Já vůbec nevím, proč Kubovi kupujeme hračky. Má tolik nádherných kousků, ale jeho momentálně nejvíc baví papírová pixla od Nutrilonu. Předtím to byla plechová pixla od Nutrilonu HA, do které jsem dala skleničku od přesnídávky a i na dno dala plastové víčko. Krásně nerovnoměrně se to kutálelo, dělalo randál a Kuba se za tím rozhihňaný honil jako blázen. Dalšími perlami jsou půllitrová PET lahev se třemi kamínky uvnitř, malá lahvička od malinového kefíru, malý kelímek od ovocné přesnídávky, lahvička od Actimelu. Přišla jsem na to náhodou, když zase organizoval recyklaci. Takže některé věci byly umyty a z krabice "recyklace" se přesunuly do krabice "hračky". Zbytek tady je asi jen proto, aby to Kuba mohl z té krabice vyházet a udělat nám z bytu válečnou zónu. Podobné je to ve vaně. Má kačenky, delfínky, vodolepky. Ale nejzajímavější je špunt a odtoková díra.

Taky jsme došli k závěru, že nemá smysl kupovat chodítko, protože v podstatě máme doma 4: vysavač Electrolux, skládací židli IKEA Terje, obrácený plastový prádelní koš a kufr na 4 kolečkách Samsonite. Když to sečtu, tak jsme tak na 10 tisících, takže další peníze teda do toho investovat nebudu, protože ve světle napsaného výše to tu stejně bude akorát stát, zabírat místo a lapat prach.

Díky Kubově lásce k vysavači teď máme po zemi docela čisto, protože když už si nevím rady, jak ho zabavit, aby pořád nelezl tam, kam nemá, tak luxujeme. Sice nám to trochu déle trvá, protože ne příliš překvapivě jde Kuba s vysavačem úplně jinam, než bych potřebovala, ale to je to nejmenší.

Stejně neodolatelně ho láká myčka. Může být v kterékoliv části bytu, ale jakmile ji otevřu, slyším nezaměnitelný zvuk paciček a kolínek po zemi, jak se ozlomkrk žene ke mně. Kdyby mohl, vleze dovnitř a bude tam bydlet. A hned vedle je pračka. Také děsně zajímavá záležitost. Asi mi pomalu zhnije, protože ji musím neustále nechat zavřenou, protože do ní už také dokázal vlézt. Vytáhla jsem ho v okamžiku, kdy mu koukaly jen nožičky od kolínek dolů. Ale zase když peru, tak mám chvíli klid. Kouká na ní jako na televizi.

A vedle pračky jsou kuchyňské šuplíky, také obrovské lákadlo, ale nepřítel číslo 1 pro prstíčky. Když jsme začali zabezpečovat byt, tak první nákup byly záslepky na elektřinu a pojistky na šuplíky z IKEA. Jenže když jsem tam s nima pak tak stála, tak mi došlo, že jsou nám na nic, protože nám nejde ani tak o to, aby Kuba nevyházel věci ven, ale aby si dovnitř neskřípnul prstíčky. Takže jsme pojistky na šuplíky odložili a koupili pojistky na dvířka a dlouhou lžíci na boty. Jo, vidíte dobře. Pojistkou na dveře jsme zajistili spodní šuplík, takže nejde otevřít vůbec a lžíci jsme prostrčili úchyty všech šuplíků. Sice se trochu při řádném lomcování pootevřou, ale ne natolik, aby si tam Kuba mohl nechat prstíky. Ještěže máme úchyty s dírou. V ložnici máme smůlu, tam máme takové ty knoflíkové.

Zatím jsem nevymyslela, jak zabezpečit troubu. Troubu jsme koupili s bytem a bohužel nemá ta dvířka, co nepálí. Kuba už zjistil, že když svítí, tak raději nešahat. Udělal to jednou a byl značně překvapen. Hned to sice zkusil znovu, ale pálilo to pořád, tak už na ni nesahá, když svítí. Když nesvítí je to jiná. To se rád věší na madlo a rumpluje s ním a nezřídka skončí na zemi a boulí na hlavě.

39. týden těhotenství  

Změny vašeho těla
Vaše tělo v 39. týdnu těhotenství má již typický těhotenský tvar. Máte zvětšená prsa a zakulacený nebo oteklý obličej. Již se vám mohly objevit pajizévky, jak se vám zvětšilo bříško a vy jste v dalších částech těla přibrala.

Vaše děťátko
Mozek novorozence v tomto období obklopují „ploché“ kosti, které nejsou ještě srostlé. Tyto kosti dětské lebky jsou měkké  a mohou přes sebe vzájemně klouzat, což usnadní hlavičce průchod porodními cestami a pochvou. Vaše dítě má na temeni hlavy mezi kostmi několik vazivových plátků, které pomáhají kosti držet pohromadě. Ty zůstávají měkké do několika měsíců po porodu.

* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *

39. týden těhotenství

– veškeré orgány u dítěte už fungují

Řeším problém!

Od manželovy sestřenice jsme si koupili trojkombinace Jané Slalom Pro kolekce 2006 a od další jeho sestřenice mám půjčenou autosedačku - vajíčko Römer, kolekce 2009. Řeším to, že na vajíčko Jané nejde koupit IsoFix. A na Römer samozřejmě jde, ale zase Römer nejde nasadit na podvozek Jané. Takže vlastně nevím, jestli raději oželet IsoFix na Jané, ale používat v autě autosedačku Jané a vždy nacvakávat na podvozek Jané. A nebo mít v autě stále připevněnou autosedačku Römer, která je bezpečnější a kvalitnější, ale ta by tam byla nastálo, protože nespolupracuje s podvozkem Jané. Takže, kdyby mimi uslo v autě, tak bych jej musela z Römeru vyndat a přendat do vajíčka Jané? Poraďte, co byste zvolili? Používat do auta Jané a nacvakávat i na podvozek kočárku, nebo používat v autě Römer, ale miminko vždy vyndávat a ukládat do Jané?

38. týden těhotenství

V 38. týdnu těhotenství můžete trpět otoky nohou a kotníků, což je v tomto období normální. Pokud byste však na sobě zpozorovala nadměrné nebo náhlé otoky nohou, obličeje či rukou, volejte co nejdříve svému lékaři, aby vás vyšetřil. Informujte ho i o jiných podezřelých problémech.

Vaše děťátko
V tomto týdnu vaše děťátko váží kolem 2,5 až 3,5 kg a měří kolem 45cm. Jeho uchopení je již velmi silné, sama se o jeho síle přesvědčíte, až ho budete mít po porodu u sebe. Organismus vašeho děťátka je již zcela vyvinut a je schopné nyní žít mimo dělohu.

Pokud by jste chtěla vědět, jakou barvu očí vaše dítě bude mít, budete si muset počkat skoro dalších 9 měsíců. Jelikož děti po narození mívají většinou barvu očí modrou a až postupem času se jejich barva mění na zelenou, hnědou nebo šedou.


Tipy pro vás
Pokud jste ještě nezačala s přípravou na poporodní péči, nyní je nejvhodnější čas. Ve 38. týdnu těhotenství nebudete už moct vykonávat tolik aktivit a jedinou vaší starostí bude, jak přežít těch pár týdnů do porodu. Informujte se více o poporodní péči se svým lékařem, porodní asistentkou či laktačním poradcem.

* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *

38. týden těhotenství

– žena začíná cítit poslíčky

37. týden těhotenství

Porod se přibližuje a nastávající maminky se v tomto období cítí většinou velmi neohrabané. Je jim rovněž neustále horko. Tělo se totiž musí vyrovnat s nezvyklou zátěží, a živit nejen sebe, ale také plod uvnitř. Proto tělem koluje více živin a musí tak spalovat i více kalorií.

Dítě už kolem sebe má velmi málo místa, proto sebou víc hází a kope. V posledním měsíci těhotenství, přibere plod nejvíce za celé svoje období nitroděložního vývoje.

V 37. týdnu těhotenství měří plod asi 49 cm a váží kolem 3,0 kg. Některá miminka již mají vlásky dlouhé až kolem 2-4 cm. Dále mají vyvinuté i obočí, obličej se pěkně zaobluje, dítě má na očích i řasy, fungují mu i mazové žlázky. Během tohoto týdne se miminku zpevní také chrupavky, uši se mu pak mírně odchlípí od hlavičky. Miminko už umí křičet, dýchat, kašlat, škytat, sát, udržovat tělesnou teplotu. Reaguje také na světlo, zvuk, otřesy, chlad či teplo a má vyvinutou chuť. Jestliže je plod chlapeček, měl by už mít sestouplá varlata v šourku.

* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *

37. týden těhotenství

36. týden těhotenství

Změny vašeho těla
V tomto období, jak vaše děťátko zabírá hodně místa ve vašem bříšku, můžete mít potíže s přijímáním větších porcí jídla.  Jezte proto během dne menší porce, avšak častěji. Na druhé straně se vám však zlepší pálení žáhy a bude se vám lépe dýchat, jak vaše dítě více klesne k pánvi. Toto „odlehčení“ většinou nastává pár týdnů před porodem, pokud se jedná o vaše první dítě.

Vaše děťátko
V 36. týdnu vaše dítě váží už téměř 2,7 kg a měří něco kolem 48cm. Jeho tělo, které bylo pokryto jemnými chloupky a tzv. mázkem vernixem, se pomalinku této ochrany zbavuje. Tato ochrana ho chránila před plodovou vodou, ve které byl po devět měsíců ponořen.
Vaše děťátko by mělo být nyní v poloze hlavou dolů.

Tipy pro vás
Termín vašeho porodu se blíží. Nemějte z ničeho strach a pomalinku se už připravujte na cestu do porodnice. Nezapomeňte si důležité věci, které musíte mít s sebou do nemocnice. Nejlépe je už mít připravenou tašku, abyste v případě prvních známek porodu mohla bez problémů vyrazit do porodnice.

* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *

36. týden

Vaše miminko

Vaše miminko je den ode dne baculatější, každý týden přibere v této finální fázi celých 250 gramů. Pokud to je Vaše první miminko, může být již v poloze hlavou dolů, připravené na porod – jestli však cítíte, jak se ve Vás ještě převaluje, je to naprosto normální. Měří teď kolem 45 cm a váží 2500-2700 gramů, moc místa mu tam dole už nezbývá!

Nevím, jestli nám to náhodou nevyšlo. Včera se měla dostavit MS, místo toho přišlo slabé špinění a to pokračuje i dnes. Jen na zkoušku jsem si včera  odpoledne udělala těhot. test. Jen slabě se tam ukázaly // a dnes ráno opět //. Budu zkoušet testovat týden, jestli budou výraznější a teprve potom začnu jásat a sdělím tuto novinu manželovi. 4.10 jsem objednaná na prohlídku k novému gynekologovi, tak tam půjdu možná rovnou s tím, že jsem těhotná :o).

Tak za prvé, možná by bylo vhodné zapomenout, že nějaký život máte. Považuji se za člověka schopného rychlého rozhodování a okamžité improvizace. Ale poslední dobou nějak nestíhám. Jen lítám po bytě a tahám Kubu z květináčů, od Ivanových reprobeden, stojanu na CD, tahám mu prsty ze šuplíků, vytahuju ho z koše pod kočárkem, tahám mu z pusy kousky omítky, kterou odloupne z podlahové lišty, kterou systematicky odlepuje ať ji přilepíme, čím ji přilepíme, papírků z recyklace, nazouvám botky, utírám oslintanou tlamičku a momentálně i uhudlaný čeníšek, nutím ho pít, dávám pozor, aby netahal Hopku za chlupy a nepil z její misky. Čas od času ho nakrmím. Vtip o melounu v síťovce na gumicuku nebyl vtip, ale tvrdá realita. A to si myslím, že Kuba je v tomto směru odvárek. A když jde něco dovnitř, musí to i ven. Člověk je opravdu tvor nedokonalý. Protože jinak by neměl jen dvě ruce. Jak mi mají stačit, když jednou rukou držím dítěti nožky za kotníčky, druhou sundavám plenku, ze které to mladému pánovi leze až na záda, a on se najednou propne do luku a otočí na hlavě zadečkem nahoru s plínkou přilepenou suchými zipy na oblečení? Potřebovala bych aspoň tři. Každý večer, když nad ním sedím a držím mu flašku s kaší, tak si říkám, že hned jak zavřu dveře od pokojíčku, tak uklidím ten bordel a dám si vanu. Dřív jsem to dělala okamžitě, ale už jsem to vzdala, protože jen jsem uklidila do nádob recyklaci, už byl v knihovně, pak u CD, o hračkách ani nemluvě. A pak zase k recyklaci. Za normálních okolností by mi to trvalo asi tak půl hodiny. Jenže když ty dveře zavřu, tak je ze mně najednou vyfouknutý panáček Michelin a já se bezmocně zhroutím k televizi a tupě zírám na pohyblivé obrázky. Občas mám pocit, že přijít hygiena, tak mi to tu zavře.

Takže na jiné věci tak nějak není čas... Ale neměnila bych, je mi fajn:o)))

Mám 8 měsíců. Stavím se na všechny 4. Pokouším se lozit, zatím se posunuju dopředu.

8.2.2012 18 mesíční prohlídka, váha 13,04 kg a cca 90 cm

3.9. 2011 ockovani hexavakciny, vaha 11,3 kg a cca 85 cm (14 měsíců)

ROČNÍ PROHLÍDKA 🙂 A STATISTIKA

10.8.2011 máme 80 cm, váha 10 380 g, hm, už moc nepřibíráme, za poslední půl rok to už byly necela dvě kila, když toho tolik nalítame...asi se není čemu divit, dostali jsme očkování prevenaru, pochválení, že jsme šikovní...jinak máme 6 zubů, 4 další na cestě, krásně mluvíme, akorat, tajnou řečí, které až na pár výrazů nikdo nerozumí 🙂ten rok tak neskutečně rychle, vždyť "včera" jsme dojeli z porodnice...

1.4.2011 8-měsíční prohlídka :délka 75 cm váha 9500 g

26.1.2011 očkování hexavakcíny, 6 měsíční prohlídka 8430 g a 74 cm

Kaslu na to, ze bych to mela "jeste" tajit... 🙂

Minule to bylo planovane a jak to dopadlo....ted to fakt nebylo planovane a nevedela jsem, ze jsem tehule....jen jsem si rikala, ze se mi zvetsil zadek a prsa :D

Minule MS jsem dostala zanet mocaku a nasadili mi antibiotika, tak jsem si myslela, ze to byla pak jen rozhazena perioda, pac jak se berou antibiotika, muze to zastavit MS....no a po dobrani se mi rozjela MS znovu....jsem si myslela, a ono to "asi" uz bylo uhnizdeni....no a tak jsem se to dovedela na schodech(pac nam delali okna)...a ja furt chodila curat a kecali jsme se sousedkama a prisla rec na mozne tehu....a "nahodou" mela sousedka jeden...tak jsem ho pocurala....a byly tam // :DDDDDDDDDD

No zadna romantika, ale zatim je dobre....

S manželem jsme se brali v září 2007. Nejpreve jsme se museli postarat o bydlení. Rozrůstání rodiny muselo jít stranou a začali jsme stavět domeček. Se stavbou ještě u konce nejsme, ale stěhovaní je v plánu na jaře 2011. Jelikož se toto datum blíží, tak po rodinné poradě :o) jsem 29.3.2010 vysadila HA. Na 100% jsme se začali snažit před měsícem (tj. v srpnu). To jsem ale věděla, že se mi otěhotnět nepodaří, jelikož jsem měla pomocí prášku Norethisteron oddálenou menstruaci, jelikož jsme byli na dovolené. Takže první měsíc snažení máme od září. Nyní musím počkat do 22.9. zda se mrška dostaví nebo ne.

Spolupracujte s námi. finclub.wbs.cz

Dneska jsem se zvážila, zatím jsem za celé těhotenství nabrala 5 kilo, tak jsem zvědavá jak dlouho mi to vydrží. Ale jelikož nám mají dělat nový výtah a nemá jezdit 3 měsíce tak do 5 patra to bude celkem fuška, tak hlavně aby to stihli do vánoc než se narodí Sněhulda

Dneska jsem byla na testu na cukrovku, nebylo to tak  hrozné. Na doporučené doktorky jsem si udělala černý čaj s 2 vymačkanými citrony a bylo to jak normální čaj akorát ten konec jsem měla zřejmě špatně rozmíchaný tak to bylo sladší, ale vypila jsem to. Pak už jsem tam jen seděla 2,5 hodiny, během té doby mi 3x nabrali krev. Hned druhý den, jsem dostala výslekdy a dopadlÿ zcela v pořádku, takže super.

Prenatální diagnostika: Triumf techniky, nebo Pandořina skříňka?

Prenatální diagnostika Triumf techniky, nebo Pandořina skříňka? Prenatální diagnostika se zabývá zjišťováním vrozených vad dětí v prenatálním období. Neustále se zdokonaluje vzrůstající odborností medicínských technologií. Všeobecně bývá přijímána bez námitek a označována za vymoženost. Pokud dojde k diagnostikování větší abnormality plodu, ve většině vyspělých zemí je legislativně umožněn potrat. Prenatální diagnostické testování je tak postaveno na předpokladu, že většina žen, které se dozvědí o postižení svého dítěte, zváží a následně uskuteční ukončení svého těhotenství. Je tomu ale skutečně tak? Svět těhotných žen se v každém případě dramaticky mění. V současné době jsou nastávající matky kvůli technickým vymoženostem v předporodní péči nuceny činit volby, které v historii lidstva nemají obdoby. Nezřídka jde o rozhodování složitá a mimořádně bolestná. 

Screening versus diagnostické testy 
Až jedna z dvaceti matek, které se rozhodnou podstoupit screeningový test mateřského séra ve druhém trimestru (STMSS), známý též jako Triple test (mezi 15. až 18. týdnem těhotenství), má pozitivní výsledek a musí čelit úzkosti, která je s pozitivitou testu spojená. Jenže pouze jedna z padesáti "pozitivních" matek opravdu nosí pod srdcem skutečně postižené dítě. Ostatní matky mají výsledek falešně pozitivní. STMSS má zároveň detekční citlivost 60 - 70 %, takže jedno ze tří dětí s Downovým syndromem naopak není diagnostikou rozpoznáno. Detekční citlivost pro rozštěpové vady - další defekt odhalitelný pomocí STMSS, se pohybuje okolo 70 %. 
Důvodem nepřesnosti je relativně nízká specificita (určení typu nemoci) i senzitivita (procento záchytu – detekční citlivost) všech tří zkoumaných ukazatelů – lidský gonadotropin, fetální protein a estriol (proto triple test). To znamená, že nepřináší diagnózu dítěte, nýbrž pouze odhaluje rizikové pacientky – tzv.screeningově pozitivní populaci, která následně podstupuje diagnostický a invazivní test buněk dítěte pomocí amniocentézy. Diagnostický test je nabízen ženám, jejichž riziko, že budou mít postižené dítě, je 1 : 250 - 300. To ovšem představuje riziko dvojnásobné, protože ve skutečnosti má dítě s Downovým syndromem jen jedna žena ze 600. V ČR je ročně statisticky počato 150 dětí s Downovým syndromem, z nichž cca 70 je odstraněno (usmrceno) a cca 70 se jich narodí. Většina z nich screeningu unikla, přičemž k důvodům patří „nedostatečná“ těhotenská péče, sociálně slabší nespolupracující skupiny, chyba lékaře či laboratoře apod. K dobrovolnému informovanému donošení se rozhoduje minimum žen. 
Několik studií odhalilo, že screeningové testy ze séra bývají falešně pozitivní v určitých situacích. Speciální přístup k serologickým testům vyžadují zejména vegetariánky, kuřačky, ženy s odlišných etnických skupin a ženy, které měly pozitivní výsledky v předchozích těhotenstvích. Vyšší procento falešně pozitivních testů mívají také matky, které čekají děvčátka. Další příčinou falešně pozitivních výsledků bývá nepřesné datování těhotenství. Podle stáří těhotenství se liší hladina hormonů. Zpřesní-li se stáří plodu podle ultrazvuku, zjistí se, že původně patologické hodnoty hormonů jsou vlastně normální. Takto falešně pozitivních výsledků bývá nalezeno 20 – 40 %. 

Ultrazvuk a nuchální translucence (NT) 
Jde o druhou novější metodu screeningu vrozených vývojových vad (VVV), která se doplňuje vyšetřením z krve. Vyšetření specializovaným ultrazvukem měří tloušťku kožní řasy na dorsální straně krku dítěte v období mezi 11. a 13. týdnem těhotenství. Test je znám jako test nuchální translucence (NT). Děti s Downovým syndromem a některými méně obvyklými abnormalitami mívají kožní (nuchální) řasu vzadu na krku silnější právě v tomto období těhotenství. Avšak stejně jako i u jiných screenigových testů bývají některé děti pozitivní při NT zcela normální. 
Test určování NT vyžaduje zdravotníka zkušeného v oboru sonografie a vhodné vybavení se sofistikovaným počítačovým programem zpracovávajícím data, například věk matky a přesné určení stáří plodu. 
Stejně jako screenigové testy z krve poskytuje i nuchální translucence pouze odhad rizika Downova syndromu, nikoli jeho přesnou diagnózu. NT má vyšší senzitivitu než triple test, zachytí až 85 % chromozomálních aberací, tedy ztrojení 21. chromozomu – Downův syndrom, ale i některé vzácnější jako je trisomie 18 (Edwardsův syndrom), trisomie 13 (Patau sy). NT je však prováděno v období, kdy je plod ještě málo vyvinutý, takže přesná diagnóza abnormalit těla, kůže, ledvin, srdce a páteře při tomto testu není možná. Z tohoto důvodu je někdy nutné provést nové UZ vyšetření mezi 18. a 20. týdnem, kdy se rozpoznají strukturální vady, např. srdeční malformace. 
Bezpečnost rutinního a častého používání ultrazvuku v prenatální diagnostice a u malých dětí nebyla jednoznačně ani potvrzena ani vyvrácena. I nadále trvá potřeba nových studií dlouhodobých biologických efektů použití ultrazvukových vln. 

Časnější detekce, dřívější úleva? 
Obecně se má za to, že podobné testy přinášejí matkám užitek, protože celý proces (screening, diagnostický test a případné ukončení těhotenství) probíhá v ranějším stádiu těhotenství, a tedy v době kdy vztah k dítěti ještě není tak intenzívní. Například CVS lze jako diagnostický test provést již od 10. týdne, a tak lze těhotenství, pokud se k tomu žena rozhodne, ukončit rovněž v takto časném stádiu. Nicméně, vzhledem k složitosti prováděných procedur a vzhledem k času na rozmyšlenou, většina žen, která podstoupila krevní testy (FTMSS) v prvním trimestru, neukončuje těhotenství dříve než po 16. týdnu. 
V současné době se v některých zemích provádí takzvaný dvoukrokový integrální test, který odhalí až 90 % dětí s Downovým syndromem a četnost falešně pozitivních výsledků je 2,6 %. Integrované testování zahrnuje FTMSS v 10. týdnu, NT v období mezi 11. a 12. týdnem a ve 14. týdnu STMSS. Po obdržení výsledků ze všech tří testů, žena získává odhad rizika a může se rozhodnout, zda podstoupí amniocentézu. 

Amniocentéza 
Amniocentéza je invazívní metoda, při níž se vstupuje do mateřského lůna, aby se odebraly vzorky plodové vody, respektive vzorky rostoucí placenty, které se následně testují na genetické abnormality. 
Tento test má svá rizika jak pro dítě, tak pro matku. Amniocentéza se provádí obvykle mezi 15. a 16. týdnem. Odebírá se při ní malé množství plodové vody. Vyšetření se provádí jehlou pod ultrazvukovou kontrolou. V plodové vodě se vznášejí buňky plodu, které se z tekutiny extrahují a v laboratoři se nechají množit. Genetické abnormality (např. Downův syndrom) se pak zjišťují zkoumáním chromozomů, které jsou součástí jádra těchto buněk. 
Výsledky jsou známy zhruba za dva týdny. Nové genové technologie tuto dobu zkracují na několik dnů. Jsou však pro rutinní použití příliš drahé. Amniocentéza zapříčiňuje potrat cca 1 % případů. K potratu dochází až tři týdny po vyšetření i déle. Zkušenější zdravotníci, provádějící amniocentézu, mívají mnohem menší procento následných potratů. Větší riziko následného potratu mívají starší ženy, ženy které během těhotenství krvácely a ženy, které mají v anamnéze více než tři časné spontánní potraty nebo interrupci anebo jeden pozdní spontánní potrat či přerušení. Unikání plodové vody vagínou (ačkoliv amniocentéza je prováděna přes děložní stěnu) se vyskytuje asi u jedné ženy ze sta. Velmi vzácně se stává, že vyšetřující jehla poškrábe nebo propíchne plod a následky, někdy i velmi závažné, se mohou objevit až při porodu. 
Studie potvrdily, že novorozenci, kteří byli prenatálně vystaveni amniocentéze nebo CVS mohou mít narušený plicní růst a zrání a děti, které se narodily po časné amniocentéze (prováděné v 10. - 13. týdnu), mají vyšší pravděpodobnost potíží s dýcháním a mnohem častěji vyžadují po narození intenzivní péči. Velká evropská studie zjistila, že amniocentéza prováděná v rámci prenatální diagnostiky může zvýšit riziko předčasného porodu a může být příčinou velmi nízké porodní hmotnosti u přibližně jednoho dítěte z dvou set. Nezralost a velmi nízká porodní hmotnost jsou hlavními rizikovými faktory fyzického a intelektuálního postižení, včetně mozkové obrny. 

Odběr choriových klků (CVS) 
CVS znamená odběr vzorku z rostoucí placenty pod ultrazvukovou kontrolou. Provádí se jak přes děložní stěnu, tak i vaginální cestou, a to přibližně v 11. až 12. týdnu. CVS je novější metoda, ale má svá specifická rizika, srovnatelná s amniocentézou. Frekvence potratů po vyšetření se pohybuje mezi jedním z 25 až ze 100 všech vyšetření. Potíže při provádění vyšetření nebo laboratorní analýze jsou mnohem častější při CVS než u amniocentézy, 2,2 – 10 %, a mohou si vyžádat opakování CVS nebo později provedení amniocentézy. Opakování těchto vyšetření pochopitelně zvyšuje riziko potratu. Buňky získané CVS se mohou jevit jako normální, ačkoliv dítě trpí méně obvyklou (obvykle mírnější) formou Downova syndromu, tzv. mozaikou. Zcela normální dítě může mít naopak mozaiku v buňkách získaných z CVS. Mozaicismus je nacházen přibližně v jenom procentu všech CVS. 
CVS rovněž může být příčinou poškození plodu: Starší studie prokázaly, že děti, u kterých byla prováděno CVS před 10. týdnem gestace, mají sice malé, ale signifikantní riziko deformit končetin. Proto se tento test provádí i mezi 11. a 12. týdnem, tzv. časná biopsie choria. Jiné studie zase upozorňují na zvýšené množství dětí po CVS, které trpí koňskou nohou (pes equinovarus) nebo malformacemi čelistí a kůže, a také hemangiomy (známé jako malinové znaménko). Jedna malá studie zaznamenala vyšší riziko vysokého krevního tlaku a preeklampsie (toxémie) později v těhotenství v souvislosti s penetrací placenty během CVS nebo amniocentézy. 
Rh negativním matkám by po CVS nebo amniocentéze mělo být aplikováno RhoGAM, aby se tak zabránilo případné krevní inkompatibilitě v dalších těhotenstvích. 

Nic není jednoznačné 
Po mnoha rozhodováních a testech těhotná žena doufá, že výsledky z amniocentézy nebo CVS jsou jednoznačné a že rozhodnutí, které potom učiní, bude rovněž zřejmé. Naneštěstí to vůbec není tak jednoduché. Jasná laboratorní diagnóza Downova syndromu neznamená vždy jasnou míru postižení dítěte. Mnohé děti mají i jiné genetické abnormality, většinou vázané na sex chromozomy. Míra jejich exprese však není nikdy předem zřejmá. Rodiče mohou být nejednoznačnými výsledky velmi zaskočeni. Mnoho žen raději volí potrat, než aby žily v nejistotě. Nová genová technologie, fluorescentní hybridizace in situ (FISH), dává mnohem méně nejasných výsledků, nicméně se užívá pro diagnostiku úzkého spektra chorob. Není sice schopna diagnostikovat abnormality sex chromosomů, ale pro diagnostiku Downova syndromu je velmi přesná. Ne vždy je však dostupná. 

Kvalitní poradenství před i po testování je více než žádoucí 
Specializovaní genetičtí poradci jsou těmi nejvhodnějšími profesionály a konzultace s nimi je doporučována všem ženám, které mají pozitivní screenigový nebo diagnostický test. V ideálním případě by měla být poskytována všem ženám, které se rozhodly testování podstoupit. 
Genetičtí poradci jsou však součástí odvětví prenatální diagnostiky, jejímž účelem je především redukovat počet přeživších plodů s Downovým syndromem. Proto mohou mít potíže s podáváním nestranné informace. 

Ukončení těhotenství po prenatálním diagnostickém testování 
Časné ukončení těhotenství představuje přímou kyretáž - mininterrupci (vakumaspirace do 8. týdne, kyretáž - oškrabání sliznice dělohy a odstranění plodu do 10. týdne, poté pomocí potratových kleští). Pozdější ukončení těhotenství (od 12. týdne) pak již zahrnuje přípravu děložního hrdla a indukci porodních stahů, které mohou trvat stejně dlouho a být stejně bolestivé jako porod v termínu. Od 16. týdne se někdy porodník musí uchýlit k odstranění plodu břišní stěnou, tzv. sectio minor. U nás je legální ukončit těhotenství z důvodu vývojové vady do 24. týdne těhotenství, kdy už ale plod váží cca 600 g a je v 50 % životaschopný. Aby se porodník ujistil, že dítě se porodí mrtvé, používá se někdy infuze slaného roztoku nebo letální injekce do amniového vaku. Proto děti porozené mezi 20. a 24. týdnem musejí v některých zemích mít vystavený úmrtní list, dostat jméno a být obvyklým způsobem pohřbeny. Cílem prenatální diagnostiky je tedy časné ukončení těhotenství, údajně méně traumatické pro matku. Navzdory tomu, že ukončení těhotenství pro abnormalitu plodu v prvním trimestru je z medicínského hlediska méně komplikované, některé důkazy svědčí o tom, že bolest pro matku se tím nijak nezmenší. 
Jedna z postmortálních studií prokázala omyl u jednoho dítěte ze 128 diagnostikovaných CVS nebo amniocentézou a tři normální děti z 215 dětí potracených pro patologické výsledky z ultrazvuku. I když se ukončení těhotenství považuje za závěr prenatální diagnostiky, výzkum v Británii dokazuje, že až jedna čtvrtina žen po pozdějším ukončení těhotenství prožívá tíseň ještě dva roky poté. 

Jistota neexistuje, soudních sporů přibývá 
Emocionálně vypjatá situace je v literatuře o prenatální diagnostice stroze zmiňovaná např. jako „terapeutické ukončení těhotenství dítěte s abnormalitami“. Potrat je brán spíše jako léčba onemocnění než jako zákonná, společensky přijatelná forma eugeniky, a někteří rodiče, kteří se rozhodnou pro ukončení těhotenství, dokonce tvrdí, že jednají v nejlepším zájmu dítěte. 
Pokud se stane, že se navzdory vši diagnostice narodí postižené dítě, mnozí rodiče se – stále častěji úspěšně - soudí pro zanedbání péče při porodu. Tyto soudní spory zpětně vyvíjejí tlak na zdravotníky kteří ještě urputněji nutí svoje klienty k rutinnímu testování, a vzniká začarovaný kruh - tím spíše, že žádné testy nám nedají jistotu, že naše dítě bude normální a zcela zdravé. Závažná onemocnění, jako například mozková obrna nebo autismus nejsou zjistitelné žádným dostupným vyšetřením, a ani jiné tělesné vady, např. srdeční nebo ledvinné, rovněž limitující životaschopnost dítěte, nelze prenatálním screeningem spolehlivě odhalit. 

Evino jablko: Důsledky poznání 
Je překvapivé, jak málo se píše o pocitech a názorech žen spojených s prenatální diagnostikou. Technologické porodnictví staví na domněnce, že vědět více je vždy lepší. Jenže stejně jako ochutnání Evina jablka v Edenu, i tyto vědomosti nás navždy vyhánějí z těhotenského ráje a mají zásadní a dlouhotrvající důsledky pro matku, dítě i celou rodinu. Pro ženy, jejichž děti jsou shledány postiženými, se následující volba může stát osobní tragédií i Sophiinou volbou. Mají ukončit těhotenství a trápit se myšlenkou, že možná zemřelo zdravé dítě, nebo pokračovat s vědomím, že dítě je možná postižené, možná se narodí mrtvé nebo s celoživotním handicapem? 
Je otázkou, jaký má stres vyplývající z prenatální diagnostiky vliv na vznikající vztah mezi matkou a dítětem. Někdy se stává, že matka zmobilizuje své ochranné instinkty a k dítěti se ještě více přimkne. Jindy se ale od svého dítěte i těhotenství emocionálně distancuje, dokud nedostane uklidňující výsledky. Některé ženy tvrdí, že toto distancování narušilo jejich vztah k dítěti i na dlouhou dobu po porodu. Úzkostnost anebo emocionální neúčast, vyplývající ze strachu z abnormalit, se navíc mohou objevit i v dalších těhotenstvích. 
Porodní asistentka Anne Frye to komentuje slovy: "Příroda nikdy nepředpokládala, že budou mít rodiče k dispozici tak podivné informace. Těhotenství, které má být dobou bezvýhradného citového zaujetí dítětem, je těžce narušeno snadno dostupnou technologií.“ 

Právo na dokonalé děti 
Prenatální diagnostika otvírá hluboké etické a filozofické otázky. Jak se můžeme nazývat vyspělou tolerantní společností a chlubit se tím, že respektujeme potřeby menšin a chráníme slabé, a přitom necháváme vzkvétat medicínské odvětví, zabývající se odstraňováním dosud nenarozených postižených dětí? Copak jsou děti komodita, již lze podrobit testu kvality, a když nevyhoví, pak „zmetky“ prostě vyhodit? Jak se asi budou děti cítit, když se nakonec přece jen narodí, a časem třeba zjistí, že jsme nad nimi takto uvažovali? A jak toto naše zvažování ovlivní naši celkovou rodičovskou roli? Tyto otázky zatím hledají své odpovědi. 

Klam technologie 
Podíváme-li se na věc zblízka, zjišťujeme nápadnou paralelu mezi prenatální diagnostikou a medikalizovaným porodem. Obě odvětví jsou zaměřená na technologii a její dokonalou znalost, obě považují vlastní pocity ženy a její instinkty týkající se jejího těla a dítěte za méně podstatné. 
Ženy, které se „zapletou“ s některou z těchto technologií, se vystavují riziku kaskády intervencí od indukce porodu k císařskému řezu, resp. od screeningu k potratu, v obou případech pod tlakem vyhovět představám o "správném rozhodnutí". Kam tento trend povede? Představuje prenatální diagnostika osvobození od nebezpečenství přírody, nebo začátek šikmé plochy vedoucí k selekci dětí, považovaných za zdravotně nebo sociálně nepřijatelné? A jak ovlivní prenatální diagnostiku "nová genetika" s obrovským množstvím dalších informací o našem nenarozeném dítěti? Nebudou pak ženy svá těhotenství vnímat jaksi „podmíněně“, a to až do doby, než dostanou výsledky, které je – bez záruky - ubezpečí o perfektním stavu dítěte? Ani v tomto případě zatím neznáme odpověď. A tak zatímco se nové technologie stávají stále sofistikovanější a naše rozhodování čím dál složitější, Matka Příroda neví, zdá se nám má vysmát, nebo nad námi zaplakat. 

Zdroj Sarah 
J. Buckley: Prenatal Diagnosis – Technological Triumph or Pandora´s box?, Midwifery Today, jaro 2006 Zkrácenou českou verzi článku připravily MUDr. Petra Flégrová, PhDr. Eva Labusová a MUDr. Helena Máslová. 
Rozsáhlý seznam použité a doporučené literatury je k dispozici v redakci časopisu Porodní asistence. 
Sarah J. Buckley Autorka je praktická lékařka a publicistka, a také matka čtyř doma narozených dětí ve věku od 5 do 15 let. Napsala mezinárodně uznávanou knihu Gentle Birth: Gentle Mothering: The wisdom and science of gentle choices in pregnancy, birth and parenting (viz recenze na str. Xxx). Pochází z Nového Zélandu, ale je známá v mnoha zemích. Více informací na www.sarahjbuckley.com. 

Co prozrazují výzkumy 
Těhotné ženy nejsou o testech prenatální diagnostiky dostatečně informovány. Navíc ani sami zdravotníci nemají dostatečnou míru znalostí dané problematiky. Studie provedená nedávno v USA ukázala, že až jedna třetina lékařů v primární péči, kteří radí těhotným ženám s prenatální diagnostikou Downova syndromu, nedokáže předstoupit před pacientku bez předsudků vůči této diagnóze. Zármutek matky je stejně velký, ať už je dítě s letální abnormalitou potraceno samovolně, arterficiálně nebo zemře během porodu nebo po něm. Stres z prenatálního screeningu ohrožuje matku a dítě. Výzkum dlouhodobých důsledků stresu v těhotenství dokládá, že těhotná žena, vystavená jakékoliv zvýšené úzkosti, je ve velkém nebezpečí spontánního potratu a předčasného porodu a má rovněž vyšší pravděpodobnost, že porodí malformované nebo růstově retardované dítě. Děti takových matek jsou pak také celoživotně náchylnější ke stresovým reakcím a problematickému chování. Zjištění abnormality před porodem zbavuje matku výhody přirozeného vzniku náklonnosti, mohutně hormonálně podporované při porodu, k dítěti, ať už je jakékoliv. Mnoho žen nese ztrátu radosti z těhotenství velmi těžce. Prenatální diagnostika navíc ovlivňuje i ženy, jejichž test byl normální, a přesto pak porodily postižené dítě. V jedné studii se prokázalo, že rodiče dětí s Downovým syndromem, kteří měli falešně negativní výsledek, zažívají mnohem více potíží s přizpůsobením se situaci. Trpí mnohem větším stresem i pocity viny a úzkosti, než rodiče, kteří testy nepodstoupili.

Za poskytnutí článku děkujeme časopisu Porodní asistence, který vydává Unie porodních asistentek. Uvedený materiál vychází v tomto časopise v září 2006.

27.4.2010 odpoledne jsem mela poradnu dle ms uz tyden po TP ale on bral v potaz ten utz a to bylo 28.4 v poradne na monitoru opet vubec nic podle vysetreni jakto ze uz nerodim ze jsem prakticky pripravena ze me posle do porodnice a do vecera mam odrozeno nakonec ze teda az rano moc se mi to nezdalo jen tak si jit k porodu od svyho dr o tom rozhodujou v nemocnici tak jsem tam cinkla tam se taky divili a rekli at prijdu rano nejdriv do poradny ze se uvidi takze jsem vedela prd nakonec jsme rano dali malou babicce a jeli a po skoro hod moniroru a pul hodine ceani mi sestra prinela papir se slovy tak zas za tyden to jsem sla do kolen ale jedna sestra se me zaslala ze v papirech mam k porodu a ze tam cekam od rana tak me protlacila k dr. ten na me prej co potrebuju obmekcilo ho to kdyz zjistil ze jsem po cisari prohlid me vrazil papir do ruky a at jdu na sal. V papirech jsem vycetla ze uz jsem na 5 otevrena a me stale nic nebylo Na sale jsem sepsala mraky papipu staraly se o me dve supr studentky pani dr byla taky mila ale videla jsem ji jen chvilku.Pak jsem byla dobu na monitoru pak mi udali pripravu yal musela jsem pak chodit a az budu v\ypraznena ze pichnou vodu furt se me ptaly na kontrakce a ja furt nic necejtila chodila jsem na chodbe a nakukovala na dalsi chodbu na manzela zacaly me bolet zada jsem myslela od toho chozeni🙂) furt mi nak nedochazelo ze rodim. Pak jsem si dosla pro manzela a sli jsme na sal ja se tesila na naky to skakani na balonu a sprchu apd jak vetsina pisou a oni me prikurtovali na monitor a pichli vodu pak si ke me moh sednou manzel a za chvilku to zacalo kontrakce jako prase drtila jsem MM ruce chodli me kontrolovat mohla jsem si lehnout na bok pak bylo jeste asi 5 kontrakci nozna ani ne a pekne stavnatych a uz jsem nebyla teda takova hrdinka prohlidli me prej uz jsem na 8 zpet na bok pri dalsich kontrakci uz jsem myslela ze se pokadim najednou ze se mam otocit primontovaly nohy dali mi kapacku pripravili dalsi stul a ze budem tlacit dve tlaceni a nic potreti uz jsem citila hlavicku ale zas se vratila a to uz PA rikala ze musi rychle ven ze uz se ji nedari dobre tlacili na bricho a nic myslim ze pak jsem citila nastrich bylo mi desne zle na omdleni myslela jsem ze to zabalim pri dalsi kontrakci jsem mela poradne zatlacit lezeli mi na brise najednou jsem ucitila jak mala vylitla ven a desnou ulevu(v papirech bylo ze je vytahli za snuru) a slysela jsem jak rikaj no ona je velka jako ze asi proto nesla ven.(bylo 11:59 za necelou hodinu od pichnuti vody takze ani ne hodina kontrakci takze az na tlaceni nadhara vsichny kteri v tech kontrakcich vydrzi cele hodiny obdivuju) Mala vubec nebrecela to bylo jedine na co jsem se zmohla zeptat hned ji odnesli ani u druhe holcicky jsem se nedockala toho polozeni na brisko ja moc nevnimala jen jsem zaznamenala ze odnasej bezvladne telicko viselo sestre pres ruku pak nam prili rict ze se napolykala vody a ze je v poradku
(az papiru jsem si vycetla ze mela apgar 3 4 6 ze byla krisenachudinka mela na male)   MM  si ji mohl jit podepsat a nafotit jenze v te rychlosti jsme nechali fotak u me v tasce tak bohuzel nemame fotecky pak me ji jen pivezli ve vozejcku ukazat klapala kasnickama a sla do inkubatoru me hod sili MM byl se mnu a jsem rada byl to des nastrich mam silenej nakonec jeste kontrola jizvy po cisari jestli neco neprdlo a mohla jsem konecne na pokoj

Prvni prilozeni bylo az v 16hod a kupodivu se chytla dokonce i bez kloboucku prvni holcicka se vubec nechytla.A k sobe jsem ji dostala druhy den pred obedem celalo se az bude mit po utz mozku.

Jsem stastna ze mam dve krasne zdrave holcicky vyzkousela jsem si obe varianty a s rozenim deti predavam stafetu dal ja jsem skoncila🙂))

18.2.2008 jsem sla do rizikovy poradny pac sem byla 40+2 stravila jsem tam cele dopoledne dala jsem si kolecko monitor ultrazvuk a nakonec jsem skoncila u dr. Mindzaka neprisel mi nijak hroznej jak tu vetsina strasila jen je teda drsnej na prohlidku au au no a naznacil mi ze teda dr.Veselou bych mela zmenit a at si to jde chytrak zenska odrodit ze poslat me s KP(konec panevni) po terminu ze je frajerka no a protoze odhad byl 3,5kg doporucil mi cisare mela jsem na vyber ale protoze rikal ze zas tak moc to na porod nevypada jak furt Vesela plasila a ze muzu rodit klidne za tyden a s prihlednutim k te predpokladane vaze a ze nakonec by mi ho tŕeba delali u rozjeteho porodu jsem teda cisare odkejvala.No a hned me napsal na druhy den.Byla jsem rada protoze jsem byla pekne nervozni.
Na 7hod jsem prisla do nemocnice manza musel byt venku sepsali se mnou plno papiru u toho mi tocili monitor hodinu uz jsem nemohla vydrzet v 8hod me sestra odpojila a ze v 8:15 jdem na to.Mela jsem si vzit veci co chci mit u sebe na jip jeste jsem vystrcila nos na chodbu abych to vse rekla manzelovi byla jsem desne nervozni. No pak jsem si to napochodovala na sal mela jsem mit jen lokalni dali mi injekci do zad (uz nikdy vic) bylo mi desne zle na omdleni a kdyz chteli rezat rvala jsem ze vse citim a ptala se co mam citit oni jen ze se dotykaji ale ne bolest no stipali me do bricha a to jsem cejtila ptali se zda muzu pohnout nohama pohnula jsem a slysela jak rikaj ze hejbu pak uz jen vim ze doktor rek ze mi maj cosi dat a uz nic nevim. Ale kazdopadne mi potom nikdo nevysvetli proc mi to nezebralo a proc me uspali celou aniz by mi cokoli rekli. Mala se narodila 8:27 a doted me mrzi ze jsem ji nevidela Doufam ze priste budu moc rodit normalne.
Na jipce jsem zacala vnimat kolem poledne kvuli te blbe narkoze nejen ze jsem byla priblbla ale jeste jsem vubec necitila nohy az do vecera dva nocni pokusy o vstavani nic moc malem jsem se jim tam slozila.Malou mi prinesli odpolko coz si teda jeste moc nepamatuju a sat nechtela ma malou pusinku a ja plochy bradavky doted bojujem.
No od stredy mi slibovali presun na sestinedeli nakonec jsem se dockala az v patek silene jsmem to orvala sestinedeli bylo narvany a stale meli prednost normalni porody takze ja s bolavym brichem litala po trech hodinach o patro vejs na kojeni v patek odpolko jsem se dockala. Jinak sranda byla ze jsem si ani nevyzkousela koupani protoze jsem s malou byla na sestinedeli vlastne jen dva dny v sobotu mi to jen predvedli a v nedeli jsem sla dom.Takze celkove rodit bych do pce sla znovu vsichni mily jen bych uvitala vice info od doktoru do patka jsem o male po zdravotni strance nic nevedela.Snad se priste strefim kdyz nebude tak narvano protoze to me hodne poznamenalo.Ty dny bez male byly hrozne

Co tedy jíst?

Především dostatek ovoce a zeleniny, ideální jsou jablka, hroznové víno, broskve, meloun, rybíz a třešně. Ze zeleniny můžete vesele konzumovat špenát, ledový salát, patisony, lilek, cuketu, pórek, mrkev, ředkvičky, zelené fazolky. Maso vaše tělo ale potřebuje také – jezte především kuřecí, králičí a telecí maso. Z mléčných výrobků je vhodné jíst jogurty, kefíry, jogurtové nápoje, sýry (ne víc než 40% tuku a ne plísňové), rostlinné máslo. Z pečiva jezte to celozrnné, rýžové chlebíčky nebo kukuřičné. Jako přílohu k jídlu volte brambory, rýži, těstoviny a luštěniny (ale jen ty, které nenadýmají a připravené podle návodu). Pijte nesycené minerálky, ovocné čaje a ředěné džusy (kromě citrusových).

A co nejíst?

Při kojení je nevhodné jíst čerstvé jahody, exotické ovoce, pistácie, arašídy a kešu (způsobují alergické reakce), citrusy. Ze zeleniny není vhodná paprika, okurka, zelí, kukuřice (mohou způsobit koliku u miminka), petržel a celer v syrovém stavu. Z masa nejezte mořské ryby (i ty alergizují). Rozhodně při kojení vynechejte uzeniny (slaninu, párky, salámy), mají příliš soli. Nejezte raději výrobky z bílé mouky a kynutého těsta (i to způsobuje koliky). Sladkosti také omezte, vhodné není kakao, čokoláda, tatranky (způsobují alergie a zácpu u dětí). Voda s bublinkami není vhodná, stejně tak čaj s teinem (černý čaj), způsobují nespavost u miminek. A stoprocentní džusy také nejsou vhodné, protože v koncentrovaném stavu způsobují alergie a koliky.

V omezeném množství:

Občas si ale můžete dopřát hrušky, švestky, banány či borůvky (raději v kompotu), květák a brokolici jezte jen růžičky, česnek a cibuli nejezte v syrovém stavu a nejezte ani čerstvá rajčata. Fazole, hrách, soja, čočka – mohou způsobit koliku u kojence, ale když si je správně upravíte, klidně si je dopřejte (Dvakrát je převařte a přes noc je nechte nabobtnat. Slijte vodu, dejte čerstvou a nechte 10 minut převařit ve vroucí vodě, pak opět slijete, napustíte čerstvou a v této vodě vaříte doměkka). V omezeném množství můžete konzumovat drůbeží nízkotučnou šunku, vepřové a hovězí i sladkovodní ryby. Kravské mléko – konzumaci omezte na minimum, může způsobit alergii u kojence a vajíčka si dopřejte maximálně 2 týdně natvrdo uvařená.

Co nejíst při kojení (nadýmání a alergie)

Strava maminky při kojení by měla být pestrá a vyvážená, zároveň by neměla obsahovat potraviny, které mohou vyvolat nadýmání nebo alergie.

Potraviny, které mohou způsobit nadýmání dítěte:

Pažitka, pórek, cibule, česnek – jejich aroma může přecházet do mléka a některým dětem může vadit.
Brokolice, kedlubna, ředkvičky, květák, zelí a kapusta.
Zelený hrášek, červená čočka, sója, ostatní luštěniny - nadýmavost luštěnin lze podstatně snížit jejich předklíčením (rozloží se nadýmavé látky) a použitím koření (např. majoránka, saturejka, yzop) při vaření.
Čerstvé pečivo a výrobky obsahující kvasnice.
Vody a minerálky sycené CO2
Přemíra cukru a sladkostí
Velké množství nekysaného kravského mléka – více než čtvrt litru nadýmá. Jinou záležitostí jsou sýry, jogurty a zakysané mléčné výrobky – jejich spotřebu je vhodné zvýšit, především pro vyšší obsah využitelného vápníku.

Ovoce a zelenina, které mohou vyvolat kopřivku:

citrusy, kiwi, tropické ovoce,
jahody a drobné kyselé ovoce (rybíz, angrešt, ostružiny),
rajčata a papriky, zejména tepelně neupravené,
mandle, ořechy, pistácie, arašídy, zejména u maminek alergiček.




INFO
PRS NENÍ ZÁSOBÁRNOU MLÉKA, ALE PŘÍMO VÝROBCEM MLÉKA.
PŘEVÁŽNÁ ČÁST MLÉKA, KTERÉ DÍTĚ PŘI KOJENÍ VYPIJE SE TVOŘÍ JAKO ODPOVEĎ NA JEHO SÁNÍ BĚHEM KOJENÍ

Punkce folikulů

• Den před punkcí je vhodné konzumovat lehce stravitelná jídla, poslední nejpozději o půlnoci před dnem punkce.
• Před punkcí se nesmí od půlnoci pít. Ráno pouze douškem vody zapít lék Doxybene.
• S sebou je třeba si vzít noční košili, papuče, vhodné si vzít vodu a svačinu. Na pokojích jsou k dispozici časopisy.
• Pár se dostaví na Unicu ve stanovený čas, kde nejdříve partner odevzdá spermie. Poté je třeba nějaku chvíli vyčkat v čekárně (spermie se upravují, trvá to cca hodinu).
• Sestřička přijde vyzvednout ženu v čekárně. Pokud není v daný den na punkce více pacientek, může partner jít se ženou na pokoj. Pokoje jsou tři a nacházejí se v prvním patře. Na každém pokoji mohou být až 3 pacientky. Pokud to ale jde, neobsazují se všechna lůžka, tj. tak, aby partner mohl být případně přítomen.
• Na pokoji se žena převlékne do noční košile, navštíví WC (močový měchýř by měl být prázdný) a čeká na sestřičku. Punkce obvykle začínají od 10.00.
• Před operačním sálem nechá žena papučky a na sálku jí sestra pomůže vylézt na lehátko. Na nohy jí natáhne takové "návleky" (nejsou těsné, jsou to takové "pytlíky"), mezitím se představí anesteziolog, který podá anestezii do žíly.
• Po punkci sestřička pomůže ženě vstát, a pomůže jí na pokoj. Pacientka může sama (i když s pomocí) jít, ale neměla by se dívat na zem, protože by mohla omdlít...
• Na pokoji sestřička pomůže ženě do postele, obvykle se preventivně dá vložka pro případné krvácení a pacientka spí dále.
• Sestřička chodí průběžně kontrolovat, pokud žena trpí bolestmi, může podat injekci na tlumení bolesti. Bolesti jsou individuální, liší se podle počtu punktovaných folikulů. Připomínají silnější menstruační bolesti, ale velmi rychle odeznívají na mírnější úroveň.
• Asi po hodině přijde doktor, který prováděl punkci a seznámí ženu s průběhem punkce. Žena dostane propouštěcí zprávu. Pak (nebo před doktorem) přijde embryoložka a sdělí, kolik bylo získáno oocytů. Zároveň projde se ženou objednané úkony.
• Nakonec přijde sestřička a sdělí další postup. Pokud partner nemohl být se ženou na pokoji, žena mu zavolá, aby ho sestřička proškolila v píchání Agolutinu (injekce do zadku). Poté může žena v doprovodu odejít.
• Po punkci může žena mít i nadále mírné i větší bolesti. Pokud bylo získáno více než cca 15 oocytů, je třeba dodržovat instrukce sestřičky (měření břicha, pitný režim) pro prevenci rozvoje OHSS (ovariálního hyperstimulačního syndromu).
• Další dny se sleduje stav embryí - v pracovní dny je třeba zavolat na dané číslo mezi 10 a 11h, o víkendu v uvedenou dobu volají embryoložky samy. Vždy sdělí počet embryí a aktuální stav (kolik buněk), a také upřesní den embryotransferu.

Ceny léčebných metod nehrazených zdravotními pojišťovnami

• ICSI za základní počet (1 až 8 oocytů): : 9.990,-
  ICSI za další oocyt 1.200,-
• Prodloužená kultivace: 4.500,-
• Asistovaný hatching: 4.500,-
• Preimplantační genetická diagnostika - PGD: 38.000,-
• TESA, MESE: 12.000,-
• Umělé oplození darovanými vajíčky: 17.000,- (kompenzace nákladů dárkyně)
• Kryokonzervace embryí
  - 1 až 8 embryí jeden den po oplození: 4.500,- každé další embryo 300,-
  - 1 až 4 embrya po prodloužené kultivaci: 4.500,- každé další 600,-
  - každý další rok uchovávání zmrazených embryí: 1.000,-
• KET
  - rozmrazení a příprava embryí: 2.300,-
  - transfer připravených embryí: 1.700,-
  - asistovaný hatching při KET: 3.300,-
• Kryokonzervace spermií
  - zmražení a uchování jeden rok: 1.700,-
  - každý další rok uchovávání: 1.100,-
• IUI
  - partnerské spermie: 2.000,-
  - darované spermie: 7.000,-
• Spermiogram na vlastní žádost (bez doporučení lékaře): 850,-
• Mikromanipulační odstraňování buněčných fragmentů: 3.750,-

Ceny pro samoplátkyně

(bez nadstandardních výkonů - jejich ceny výše)

• IVF cyklus kompletní (monitorování cyklu, UTZ, OPU, ET, aplikace léků bez ceny medikamentů, odběry krve bez ceny laboratorního vyšetření): 28.000,-
• Cyklus IVF bez transferu embrya: 18.000,-
• Cyklus zrušený bez punkce např. pro nereagující vaječníky: 2.900,-
• Anestezie při OPU: 1.200,-

• půjčená hrací deka

• nové povlečení....
  

Už máme měsíc....toto letíííí