Manžel vždycky říkal, že by nejdřív chtěl aby jsme měli vlastní bydlení než budeme mít miminko.Příroda ho vyslyšela.🙂 Otěhotěla jsem první noc v našem novém bytě – 14.9.2012 - skoro rok po vysazení antikoncepce.🙂

28.9.2012 – narozky mojeho taťky.🙂Od července měřím bazální teplotu. Dnes jsem 29DC a teplota se od 24DC drží nahoře (pod 37 stupni).Celý den mi to vrtá hlavou až nevydržím a večer si dělám test. Po předepsaných třech minutách je na testu pořád jen jedna čárka.Hlavou mi probleskne: „no jasně, jak jinak ☹“, test hodím do koše a jdu spát.

29.9.2012 - Je sobota a vstávám do práce. Měřím teplotu a ta zase o chlup vyskočila nahoru. Zase mi to vrtá hlavou.Hrabu se v koši a hledám test ze včerejška. Ani jsem v tu chvilku nevěděla proč. Když ho najdu, čučím jak blázen!!!Je tam slabounká druhá čárka!!! Hned si dělám druhej test. Na něm druhá čárka naskočí hned, i když taky jen slabounce.Letím na lepší světlo a všelijak oba testy nakláním a zkoumám jestli se mi to nezdá. NEZDÁÁ!!!

Musím si sednout. Usmívám se jako blázen a teče mi slza.Petr ještě spí. Dneska do práce nejde. Mám chuť za ním vlítnout a říct mu to.Ale musím do práce, bude lepší to nechat na večer až se vrátím.Celou cestu do práce a celej den v práci jsem jak ve snu. Nic se mi nechce dělat.Jen sedím v kanclu a pořád dokola vytahuju z tašky ty dva těhotenský testy a dívám se na ně.Nikomu v okolí to nechci říkat, Petr se to musí dozvědět první a pak se dohodneme, kdy tu novinu pustíme dál.Ale jsem té radosti tak plná! Tak testy fotím mobilem a nahrávám je na stránky modrykonik.cz se zprávou:

 „Holky mám ducha!!! Mám ho tam!!!!! Konečně ho tam maaaaam!!!!!!!!!! „ 

Jsem pořád jak na obláčku a mám co dělat abych se neprozradila před holkama v práci.Moc se těším domů za Peťem! Po práci letím do Tesca, koupím tam malinký bodyčko s medvídkem Pú a dárkovou krabičku.Doma do ní naskládám bodyčko, mini botičky, co jsem si jen tak koupila už dřív a do nich zastrčím těhotenský testy.A jdu tu krabičku předat Peťovi.🙂

Za týden začnou prázdniny a vy se už ted zamýšlíte nad otázkou, co udělat s dětským pokojíčkem a jak ho vylepšit zatímco děti budou na táboře, nebo u babiček.

Jednou s možností, jak dát rychle pokojíčku vašich dětí originální nádech, nebo je jen tak překvapit po příjezdu je dekorace hvězdným stropem.

Samotná dekorace přitom nevyžaduje žádné náročné stěhování nábytku, ani vyklízení hraček a šoupání postelí ze strany na stranu a zabere vetšinou okolo 6h práce od příjezdu do odjezdu a je kompletně hotovo.  Jediné co musíte udělat je to, že hračky ze země uklidíte na své místo tak jak to děláte normálně a je to. Dále je třeba si zamluvit termín realizace alespon' týden dopředu, ale kolikrát vyrážíme takřka na zavolání. Další věc je motiv kresby.  Máte li rádi realistické noční nebe, nebo planety a hvězdné války, to vše je třeba si rozmyslet, ale vždy vám s tím rádi pomůžeme a porádíme co by bylo pro vaše dítě nejlepší.

Pokud přemýšlíte nad celkovým vymalováním dětského pokoje a zakončením hvězdnou či letní oblohou, rádi vám celý pokoj vymylujeme dle vašich představ.

Na našich webových stránkách www.hvezdnestropy.cz  nyní uvádíme orientační ceny maleb a tak si sami dokážete udělat vaší představu o tom, kolik by vás takový hvězdný strop přišel.

Můžete se podívat i na naše nové 3D virtuální prohlídky  http://hvezdne-stropy.cz/3d-virtualni-prohlidka/     a prohlédnout si naší fotogalerii.

1. Super pevné a extra rychle schnoucí lepidlo nemá v domácnosti s dětmi místo…
 

2. Rodiče by nikdy neměli hledat diagnózu nemocného dítka na internetu. Nikdy!

3. Pokud půjčíte dítěti „pro jednou“ nebo „výjimečně“ na hraní mobil/klíče/peněženku, věřte, že to rozhodně nebude „pro jednou“ nebo „výjimečně“…

4. Vlhčené nebo papírové ubrousky v kabelce se hodí vždycky. Co na tom, že dítě už dávno vyrostlo z plenek.

5. Sušenek není nikdy dost. Zvláště potřebujete-li chvilku klidu nebo jedete-li hromadnou dopravou.

6. Nikdy není na škodu zapamatovat si, kdo dal vašemu dítku jaký dárek. Zvláště jaké mu dala vaše tchyně…

SDÍLEJTE A "LAJKUJTE" NAŠI AKCI na naší facebookové stránce a získejte dalších 10% slevu na úžasné sady výrobníků Sodastream. Ke každému výrobníků získáte sirupy v hodnotě 534,- Kč zdarma.

Zdarma získáte ke každému výrobníku:
1 ks - Sirup PP12 zkušební sada (12x 1 porce) SODASTREAM
1 ks - Sirup Koktejl Margarita 375ml SODASTREAM
1 ks - Sirup Koktejl Cosmopolitan 375ml SODASTR
1 ks - Sirup Koktejl Caipirinha 375ml SODASTREA
1 ks - Sirup Koktejl Gin-Tonic 375ml SODASTREAM
1 ks - Sirup PP12 zkušební sada (12x 1porce) COLA SODASTREAM

Podívejte se na celou nabídku výrobníků Sodastream. http://www.bafshop.cz/search?q=%2B+60


JAK ZÍSKAT SLEVU 10% - sdílejte a "lajkujte" naší akci a pošlete nám email s heslem - Sodastream na Facebooku - a my Vám zašleme slevový kupón. Naše emailová adresa k získání kupónu je: info@bafshop.cz

Neváhejte - akce je množstevně omezena

Je tomu už skoro 100 let, co slavná módní návrhářka Coco Chanel našla zalíbení v opálené pleti. Stačila návštěva francouzské riviéry, lehce spálená kůže s následným zhnědnutím a to, co se do té doby spojovalo s nižší společenskou vrstvou (dělníci, námořníci, lidé pracující na poli), se díky módnímu průmyslu postupně etablovalo jako zdravá, stylová a dokonce luxusní záležitost. Paříž si idealizovala opálenou pleť a z Francie se tento módní trend začal šířit do celé Evropy a zámoří. Časopisy motivovaly k opálení, celotělové plavky se zmenšovaly a koncem 4O-tých let spatřily světlo světla první bikiny.

Odhalování těla mělo za následek to, že bylo slunečním paprskům vystavováno stále víc a víc kůže. Debata o rizicích nadměrného slunění byla na světě. Jak se tedy chránit před sluncem?

Zdravé opalování?

Sluneční paprsky sehrávají důležitou roli při tvorbě vitamínu D v těle. Zároveň je ale známo, že nadměrné vystavování kůže slunci má škodlivé účinky na zdraví, vede k jejímu spálení, vzniku kožních nádorů, oslabení imunitního systému a předčasnému stárnutí kůže. Jak je to tedy s opalováním?

Zhnědnutí je přirozenou ochrannou reakcí kůže. Už malé množství ultrafialového (UV) záření stimuluje v hlubších vrstvách kůže tvorbu melaninu - látky, která je zodpovědná za zhnědnutí kůže. Kůže se tedy brání a nedá se mluvit o tzv. "zdravém opálení". Naopak, tento termín je podmíněn módním trendem a nemá nic společného s projevem zdravé kůže.

Posilnit ochranu kůže mají opalovací krémy. Byly vyvinuty tak, aby se lidé nespálili a minimalizovalo se opálení a zhnědnutí kůže. Bohužel, laická označení jako "opalovací krém" a nebo "krém na opalování" evokují spíše opak a nabádají k opalování. Z odborného hlediska je to nesmysl. Takový produkt má chránit kůži před nebezpečným vlivem UV záření, které může způsobit její spálení. Správně tedy hovoříme o produktu sluneční ochrany a nebo o fotoprotektivním produktu. Sluneční ochrana se používá proto, aby se lidé nespálili a zábranilo se tak spálení kůže. Je to přirozený efekt těchto přípravků. Nedá se proto očekávat jak ochrana, tak i intenzivně hnedá kůže.

SDÍLEJTE A "LAJKUJTE" na naší facebookové stránce  AKCI 10% slevu na celý sortiment KIDKRAFT a kromě slevy vyhrajte letní rodinný balíček v hodnotě 2542,- Kč.
Balíček můžete vyhrát pokud v období probíhající akce budete sdílet i "lajkovat" tuto nabídku. Ze všech zúčastněných vylosujeme vítěze ve středu 19.6. a stejný dárek obdrží osmý ze zákazníků, který si objedná jakýkoli výrobek značky Kikdraft.

Akční sleva platí od 13.6. do 18.6.- všichni zákazníci získají slevu 10% na celý sortiment Kidkraft i již zlevněný, pokud při odeslání objednávky použijí slevový kupón s heslem – LÉTO. Sleva bude odečtena při dokončení objednávky.

Letní balíček najdete zde:
http://www.bafshop.cz/articles?id=104

více na www.bafshop.cz

Tlak na výkonnost a úspěch v očích druhých začíná vlastně už u nejmenších mimin. Je i rodičovská láska první formou "zisku", který dítě dobývá za odvedenou práci?

„Tak copak už umí?“ Nepříjemná otázka, kterou jsem zase slyšela u lékaře. Co by asi tak ani ne roční dítě mohlo umět? Přemýšlím. Zdravotníci kontrolují psychomotorický vývoj proto, aby včas odhalili odchylku, která by signalizovala, že něco není v pořádku a mohli učinit potřebné kroky.

Z podrobného výslechu vyplynou závěry: Leze, staví se a obchází nábytek, ale nesedí, žvatlá a snaží se opakovat slova, ale neumí dělat paci, paci, paci pacičky a pá pá. Jak to, že nesedí, když už stojí? Zdravotní sestra všechno pečlivě zapisuje. Klidně vysvětluju, že moje starší děti už chodily, ale neseděly. Později se i sedět naučily. A že neumí zamávat a nezná říkanky bude asi tím, že jsem ho to nenaučila.

Rozhovor se odehrává v přátelské náladě, a když se lékařka ujišťuje, jestli si správně pamatuje, že je mé dítě vegetarián, umiňuju si, že už k ní musím přestat posílat své kamarádky, protože se jí všechny ty alternativní matky asi trochu pletou. Vegetariáni opravdu nejsme.

Mimořádně vstřícná atmosféra u naší dětské lékařky obrušuje hrany mým úzkostem. Tíseň ve mně vzbuzuje požadavek, aby bylo všechno jak má být, i když jsem přesvědčená o tom, že jsem už dopředu srovnaná s myšlenkou, že všechno v pořádku být nemusí. Ale asi nejsem.

Z ordinací se imperativ dobrého vývoje přenáší na dětská hřiště, do mateřských klubů a rozhovorů matek. Ač jsou rodičky společností často vysmívané a jejich potřeba řešit pokroky svých potomků terčem mnoha vtipů, vyjadřují něco hlubšího, něco, co se přenáší i na děti a ovlivňuje to naši společnost víc, než si myslíme.

Důkaz, že dítě netrpí žádným postižením, že se vyvíjí jak má, se transformuje do honby za co nejlepšími výsledky. Čím dřív sedí, mluví, chodí, tím víc je jasné, že je v pořádku. Touhu po absolutním zdraví chápu. Nakonec je to všechno jednodušší, když nejsou žádné problémy. Cítím za ní ale nedůvěru k člověku jako takovému, k tomu, že má hodnotu sám o sobě, nebo že může spočívat v něčem jiném, než že je zdravý.

Dětem tím vysílají rodiče nechtěně signál, že jejich pokroky jsou tím nejdůležitějším. Dítě cítí radost svých rodičů a může dospět i k závěru, že je mají rádi proto, že něco dokázalo. A ne proto, že má radost ze života, nebo proto, že vůbec je.

Preventivní prohlídka končí. Dostávám ještě radu, abych dítě méně nosila, protože odlišný vývoj mohla způsobit skutečnost, že mu bráním v pohybu. Když bude více volné, naučí se prý i sedět. Uvažuju nad tím, zda existuje reálná možnost, že by se nenaučilo kvůli nošení v šátku a nosičce sedět vůbec. A když si ho upevním na tělo a ve dveřích se loučím, otočí se malý, usměje se na lékařku a sestřičku a zamává jim. To gesto je naprosto jasné. Už s rukou na klice volám do ordinace: „Viděly jste to? On vám zamával, zapište si to, prosím vás, určitě si to tam zapište!“

(sloupek napsala Saša Uhlová pro Deník Referendum: http://www.denikreferendum.cz/clanek/15740-paci-paci-pacicky-mame-same-jednicky)

Máte hodně práce? Potřebujete nějaký čas sami pro sebe? Chystáte se s přáteli na bowling či na firemní akci? Sháníte někoho na hlídání dětí v Praze?

Máte hodně plánů, které vám kazí pouze myšlenka na to, že není po ruce žádná chůva, zkrátka nikdo, kdo by Vám pohlídal děti?

Jsme tu pro Vás

Zlobidylka.cz je profesionální služba, ve které jsou naše chůvy, kterým říkáme Tety, absolventkami či studentkami pedagogické fakulty, a tak se specializují na hlídání dětí.

Naše vyškolené chůvy pohlídají Vaše dítě ochotně, kdykoliv bude třeba – a to i v období nemoci - u Vás doma.

• Víme, že chcete svá zlobidýlka svěřit těm nejlepším, a proto jsme tu my – Zlobidylka.cz.
• Zajišťujeme nejen hlídání dětí v Praze, ale i osobní rozvoj Vašeho dítěte.
• Naše tety jsou bezúhonné, prošly osobnostním testem a tudíž ručíme za jejich kvality!
• Nemusíte nikam vozit své děti, naše chůvy přijedou za Vámi!

TENUS - nábytek dostupný ve čtyřech variantách barevného provedení, jednoduchý a moderní styl, velké úchytky. Vhodný jako nábytek pro děti a studenty. Kvalitní nábytek s ABS hranami.

Tato sestava nábytku TENUS se skládá z 15 segmentů a nabízí možnost si vyskládat vlastní dětský pokojíček, nebo studentský pokoj. K pokojíčku TENUS se dá dokoupit i hezká pohovka v barvě nábytku.

Největší výběr dětského nábytku v ČR za velmi příznivé ceny. Vlastní doprava až před Váš dům...

První termín 20.5.2013 nevyšel. Ten termín, ve který jsem tolik doufala – byla jsem přesvědčená, že malá byla počata dřív, doktor mě neustále strašil velkou porodní váhou a já se upínala k tomu, že malá vyleze na tento termín.

Nakonec se ukázala její dochvilnost a podívala se na svět v den druhého termínu 26.5.2013. Ten den ráno jsem se vzbudila jako více méně každý den – bez příznaků, zcela ok. Verdikt z poslední kontroly u dr. Byl – otevřená volně na prst, cs 2. Říkám si v duchu – Neli – dnes ti končí nájemní smlouva, víš o tom celých 9 měsíců – tak co bude? Den probíhal normálně, po obědě manžel upekl koláč a kolem 16 hod. jsme zasedli ke stolu a začali si na něm pochutávat. Koukám na hodiny a říkám mu –noo, má ta naše Nelinka co dělat, bude půl páté – jestli má být do půlnoci venku – a manžel – no já jí čekám až někdy v týdnu. Potom jsem šla uklidit nádobí a najednou MOKRO! Říkám, ono to teče! Co??? Asi voda – plodová! J a můj zběsilý úprk na WC. Říkám – dones vložku! Chudák muž pobíhal jak splašený a nemohl ji najít. Uf, vložka nelezena, umístěna. Říkám, počkáme – nebylo toho zase tolik. Návrat do kuchyně a najednou – LUP-  a teklo to mooc! Tak a pojedem J dobalila jsem tašku, napsala jsem vám na koníka a vyjeli jsme. Po cestě, která nám trvá cca 45 min začaly kontrakce po 8 minutách. Já nadšená, jak se nám to rozjíždí, zatím to moc nebolelo, žertovali jsme, jak je malá přesná J

Dojeli jsme do porodnice, kde mé nadšení začalo pomalu opadávat. Na přijmu mi bylo sděleno, že se od čtvrteční kontroly ztratila moje karta – prý – byla jste tu vůbec někdy?? No ok, vypsali novou. Pak mě sestra odvedla na prohlídku. Říká co vám je – já odtekla voda. Dejte mi vložku – tak jsem jí dala tu co jsem měla v kalhotkách. No ale na ní nic nebylo. Prý – hm, asi jste si to spletla – nepočůrala jste se? Ve mně to začalo vřít. NE! V tašce máme tu mokrou, s příměsí trošky krve. Chcete tu? NE! Tahle je suchá a to mi stačí. A já znovu – ale fakt je mokrá a fakt odtekla! Já vám ji ukážu! Ne, nechci vidět nic co máte někde jinde. Uf. Tak na vás koukne doktor. Doktor naštěstí zjistil, že voda teče! A vytekla i na zem a já měla radost, že ta babka čumí a konečně vidí, že jsem nekecala! Tak a na porodní sál. Ale bude to na dlouho – jste volně na 2 prsty. Hm L škoda.

Na sále – přivítala mě další „čarodějnice“ a studentka. Noo, říkám si – to bude mazec – jsem zvědavá, kdy dorazí nějaký doktor nebo porodní asistentka. Čarodějnice mi podává nějaký papír, prý at podepíšu. A já co to je?? A ona – to doporučuji číst až potom, je to o tom, že přebíráte náramek na ruku, ten pak dostane i dítě. A pokud ztratíte ten papír, tak nedostanu výplatu a přijdu si pro peníze k vám, jasné??? No, ve mně krev vřela, na schvál jsem papír celý přečetla a pak až podepsala – bába nervní, zda to podepíšu nebo ne.

No a tatínku – maminka je na 2 prsty, bude to na dlouho – jedte domů. Tak manžel jel a já tam zůstala sama. Čarodějnice odešla, studentka občas přiběhla změřit mimčo nebo tlak a já si ležela na posteli a psala na netu. Po chvíli se to začalo zhoršovat, tak si říkám, no pěkná sprcha – tak se půjdu namočit. Ve sprše to začalo nabírat na intenzitě, tak jsem se doplácela zpět na postel a ležela. No, doost silné bolesti. Přišla čarodějnice – začala být trošku milejší – tak jí říkám, jaký bude postup? Kdy bude monitor? Za 3 hodiny .. uff.noo, to si ještě počkám, když byl před 40 minutama.  Ležím zase sama, bolest přibývá. Si říkám, noo o bude síla, zvoním na zvonek a říkám PA – čarodejnici – no, nějak mě to bolí. Ona a často? Já tak co 5 min. tak kouknem – dala do mě ruku a říká – noo, postupuje to pěkně – jste na 4cm – volejte muže. Ten bude mít radost mi blesklo hlavou, je doma necelou hodinu. Tak sedá do auta a jede. Během 40 minut je u mě – PA vyšetřuje – uf! Jste na 8cm – budem rodit! Bylo chvíli před 22 hodinou. Už nestihneme ani nic na tišení bolesti. Tak si říkám, já hysterka a budu rodit přírodně! Zcela bez jakýkoliv přípravků. Ani klystýr mi nedala – což se pro mě ukázalo být značně stresující – celou dobu jsem myslela na to, abych se NEPO ..

Potom už to jelo rychle, celou dobu ve měla ruku – nevím co tam dělala ale bolelo to pekelně. Manžel stál u mě, podporoval mě v prodýchání kontrakcí. Za chvíli už se šlo na tlačení, bolest neuvěřitelná, já hysterická, nesoustředila jsem se na nic, takže jsem pokrčila nohy – jednu držel muž, druhou studenka, PA pořád uprostřed s rukou ve mně. Po mém hekání že chci císaře, ať mě uspí, že chci domů, že přijdu jindy, že se to musím naučit jsem si konečně uvědomila, že zpět už to nepůjde a začala spolupracovat. Od té doby se to hnulo. Manžel po levé straně mohutně povzbuzoval, že vidí vlásky, při kontrakci že se klube hlavička, oba se studentkou držely nohy a já tlačila co to šlo. Bylo to cca na 4 kontrakce, při každé jsem tlačila 3x, pak to začalo mooc pálit – hlavička už zůstala a nezalezla. Potom jsem slyšela cvak – nástřih. Ale nebolel – tímto PA děkuji, bohužel – poraněním nezabránila. V další kontrakci šup a malá venku! Bylo to krásné, vyklouzla jak malé kuřátko a celým sálem se rozlehlo křičení. Naše holčička s apgar skore 10-10-10 – Nela Viktorie, přišla na svět ve 22,54 s 50cm, 3260kg a obvodem hlavičky 34,5cm. Byla krásná, bez deformace hlavičky, úplně bez chyby. Po otření si jí manžel vzal a mazlil se s ní, já musela bohužel na rozsáhlé šití. Natržená uvnitř ze dvou stran a nástřih. Začalo odtékat dost krve. Poté jsem dostala malou a přisála se. Krásný pocit J na sále jsme s manželem odpočívali ještě 2 hodinky, malou odvezli na vyhřívanou postýlku a dostala jsem jí k sobě za 4 hodiny – byly nekonečně dlouhé!

Největší výběr dětských pokojíčků pro naše nejmenší, dětských pokojů, studentských pokojů a dětských postelí v ČR. Vlastní doprava pocelé ČR, velmi zajímavé ceny....

Jsme rodiče malé holčičky a chceme pro ni jen to nejlepší. „To nejlepší“ pro nás, mimo jiné, znamená opravdu kvalitní přesnídávky a výživy.

Rozčilují nás nekvalitní potraviny prodávané v českých obchodních řetězcích, aféry dovážených potravin z Polska a běhání s kočárkem po městě a shánění kvalitní stravy za odpovídající cenu.

Rozhodli jsme se proto pro nákup v Německu a zjistili následující:

1. potraviny určené pro náš trh jsou vyráběné v Madˇarsku a na rozdíl od těch německých, které se opravdu vyrábějí v Německu se podstatně liší i chutí,
2. mnoho produktů se stejným názvem v Německu a ČR se nabízí za stejnou cenu, ale množství je v Německu větší, takže ve finále i levnější,
3. a to nemluvíme o rozmanitosti škály produktů, které na našem trhu vůbec nenajdete.

Toto jsou hlavní důvody proč jsme se rozhodli pro své dítě nakupovat potraviny v Německu.

Pokud i Vám záleží na zdraví svých ratolestí, budeme rádi, když i vy na našem e-shopu www.BAMBOLA.CZ najdete to, co hledáte.

Řekněte slovo POROD nastávající mamince v posledním trimestru těhotenství a šance, že jí začne divoce bušit srdce, a že její mysl se zaplaví obavami a v některých případech panikou je vysoká. Ona ví, že ten den se blíží a síla daleko větší než ona sama ji ovládne a bude řídit její tělo. Pro některé ženy je porod událostí plnou obav a strachu, ale pro hypnomaminky je to pouhá výzva.

Tyto moudré ženy používají hypnózu pro zbavení se bolesti a strachu z nastávajícího porodu. V minulosti slovo “hypnóza“ představovalo obrázek hypnotizérů na jevišti uchvacující publikum k ponižujícím a trapným výkonům. V dnešní době je běžné použití hypnózy k terapeutickým účelům v mnoha odvětvích medicíny, zubní anestezie a soukromé terapie. I přes to, je kolem hypnózy pořád mnoho mylných představ, které mohou některé lidi od tohoto velmi účinného prostředku terapie odradit.

Hypnóza se používá ve zdravotnictví a zubních ordinacích nejčastěji s pacienty, kteří mají život ohrožující alergii na anestetika. Hypnóza má velký úspěch a pacienti jsou schopni podstoupit zákroky bez léků a bolesti. Víme proto, že mysl může být trénována, aby pocit nepohodlí a bolesti  daná osoba vnímala jen jako tlak. Tohoto jde také docílit při porodu s pomocí hypnózy. Čím více relaxace a klidu maminka u porodu zažívá, tím více se její uvolnění prohlubuje a je schopná se uvést do hlubokého stavu hypnózy. Fyzické uvolnění a relaxace jsou naučené a maminka se denně připravuje na porod s použitím vizualizací. Když se vědomá mysl hypnózou obejde, můžeme naše podvědomí doslova přeprogramovat aby věřilo, že porod je pohodlný, lehký a radostný.

V jiných kultůrách je porod brán jako přirozená a normální událost v životě ženy. Rodící ženy jsou podporovány jinými ženami a děti jsou často přítomny této události. Touto cestou je zrození oslavováno a uctíváno. Mladé dívky pak vyrostou s vírou, že porod je pozitvní událost a jejich očekávání z narození miminka toto přesvědčení odráží.  Výsledkem je, že jejich porody jsou podobné jejich předchůdcům - bez bolesti a strachu.  Očekávaný porod vnímaji pozitivně. V naší společnosti je tomu právě naopak. Po mnoho generací nám bylo říkáno, že rození miminka trvá mnoho bolestných a útrpných hodin doprovázených strachem a úzkostí. Z příběhů, které slýcháváme od přátel a rodinných příslušníků nám běhá mráz po zádech,  a tak toto “dědictví“ pokračuje.  Při porodu zažíváme bolest - z velké části protože ji očekáváme!

Při uvědomění si jak naše mysl ovládá naše tělo se rodiče očekávájící miminko naučí obklopovat pozitivními lidmi a zprávami. Toto jim pomůže vytvořit si pozitivní pohled a víru v krásné a radostné zrození plné míru. Terapie Uvolnění strachu je nedílnou součástí kurzu, kdy rodiče projeví své obavy, propracují se k jejich řešení a pak je uvolní. Strach při porodu může vyvolat napětí, které způsobuje bolest, poté více strachu a tento cyklus se opakuje. Při strachu a napětí se uvolňuje adrenalin, tělo nemůže efektivně pracovat, porod se stává nefunkční a často dochází k císařskému řezu. Osvobození se od strachu při porodu může mít zásadní vliv na jeho průběh.   

Hypnoporod učí ženy jak se okamžitě uvést do sebehypnózy a vytvořit své vlastní přírodní anestetikum kdykoli a kdekoli tato žena chce. Je to velmi důležité, protože jakékoli léky, které jsou rodící ženě podány mohou být nebezpečné jak pro ni, tak pro její miminko. Tato žena má naprostou kontrolu nad svým tělem a je aktivním účastníkem v průběhu porodu. Čím více její porod postupuje, tím hlouběji se žena uvolňuje, důvěřuje svému tělu a jeho přirozené schopnosti porodit jemně a snadno. Její mysl je programována tak, aby ji dala přesně to co ona chce a potřebuje.

Já holka odjakživa divoká, bezprostředná, komunikativní a obklopena přáteli. Vystudovala jsem dvě vysoké školy, žila rok v Anglii, procetovala Turecko během měsíce s krosnou na zádech, z Paříže jela stopem do Amsterdamu atd. Měla za sebou pár vztahů, ale pořád to nebylo ono, přála jsem si jednou mít 4 kluky, krásný domek a stejně divokého partnera. Vymetla jsem kdejakou párty a byla spíše s klukama než s holkama, ty mi připadaly jako slepice. Jednou jsem si se svým nejlepším kamarádem vyjela na snowboard a jel s námi aj ON, teda Hajdík, vpohodě týpek, znala jsem ho od vidění a z vyprávění. Zajímavé, že i přes mnoho společných kamarádů jsme se nikdy nikde (na žádné akci) nepotkali. Z jednoho dne ježdění na svahu bylo pět dní spíše prokalených, i když jsme stihli ještě běžky. Kocovina byla pak nárámná pro oba dva. No a tak jsme to pak spolu zkusili (teda prej sem ho uhnala), nevěřím !!! Byl vtipný, pěkný, akční, divoký, ohleduplný, věrný a strááášně žárlivý 🙂, ale každý má svoje mouchy. V té době jsem hledala nějaké bydlení, protože jsem stále bydlela v krcálku se svým bývalým přítelem (už přes rok jsme byli jen kamarádi a prostě spolu bydleli, možná divné, ale klapalo to). Tak jsme si s Ajdou (jak sem toho svého idola přezdívala) pronajali byt. Bylo to fajn, občas hádky a scény, ale to je to, co můj život potřebuje. A ejhle najednou mě bolelo břicho, tak sem šla k doktorovi a že prej zánět močáku, tak nasadil antibiotika, po týdnu kontrola. Došla jsem s tím, že sem strašně unavená, že sem nebyla schopná jít ani do práce a otázka: Můžete být těhotná? (vzhledem k mé antikocepci "Mě se to stát nemůže"), jsem odpověděla že můžu.  Ani mě to nijak nešokovalo, co už, vždycky jsem si rychle zvykala na změny, dokonce je i vyhledávala. Doktor mě ještě podrobněji vyšetřoval a zjistil, že mám cystu, tak se mě hned zeptal, jestli to dítě  vůbec chci (dost blbá otázka, která mě zarazila a zmrazila), prej když cysta praskne potratím, když ju půjdu operovat potratím. S tím jsem odcházela domů. Přítel těhotenství vzal v klidu, spíš nás strašila ta cysta. Ale týden se s týdnem sešel a byla jsem ve 12-náctém týdnu (cysta už nebyla rizikem), načase oznámit to rodině. Jen podotýkám, že jsem první tři měsíce trávila ve společnosti své nejlepší kámošky záchodové mísy, sem zvracela a zvracela. Když jsem mojí mamce oznámili, že za ty potíže nemůže cysta, ale jakýsi tvoreček plakala a kopla do sebe dva velké panáky slivky (což normálně nepije). Ve druhém trimestru bylo mé tělo klidné a já čekala na Filípka (byla jsem si jistá, že to bude kluk), samozřejmě Ajda chtěl hoklu, jen proto že já kluka. Nadešel den D, kdy nám měli potvrdit, že čekáme zdravého chlapečka. A doktorka, že vidí stoprocentní kačenku, Ajda jásal a já byla v šoku a aj slza ukápla (jen prvotní rekace, pak už jsem si zvykla a Emily se omluvila, že jsem ji 4 měsíce říkala Filipe🙂. Bylo mi odpuštěno. A tak šel čas, bříško jsem měla malé, užívala si první pohyby, milovala chvíle, kdy Ajda na malou mluvil atd. (to zná každá matka). V 7-mém měsíci jsem ještě na dva týdny ležela v nemocnici (zánět ledvin, zkrácený čípek), hrozil předčasný porod. Termín jsem měla 13.3 2013 (krásné datum), ale 10.3 to zas byl rok, co sem se poznala s Ajdou (ano otěhotněla jsem 3 měsíce po seznámení), 15.3 měl brácha nározky.....ale pořád nic ..... tak naplánovaný vyvolávaný porod na 25.3 2013. Já frajerka největší jsem se na porod těšila, na to, že to sice bude bolet, ale bude to zážitek. Jajajajajaj......byl to horor ☹ Ještě den před vyvolávačkou jsme svařovali víno, dali horkou vanu a sex, ale ani náznak, že by se malé chtělo ven. Tak nastal den D 🙂 Jela jsem do porodnice, docela vklidu. V 9 hod. zavedení tabletky, to jsme ještě s přítelem blbli a vtipkovali, v 11 zavedení druhé, píchlá voda, klystýr nějaké injekce, vůbec sem nevěděla, co mi dávají a co se mnou dělají (a to sem měla v porodním plánu jasně dané, že chci vědět vše, co mi budou dávat). Měla jsem kapačky s antibiotiky, protože jsem měla streptokoka, to je jediné, co vím. A pak to začalo: jedna kontrakce za druhou a strašně bolestivé a dlouhé na všechny úlevové polohy naučené z kurzu sem rázem zapomněla, jen sem to protrpěla. Prosila sem o epidural (v plánu sem měla napsané: dle situace, teď sem žadonila o trojnásobnou dávku). Tak mi ho teda píchli (STOP to byla chyba). Píchli ho špatně a píchali znova, tomu sem nevěnovala pozornost. Zabral jen asi na půl hoďky ☹ A pak ta bolest, myslím, že mě nominovali na hysterku roku. Řvala sem po doktorech, že jsou sadisti, že sem si to rozmyslela, že už žádné dítě nechci, kousla sem Ajdu, byla sprostá. Porodní asistentka teda nic moc, jen: neřvěte, se vyčerpáte, miminko potřebuje bolest (bych uvítala trošku jiný přístup). Doktor mlaďoch (tak zralý, že bych  s ním šla na kafe nebo na pivo) byl fajný. No a malá se sekla na 8 cm a já tlačila tři hodiny, přetáčeli mě na bok a mučili mě, dva doktoři mi pak tlačili na břicho. Ajda musel průběžně odcházet, nedával ten můj řev. A pořád tlačte, tlačte, tlačte...a já sakra už mě rozřežte ja už Vám na to se..  A pak šup lup, měla sem u sebe nádherné miminečko (3,6 kilo .... já že:cože???? Kde sem ju v tom břiše měla). Ajda si vzal malou a já dostala zimnici, pak sem omdlévala a pak masivně krvácela. No a bonus byl pak ten blbě píchlý epidural, mi to ještě na sále vysvětlovali, že teď potřebuju klid, že můžu dostat šílené bolesti hlavy. To je fakt rada nadrady, porodit dítě a mít klid na lůžku. No a na sále sem byla ještě 7 hodin a hlídali mi tlak, vedle rodila borka, co ani nepípla (to sem asi měla za trest abych viděla nebo spíš slyšela, jak se má rodit). Jinak ty bolesti hlavy sem samozřejmě chytla, takže mi znova píchali páteř po třech dnech po porodu a dávali tam nějakou krvavou zátku. Emily sem měla u sebe přes noc až pátý den. A aby to nebylo málo po propuštění z nemocnice sem začala zas krvácet, ale naštěstí zabraly prášky a nemusela sem na zákrok. Ale když tak koukám na ten náš zázrak, podstoupila bych to všechno ještě třeba tisíckrát.....Miluju ji a Ajdu, jsou můj svět a můj život. A Emily je nejkrásnější změna v mém životě.

Tohle mě velmi pobavilo 😀

První příznaky toho, že vám hrabe ze snažení:

1) radujete se při pomyšlení na zvracení
2) vidíte růžové čáry, kde je nikdo jiný nevidí
3) mocné O již neznamená orgasmus, ale ovulace
4) nedokončujete slova (ovu, těhu)
5) používáte tajemné zkratky dc, ms, dpo
6) utrácíte více za testy, než za oblečení
7) ve dny okolo ovulace zrušíte veškeré společenské aktivity
8) močíte na proužek čehokoli
9) každé cuknutí v břiše je buď ovulační bolest nebo že by implantační?
10) ranní motto: Nemluv na mě, dokud si nezměřím teplotu!
11) konečně se těšíte na ranní vstávání – další možnost změřit si teplotu nebo odebrat ranní moč

Hezký a plodný víkend Vám všem holky!!! 🙂

Je třeba mít na paměti, že podle platného zákona můžete změnit pojišťovnu jen jednou ročně, vždy k 1. lednu s tím, že přihlásit se musíte už půl roku dopředu, tedy k 30. červnu. Když to nestihnete, budete na změnu čekat celý rok a půl.

Každá máma chce pro své děti to nejlepší a vždy vybírá jen to, co dítěti a rodině vyhovuje nejvíce. Zdravotní pojištění je jistě důležité pro každou rodinu. Je však náročné pročítat všechny materiály a hledat jednotlivé bonusy. Rádi, bychom Vám tuto práci ulehčili, a proto Vám nabízíme přehled výhod, které poskytuje největší zaměstnanecká pojišťovna, která není určena pouze policistům, hasičům či státní správě, ale je otevřena všem obyvatelům ČR.

Zdravotní Pojišťovna Ministerstva Vnitra ČR

Důvodem, proč být pojištěn právě u zdravotní pojišťovny 211 je hned několik. Je to silná a zdravá instituce, ekonomicky velmi stabilní, v České Republice je již přes 20 let. Každý z více než 1,2 miliónu klientů může žít v jistotě, že ho lékaři v případě potřeby ošetří nebo odoperují. 

Zajišťuje svým klientům kompletní zdravotní péči ve všech krajích republiky, což umožňuje rozsáhlá síť více než 25 000 smluvních lékařů po celé ČR. Po celou dobu svého působení přináší kvalitní služby, profesionální přístup a podporu zdravého životního stylu. Klientům nabízí celou řadu zajímavých preventivních programů a bonusů, které se každoročně aktualizují či obměňují.

Preventivní programy 2013:

Sex v úzké posteli pro jednoho už nepřichází v úvahu.

V ledničce máte víc jídla než chlastu.

Šest hodin ráno už není doba na chození do postele, ale naopak na vstávání.

Vaši oblíbenou písničku už hrají jen ve výtahu.

V televizi vás zajímá hlavně předpověď počasí.

Vaši kamarádi se už žení a rozvádějí, místo toho, aby si někoho narazili anebo ho nechali plavat.

Vaše dovolená se smrskla ze sto třiceti dní na čtrnáct.

Nevystačíte si už s džíny a svetrem, když se chcete hezky obléci.

Jste to vy, kdo volá policii, protože ti zatracení spratci odvedle odmítají ztlumit hudbu.

Starší příbuzní už vykládají ve vaší přítomnosti sprosté vtipy.

Nevíte, v kolik zavírá místní diskotéka.

Platíte míň za pojištění auta, zato na půjčku na auto splácíte stále víc.

Když spíte na gauči, jste ráno celí rozlámaní..

Svého psa krmíte podle zásad zdravé výživy, a ne zbytky od McDonalda.

Odpoledne si už nedáváte šlofíka.

Večeře a potom kino už pro vás nejsou začátek rande, ale celé rande.

Půlka smaženého kuřete ve tři ráno vám neuklidní žaludek, ale naopak vyvolá žlučníkový záchvat.

Do lékárny už nechodíte pro kondomy a testy na těhotenství, ale pro prášky na bolení hlavy a žaludku.

Láhev vína za třicet korun už nepovažujete za fajnové pití.

I když to tak nebývalo, najednou snídáte ráno.

Místo věty: "Už nikdy nebudu tak strašně moc pít," říkáte: "Už nemůžu pít jako dřív".

Devadesát procent času, který strávíte u počítače, je skutečná práce.

Za oknem máte několik květináčů s květinami, ale žádná z nich se nedá kouřit.

Nepijete doma ještě před odchodem do hospody jen proto, abyste ušetřili.

Se zakaboněnou tváří čtete celý seznam a marně hledáte bod, který se na vás nevztahuje.

Jako prevenci proti celiakii se doporučuje zavádět lepek mezi ukončeným 4. a 7. měsícem věku dítěte. Riziko rozvoje celiakie se dále snižuje, pokud je dítě v době zavedení lepku ještě kojeno. Dřívější zavedení lepku jednoznačně zvyšuje riziko rozvoje celiakie u dítěte. Dopady zavedení lepku po 7. měsíci věku nejsou takto jednoznačně stanoveny, mírně zvýšené riziko celiakie může být podle některých odborníků dáno i jinými vlivy, např. větším množstvím lepku podávaným při zavádění lepku do stravy u starších kojenců. Jak zavádět lepek do stravy kojenců? Lepek je obsažen v pšenici, žitu a ječmeni a v potravinách z nich vyrobených. Kojenci tedy můžete podat např.: instantní kojenecké obilné kaše obsahující lepek, mléčnou krupicovou kaši nebo krupici zavařenou do zeleninových příkrmů,jíšku z hladké mouky do zeleninových příkrmů, piškoty – kromě mouky a cukru obsahují také celá vejce, na které může být dítě alergické, proto je doporučujeme podávat až ve chvíli, kdy dítě bez problémů snáší vaječný žloutek v zeleninových příkrmech. Důležité je podávat příkrmy obsahující lepek dítěti zpočátku v malém množství, např. přidat pouze lžičku instantní kaše s lepkem k plné porci rýžové kaše. Většina příkrmů podávaných u nás na začátku přikrmování je bezlepkových a obiloviny obsahující lepek je budou pouze doplňovat. Běžnou součástí stravy by se obiloviny obsahující lepek měly stát až zhruba od 8. až 9. měsíce, kdy dítě začíná dostávat běžné pečivo a těstoviny. Od tohoto věku je vhodné zahrnovat potraviny obsahující lepek pravidelně do jídelníčku dítěte, aby se mohly případné příznaky celiakie plně projevit. To umožní správně celiakii diagnostikovat a včas zahájit léčbu, tedy bezlepkovou dietu.

1) V žádném případě a za žádných okolností nekupujte bílý koberec.

2) Pokud nejste dostatečně moudré, na uposlechnutí rady číšlo 1 - v žádném případě na něj nevylívejte kávu.

3) Pokud se již tak stane, tak nejvhodnější doba opravdu není šestá hodina ranní.

4)  Batole roste rychleji než si myslíte a pokud se domníváte, že vodu z tepování jste dali do bezpečné výšky, tak věřte, že opravdu nedali.

5) Věci na žehlení je vhodné žehlit ihned po sundání z věšáku.

6) Pokud neuposlechnete bod číslo 5. - nenechávejte vodu z tepování na vypraným prádlem.

Milé maminky, tatínci a všichni příznivci stránek modrykonik.cz,

připravili jsme pro Vás soutěž o praktického pomocníka do domácnosti:  
UV-C antibakteriální vysavač Raycop - zabiják alergenů, bakterií a roztočů. Jeho pravidelné používání pomáhá s léčbou alergií a s tím spojených dalších nepříjemných projevů nemoci jako jsou kožní vyrážky a ekzémy. Rádi bychom obdarovali rodinu, která jej v domácnosti uvítá a dobře ji poslouží.

UV-C antibakteriální vysavač Raycop GENIE (BG-200)

Raycop GENIE s cyklonovým sáním a vibračním kartáčem používá patentovaný 3-stupňový systém čištění.. Hravě odstraní roztoče, bakterie, viry, plísně a alergeny z matrací, lůžkovin, čalouněného nábytku a dalších textilií bezchemickou cestou. Prokazatelně zničí 99,9% bakterií, virů a odstraní více než 93,5% roztočů. Vynikající HEPA filtrace zachytí i nejjemnější mikročástice.

Pravidla soutěže:

Do soutěže se můžete zapojit ještě během následujícího týdne, tedy od 20.5. do 2.6. 2013 týdne. Jak? Stáčí udělat následující kroky:

Jak proti alergii, astma a ekzémům bojovat a nepolykat každý den chemické léky? Začít je třeba doma. V domácnosti trávíme hodně svého času a její úklid by měl být efektivní. Účinnou pomocí při úklidu je používání vysavačů s technologií hubící roztoče, bakterie a odstraňující pyl z oblečení i domácího textilu. Dlouholeté zkušenosti českých i zahraničních lékařů dokazují, že díky používání antibakteriálních vysavačů Raycop s desinfekční UV-C lampou a HEPA filtrací lze velmi výrazně snížit projevy alergických onemocnění.

Odborníci z řad lékařů přinášejí vlastní zkušenosti s řadou UVC antibakteriálních vysavačů Raycop

MUDr. Hana Jelínková, kožní lékařka – zkušenosti s používáním 2 roky

Jakou pozorujete změnu u pacientů s kožními problémy jako jsou ekzémy, kteří začali používat vysavač Raycop?

Od mých pacientů, kteří vysavač Raycop vyzkoušeli, vím, že jim pravidelné používání antibakteriálního vysavače pomáhá s léčbou alergií a s tím spojených dalších nepříjemných projevů nemoci jako jsou kožní vyrážky a ekzémy. Za dobu používání této pomůcky monitoruji u pacientů postupné snižování léků, odeznívání akutních problémů nemoci a celkové zlepšení kvality jejich života.

Proč je podle vás vysavač Raycop tak účinný?

Už jste slyšeli o sbírkách víček z PET lahví, které pomůžou dětem překonat náročné nemoci? Přečtěte si aktuální výzvu pro malou Elišku, jejíž rodiče by rádi zajistili odpovídající zdravotní péči. Také jsme se zapojili.

Dopili jste právě limonádu a prázdnou PET láhev i víčko házíte do odpadkového koše? Zadržte! Tedy láhev klidně vyhoďte, ale víčko schovejte. Právě to vaše víčko totiž může někomu hodně pomoci a vás to přitom nebude prakticky nic stát. Možná jste o tom už něco slyšeli v televizi. Ale pokud ne, ráda vám objasním, o jakou pomoc jde a proč je důležitá.

I já jsem se o sbírce víček z PET lahví dozvěděla prostřednictvím zpráv v televizi. Vlastně jsem to už nejspíš zaregistrovala i dřív, ale nikdy mě nenapadlo se o to blíž zajímat, natož se zapojit. Až ten jeden den někdy během loňského léta. Většinou zprávy tak moc neposlouchám, mám v tu dobu jinou práci, ale ten den jsem se na ně soustředila. A hlavně na jednu prospěšnou reportáž na TV Nova. Příběh malé Klárky, která trpí několika vážnými nemocemi a postižením, mě dohnal k slzám. Její rodiče žádali o pomoc prostřednictvím zaslání víček. Dívala jsem se na svého synka hrajícího si na zemi a říkala si, jaké mám štěstí, že je zdravý. Klárka a její tvář mi nešla z hlavy ani druhý den a já si řekla, proč se nezkusit zapojit. Vždyť piju balenou vodu a víčka vyhodím dvě nebo tři denně. Sice to je skoro nic, ale v reportáži říkali, že každé víčko je ve finále důležité.

Během pár dní jsem se o svém záměru zmínila kamarádkám a i ty mi začaly víčka u nich doma střádat. Před rodičovskou dovolenou jsem bývala barmankou a tak jsem se poptala i v práci, jestli by nebyli ochotni se zapojit. Tam se těch víček najde dost. Asi po dvou týdnech jsem se odhodlala dát u nás v domě na nástěnku vzkaz o pořádané sbírce s prosbou o účast a pod něj prázdnou krabici. Nečekala jsem takový zájem a byla jsem mile překvapena, když se krabice brzy zaplnila.

Nyní sbírají prakticky všichni v mém okolí. Krabice v našem domě i domě kamarádky, která také časem přibyla, se pravidelně plní. Na návštěvách si vyzvedávám sáčky s vršky, někde je jich jen pár, někde desítky. Dokonce i můj otec a chlapi od něj z práce poctivě sbírají vršky ze zasloužené dvoulitrovky piva po práci. Sice je to jeden za den, ale i ten je přece důležitý. Nejlepší na tom je, že na všech vidím, jaký z toho mají dobrý pocit, když mi víčka předávají. A já sama z toho mám pak o to lepší pocit.

Sbírka pro malou Klárku mezitím už dávno skončila, ale já i všichni kolem jsme si na sbírání tak zvykli, že rozhodně nepolevíme. Momentálně se domlouvám na předání dvou krabic víček mamince pětileté Elišky z Olomouce, která potřebuje peníze na léčbu v lázních. Ta jí velmi pomůže v jejím zdravotním stavu, bohužel pojišťovna ji nehradí. Sbírka víček pro ni bude probíhat až do konce června 2013. Aktuální informace shromažďují facebookové stránky sbírky pro Elišku, pokud se chcete zapojit, neváhejte využít kontaktu.

Komunikace při oprávněných požadavcích

Navazuji na minulý článek (Abeceda základních komunikačních dovedností), tentokrát uvádím další souvislosti.

• Je třeba zvažovat smysluplnost a oprávněnost našich požadavků z hlediska jejich příjemce. I dobré komunikační postupy se mohou míjet účinkem, když druhý člověk nevidí smysluplnost požadovaného úkolu nebo je úkol nad jeho aktuální možnosti. Ve výchově je velkým úkolem dospělých přibližovat dětem smysluplnost požadavků (nejčastěji informacemi). Každý rodič ale ví, jak je třeba těžké vysvětlit dvouletému dítěti, proč si má po návštěve WC umýt ruce. Vždyť jsou přece čisté!
• Z neefektivních způsobů kominkace (což je vyčítání a obiňování, vyhrožování, příkazy, zákazy a pokyny, zesměňování a shazování, nadávky, ironie, poučování, kázání a moralizování, varování, mučednické výroky a citové vydírání, srovnávání, prorokování, křik) si dítě vyvodí, že jej považujeme za málo schopné, špatné, nespolehlivé atd., což jeho chování spíše jenom zhorší
• Nabízené komunikační dovednosti naopak dítěti sdělují, že jej považujeme za schopné, milé a že věříme, že jakmile si problém uvědomí, něco s ním udělá. Posilujeme tak jeho sebeúctu
• Dalším rizikem neefektivních způsobů je, že dítě pochopí situaci jako boj o moc. V té chvíli již nejde o oprávněnost požadavku, o dodržování pravidel, vše se soustředí na to, kdo vyhraje. Ať vyhraje dospělý nebo dítě, dítě se učí, že to důležité v životě je vyhrát, ne spolupracovat.
• Tón hlasu je důležitý u všech efektivních komunik. způsobů – útočný či ironický tón může pokazit i „správná“ slova. Když jsou tón a slova v rozporu, určující je tón
• POPIS signalizuje, že nechceme bojovat. Umožňuje koncentraci na problém, neútočí na charakter
• PŘIZVÁNÍM KE SPOLUÚČASTI (add bod 2 minulého článku) dáváme druhému najevo, že ho považujeme za kompetentní osobu schopnou najít dobré řešení situace
• INFORMACE (add 3) pomáhá vidět smysl požadavků a dává možnost rozhodnout se. Pozor na rady (měl bys, udělej to takhle) Informace jsou formulovány v 1. nebo 3. osobě jednotného nebo množného čísla. Pokyny či rady jsou formulávny v 2. osobě
• VÝBĚR (add 4) nespouští boj o moc, podporuje vnitřní motivaci a zodpovědnost
• JEDNO DVĚ SLOVA (add 5 ) je vhodné použít jako stručnou připomínku v situacích, kdy je dítěti zřejmé, co se od něj očekává. Oslovení jménem a přátelský tón pomohou, aby náš výrok nezněl jako povel
• VYJÁDŘENÍ PŘÁNÍ, OČEKÁVÁNÍ (add 6) – jeho síla je ve formulaci přijatelného chování
• JÁ VÝROK (add 7) je komunikační dovednost, kterou můžeme vyjádřit své negativní pocity bez útoků na charakter druhého. Zároveň sdělujeme, že si vážíme sami sebe. Já – výrok obvykle obsahuje:

              1. Sdělení o tom, co prožíváme, a to v 1. os. jedn. čísla
Já mám vtek, když .... (nikoliv „Ty mě tak zlobíš“) Nelíbí se mi, když .... Nechci, abys .... Je mi nepříjemné, když .... Rozčiluje mě, že ... (nikoliv „Vy mě tak rozčilujete“) Nejsem si jistá, jestli ti dobře rozumím. Mrzí mě, když ...
               

             2. Sdělení důvodu našich pocitů – pokud možno popisem situace:
Vadí mi, když slyším taková slova. Taková slova mi vadí. Zlobím se, když se nedodržují dohody. Je mi nepříjemné, že o tom musím znova mluvit.
Je důležité, nepokazit tuto část obviňováním!

            3. Můžeme sdělit svá očekávání, jak by se situace měla řešit nebo jak by mělo vypadat přijatelné chování:

Postupy při oprávněných požadavcích vůči druhým lidem

– dětem i dospělým

1.       Popsat situaci nebo problém – bez hodnocení a interpretací!
Nemluvíme o člověku ale o problému. Podmětem ve větě není osoba, ale ta věc, ten problém. Toto je pro zahájení komunikace, pak následují další kroky. Používáme citově neutrální slova.
Popis toho, co vidíme nebo slyšíme (Tvoje kolo zůstalo před domem a začíná pršet. Slyším tady křik.)
Popis problému (Jendo, za poslední týden jsi dvakrát nedonesl domácí úkol)

2.       Přizvat druhou stranu ke spoluúčasti na řešení situace
Otázky týkající se úkolu: Co stím uděláš (uděláme)? Co navrhuješ? Co si o tom myslíš?
Je důležité nechat druhé osobě dostatek času na promyšlení odpovědi.
Otázky týkající se komunikace (Jak bych ti to měl říct, aby ti to bylo příjemné a ta věc byla v pořádku?)

3.       Poskutnout informace
Dáváme vhled do situace, snažíme se je dávat na obecné úrovni nebo o mě, v 1. nebo 3. osobě mn. čísla. Někdy je těžké plnit požadovanou věc, když nad dítětem stojíme. Proto může být lepší dát informaci a odejít.
O tom, co je právě potřeba (Hledám nůžky. Budeme potřebovat učebnici na straně 38)
O zvyklostech a pravidlech (Ve třídě se přezouváme. Řekli jsme si, že budeme mluvit slušně)
O důsledcích (O tašky v uličce se snadno zakopne. Tento lék pomáhá snižovat teplotu)
O postupu (Štětec musíme po skončení práce vymýt v ředidle)

4.       Umožnit výběr
Pokud nereeaguje na bod č. 2. Když si dítě něco vybere a pak to změní, umožníme mu to (teprve se učí a může svůj názor změnit)
Co (Můžete si vybrat cvičení A, B nebo C. Vezmeš si svetr nebo mikinu?)
Jak (Chceš vyzkoušet ústně nebo písemně?)
Kdy (Vyneseš ten koš hned, nebo až dočteš kapitolu?)
S kým ( Doučíš se to sám, nebo potřebuješ, aby ti někdo pomohl?)

5.       Připomenout požadavek jedním či dvěma slovy (s oslovením)
Jirko, ruce. Honzo, tvoje bunda.

6.       Vyjádřit přání, očekávání – v 1. osobě jedn. čísla
Fakt bych chtěla, abys zavolal, když se zpozdíš. Pomohlo by mi, kdybychom mluvili klidnějším tónem

7.       Vyjádřit emoce pomocí „Já – výroku“
Mluvíme o svých pocitech, potřebách. Nemělo by se však používat často – „vadí mi“
Zlobí mě opakovat něco dvakrát. Mám vztek, když zakopnu o ty boty v předsíni. Chci, abyste je dali do botníku.

8.       Zaměřit se na pozitivní souvislosti
Připomenout, jak dítě zvládlo situaci v minulosti (Minulý týden jsi do školy odcházel včas. Čím to bylo?)
Ptát se, co by pomohlo do budoucna (Co by ti pomohlo, abys dokázal paní učitelce říct, jak to bylo doopravdy?)

Společnost pro mozkově kompatibilní vzdělávání

Materiály a zápisky z kurzu Respektovat a být respektován