Naše cesta začala v lednu 2013,kdy jsme se rozhodli,že obohatíme náš život o další přírůstek... K našemu údivu se zadařilo hned a já seděla v březnu s pozitivním těhotenským testem u dr. Jenže jak naše štěstí rychle začalo,tak i rychle skončilo a po verdiktu,že se těhotenství nevyvijí a následnému krvácení,jsem skončila 30.3. na revizi Najednou tu byl konec roku a naše přání bylo jediné...aby jsme příští Vánoce slavili už ve třech. Každý říkal,nemysli na to,no jo,ale jak..? To se lehce řekne,ale hůř dělá... Když si člověk něco vroucně přeje,tak to nejde najednou vytěsnit... Rozhodla jsem se pro pravý opak a žila s tím,že miminko určitě ještě letos bude,začali jsme bourat pokojíček a pomalu předělávat. Přišel únor a další vynechání MS,testy negativní,u dr.na UZ zvýšená sliznice,bylo mi řečeno,že je to buďto počínající menstruace a nebo těhotenství,odebrali mi krev a že si mám zavolat na výsledky. Druhý den mi bylo oznámeno,že krev je negativní a těhotenství to není. Jenže já to nevzdávala a věděla jsem,že se něco děje... Za 5 dní (14dnů od vynechání) jsem objevila slabého ducha na testu. Přítelovi jsem nic neřekla,dokud malinko test nezesílí. Zesílil a Valentýnský dárek byl na světě 🙂 Jenže jsem přecházela k nové doktorce,takže jsem šla na kontrolu dřív,věděla jsem,že na UZ nebude nic vidět,když byla ovulace dle všeho později,ale dr.si to nenechala vymluvit,samozdřejmě na UZ vidět nic nebylo (dle MS jsem měla být v 8tt). Dr.hned začala šílet,že je to těhotenství mimoděložní a že musím okamžitě do nemocnice,jinak by mi mohl prasknout vejcovod a že to je životu nebezpečné,že mi možná jeden vaječník budou muset odebrat a pokus o další otěhotnění bude možný až za 3 měsíce. V tu chvíli jsem se začala hroutit.... Zavolala mi sanitku a já jela do nemocnice s tím,že zase začne celý kolotoč nanovo. Na ambulanci mě začal dr. uklidňovat,že ještě není nic ztraceno,že se na mě podívá a uvidíme. Nakonec po delším zkoumání,se opravdu na UZ objevil gestační váček,který odpovídal 5+4tt,ale že si mě radši v nemocnici nechají,aby měli jistotu,zda se těhotenství dobře vyvíjí,za 2 dny jsme šli domů s potvrzeným těhotenstvím a ze slibem,že v nemocnici se ukážu až u porodu. Haha,já bláhová najivka...  Za 2 týdny jsem začala krvácet,nakázán klid,max.si dojít na záchod,bohužel to neustalo a já si balila tašku do nemocnice,plod v pořádku,nalezen hematom,po 5 dnech hurá domů a stále těhotná. Měsíc se s měsícem sešel a já se silným krvácením 13+1tt opět navštívila nemocnici,další hematom a po 6 dnech pozorování propuštěna domu a domluvena s novou doktorkou,že si mě převezme do své péče. Bříško rostlo a my se těšili zkaždého dne,z každého pohybu. Ve 29tt jsem znovu odjížděla do nemocnice,tentokrát s častým tvrdnutím břicha,které nakonec způsobovala podrážděná děloha a horečka. V den odchodu jsem slibovala,že se opravdu vrátíme až k porodu a jak jsem slíbila,tak se stalo. 🙂 Ve 33tt jsem našla na kalhotkách krev,po dlouhém rozmýšlení jsem si nakonec zabalila a vyrazila do mého druhédo domova MěN Litoměřice. Ten večer se dostavili moje první kontrakce,nasadili mi gynipral na rozehnání a koňskou dávku magnesia v kapačce,pro každý případ mi píchali kortikoidy,aby malému stihli dozrát plíce. Vše zabralo a já měla na pár dní klid. Jenže moje tělo začalo protestovat a mě zasáhla hrozná zimnice a horečka,něco tak příšernýho jsem v životě nezažila,přez hodinu trvalo,než zabral prášek na sražení a kapačky. Večer se opět dostavili kontrakce a hrozba,že pokud se porod rozjede,budeme převezeni,protože tady můžeme rodit až 35+0tt,to bylo AŽ za 9 dní. Od té doby se kontrakce dostavovali obden,vždy se podařilo je rozehnat,bohužel se přesně po týdnu dostavila horečka znovu a zimnice v ještě větší síle...V tu chvíli jsem se začala modlit,ať už to všechno radši skončí a malý je u mě v náručí,vše už mi bylo jedno,jen ať tohle všechno nemusí ten malý tvoreček semnou snášet... tolik přášků a kapaček co mi bylo prolito tělem,už jsem to nechtěla absolvovat dál... Tam uvnitř jsem věděla,že to prostě přijde a to už brzy... večer jsem si umyla hlavu (co když si ji teď pár dnů nebudu moct umýt),namazala olejíčkem břicho (třeba už je to naposledy) pořádně jsem si ho v zrcadle prohlédla,vzala si vložku (prostě 6tý smysl) a za boha nemohla usnout. Žáha mě pálila jako nikdy a já se do půlnoci převalovala. Usnula jsem ani nevím jak,zdálo se mi o tom,že si s kamarádkou povídám o tom,jak poznám,že mi praskla voda,přetočím se na bok a šup...najednou cítím mokro,říkám si,že bych neudržela moč... přetočím se na druhý bok a znovu,tak tedy vstávám,najednou hrozná úleva a vložka úplně turch a cítím jak mi něco teče po noze. Došla jsem na záchod a začala zkoumat,co to je... žlutý to neni,že by to byla moč,nezapáchá,ale za sestrou jít nemůžu,co když jsem se fakt počůrala,tak budu vypadat jako blbec. Tak se převleču,lehnu do postele a na internetu zkoumám jak poznám,že mi odtéká voda... Dle rad ležím 10 minut a pak zkouším vstát a zase to teče... tentokrát je to narůžovělé a já přestávám pochybovat a jdu za sestrou,ta vložku čímsi přelije a ta zmodrá (já vzdělaná z internetu vím,že se tím pádem opravdu jedná o plodovou vodu). Sestra mě pošle na pokoj,že uděláme monitor a pak se odklidím dolů na porodní sál... Najednou mi to začne docházet,kontrakce rozehnali,ale plodovou vodu už do mě nikdo zpátky nenapustí,už je to tady a já.... BUDU MÁMA. jsou 4hodiny ráno a já píšu příteli :,, Dobal mi věci,začala mi odtékat plodová voda,hlavně nevyšiluj a počkej až zavolám. Ale už je to opravdu tady. Miluju tě´´ Monitor je v pořádku a tak nasedám na křeslo a sanitářka mě odváží na porodní sál,kde na mě čeká moje doktorka,která měla ten den službu. Hned mě vítá s úsměvem ,,teda paní Syrová,to vaše píďátko si to umí vybrat,on opravdu počkal do dne,který jsme mu povolili jako první´´ 🙂 Nález otevřená na jeden prst,ale bohužel přirozený porod to nebude,jak jsem věděla už delší dobu,prcek je na příč,takže císař. Je 4:50 a mě je oznámeno,že sál se chystá a v 5 jdeme na to,rychle volám tatínkovi,že může přijet. Sestra mi napichuje kanylu,moje ruce jsou rozpíchané po těch 14ti dnech,že se ji hledá dobrá žíla horkotěžko,povede se ji to až na třetí pokus,chudák z toho byla nervozní,jak kdyby měla jít na sál ona. 🙂 Při každém přesunu ze mě teče tolik vody,že se pokaždé omlouvám a mám tendence to utírat. Na sále už je všechno přichystané,všichni mě s úsměvem vítají. Anesteziologa ujišťuji v tom,že chci lokální anestezii,on mi na oplátku řekne,co mě v příštích minutách čeká... Opichuje záda a já si po chvíli lehám. O všem co se děje mě informují,pak mě anesteziolog připravuje na to,že se mi může hůř dýchat,jak se do mě ponoří víc rukou a má pravdu,na chvíli mi musejí dávat kyslík,po chvilce se mi udělá špatně znovu,tentokrát mám spíš hořkost v puse a je mi na zvracení. Ta představa,že na zádech,připoutaná,rozřezaná, tam zvracím,byla tak příšerná,že jsem v tu chvíli začala litovat,že jsem se nenechala uspat celá,ještě v odrazu jeho brýlí vidím plno krve a jak mi dr.mačká břicho a strašně u toho funí. Najednou mě všechny výčitky přejdou,když slyším,jak říká moje dr.,,nožička,bříško...tady je hlavička... máte krásnýho chlapa!´´ Slzy se mi spouští z té hromady štěstí... Paní za hlavou mě ujišťuje,že mi malého přinesou ukázat hned,co zkontrolují zda je v pořádku. Za pár minut se mi opravdu objeví sestra za hlavou se slovy,že tatínek vše stihl,natočil a že mi nechává privilegium,ať si na něj šáhnu jako první. Přez slzy na něj skoro nevydím,uvolní mi jednu ruku,abych si ho mohla pohladit... tohle je můj syn a je tak krásnej....

Dneka je to 19 dní,leží tady vedle mě v postýlce a já tomu nemůžu pořád uvěřit,že je ten andílek náš. Je to náš bojovník a tak moc ho milujeme! Kdo zažil ví a ti co na to čekají,nevzdávejte naději... Je to nádhera!

Již je to rok a něco, co jsem se stala ambassadorkou Bepanthenu. Bepanthen Care mast je mastička, kterou jsme používaly od Nikčiného narození. Malé jako prevenci proti opruzeninám, mně na bradavky, protože jsem ze začátku s kojením válčila (http://blogujicimaminy.blogspot.cz/2013/10/kojeni-maly-velky-problem.html). 

Teď už je Nikolka větší a tak více přecházíme na Bepanthen Plus, který nám slouží jako nepálivá dezinfekce a B. care mast používáme už jen občas, když nás trápí školkové trampoty. Bepanthen přichází na trh i s dalšími produkty: Bepanthen oční kapky, které jsou super, díky svému praktickému balení a Bepanthen krém proti striím, ten jsem zatím používala jen krátce. Ale zkrátka a dobře, Bepanthen je značka, se kterou mám jen dobré zkušenosti a tak jí věřím. Kromě svých osobních zkušeností jsem prošla několika školeními a vím, díky čemu jsou krémy a kapičky tak účinné a výjimečné. A proto ráda tuto svou zkušenost předávám dál nastávajícím maminkám, které tápou a nevědí, zda se mají rozhodnout pro dražší variantu a nebo raději sáhnout po něčem levnějším a snad stejně tak účinném. Jenže v tom je ten omyl. Levnější varianty většinou obsahují látky, které pro každodenní péči o dětskou pokožku nejsou až tak vhodné, např. zinek. Masti s obsahem zinku jsou potřeba, až když dojde skutečně k opruzení. Jenže to většina maminek stále ještě neví, i když se situace na trhu lepší a maminky se mohou více a více informovat.

No a proto jsme tu my, ambassadorky, holky, které si produkty skutečně vyzkoušely a které by nedoporučovaly něco, čemu by nevěřily a co by snad ohrožovalo zdraví našich dětí. Proto mě moc mrzí, k čemu se diskuze někdy rozvinou. Nikoho nenutím, aby si koupil právě Bepanthen, pouze píši své doporučení a příklady ze svého a Nikolčiného života. A tak je smutné, že některé maminky umí být tak zlé a píšou mi, že má snad moje dcera místo kalhotek svačinový pytlík, když má jednou za rok opruzeninu. Nevím, kde se ta zlost v lidech bere. Naštěstí je více maminek, které jsou za radu rády. 

A tak chci říct, že Bepanthen si na chleba fakt nemažu a diskutovat o něm nepřestanu. 

P. S. A kalhotky nosíme bavlněné 🙂

Moje tour de Brno (http://blogujicimaminy.blogspot.cz/2014/09/nuda-v-brne-rozhodne-nehrozi.html) pokračovala, když dorazili Luky s Nikolkou. Dva dny "svobody" stačily k tomu, abych se na ně moc těšila.

Vyrazili jsme do cukrárny Martinák pro vyhlášené cheescaky, protože potom naše cesta směřovala do Bratčic, za Věrčinýma rodičema. Kromě zákusků jsme jako dárek vezli ještě knížku Jumaroro (já z ní jsem úplně nadšená a každý komu ji dám přečíst také, tak jsem zvědavá, zda mají Moraváci stejný názor 🙂.

Při svých studijních letech jsem do Brna nalákala na jeden rok i Lukyho a než jsme našli byteček na pronájem, tak jsme bydleli několik měsíců právě v Bratčicích, takže tato návštěva je naší srdcovou záležitostí. Máme to tam hrozně rádi. 

Večeře už byla na stole a potom Věrky tatínek donesl slivovičku. Nechtělo se nám moc pít, jenže on ji přinesl v pumpičce a tomu neodolala Nikča. Každému chtěla tankovat. No zkráta jsme ve třech lidech litr vypili 🙂 a i na karaoke došlo. 

Druhý den Nikča prošla celý statek, posadila se do všech traktorů a kombajnů. Pohladila si králíky a pohrála si s Dorinkou, hlavním členem Bratčické domácnosti. 

K obědu jsme měli svíčkovou z králíka na tymiánu, která se jen rozplívala. A pak jsme vyrazili na výlet. I když to na Moravě neradi slyší, tak nám se teď líbí seriál Vinaři. A tak jsme se vydali do vinařství U Kapličky, abychom viděli, kde se ty "slavné" scény točí. Splnilo to naše očekávání, i když je to tam takové masové. 

Ovšem, co naše očekávání předčilo bylo Café Fara, co dokázali majitelé vybudovat z rozpadlé fary, je prostě neuvěřitelné. Pochutnáte si tam úplně na všem, kávou počínaje, jídlem, dezerty a burčákem konče. Prostředí je nádherné i na ubytování. A ručně vyrobené levandulové mýdlo nám voní skrze zavřená dvířka skříně i doma.

Vybaveni kvašáky a slivovičkou jsme se vydali na cestu za mou letitou spolubydlící Míšou do Tišnova. Dorazili jsme opět na večeři, jak jinak, Morava byla zkrátka o jídle a pití 🙂 To jsme si ugrilovali (teda Dominik, Míši manžel) u krbu na jejich krásné zahradě. A pak únavou padli. Druhý den si Niki pohrála s měsíčními koťátky, povídali jsme si, uvařili oběd a už byl čas na odjezd. V Tišnově to bylo krásné, ale krátké, příště se tam musíme vypravit na delší dobu 🙂

Jo a proč ten nadpis u článku? Protože teď máme moravského vína plnou ledničku a skříňku. Ještěže mají vždy zásoby i pro "Číšky" 🙂

Minulý týden jsem byla na služební cestě v Brně. V listopadu se tam otevře nové science centrum s trefným názvem VIDA! 🙂 Tak jsme se s kolegy z iQLANDIE jeli podívat, jak jsou s přípravami daleko a dodat jim trochu sil. No a protože jsem v Brně studovala řečtinu, tak mi tam zůstalo několik kamarádů, tedy spíše kamarádek. A ty dvě "nej" jsem chtěla navštívit. 

Když už jsem byla v Brně, tak jsem si služební cestu prodloužila o neslužební nezapomenutelný víkend.

Byl to především kulinářský zážitek, protože Věrka (parťačka z řečtiny) mi připravila opravdu pestrou ochutnávku všeho možného, takže co mohu rozhodně doporučit?

DEN PRVNÍ
Vše začalo na výtečném obědě v L´abuffatě. Pokračovaly jsme kávičkou v retro kavárně Café Placzek.

Od jídla a pití jsme si odpočinuly gruntováním. Věrka totiž předávala na půl roku byt anglickým profesorům. Stihly jsme i řeckou konverzační dvojhodinu. A pak V. běžela na kurz argentinského tanga. A já? Natáhla jsem se na skoro hodinu do vany s knížkou. Nádhera (doma totiž nemáme vanu).   

www.superpandacircus.cz

Večer jsme začaly nevšedním zážitkem. Věrka mě vzala na drink, ale ten nebyl ledajaký. Vyrazily jsem do Super Panda Circusu, baru, který není jednoduché najít. Nikde zvenčí neuvidíte žádný nápis, jen dlouhé závěsy. Dovnitř nevejdete, musíte počkat, až vám otevřou (no v první chvíli jsem si říkala, že se V. zbláznila a bere mě do bordelu, ale hned jak nám otevřela milá holčina v cirkusáckém mundůru, jsem tuto myšlenku zahnala do kouta). Převezme si od vás oblečení, usadí vás a nabídne welcome drink. A co se bude dít dál? To nebudu prozrazovat, to musíte prostě zažít. Doufám, že dáte na mou radu a sem se rozhodně vypravíte. Stojí to za to a ty drinky jsou mňamkózní. Majitelé neměli na dostavbu baru dost peněz a tak zažádali širokou veřejnost, aby jim půjčila, nechtěli se zadlužit u banky. A světe div se, po chvíli co byl klip na internetu už museli další zájemce odmítat. Milion sehnali téměř do hodiny. Ať se daří! A vy si místo raději rezervujte!


Pokračovaly jsme na milongu do café savoy, kde jsem obdivovala tu smyslnost.

A večer jsme zakončili (už jsme nebyly jen ženy🙂 v baru, který neexistuje a mimochodem patří stejným majitelům jako Super Panda Circus, takže úspěch zaručen.

DEN DRUHÝ
Snídaně v Café TeeVee, ta vajíčka na slanině s rukolovým salátem byla - no prostě nepopsatelná.

Poté jsme douklidily zbytek věcí a vše nepotřebné z bytu odnesly, abychom se mohly projít do Café - Baru CATTANI, kde jsme si namíchaly domácí těstoviny dle naší libosti.

Oběd se musel strávit, jak jinak než dobrou kávou a dezertem. Navštívily jsme kavárnu V Melounovém cukru, přečíst si o ní můžete na jiném blogu. 

No a pak už přijel Luky s Nikolkou, ale to je asi na další příběh. Tento by byl už moc dlouhý a to by nikdo nečetl 🙂

Mám v sobě magnet. Ten magnet funguje velice záhadně. V noci se zapíná zcela sám a neomylně přitahuje děti z jejich pokojíčku k nám do ložnice. Je tak silný, že ať spím na jakékoliv straně postele, mám na sobě přilepené aspoň jedno dítě, v 99% však obě dvě děti. Vypíná se kolem deváté hodiny ráno. V tu dobu bych ještě pokračovala ve spánku, raubíři však spolu s očima otevřou i pusy a za hlasitého vyžadování snídaně startují do obýváku. Během dne je magnet aktivován nepravidelně, většinou funguje hned po větách:„Jdeme ven“, „Pojďte jíst“ nebo „už je Večerníček“. Naopak deaktivaci způsobují věty: „Pojďme domů“, „Jdeme z vany“ a „Uklidíme hračky“. Velice silných výsledků magnet dosahuje v situaci, kdy  dosedám na WC či sahám po oblíbené knize. Nejsilnější je ve chvíli, kdy si nesu ke stolu čerstvou kávu. Magnet umí i měnit póly a děti odpuzovat. K tomu je však třeba přítomnosti některého z prarodičů nebo jen zmínka o tom, že k prarodičům pojedou. V takové chvíli jsem dobrá pouze k transportu na místo určení v co nejkratší době. Jsem si jista, že pokud by jedno z mých dětí umělo řídit, nepotřebují mne ani na ten transport. V čase, který děti tráví u babiček a děděčků, je magnet úplně vypnutý a nezapnou ho ani telefonáty s námi. Vypadá to však, že v době, kdy je vypnutý, hromadí svou sílu, protože se zapíná v okamžiku příjezdu domů a to takovou silou, která je přímo úměrná délce našeho odloučení. Ať je ten magnet složen z čehokoliv, děkuji jeho výrobci a doufám, že bude fungovat celý život.

Edit po devíti letech. Přibylo jedno dítě a pořád to funguje stejně 😀

Existuje ideální věk dítěte ve kterém ukončí matka výživu mateřským mlékem? Většina zdrojů se shodne na tom, že kojení je prospěšné, ale co se týče délky se názory různí. Například Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje výlučné kojení do 6 měsíců a dále kojit alespoň do 2 let dítěte!!!!
Česká společnost se však, zdá se, s tímto přístupem příliš neztotožňuje. Řada maminek se necítí komfortně kojit dítě, které chodí, mluví a má zuby 🙂. Nechápavé pohledy okolí a negativní reakce okolí na matku kojící 2leté dítě, ženě která se rozhodla kojit dlouho situaci neulehčují.
Slyšela jsem názor, že toto vymezení se vůči dlouhodobému kojení v české kotlině je v důsledku toho, že současná generace maminek nezažila (neviděla) v dětském věku kojení na veřejnosti. Možná na tom něco je, anebo je lobby firem vyrábějící náhradní kojeneckou stravu tak silný, že nás přesvědčil o tom, že "větší" děti už to zkrátka nepotřebují a že jim to nic nedá. Dnešní životní styl dřívějšímu odstavení také fandí. Maminka připoutaná k dítěti, které ji potřebuje, se nemůže tak snadno vzdálit. Můj krátký příspěvek neměl rozhodně dát odpověď na to jak dlouho kojit, ale spíše nadnést další otázky k zamyšlení.
Každá matka i dítě je jiné, nenechte se tedy stresovat, ať už se rozhodnete kojit dlouho nebo ještě déle .-).

P.S. Už v porodnici jsem před a po každém kojení používala termální vodu Avene ve spreji na ošetření bradavek, díky tomu nevznikla ani prasklinka.

Letos se spousta našich kamarádů rozhodla do toho praštit. A tak si s Lukym připadáme jak Nesvatbovi, co obráží jednu svatbu za druhou 🙂 Všechny svatby byly nádherné, plné emocí a každá z nich úplně jiná. Díky tomu Vám zde můžu sepsat několik tipů např. na rozlučky se svobodou.

Já osobně jsem zažila tři.

První Pája a Štěpán

Rozlučka
- večeře v řecké restauraci www.masabuka-reckataverna.cz

- ošerpování nevěsty a ostatních Girl´s night

- korunka se závojem pro nevěstu

- dáreček - od nás to byl kostým zdravotní sestřičky, ale největší radost asi udělala kytice růží, kde Páje Štěpán napsal vzkazy, proč ji požádal o ruku. No co vám budu povídat, brečela jsem nejvíc ze všech 🙂

Malý Pán je postavička ze dřeva, látky a drátků. Sice loutková, ale oživlá snem najít opravdové přátelé, najít někoho, kdo mu bude rozumět a s kým se může podělit o radost. Kdo mu bude oporou, bude-li potřebovat pomoc. Cestou necestou Malý Pán v pohádce prožívá dobrodružství např. za Dutou hlavou, v Plujícím městě nebo v nebezpečném Lesu stínů. Co myslíte, zvládne to všechno? 

"Malý Pán si žije spokojeně ve svém malém světě a když má dost nudlí, nikam se zvlášť nežene. Jenže má sen a sny bývají, jak víme, jen samé problémy - nenechají člověka (ani malého) na pokoji. Malý Pán po probuzení překvapeně zjišťuje, že mu něco schází. A tak nerad opouští svůj útulný domov a vydává se na cestu, aby tomu přišel na kloub. Kdo ví, co na konci své cesty najde?" (citace z www.malypan.cz)

V polovině srpna se začalo natáčení československé loutkové pohádky na motivy úspěšné a oceněnné knihy Velká cesta Malého pána. Tvůrci pod vedením režiséra Radka Berana netradičně zvolili scény v exteriéru, což dává pohádkovému příběhu ojedinělost. Máme se tedy na co těšit.

Modrý koník se stal mediálním partnerem pohádky Malý Pán a tak máte příležitost být při vzniku a při natáčení.
Přidejte se do funklubu Pohádky Malého Pána (skupina na MK). Můžete se zeptat na to, co vás zajímá, co je pro vás záhadným nebo i obdivuhodným. Jednoduše na cokoliv, co vám tvůrci mohou zodpovědět. A co vám neprozradí, tak uvidíte v pohádce.

Pohádka Malý pán bude v kinech na jaře 2015. 

Více na: 
www.malypan.cz
Facebook Funpages Malý Pán

Tak konečně i ja sepisu můj porod....

sobota 20.9. Začala úplně normálně v noci zadní poslicci , bolesti a kontrakce . Byla jsem domluvena, ze se zastavím do porodnice na monitor. Julietta mela vysoký tep den předem , děti jsme nechaly u našich a jeli jsme, na monitoru natočili lepší hodnoty ukázaly se dvě silnější kontrakce a nic. Primář mi udělal Utz jen přes břicho jestli je mimco ok .Na další kontrolu me napsal 24.9. Můj TP . Tak jsme odjeli k našim dali jsme si oběd a ještě jsme jeli nakoupit , odpoledne jsem byla s deckama venku vencila jsem psa, ale začala jsem mít slabší kontrakce .

Doma jsem si napustila horkou vanu  i s malou a jsem si říkala bud se to rozjede anebo ne, po koupeli to začalo měřila jsem si kontrA v aplikaci tak to bylo 15, 10 ,7, 5,5,5 ,17 a i docela bolestivé musela jsem je rozdychavat nevěřila jsem moc ze uz je to ono, tak ještě jsem dovarila, povesilA prádlo a chvíli jsme čekali co bude , ale pak uz mi můj říká volame rodiče to jsou ty pravé a pořad se chodil dívat do telefonu po jak dlouhe době jsou 🙂 kolem 21hod. Přijeli naši hlídat drobky, malem mi tekly slzy jak jsem je viděla je mávat.

do porodnice jsme přijeli 21.30 příjem monitor nějaké kontrakce byli, vyšetření opět s primářem a otevrenA na 3 cm tak mi říká : tak to Vás uz domu nepustim, presunuli jsme se na nově udělaný rodinný pokoj a hle podpasovka neteče tepla voda ... To byla moje jediná záchrana při kontra... No nic.... Dostala jsem klystyr, noční košili ze zacatku sranda . 

22.45 hod mi prymar pichnul vodu neslo mu to zrovnA jsem neměla kontrakci, potom se to povedlo je to úplně bezbolestne ....ještě mi dali tabletku na zaniknuti branky a proti bolesti spis si myslím , ze to bylo na bolest. Opět zpátky na pokoj, taky uz začali ty hodně kruté kontrakce , po 3 minutAch, po 2 min. Dychala jsem nadech nosem do bricha vydech pusou. Otevrena na 7 cm.

Opet jsem byla zAvolana na sal mereni kontra bylo jine nez na zacatku , zpatky uz jsem nedavala slezt s kresla pomahal mi pritel , ale tak tAk jsme tam dosli, po dvou minutach stravenych u takovych zebrin jedine co mi pomahalo rokrocene nohy a vydychavat , najednou sileny tlak na konecnik rikam mojemu zavolej sestru, nekam odbehla .... Nastesti se ukazala brzo rikam ji Uzzzz ... Na sal silene dojit, na kozu jsem sedla, ale v kontra mi neslo si lehnout pak se mi to povedlo ale tlacit jsem chtela strasne .Dychat jako pes ok ze zacatku , PA mi rika nadech nosem a tlacte do konecniku zatlacilA jsem a potom asi 5-6 krat docela zahul a najednou jsem citilA ze je venku podivala jsem se na ten uzlik fialovy cerveno jak odstrihly snuru tak mi ji za 2 minutky daly na telo no reknu Vam Mala se hned prisala a ja zacala mit silenou zimnici. Kazdopadne jsem byla ta nejstastnejsi 🙂 Julietta se narodila 21.9. v 00.24 minut . Dala mi hodne zabrat mela 3,85 kg macek. Z tech 3 porodu byl tento celkem rychly, ale nejbolestivejsi co se kontra tyce. Po porodu jsem sama odchazelA na pokoj jeste me sili ani nevim kolik mam stehu radsi, bez nastrihu, siti me nebolelo, porod placenty taky ne. Jinak druhy den jsem se citilA ospale protoze jsem preskocilA noc, ale uplne bez bolesti. Na zavinovani delohy si bravam prasek od bolesti , ale oproti kontra je to Mala bolest. Tak to je muj porod 🙂

     Dnes by som sa chcela s Vami podeliť o jednu skúsenosť. Na obľúbenom slovenskom diskusnom fóre Modrý koník som sa stretla s veľmi živou diskusiou ohľadom nesúhlasu s povinným očkovaním.

Veľmi ma táto téma zaujala, nakoľko som sa už v minulosti stretla s tvrdeniami o kontroverzností vakcín. No musím podotknúť, že sa nikdy nejednalo o oficiálne tvrdenia, ale skôr o projekty experimentálneho charakteru, poukazujúce na možnosť, že vakcíny môžu byť nositeľmi vlastností, ktoré v istých okolnostiach môžu mať na telo aj vážne negatívne dopady. V drvivej väčšine šlo o internetové zdroje. Výpovede rodičov ale aj lekárov ktorý sa však zväčša venovali alternativnej medicíne. Prípadne to boli odborníci s inej "brandže" čo sa k téme očkovania vyjadrovali...   Sama som matka a osud mojích detí mi nie je ľahostajný. Preto si trúfam povedať , že táto téma sa ma dotýka. Prešla som si fórum s názvom Nesúhlas s povinným očkovaním, ktorého obsahom bolo veľmi vážne obviňovanie vakcinácie malých detí, ako aj celková účinnosť a zmysel očkovania.

Po hlbšom skúmaní jednotlivých autorov vynášajúcich agresívne hodnotenia ohľadom očkovania som sa dopracovala k činnosti jedného internetového denníka (sloboda v očkovaní) ktorý sa zaoberá očkovaním. No nemôžem si pomôcť …a musím sa vyjadriť k jeho činnosť, nakoľko som bola priamo v dianí diskusie jeho členov a nasledovateľov. Bola som veľmi nemilo prekvapená jednaním a jednostrannosťou myslenia týchto ľudí. Nebudem tu rozpisovať priebeh celej diskusie, ale zhrniem moje dojmy do jednej ukážkovej situácie, ktorá sa v danej diskusií odohrala. Nakoľko nemôžem z dôvodu duchovného vlastníctva citovať celé vyjadrenia, dovolím si však ich sprostredkovanie, nakoľko sa ma ako matky a humánne premýšľajúceho človeka veľmi dotkli.

Smelé vyjadrenie jednej “neočkujúcej” mamičky : "rubeola je otázka niekoľkých dní teploty...radšej znesiem to ako očkovanie." Som si neodpustila následne neokomentovať. “ Vrodený rubeolový syndróm sa vyskytuje u detí, ktorých matky sa nakazili infekciou počas tehotenstva. Pri infekcii v prvom mesiaci tehotenstva dochádza k závažným poškodeniam plodu, tehotenstvo sa často končí potratom. Ak sa dieťa narodí, má známky infekcie v podobe zápalu mozgu, mozgových blán, poškodenia srdca a zvyčajne umiera v prvom roku života. Pri nákaze matky v druhom a treťom mesiaci tehotenstva dochádza u dieťaťa najčastejšie k poškodeniu sluchu, zraku a k vrodeným chybám srdca. Postihnuté deti sa narodia zdanlivo zdravé, neskôr však slabo prospievajú, zaostávajú v motorickom a psychickom vývoji. Vzniku obávaného vrodeného rubeolového syndrómu zabráni zaistenie 100-percentnej imunity žien vo fertilnom veku očkovaním. Celoplošné očkovanie v Slovenskej republike výrazne znížilo počet ochorení, zredukovalo možnosť šírenia nákazy a tým zabránilo infekcii tehotných žien.... stačí poležať pár dní???...nič to, že infikovaný jedinec roznáša nákazu už 10 dní pred objavením vyrážky a ešte asi 15 dní po jej objavení, čo umožňuje jeho šírenie do okolia pomerne dlhú dobu. Ohrozuje ešte nenarodené deti. To nám môže byť úplne jedno?” Z môjho jednania je cítiť podráždenosť…nemožno sa však čudovať po takom vyhlásení matky, ktorá o sebe tvrdí, že je veľmi dobre informovaná ohľadom očkovania a neočkovania detí. No "gro" informácii čerpá práve z tohto denníku, ktoré propaguje neočkovanie. Diskusia pokračovala v zmysle, že keby deti prirodzene prekonali rubeolu v detstve, boli by chránené aj v dospelosti a následné tehotenstvo by bolo bez komplikácií….alebo, že by stačilo očkovať dospievajúce dievčatá. Celkom som začala žasnúť nad spôsobom mysleni, moja rekcia bola nasledovná : “ A ty vieš kedy otehotnieš? Všetky matky rodičovstvo podstivo plánujú ???? Takže keď budú chcieť deti, tak sa najprv pôjdu dať zaočkovať?.....to mi je zaujímavé zistenie......a hlavne NEAPLIKOVATELNÉ na spoločnosť, veď nákaza sa môže šíriť už 10 dní pred prvými príznakmi. Žena sa môže nakaziť ani nebude vedieť, že je tehotná.... ani nebude možno chcieť byť tehotná a takých prípadov je na tisíce. Budeme také matky prehliadať, keď sú "nezodpovedné" ... a ich deti nech zomierajú??? ...nič to, že sa to môže stať každej v "každom" veku? ... sú sociálne slabší, ľudia neinformovaný, to ako budeme očkovať len niektorých?.... či to bude povinné očkovanie len pre dievčatá v 14 rokoch? Už sa zrazu nebudete báť nežiaducich účinkov na stále a prudko sa vyvíjajúce telo adolescenta, ?... a v tom prípade je už účinnosť vakcíny opodstatnená? Už je zrazu prevencia vakcínou potrebná??? Ja som myslela že vakcíny sú podľa toho čo tvrdíte neúčinné ???...ostatné vakcíny sú teda nezmysel a len rubeola má význam? Navyše je dobre známe že, očkovanie nechráni pred nakazením, takže ani nie očkovanie ale prevencia a zamedzenie možnosti šírenia vírusu je dôležité...tak ako tomu bolo doposiaľ.

To, že sa po zavedení očkovania na Čierny kašeľ docielilo to, že sa úmrtnosť znížila takmer na 0 sa nedá pripisovať len zlepšenej hygiene a zdravotnej starostlivosti, nemôžete od seba odlúčiť veci ktoré prebiehali priebežne a pripisovať význam len jednej z nich...??? ...a čo pneumokoky...po roku 1998 - 2003 klesla nákazlivosť medzi deťmi o 95% .... To nebude len rubeolla...Tak očkovať alebo neočkovať ? Tak chcete chrániť všetky deti alebo len tie svoje?" Na moju poslednú otázku som dostala zdrvujúcu odpoveď :

“Áno, som sebecká a osud môjho dieťaťa mi je nad všetko a v tejto súvislosti mi je fakt ukradnutý osud iných deti........v ŽIADNOM prípade neuprednostním iných, trebárs aj tisíc detí nad mojím jedným.....” Pod týmto vyjadrením bolo 17 palcov hore. U každého jedného človeka je pochopiteľná primárna potreba sebazáchovy ako aj prvoradá ochrana svojich potomkov, ale vyjadrenie matky, že jej nezáleží na osude iných detí je podľa mňa neľudské. Alebo ďalšie vyjadrenie od mamičky ktorá o svoje dieťatko prišla : “…Predsa by sme nechceli, aby zomierali nevinné deti tehotných matiek, ak by sa nakazili rubeolou! Myšlienka pekná, ale naše deti už môžu umierať, aby hypoteticky chránili matky, ktoré nevedia kedy otehotnejú a ich detičky?” Hypoteticky...to znamená to iste ako vyjadrenie prvej mamičky....Je to napísane ľudsky, ale slová hovoria jasne… Nezáleží im na osude iných detí – hlavne, že tie ich sú chránené pred nežiaducimi účinkami vakcín…. Pýtam sa preto ľudí, je takéto rozmýšľanie správne? Nie je práve takéto rozmýšľanie pôvodcom ľahostajnosti, ktorá je najhoršou infekčnou chorobou dnešnej doby...voči ktorej dovolím si povedať "žiaľ" neexistuje vakcína? Podotknem že za celú dobu môjho súkromného bádania v tejto téme som narazila na množstvo sebeckosti , nehumannosti či ľahostajnosti voči iným... toto tu je len slabý odvar toho s akými vyjadreniami som sa už postretávala... bohužial.

Máte doma miminko nebo už odrostlejší děťátko? Zajímáte se o trendy a novinky na trhu s dětskými produkty nebo hledáte inspiraci na inovativní výrobky, které vám ulehčí starost o nejmenší? Pokud jste alespoň jednou odpověděli ano, jsou pro vás jako stvořené veletrhy potřeb pro děti a kojence FOR BABIES a her a hraček FOR TOYS. Obě akce doplní ještě veletrh videoher a interaktivní zábavy FOR GAMES. Navštívit je můžete ve dnech 2. – 5. října 2014 v PVA EXPO PRAHA v Letňanech.

Veletrh FOR BABIES přináší každoročně inspiraci nejen nastávajícím maminkám, které zde najdou kompletní vybavení pro miminko, ale i rodičům batolat a malých dětí. Návštěvníci se mohou tradičně těšit na novinky pro nadcházející sezónu v oblasti kočárků i autosedaček, které si mohou na místě přímo vyzkoušet a porovnat. Stejně tak nebudou na říjnových veletrzích chybět vystavovatelé s nabídkou podzimní a zimní kolekce oblečení jak pro nejmenší, tak pro ty školou povinné. Školákům budou určeny také expozice s rostoucími dětskými stoly a židlemi. Novou kolekci skleněných lahví Lifefactory představí na podzimním veletrhu firma Mamaja. Výrobce triček s vtipnými nápisy Little Rock Star doveze několik verzí těhotenských trik v bílém či černém provedení s barevnými potisky, které jsou novinkou v jejich nabidce a pro malé neposedy kolekci oblíbených tepláčků.

FOR TOYS přestaví vánoční hity mezi hračkami

Souběžně s veletrhem FOR BABIES se koná i veletrh her a hraček FOR TOYS, který nabídne tradiční ochutnávku toho, co se objeví na předvánočním trhu na pultech z oblasti her a hraček. Malé stavitele jistě potěší dlouho očekávaná nákladní TATRA 148, kterou po loňské premiéře přiveze společnost Dino. Ti, kteří  mají v plánu koupit dětem odrážedlo či koloběžku, mohou vybírat z bohaté nabídky firem First bike, Intrea Piko nebo Micro, která nabízí švýcarské skládací koloběžky. Kreativci by zase neměli minout expozici firmy Lowlands, která kromě tolik oblíbených korálků HAMA nabídne razítka pro nejmenší READYtoLEARN, ekologickou stavebnici FISCHERTiP a unikátní magickou silikonovou hmotu THINK DOH. Legendární trojhranné voskovky MAGIC a jiné kreativní a psací potřeby najdou tvořiví návštěvníci na stánku firmy RICO.

„Společnost Albi Česká republika představí tzv. Kouzelné čtení,  díky kterému se děti zábavnou a poutavou formou dozví spoustu zajímavých a užitečných informací. Kouzelné čtení je určeno jak dětem v předškolním věku, tak dětem starším, ale bezpochyby zaujme i dospělé. Záleží pouze na tom, jakou knihu si právě zvolíte. Díky speciální technologii mohou knihy plně využívat i děti v předškolním věku, které ještě číst neumí. Knihy jsou namluveny populárními interprety, jako jsou Josef Somr, Otakar Brousek ml. či Zora Jandová,“ říká manažerka veletrhů Hana Kovářová.

Na své si na veletrhu přijdou i holčičky, společnost Baby in style zde představí produkty z kolekce My Doll včetně originálních ručně šitých látkových panenek, nábytku a zařízení jejich pokojíčků.  Pro všechny návštěvníky, kteří si zakoupí vstupenku na veletrh, bude navíc připraven dárek ve formě slevy na super „brouky“ HexBug.