se měli nejlépe řídit vy, jako rodiče? Samozřejmě tím, aby bylo vašemu dítku, bez ohledu na to, zda se jedná o chlapce nebo dívku, pohodlně. Děti by měli mít minimálně:

• dlouhé sportovní kalhoty, ne příliš široké (u dívek například legíny, u chlapců kalhoty sportovního střihu),
• sportovní kraťasy,
• sportovní třičko,
• mikinu.

Tato základní výbava by rozhodně neměla chybět v žádné tašce na tělocvik.

V dnešní době, kdy platby kartou nahrazují hotovost, může kreditní karta přinášet komfort i finanční flexibilitu. Klíčem je ale vědět, jak ji používat zodpovědně a nezadělat si na zbytečné problémy.

Foto: Freepik

Co je kreditní karta a jak funguje?

Kreditní karta je platební nástroj, který vám umožní utratit prostředky až do předem stanoveného limitu. Na rozdíl od debetní karty se peníze neodečítají ihned z vašeho běžného účtu, ale vytváří se závazek u vydavatele karty, který je splatný obvykle na konci měsíce nebo po uplynutí bezúročného období.

Mastercard a VISA – nejběžnější platební karty

Mastercard i VISA patří mezi nejrozšířenější globální platební sítě. Obě společnosti umožňují pohodlné placení kartou (kreditní či debetní) v kamenných i internetových obchodech a doplňkové služby, které usnadňují správu financí.

• U některých vydavatelů karet získáte cashback – procento z utracené částky se vám vrátí zpět na účet.
• Alternativně můžete sbírat odměnové body, které lze vyměnit za slevy nebo zážitky.
• Standardně se u kreditní karty poskytuje až 55 dní bezúročného období. Pokud uhradíte svou měsíční útratu včas a v plné výši, neplatíte žádné úroky.

Jak spravovat výdaje a zabránit zadlužení?

Správná finanční disciplína je základ. Pokud nebudete sledovat, kolik a kde utrácíte, může vás i běžná kreditní karta dostat do dluhové pasti. Využijte naše tipy, díky kterým budete mít své výdaje vždy pod kontrolou.

Plánování rodinné dovolené se může ze zábavy rychle proměnit ve velkou výzvu. S dětmi je potřeba myslet na mnohem víc věcí než jen na ubytování a jídlo. Každá drobnost může rozhodnout o tom, jestli půjde o příjemný odpočinek, nebo o noční můru. Na co nezapomenout, aby vše proběhlo v klidu?

1. Nejprve vyřešte základní věci

Rodinná dovolená začíná rozhodnutím o tom, kdy, kam a jak vyrazit. S termínem i rezervacemi je lepší neotálet – čím dříve, tím lépe. Zvažte, co vaší rodině nejvíc sedí – moře, hory, nebo víkendový pobyt v přírodě?

Ubytování vybírejte podle věku dětí a potřeb – kuchyňka, postýlka, přebalovací pult se často hodí. U dopravy řešte nejen cenu, ale i pohodlí. Pokud jedete autem, naplánujte si trasu a zastávky na přebalení, jídlo i krátký odpočinek.

2. Nepodceňujte balení

Balení je snazší s promyšleným seznamem. Soustřeďte se na praktické věci: oblečení, léky, jídlo a pití na cestu, dokumenty a zábavu. Vše důležité mějte po ruce – v batohu nebo příruční tašce.

Nezapomeňte na technické drobnosti jako nabíječky, powerbanku nebo adaptér do zásuvky. A pokud vezete kočárek, nosítko či autosedačku, ověřte si, že je vše kam dát.

O úspěchu se mele všude. Prezentace, výroční zprávy, motivační kecy o tom, jak všechno jede podle SOPů, jak auditoři odcházejí s úsměvem a my jsme vlastně hrdinové anální turistiky. Jenže víte co? To je jen ta naleštěná vitrína. Realita ve výrobě je úplně jinde. Tam, kde se dělají chyby. A ne že by to byla výjimka – chyba se nestane „jestli“, ale „kdy“.

Pamatuju si den, kdy jsem seděla nad papírama a čísla si ze mě dělaly šašky. Nesedělo nic. Nebo když se místo správného ethanolu použil jiný. Šarže dostala špatný štítek a hned to vypadalo, jako kdybychom si spletli výrobu s tombolou. Někdo zapomněl krok, a bum – celý den práce v koši. A vy tam stojíte, jak socha z vosku, všichni na vás čumí a čekají co uděláte. Krev vám ztuhne a víte, že tohle už nikdo jen tak nezamete pod stůl. Výroba stop, lidi v šoku, a vy si v hlavě opakujete: „Tak a teď to přijde, vysvětlování na všechny strany. Auditor, šéf, vlastní svědomí. A hlavně – kdo to půjde oznámit, aby to nebolelo?“ Spoiler: vždycky to bolí a vždycky to odskáče vedení. Což znamená – vy.

Emoce? Lahůdka. Stud, protože chyba ve farmacii je sprosté slovo. Strach, že vás vyhlásí za blbce roku. Vztek, protože všichni makáte jak mezci a stejně něco uteče. A ten sladký pocit, že ztrácíte důvěru. Ve farmacii totiž není chyba detail – je to domino, co se na vás sesype.

Ale víte co? Já jsem za ty chyby nakonec fakt vděčná. Učebnice vás naučí jen to, že máte všechno odškrtávat a psát modrou nesmazatelnou propiskou. Ale chyba? Ta vás naučí pokoru – že nikdy nebudete dokonalí, ani kdybyste spali ve skladu mezi šaržema. Naučí vás zodpovědnosti, protože každý podpis má váhu větší než kilo zlata. Naučí vás odvaze, protože musíte umět říct nahlas: „Jo, zvorala jsem to.“ Protože váš tým je nejvíc. Jste to vy. A hlavně vás naučí, že tým se nepozná podle toho, jak si ťukáte kafíčka, když je klid. Tým se pozná ve chvíli, kdy se to sesype, všichni by nejradši ukázali prstem – a vy to musíte ustát. Být jejich štít.

Paradoxně právě průsery mi daly víc než ty naleštěné dny, kdy všechno běželo jak na drátkách. Úspěch je jako čokoláda – chutná fajn, ale za hodinu je pryč. Chyba? Ta je jak rána airsoftkou. Bolí to, sejme vás to na zem, ale když se posbíráte, jste tvrdší než předtím.

Takže jestli čekáte příběh o dokonalosti, běžte si číst reklamní letáky nebo romány. Tohle je realita. Moje největší profesní učitelka nebyla nikdy ta krásně hladká výroba, ale chyby, které mě donutily zvednout se z prachu. A možná je to ten největší paradox – že selhání vás posune dál než deset bezchybných šarží dohromady. 

Koupání patří mezi oblíbené dětské chvilky – voda probouzí fantazii, přináší radost i zábavu a dokáže proměnit večerní rutinu v dobrodružství. S těmi správnými produkty se z obyčejné koupele stane hra plná barev, bublin a příjemných vůní. A právě proto dm pravidelně přináší novinky, které potěší děti i rodiče – starají se nejen o zábavu, ale také o jemnou dětskou pokožku.

SauBär – zábava i péče v jednom

Privátní značka SauBär, dostupná exkluzivně v dm, je navržena speciálně pro dětskou koupel. Produkty kombinují šetrnou péči o pokožku s hravými nápady, které děti nadchnou – ať už jde o pestrobarevné koupelové tablety, voňavé pěny či praktická mýdla do dětských rukou.

Limitovaná edice Vaiana

Na pultech dm prodejen i v eshopu aktuálně najdete speciální limitovanou edici SauBär Vaiana 2, která promění každou koupel v dobrodružnou plavbu oceánem fantazie. Barevné tablety, praskající koupel, voňavé bomby i koule se samolepkami nebo tetováním – to vše čeká na malé objevitele, kteří se s hrdinkou Vaianou vydají na svou vlastní cestu. Produkty jsou šetrné k dětské pokožce, dermatologicky testované a díky hravým detailům udělají z každodenní koupele nezapomenutelný zážitek.

Pojďte se se mnou mrknout na jednotlivé produkty:

A jak to máte u vás doma? Jaký trik nebo produkt spolehlivě přemění koupání vašich dětí v nejoblíbenější chvilku?

Otevřu dveře a první, kdo mě vítá, je náš stoletý Riky. Radostí mě málem přeskočí. Už skoro devět let mě zdraví se stejným nadšením – a stejně se to neodnaučil. Vím, že je něco špatně, když nevítá. To pak znamená jen tři věci: je nemocný, roztahal koš… nebo někde zanechal trucovné hovínko.

Jakmile se uklidní, pomazlím ho. Čím je starší, tím rychleji z něj spadne ta první vlna radosti. Podrbu kožich, nasaju jeho vůni a popusinkuji obrovskou mezeru mezi očima (a že ji jako správný AMSTAFF má). Pak dostane čerstvou vodu, jídlo – a já pokračuju dál.

Na řadě je zakrslý králík Boban. Bob. Hovňousek. Pán naší ložnice, který si tam běhá na volno celé dny. Když má náladu, přihopká. Když ne, sleduje mě zpovzdálí. Dostane vodu, drbání za ušima. Nejvíc mě ale baví, jak mě ve tři ráno tiše pozoruje, když spím. První dny jsem z toho málem dostala infarkt. Dneska se směju – mám totiž noční hlídku zadarmo.

A pak přichází nejmladší člen smečky. Chameleon – pan Don Alfonzo. Jakmile otevřu dveře, už klepe na sklo. Miluje prolízku přes můj obličej, takže občas vařím nebo uklízím s chameleonem na hlavě a modlím se, aby neskončil rovnou v polívce.

Tihle tři jsou moji terapeuti. Každý po svém. Riky mi připomíná radost, Boban klid a Alfonzo schopnost brát věci s humorem. Někdy je jen pozoruju, jindy je pomazlím – a vždycky cítím, že ta nejúčinnější terapie neprobíhá v ordinacích, ale doma.

V chlupu, v tlapkách, v uších… a někdy i ve šupinách.

Příběh chlapce, který se vzepřel - příběh Adama

Ve čtrnácti se postavil před rodiče a neústupně oznámil, že takhle dál pokračovat nechce. Adam Gábor prokázal nezlomnou vůli změnit svůj život, výrazně mu k tomu pomohla říčanská Olivova dětská léčebna. Radikálně otočil své stravovací návyky a vrhnul se do cvičení. Inspirativní příběh nyní osmnáctiletého mladíka nabízí Aktuálně.cz v rámci projektu Generace bez pohybu.

V Olivově dětské léčebně se poprvé objevil v roce 2021. Bylo mu čtrnáct let. Od té doby v Říčanech absolvoval čtyři pobyty. Momentálně je na pátém, ale už ne v roli pacienta. Své zkušenosti předává dětem jako pomocný vychovatel.

Chcete se dozvědět více? Přečtěte si celý článek, který vyšel včera na Aktuálně.cz zde:

https://www.olivovna.cz/adam-vazil-pres-100-kilo-sikanu-zazil-i-od-trenera

Zdroj: Aktuálně.cz

Moje dcera přišla o otce. Ne hned. Nejprve se jim cesty rozešly, roky k sobě neměli blízko. A pak se to konečně zlomilo – našli k sobě cestu, přišel ten pravý vztah. Čistý, opravdový, takový, jaký má mezi rodičem a dítětem být. A právě tehdy zemřel. Krutě načasováno.

A než se ta rána vůbec stihla zatáhnout, odešla i babička. Moje babička, její opora. Po dlouhé nemoci, ale přesto příliš brzy. Dva měsíce, dvě ztráty. A já uprostřed toho všeho.

Držím ji, protože musím. Jsem poslední rodič. Nemám právo padnout, i když bych nejraději zůstala ležet na zemi a řvala. Nemám právo odejít, i když někdy cítím, že už nemůžu dál. Nemám možnost volby. Jsem tu pro ni.

Nikdo ti neřekne, jaké to je, když musíš stát vzpřímeně, i když se ti svět hroutí pod nohama. Když se ti chce křičet, ale usmíváš se, protože tvoje dítě tě potřebuje. Když tě tíha dusí, ale stejně vstáváš, vaříš, objímáš, hladíš. Protože prostě musíš.

A někdy si říkám: už ne. Už fakt ne. A stejně znovu vstanu. Protože když padnu já, padne i ona.

Ale právě v tom je skrytá i síla. Zjistíš, že i když jsi prázdná a rozbitá, pořád můžeš žít. A že ti, kteří odešli, žijí dál – v ní, ve mně, v každém úsměvu a v každém gestu, které zůstalo.

Ženské tělo je neustále v proměně. Měsíční cyklus, těhotenství, šestinedělí, menopauza – všechna tato období přinášejí nejen fyzické změny, ale také emoce jako na horské dráze. A právě tady může vstoupit do hry homeopatie – jemná, ale účinná pomoc, která bere ženu jako celek.

Homeopatie je informační léčba. Jemně „pošeptá“ tělu, co má vyladit, aby se vrátilo do své přirozené frekvence. Nemusíme se bát vedlejších účinků ani drastických zásahů. Neuškodí, ale dokáže pomoci. Neléčí jen tělo, ale i nálady, energii a duši. Vnímá ženu jako jedinečný celek. Je to hledání rovnováhy – a kdo jiný než žena ví, jak je tahle rovnováha křehká? Homeopatie je vlastně něžný ladič hudebního nástroje. A tím nástrojem jste vy, milé ženy.

Menstruace a PMS

Pro mnoho žen je menstruace každý měsíc připomínkou toho, že tělo není stroj. Emoce se střídají, bolest přichází bez pozvání a chuť na čokoládu se nedá ničím vysvětlit. Cyklus ale nezačíná až krvácením – hormonální proměny se často projeví už týden předtím. A pak stačí maličkost a nervy jsou napjaté jako struny.

Pulsatilla je lék, který dokáže pohladit ženskou duši. Pomáhá tehdy, když je cyklus nepravidelný, když žena cítí plačtivost a touží po blízkosti a útěše. Pulsatilla miluje doteky, teplo a bosé nohy. Je to lék, který ženu rozkvétá – pomáhá jí ukázat jemnost, něhu a také touhu být vidět.

Magnesia phosphorica je zázračná při křečovitých bolestech, které se zlepšují teplem. Žena, která sahá po „Magnesce“, se často svíjí bolestí, ale horká láhev nebo teplý obklad přinese okamžitou úlevu. Je to lék pro ženy, které potřebují v náročných dnech obejmout zevnitř.

Minulý červen jsem stála před skříní plnou věcí a přesto neměla co na sebe: vedro, kancelář, výlety, večeře na terase – a chaos místo funkčního výběru. Pokud se v tom poznáváš, tenhle průvodce ti krok za krokem pomůže proměnit letní šatník v promyšlenou kapsuli: nejdřív si ujasníš, kým jsi v létě a kde trávíš dny, zanalyzuješ klima i denní rytmus a uděláš rychlou inventuru s mini testem padnutí; pak vybereš materiály a barvy, které chladí, snadno ladí a opravdu vydrží; z konkrétních kousků poskládáš maximum outfitů na práci, víkend, večeře i pláž; doladíš obuv a doplňky, které znásobí kombinovatelnost bez kompromisů v pohodlí; a nakonec nastavíš chytrou péči, skladování i nákupní plán, aby tvůj letní šatník fungoval celé sezóně a bez zbytečných výdajů.

Zmapuj styl, klima a denní rytmus

Jsi ten, kdo v létě střídá meetingy s večerními drinky, nebo lovíš stín a vítr ti schne vlasy dřív než ručník? Kde trávíš dny – v klimatizované kanceláři, na rozpálených ulicích, nebo mezi pláží a kavárnou? Tohle určuje celý tvůj letní šatník. Postup: napiš si tři miniscénáře dne, sepiš klima (průměr 24–33 °C, vlhkost 50–70 %, kolik hodin v AC vs. na slunci), udělej bleskovou inventuru (co nosíš 80 % dní nech, co škrtí/dře dej pryč), přidej fit test (zvedni ruce v topu; sedni si v sukni/šortkách; projdi 200 m v botách – cokoli klouže/tlačí jde mimo kapsuli). Miniscénáře:

Práce: 26 °C venku/22 °C AC, smart-casual, MHD + chůze. Víkend: 30 °C, uvolněný dres kód, chůze/longboard. Dovolená: 28–33 °C, resort-casual, auto + procházky. Experts’ Advice: piš konkrétně – materiál, střih, teplota, mobilita, jinak bude skříň chaos.

Rychlé shrnutí: Potřebuješ prodyšné materiály (len, bavlna, viskóza), vrstvení pro přechody mezi vedrem a klimatizací, a boty, co dávají stabilitu na dlažbě i asfaltu.

Tvoje gap list:

Když jsem se stala mámou, začala jsem přemýšlet jinak i o těch nejběžnějších věcech. Hledala jsem praktické a zároveň bezpečné výrobky, které usnadní každodenní život s dětmi. Postupně jsem si oblíbila sortiment značky babylove z dm, protože kombinuje funkčnost s jednoduchým a taky neokoukaným designem.

V obchodech a na eshopu můžete nyní najít čtyři novinky, které mě zaujaly hned na první pohled 🙂

Babylove svačinový box – dvoudílná sada

Praktický box, do kterého se pohodlně vejde svačina do školy, na kroužek nebo na výlet. Je lehký a snadno se vejde do batohu.

Říkáš si, že tě bolí hlava jen proto, že máš moc práce? Nebo že ta rýma je prostě z průvanu? Ne. Tvoje tělo má mnohem rafinovanější systém. A když ho ignoruješ, začne na tebe řvát.

Bolest hlavy? To nejsou hormony ani špatné počasí. To jsou emoce, které držíš pod pokličkou tak dlouho, až se ti vaří mozek. Žaludek? Ten se svírá přesně tehdy, když už v sobě dusíš problémy, které nechceš řešit. Ramena? Ta ti ztuhnou ve chvíli, kdy sis na záda naložila víc, než je lidsky možné – a teď ti to tělo dává sežrat. Jo, přesně tohle řeším já. Moje levé rameno je aktuálně učebnicový příklad psychosomatiky. Kůže? Ta se ozve, když už tě všechno a všichni štvou, nebo když jsi na sebe tvrdší, než bys kdy byla na kohokoliv jiného. A teď přijde ta rána mezi oči: tělo není tvůj nepřítel. Nepřišlo tě zničit. Je to posel, který tě tahá za rukáv a křičí: „Hej, zastav se! Takhle to dál nejde.“

Jenže my jsme vychovaní v modu „buď fyzické, nebo psychické“. Doktor ti dá prášek, bolest na chvíli zmizí, a ty máš pocit, že je vyřešeno. Jenže není. Protože prášek umlčí symptom, ale ne důvod, proč vznikl. A tak se vrátí. Většinou ve chvíli, kdy se ti to hodí úplně nejmíň. Psychosomatika není o tom, že vyhodíš všechny léky. Je to o tom pochopit, že tělo reaguje na způsob, jakým žiješ. Zánět močáku? Nevyřčené emoce a hranice, které jsi nedokázala nastavit. Migréna? Tvoje privátní verze „Stop! Přestřelila jsi.“ Rýma? Vnitřní pláč, který už neudržíš. A ekzém? Ultimátní signál, že tvá kůže – tvoje hranice – už neunesla další dávku stresu.

Co s tím? Nejjednodušší, ale nejhorší rada zní: poslouchej se. Přiznej si, že už nemůžeš. Polož si otázku: co mi tím tělo vlastně říká? Někdy to znamená zastavit se a vydechnout. Jindy otevřít téma, které roky smetáš ze stolu. A někdy je to fakt banální: místo další kávy a to-do listu si prostě jít lehnout. Psychosomatika není strašák. Je to kompas. A čím víc se naučíš číst jeho ukazatele, tím míň tě tělo musí zastavovat bolestí nebo nemocí. Protože když mu rozumíš, nemusí už na tebe křičet. A to je možná ta největší úleva, kterou si můžeš. 

Zkus si všimnout, kde tě tělo nejčastěji zastavuje. Co ti tím říká? A pokud chceš, ráda ti s tím pomůžu najít souvislosti.

První ochutnávání, objevování nových chutí a dobrodružství na talíři – začátky s pevnou stravou patří mezi největší výzvy pro každou maminku i malého průzkumníka. Zorientovat se v tom, co je pro dítě skutečně dobré a jak ho zaujmout jídlem, není vždy jednoduché. Kvalitní suroviny, přirozené chutě a rozmanitost jídel dokážou z prvních příkrmů udělat radost, která pomáhá vytvářet zdravé základy do života. A právě teď budeš mít možnost taková jídla se svým malým testovat!

Co budeme testovat

Sunar masozeleninové příkrmy ve skle přinášejí hravě uvařenou, kvalitní výživu pro děti, která podporuje jejich zdravý růst a vývoj. Každý příkrm se vyznačuje poctivým složením podle receptů z domácí kuchyně, jednoduchým seznamem ingrediencí a vysokým podílem zeleniny i různých druhů masa jako zdrojem živočišných bílkovin. Všechny příkrmy jsou bez přidané soli, konzervantů, aromat a barviv, ochucené jen bylinkami. V praktickém balení jsou vhodné doma i na cesty, připravené k jednoduchému podávání – stačí ohřát ve vodní lázni nebo servírovat při pokojové teplotě.

Sunar Kuskus se zeleninou a kuřetem⁹ je hotový masozeleninový příkrm vhodný pro děti od ukončeného 6. měsíce. Spojuje jemné kuřecí maso, zeleninu a kousky kuskusu v chutné kombinaci, která potěší malé strávníky. 

Sunar Rizoto s kuřetem a rajčaty⁹ je hotový masozeleninový příkrm vhodný pro děti od ukončeného 8. měsíce. Přináší kombinaci jemného kuřecího masa, rýže a rajčat, která dětem poskytuje nejen chutné, ale i výživné jídlo. 

Sunar Středomořské těstoviny s rybou¹¹ jsou masozeleninový příkrm vhodný pro děti od ukončeného 12. měsíce. Kombinují kvalitní rybu, zeleninu a těstoviny v jemné omáčce – chutná a výživná inspirace středomořskou kuchyní pro nejmenší. 

Kdo se zajímá o zdravé obouvání, ten jistě narazil na barefoot boty. V dnešním článku vám prozradíme, proč je důležité myslet na zdraví i při nákupu bačkor do školy či školky. Zároveň přidáme pár tipů, kde mají ten nejširší výběr barefoot bot pro děti.

Zastavte ničení dětských chodidel

Víte v jakých botách tráví děti nejvíce času? Přece v bačkorách, které nosí ve školce či škole. Zavřené nohy v nich mají dlouhé hodiny, takže tvar a tvrdost bačkor přímo souvisí s vývojem chodidla. Proto je třeba, aby děti měly v bačkůrkách dostatek prostoru pro prsty a budovaly si zdravé pohybové návyky.

Jakou obuv děti obecně potřebují? Dostatečně velkou nejen do délky (a že z jedné velikosti vyrostou za pár měsíců), ale taky do šířky (jinak se palec s malíčkem zkroutí dovnitř)! Hodí se měkké a ohebné boty, ve kterých dokáže chodidlo správně reagovat na vnější podněty. A v neposlední řadě potřebují rovnou podrážku bez podpatku, aby se jim nerozhazovala rovnováha.

To platí pro všechny typy bot, které dětem (i sobě) obouváte. Naštěstí se za poslední roky výrazně rozrostla nabídka barefoot bot, které výše uvedené parametry splňují. Na internetu dnes koupíte vše, od celoročních barefoot bot až po barefoot přezůvky. Nejširší výběr modelů skladem mají na e-shopu Little Shoes, kde vám případně i poradí s nalezením těch pravých.

Vyhněte se frontám na konci prázdnin

Dneska jsem v práci řešila jeden problém za druhým. Vlastně ani ne „za sebou“, spíš „na sobě“. Během řešení jednoho přišel e-mail s dalším. A dalším. Nabalovalo se to jako kulička od hovnivála. A já? Královna s největší kuličkou široko daleko.

Takové to, kdy se ráno nadechneš a než se stihneš napít kávy, už jsi v první krizovce.
Kolem poledne máš pocit, že by ti měli udělat pamětní desku – „Tady Jana zachránila svět, vyřešila všechny civilizační problémy a zařídila světový mír. Dvakrát.“ Odpoledne už jen čekáš, odkud přiletí další šrapnel. A jediné, co zvládneš, je nekontrolovatelně se tomu smát.

V pět večer jsem měla pocit, že jsem vyřešila všechny problémy světa na dalších tisíc let.
Nikdo mi nepodal medaili. Nepřipravil konfety. Nezahrála fanfára. Ani červený koberec (možná tip pro zlepšení firemní kultury?).
Prostě jsem si vzala tašku, zamkla za sebou a šla domů. S pocitem, že nekráčím, ale pluju. Občas se zastavím a přemýšlím, kde vlastně jsem a jestli jdu správně. Najednou mi ty dva kilometry domů, co chodím každý den, přišly nekonečné.

A tak jsem si naordinovala – jako správný pracovník ve farmacii – vlastní terapii: sklenku vína (dobře, dvě… možná i víc; výhoda – žádné vedlejší účinky) a nový seriál s vetřelcem.
Protože když vidíš, jak mimozemšťan pronásleduje lidi v temném vesmíru, máš dvě možnosti: buď se lekneš, nebo si uvědomíš, že tvůj pracovní den vlastně nebyl tak hrozný. Upřímně – někdy je vetřelec menší horor než notifikace na firemním chatu.

A mezi scénami „boj o život“ jsem si uvědomila, že já vlastně dělám to samé – jen místo chapadel a kyseliny čelím požadavkům, které na mě sypou všichni kolem. Rozdíl je v tom, že já si k tomu můžu otevřít víno.
Nepotřebuji zbraně ani plamenomety. Můj pohled totiž občas vydá za obojí.

Dnes mi navíc přišly poličky a pár věcí na vylepšení naší retro koupelny.
Pěkně jsem je vybalila, uložila do kouta. Suché prádlo položila na židli. Ono nikam neuteče. Poskládám ho zítra. Nebo ho poskládá dcera… prostě maňána.