Výsledky vyhledávání pro slovo Iva

avatar
slunicko.lucinecka
18. pro 2015    Čtené 362x

Porod?

Čeká mě třetí porod...čtvrté dítě....vypadá to jako: V pohodě, co mě ještě může překvapit...ale...ALE!!!!

Opět podotýkám, že se jedná o můj názor, můj náhled, můj postoj...nechci nikoho napadnout, pošpinit, nutit číst 🙂

Porod číslo jedna....

21 letá holka, která od 15ti touží mít miminko a hrozně se trápí tím, že všichni okolo si maminkovství užívajií "zrovna teď"...no jo, pořídit si o 6 let staršího partnera nese s sebou jistá rizika...ale co, v 21 už sem byla těhotná, těhotenství sem si maximálně užila ( aby ne, hned od dvou čárek na testu jsem byla doma (rizikové pracoviště, ranní+noční 12ky)...ale porod...

...je 17.9.2008...už od rána je něco jinak. Není mi špatně, není mi divně, ale prostě se něco děje. Kolem 10 už cítím mírné kontrakce. Nastartuju počítač a studuju, co, jak, kdy - mám hlídat - vesele konverzuju na foru s holkama, co a jak...na 15 sem si zarezevovala kino (odpoledne pro seniory - Taková normální rodinka- bohužel, večerní promítání je pro mě nereálné, protože v 19 hod uléhám 😀 ), kino vypouštím...v 18 opouští mě budoucí tatínek, protože mu začíná služba v jeho počítačové herně (nabádám ho, aby byl na drátě- call of duty, sluchátka na uších- trošku ruší mou vidninu, že mám koho zavolat, kdyby něco)...a samozřejmě se odehrálo "kdyby něco"...kontrakce se stupňují, vana nezabírá, volám...tatínek je tu cobydup a frčíme směr porodnice. Tam jsem dali do pořádku dokumenty, ale PA naznala, že na prvorodičku jsem ještě moc v pohodě a jestli chceme a nemáme to daleko, ať ještě zajedeme domů (na cestu sem dostala tabletu)....vzali sme to do herny, dali si lehkou večeři a zkusili jet domů....tam sme si pustili asi 2 díly Dr. House a já začala (chtěla sem napsat konečně rodit, ale...) spíš přestala - si hrát na hrdinku a začala brečet bolestí....Do porodnice to máme ani ne 5 minut, takže sem nasedli do auta a jeli...a tam nás hned převlíkali ( podotýkám, že táta nechtěl k porodu, ale naznal, že teda chvilku zůstane...když už je v tom fialovým). Vzali sme si nadstandart a koukali na telku..teda já moc ne, ono kontrakce po 5ti minutách, který trvaj víc jak minutu sou docela náročný....nebudu to zdržovat...momentálně je tak cca 21 hod...takhle to trvalo cca do 8mi ráno s různýma polohama, povchodováním, sprchováním,balonem (táta samozřejmě nervozní, prtože už chtěl být dávno doma -hahaha)...ráno sem byla tak vyřízená (kontrakce kolem půlnoci vzali frekvenci 3 minuty, do toho píchnutí vody - zakalená, ozvy, když sem na zádech nic moc)...každopádně...18.9.2008 - v 9:40 se Lukášek narodil...tatínek byl u toho (byly nějaký komplikace, šňůra kolem krku, zakalená voda, já vyřízená s velikostí pánve na hraně...tak pro jistotu zůstal a musím říct, že on mi nejvíc pomohl, asistoval doktorům - kteří se do toho pokojíčku nemohli skro vejít, byl prostě skvělej)...porod katastrofa na n-tou..ztráta krve, vůbec si konec nepamatuju, poporodní poranění hrůza....

Porod číslo dvě...

Ako na to #4: Kačacie prsia. V túto neskorú jeseň sa ma mnohí pýtajú, ako na kačacie prsia. Pomocou fotografií vás teda prevediem postupom, ktorý sám rád používam. #akonato #kacacieprsia #kacka #prsia

(5 fotek)

Milé maminky , zákaznice, uživatelé a správci Modrého koníka.

CHTĚLA BYCH VÁM POPŘÁT CO NEJKRÁSNĚJŠÍ PROŽITÍ SVÁTKŮ VÁNOČNÍCH, SPLNĚNÁ PŘÁNÍ A SPOUSTU ZDRAVÍ, ŠTĚSTÍ A LÁSKY . KRÁSNÝ VSTUP DO ROKU 2016.

Vám ze srdce přeje Vaše Libča Jakšíková

avatar
apacheeeAMBASADORKA
17. pro 2015    Čtené 27781x

Článek o "zlomených dětech", který by si měl přečíst naprosto každý rodič

Dostal se ke mně tento článek a nemohu jinak než sdílet. Je v něm obsaženo ohromné množství pravdy a minimálně stojí za to přečíst si ho a zamyslet se nad ním. Protože ruku na srdce, není to jen záležitost otců. Už mockrát se mi ve školce stalo, že jsem zaslzela nad tím, jak se někteří rodiče chovají ke svým dětem. A nyní jako máma to vnímám ještě mnohem silněji ☹

"Stáli jsme se synem ve frontě na reklamaci zboží, když jsem si všiml malého chlapce – nebylo mu víc než šest let. Díval se na svého tátu a nesměle se ptal, jestli až to tady vyřídí, koupí mu zmrzlinu. Otec na něj zvysoka pohlédl a procedil skrz zuby, ať je zticha a nevyrušuje.

Chlapeček se okamžitě přitiskl ke zdi a stál bez pohnutí a hlesu nějakou dobu.

Když se fronta trochu pohnula, odvážil se klučík jít znovu za tátou. Potichu si zpíval nějakou dětskou písničku. Zdálo se, že už zapomněl, jak hněvivě ho táta prve zakřikl. Teď se otec znovu otočil a s křikem mu vynadal, že dělá kravál. Chlapeček se honem znovu postavil ke zdi.

Byl jsem úplně bez sebe. Jak to, že ten člověk neviděl to, co jsem viděl já? Jak mohl nevidět to krásné stvoření stojící v jeho stínu? Proč bez chvilinky zaváhání „vytlouká“ každý náznak štěstí z vlastního dítěte? Proč si necení toho kratičkého času, kdy je pro svého syna vším?

Zbyli jsme před pokladnou tři, když se klučina znovu odvážil přiblížit k tátovi. Otec bleskově vykročil z řady, popadl rukama chlapce za ramena a stiskl ho, až se mu obličejík zkřivil bolestí:

avatar
veru324
17. pro 2015    Čtené 267x

Jaký si to uděláš, takový to máš aneb ženský, přestaňte před Vánoci šílet

Během posledního týdne mi asi tři kamarádky nezávisle na sobě řekly, že by nejradši zrušili Vánoce. Že je to jen samej stres, rychle z práce domů, tam uklízet, péct, shánět dárky, tlačit se ve frontách na nákupy a do toho se samozřejmě starat o rodinu. Pořád jen honem honem, honem... Sypaly to na mě a já měla sto chutí zakřičet "STOP. Posloucháš se, co říkáš"? Vážně je tohle nutné? Někdo nám ženám (protože přiznejme si, je to jen naše výsada) snad přikázal, že se v předvánočním čase musíme uštvat? Neocení rodina místo uklizené klícky spíš manželku, přítelkyni a maminku svěží a v dobré náladě?

Vzpomínám na předvánoční shon u nás doma. Moje mami byla i přes rok posedlá úklidem, ale před Vánoci se echt gruntovalo. Člověk lezl pomalu po štaflích, aby utřel prach z obývací stěny, který se tam hromadil celý rok. Všechny vitríny se musely rozebrat, umýt skla, porcelán...a že toho tehdá v bytech bylo. Otíraly se rámy obrazů, lezlo se pod radiátory...A do toho se samozřejmě peklo minimálně 10 druhů cukroví, které se po Silvestru mrazilo nebo vyhazovalo, protože jsme jedli stejně jen linecké, perníčky a pracny.

Pořád mám v paměti, jak jsem to nesnášela a hlavně nechápala, proč se takhle šílí. Jasně, rozumím, že čas od času je potřeba vysmýčit i ty nejnepřístupnější kouty našich domovů, ale kde se proboha vzal ten zvyk dělat to všechno najednou, a navíc v čase, který by měl být plný pohody a klidu? Copak nám nějaká návštěva snad bude kontrolovat, zda máme uklizeno? A to pečení? Každý rok mamina říkávala, jak další svátky už tolik péct nebude a ve finále? Možná jsme měli o další druh víc.

Domů se přeci chodí odpočívat

Když jsem se párkrát ozvala, odpovědí na mé námitky mi bylo klasické: to pochopíš, až budeš mít svou domácnost. Tak nevím. Mám jí téměř 7 let a stále to nechápu. Vánoce miluju a snažím se vytvořit doma pohodu. Maličko ozdobím byt, nechám si udělat věnec (protože na vlastní tvorbu jsem vážně levá) a domluvím se s mužem, o jaké cukroví by letos stál. A podle toho tři čtyři druhy napeču, případně přidám nepečené. Stejně víc nejíme. Pustím si k tomu film, muziku, uvařím čaj a užívám si vůně koření.

Úklid neřeším vůbec. Uklízím průběžně celý rok a to, co z nějakého důvodu nestihnu, tam na mě počká i po svátcích. Dárky, s výjimkou těch, pro které do maličkých spešl obchodů musím osobně, řeším přes e-shopy. Pohodlné, rychlé a bez stresu. Z davů, front a zářivek v obchodech omdlívám a na strkanice nemám nervy. Na Štědrý den máme povinnosti rozdělené, muž dělá salát, já řízky, on chlebíčky a já zdobím stromeček. Odpoledne jdeme na procházku nebo se válíme u pohádek.

Nyní něco z mých milovaných Malenovic. V této části Zlína se nachází malenovický hrad, který byl založen ve 2. polovině 14. století moravským markrabětem Janem Jindřichem. V následujících stoletích prošel několika přestavbami, které z původního gotického středověkého hradu vytvořily renesanční sídlo zámeckého typu, později ještě barokně upravené. Během návštěvní sezony se na malenovickém hradě konají koncerty, divadelní představení a vystoupení skupin historického šermu.
Víte, která pohádka se zde natáčela v roce 1998?

(2 fotky)

#nej_chvile_2015 na tu chvili nezapomenu nikdy,uz jen proto,ze sem si tuhle chvili predstavovala naprosto jinak😀znate to,pro probdele noci,pri ktere kojite asi tak kazdou hodinu,se probudite vedle toho sveho drobecka🙂rozcuchana,usmudlana,kruhy pod ocima,proste jednoznacka smudla😀nechapu,jak se na me muj muz vubec muze podivat,ba dokonce mi dat treba pusu😀ale zatimco ja se hrabu z postele,abych obstarala malickou,muj drahy uz dole neco klohni,myslela sem si,ze pospicha do prace,neresila sem to🙂natahla sem na sebe svoje hnusny vytahany teplaky co mam tak rada a v tu chvili ho vidim,jak nese tac se snidani do postele,na kterem jsou michana vajicka(vajicka??rano??to by me zabilo😀),koukam na nej,co se deje a on ze kdyz Viktorka dnes slavi ten svuj pulrok,(pokleka) jestli bych si ho vzala??(srdce mi tluce jak blazen,ja uz ani nedoufala)🙂samozrejme rikam ANO!!byla sem stastna jak blecha a stale sem!!!na zbytek dne si vzal dokonce v praci volno,abysme si zasli vsichni na obed a meli krasny den🙂a pro me byl ten nejkrasnejsi!!!:-*

Semináře o látkových plenkách se plní, z čehož máme velkou radost. V tuto chvíli to vypadá takto? AKTUALIZACE VOLNÝCH MÍST Dle e-mailových přihlášek to vypadá následovně: P6 DEJVICE 7.1. - 7 míst, LIBEREC 12.1. - 7 míst, P8 TRÓJA 20.1. - 9 míst, ČESKÁ LÍPA 26.1. - 9 míst, PLZEŇ 5.2. - 6 míst, ÚSTI NAD LABEM 12.2. -4 míst, P5 VELKÁ OHRADA 17.2. - 10 míst, MLADÁ BOLESLAV 26.2. - 6 míst. Pokud o látkových plenkách uvažujete či se jen chcete rozšířit obzory, přijďte se podívat..🙂 Rády vás uvidíme...

Tomáš Baťa, označován také jako král obuvi, byl hlavním zakladatelem obuvnické firmy Baťa a jeden z největších podnikatelů své doby. Zavedl mnohé nové myšlenky ve výrobě a prodeji svých výrobků, kterými dokázal ovlivnit množství budoucích ekonomů. Jeho postupy a technologie byly na tehdejší podnikání revoluční a jsou stále užívány jako příklady top managementu. Pro svoji firmu dokázal podle svých představ přebudovat město Zlín. Pro své zaměstnance zajistil, na tu dobu, poměrně luxusní bydlení v baťovských půldomcích.

(3 fotky)

Všem přeji krásné a usměvavé pondělí. Celý týden Vám budu já: @amaliee představovat historii a zajímavosti z mého rodného města. Přemístíme se jihovýchodně 313km od předchozích Stodůlek. Po celém světe naše město proslavil jeden velice významný podnikatel. Uhodnete kam se tento týden podíváme a o jakou osobu se jedná?

(2 fotky)

Takhle to u nás dopadá když v noci du přebalit malou a ona se vzbudí, takže sme dnešní nco strávily od 2:15 do 4:30 díváním na Mimoně a Já padouch 2, naivně sem si myslela že by mě třba naše slečna mohla nechat aspoň do 11 vyspat, v 9 ráno byla čilá jak rybička

(3 fotky)
avatar
lubos
12. pro 2015    Čtené 219x

Ľubošova kuchyňa #5: Varíme pomaly (video, 5 min.)

Ahojte. Niektorí začínajúci kuchári majú zbytočný rešpekt pred pomalým pečením celého kusu mäsa. Ide však o jednoduchú techniku, ktorú keď zvládneme, budeme opakovane a radi používať v nasledujúcich rokoch, ba i desaťročiach.

Prečo piecť celé kusy mäsa?

  1. Bude nám chutiť viac ako to nakrájané, ktoré doma bežne varíme.
  2. Nechce sa nám krájať. Mäso očistíme, marinujeme, možno špikujeme a varíme.
  3. Šetríme svoj aktívny čas. 
  4. Upečené a na tanieri priťahuje pohľady hostí a závisť iných gazdiniek.
  5. Mäso, ktoré na varenie použijeme, je lacnejšie a výživnejšie ako to minútkové.
  6. Použijeme jeden hrniec (áno, jeden).

Čo treba ešte vedieť?

  • Varenie je najmä funkcia času, teploty a tlaku (napr. pri tlakovom hrnci). Čím nižšia teplota, tým viac času (zhruba) - niekedy dusíme prikryté v rúre pri teplote 120°C,
  • na dlhé varenie použijeme tvrdú koreňovú zeleninu,
  • marináda prejde do vrchných vrstiev mäsa a vynikajúco ochutí aj výpek,
  • táto technika vyžaduje tuhšie druhy mäsa s vyšším obsahom kolagénu, ako napr. stehno, lýtko, koleno, chvost, krk, plece,
  • výsledok je chuťovo atraktívny takmer pre všetky typy manželov, priateľov, partnerov.

Čo robíme PRED varením?

Sídliště Velká Ohrada je část Jihozápadního Města v Praze-Stodůlkách. Bylo vybudováno v letech 1988-1993 východně od Velké Ohrady a jižně a jihozápadně od Malé Ohrady. Bylo navržené pro 13 tisíc obyvatel.

Průchod východními bloky

Vnitřek sídliště Velká Ohrada
Jeho základ tvoří 9 čtvercových bloků panelových domů s vnitrobloky, uspořádaných do velkého čtverce, kolem nějž se nachází několik dalších bloků a areály škol a školek. Severozápadně od středu sídliště jsou čtverce bloků přerušeny obchodním centrem, v jihovýchodním rohu se nachází budova s poštou a lékárnou. Autory této paladiánské koncepce byli Jan Bočan a Zdeněk Rothbauer.[1]

Názvy ulic na sídlišti Velká Ohrada nesou jména českých lékařů žijících ve 20. století.[2] Ze severní, východní a jižní strany obchází panelové bloky sídliště ulice Janského, na západní straně ho ohraničuje ulice Bašteckého. Západně od ulice Bašteckého vede ulice Červeňanského, po níž jsou vedeny autobusové linky k otočce Velká Ohrada; obě ulice jsou od sebe odděleny pásem parkovacích domů a parkovišť. V severojižním směru rozdělují sídliště ulice Drimlova a na ni za obchodním centrem navazující Prusíkova a ulice Kurzova, v západovýchodním směru je protínají ulice Borovanského a Přecechtělova. Na třech křižovatkách uvnitř sídliště se nacházejí kruhové objezdy, které jsou využívány i k parkování. Vnitřní ulice nejsou v celé délce průjezdné, ale jsou otočkami rozděleny na soustavu krátkých obslužných slepých ulic. Školy a školy jsou umístěny vně vlastního útvaru sídliště, a to na jižní a východní straně, u ulic Klausova, Netouškova a Herčíkova. Na severní straně odděluje sídliště Velká Ohrada a Malou Ohradu ulice Tlumačovská, po níž je rovněž vedena závlekem přes otočku Nad Malou Ohradou městská autobusová doprava.

(3 fotky)

Ráda bych Vás seznámila s příběhem Elinky. Pokud máte zájem, můžete se podívat na náš web www.zivotdetem.cz, projekty a pak příběhy dětí. Najdete tam 11 pravdivých reportáží o nemocných dětech, které patří mezi ty, co potřebují pomoc.
A tady je slíbený příběh Elinky:
8letá Elinka má meningitidu. Narodila se o měsíc dříve a ihned musela být převezena na neonatologické oddělení. Elinka totiž onemocněla ještě v maminčině bříšku meningitidou, ovšem na to lékaři nepřišli, protože budoucí maminka neměla žádné problémy. Tato nemoc poškodila Elince mozek, a tak musela holčička prodělat postupně čtyři náročné operace hlavy. Elinka trpí těžkou epilepsii, má poškozený zrak, takže v podstatě nevidí, nemluví, není schopna chodit, dokonce ani sama neleze. Umí pouze sedět, klečet a s pomocí dokáže i chvilinku stát. K tomu všemu trpí křečovitým napínáním svalů.
Poslechněte si celý její příběh na www.srdcedetem.cz a sdílejte ho každý den svým kamarádům. Upozorníme tak na děti, které naši pomoc potřebují. Děkujeme!

Pomoci můžete libovolnou částkou na číslo účtu 83 29 73 39/0800, s variabilním symbolem 1234, nebo zasláním sms ve tvaru DMS mezera ZIVOTDETEM na číslo 87777 (cena dárcovské SMS činí 30 Kč, příjemce vaší pomoci obdrží 28,50 Kč)

Napíšu vám nějaká fakta o sídlištích a pak se společně podíváme do Řeporyj, nakoukneme do Prokopského údolí, projdeme spolu ještě centrální park a osadu Butovice 🙂 Na závěr dám pár kvízů o srdíčka 🙂

Sídliště Lužiny je část sídlištního komplexu Jihozápadní Město v městské části Praha 13 na katastrálním území Stodůlky. Stojí jižně od Centrálního parku a západně od jeho východního zakončení, severně od jižního oblouku Jeremiášovy ulice a východně od Oistrachovy ulice. Na sídlišti se nacházejí stanice metra Lužiny a Luka. Ze statistického hlediska je sídliště tvořeno třemi základními sídelními jednotkami:
Lužiny-střed (část severně od tratě metra, zahrnující rondely Kettnerova, U jezera, Bronzová a Zázvorkova a ulice Horákova a Sezemínská). Lužiny-jih (část jižně od ulice Archeologická a východně od ulice Mukařovského až k ulici Pod hranicí, zahrnuje dvojrondel Amforová – Podpěrova – Brdičkova, ulici Kolovečskou, půlrondel Píškova a ulice Mohylová, Zvoncovitá, Böhmova a Modrá. Luka (část jihozápadně od ulice Mukařovského; zahrnuje vrstvený dvojrondel Bellušova – Chlupova – Neustupného, ulici Holýšovskou, dvojrondel Trávníčkova – Fantova, kulturní a obchodní centrum Luka. V každé z částí se nachází jeden velký komplex základní školy mimo rondely a jeden až dva menší pavilony ZŠ uvnitř rondelů, dále se na sídlištích nacházejí mateřské školy, restaurace, parkoviště a další objekty. Sídliště je tvořeno především panelovými domy, které jsou uspořádány do rondelů podobně jako na sídlišti v Plzni-Košutce Rondel tvoří půlkruh (případně dva vnořené půlkruhy), ve kterém je klidová zóna s dětským pískovištěm, hřištěm a zelení. Urbanistický koncept spočíval na začleňování výrazně vyšších domů u stanic metra (Sluneční náměstí, Nové Butovice (nedokončené)) a postupném přechodu k nižším domům směrem od metra k (tehdy) volné krajině.U stanice metra Lužiny je obchodní centrum Lužiny s městskou knihovnou, minipivovarem Lužiny, lékařskými ordinacemi a poštou. Obchodní centrum se stavělo 15 let (kolaudace až v roce 1992, dokončení díla o pět let později). Podle původní koncepce obou architektů měl každý obchod mít svoji venkovní atypickou výzdobu naznačující sortiment. Vzhledem k možnostem nabídky materiálu v letech před rokem 1989 nebylo možno realizovat podle původních představ. V roce 2014 prošlo kompletní rekonstrukcí a přestavbou, kdy stávající konstrukce byla obnažena až na pouhý betonový skelet, opraveny veškeré podlahy a infrastruktura. Zastřešením atria došlo k vyššími komfortu pro občany. Architekty původní i současné podoby OC Lužiny je Alena Šrámková a Ladislav Lábus. Spolu s rekonstrukcí OC Lužiny byly opraveny dvě přilehlé plochy východním a západním směrem, které byly po rekonstrukci centra taktéž opraveny jako parkovací plochy pro rezidenty návštěvníky centra. V interiéru obchodního centra se nacházejí i dvě zrestaurované sochy Muž a Jinoch Olbrama Zoubka, jejichž opravu financovalo obchodní centrum, a které před rekonstrukcí stály v zuboženém stavu v exteriéru. Na metru Luka se nachází dvě obchodní centra. To první přes ulici od metra pochází z 80.let a skládá se z malých provozoven a druhé přímo u metra zůstalo nedostavěné z roku 1988 do roku 2008, kdy budovu odkoupil soukromý investor a dílo s nákladem cca 200 mil dokončil. Přitom musel vyměnit veškeré střešní konstrukce z důvodu zamoření azbestem. Severně od sídliště se v údolí Prokopského potoka nachází Centrální park se dvěma retenčními nádržemi (bezejmenná N1 Stodůlky a N2 Stodůlky neboli Nepomucký), vytvořený v 90. letech 20. století. Přes údolí a park vede na sídliště Nové Butovice most metra linky B, zprovozněný v roce 1994. Na svém západním okraji Oistrachovou ulicí sousedí sídliště Lužiny se sídlištěm Stodůlky. Součástí parku je i venkovní fitness posilovna, potůček, lesík a několik dětských hřišť.
Zajímavostí je Keltský stromový kalendář, který se nachází na sídlišti. Na stodůleckém katastrálním území stála ještě v roce 1870 samota zvaná Na Lužinách. V poslední čtvrtině 19. století se zde začalo stavět a vznikla osada Lužiny. Osada měla na přelomu století 34 domy a 266 obyvatel. K Praze byly Lužiny připojeny společně s obcí Stodůlky v roce 1974. Vilová část Lužin stojí severně od Centrálního parku, jejím centrem je náměstí Na Lužinách.

No, trochu to tu zamoruju svyma mazaninama 🙂, ale kdyz ja mam radost, kdyz se to treba nekomu libi a pak mi neco pekneho napise.
Tentokrat:"Ohnivá země", akryl na plátně: Nějak se to vyvinulo v rudé drama 🙂

avatar
isoldaeva
11. pro 2015    Čtené 630x

Naše vánoční příběhy - modrokoníkovská soutěž

Čas adventu a Vánoc sebou přináší uvědomění opravdových hodnot. Vyzývá nás k zamyšlení, co je to ryzost života. Například víme, co je to láska, avšak otázkou je, jak ji dokážeme projevovat ostatním?  Jak milujeme. Víme, že je důležité odpouštět. Dokážeme to?

A Vánoce jsou ročním mezníkem, který nás vrací zpět k původnímu bohatství. Lásce, naději, radosti, zdraví, spokojenosti. K tomu, co nasytí skutečný smysl života.

A tak pojďme sdílet tuto sílu Vánoc našemi příběhy.

  • Napište vlastní příběh, který se odehrál nebo stále odehrává během adventu nebo vánočních svátků. Může být veselý, poučný. Radostný nebo k zamyšlení. Napište o tom, co život skutečně přinesl. Můžete také popsat, jakým způsobem trávíte čas během Vánoc nebo jak tradičně prožíváte chvíle Štědrého dne.
  • Svůj příběh napiště jako článek a označte ho #vanocnipribeh
  • 21.12. 2015 vybereme 3 nejzajímavější články s příběhy a autorům zašleme vánoční dárky od Modrého koníka. (Máte se na co těšit, dárky budou pestré 🙂 )

Těším se na vaše příběhy a přeji nádhernou atmosféru adventu.

Isolda

Tak včera první očkování a 4 měsíční kontrola. Malej to zvládl bravurně a to se málem ještě usmíval při injekci na doktorku 🙂 Máme 64 cm a 7900g. Jsem pyšná máma 🙂

Holky, neměly jste některá v ruce knížku Tři bratři (podle té pohádky). Starší dcera se pořád dívá na Růženku z této pohádky a chtěla by i knížku, ale nevím, jestli jsou tam aspoň nějaké obrázky? Chci objednávat z netu a nikde jsem náhledy knihy nenašla.

avatar
slunicko.lucinecka
10. pro 2015    Čtené 266x

Maminky, poslouchejte se! aneb článek plný úvozovek

Vše co, teď napíšu je jen můj subjektvní pocit, můj pohled na věc, prostě můj názor. Pokud se někomu nelíbí, nenutím ho číst a taky neříkám, že mám stoprocentní pravdu nebo, že ji chci někomu vnucovat...Pokud nechcete, právě nadešla chvíle, kdy přestat číst 🙂

Už dlouho totiž přemýšlím, kdo - nebo snad kde? - určuje, co je správně a co je špatně. Kdo má právo nám říkat, že to a to děláme blbě... Už nějakou dobu přehlížím příspěvky na facebooku a spoustu skupin jsem musela opustit, protože prostě nechápu, jak se někdo může zeptat na otázku: "Co mám dělat, potřebuji zahustit buřtguláš, ale došla mi hotová jíška, kterou vždycky používám!"....

Zdrojem dalšího kroucení hlavou je moje kamarádka-známá-příbuzná (dosaď si, nechci jmenovat), která se snaží být tak perfektní, že je všecko ke škodě...Bohužel k té její, mě, ač mi způsobuje ono kroucení hlavou, posouvá dopředu a pomáhá mi vlastně nedělat chyby, nad kterými bych se normálně nezmýšlela...

Ale spíš mě zajímá, proč, když někdo něco dělá jinak a zrovna to není "trend", pro je pranýřován ostatními, že to dělá špatně? Mohla bych tady rozebírat spoustu témat...očkování, strava, šátkování, látkování, dudlíky, spaní na břiše, spaní s dítětem v posteli, nevýchova, Montessori...prostě témat, kde se "pohádat" je spousta, ale proč? Není lepší řešit všechno zravým selským rozumem, vyslechnout si jiný názor než je můj a vzít si z něj "něco"...

A to "něco" je důležité, protože nás nepohltí dav, jsme spokojení, že "jdeme s dobou" a vlastně, když budeme dělat od všeho něco nebudeme tak " na ráně" 🙂

A teď ke mě, klidně půjdu s kůží na trh...Myslím, že každé dítě je jiné, potřebuje jiný přístup a vlastně i výchovu, což ale, pokud se sejde v jedné rodině víc dětí, není absolutně možné dvěma rodiči (někdy třeba jen mámou, protože táta musí být od rána do večera v práci) zvládnout...a že vím o čem mluvím, tak konkrétně u nás je to 7mi letý druhák a 2,5 letá dvojčata a prcek, co se má každou chvilkou vyklubat...

Strana