O očkování rozhodují rodiče, ne lékař ani stát

1. 8. 2013  16:18 - Zuzana Candigliota

Předkládám Vám své odpovědi na otázky, které si v souvislosti s očkováním a svými právy a povinnostmi klade veřejnost, zejména rodiče malých dětí. Dotazy písemně položilo publikum diskuzního odpoledne k očkování v Břeclavi dne 8. 6. 2013, kterého jsem měla možnost se aktivně účastnit spolu s prof. Romanem Prymulou, který je zastáncem očkování, a s dr. Ludmilou Elekovou, která od něj spíše odrazuje. Video z akce by snad brzy mělo být dostupné na youtube.com.

Pokud Vám odpovědi pomohly nebo jste zastánce/zastánkyně svobody v očkování, která je běžná v západní Evropě, podpořte prosím vydání právního manuálu o očkování Ligou lidských práv (více informací zde - http://www.lidiligy.cz/pravni-manual-pro-rodice-o-ockovani). K dispozici tak rodičům bude volně ke stažení ucelená a přehledná publikace včetně vzorů podání a argumentace. Můžete se stát také členem/členkou klubu Lidi Ligy a stát se pravidelným podporovatelem nebo podpořit jiný z našich projektů.

Rozhodování rodičů o očkování a pediatři

• Je nějaká cesta, jak rozvolnit očkovací dávky, či se očkování legálně vyhnout? Nechci očkovat, kam se obrátit? Nechci nechat očkovat za žádných okolností své děti žádnou vakcínou. Mám šanci fungovat v ČR dle současných právních norem, aniž bychom byli jako rodiče nějakým způsobem perzekvováni, šikanováni úřady, pokutováni, odsouzeni? Jak si šikovně počínat z hlediska legislativy ČR?

Chcete se stát lektorkou jazyků, ale máte strach, že se neprosadíte? Chtěli byste si otevřít vlastní jazykovou školu, ale nemáte žádné zkušenosti a vstupní kapitál? Nechte si poradit u profesionálů a propagujte díky franšízu značku, která si již získala místo na trhu. Minimalizujte svá rizika a vyberte si metodiku, která Vás zaujme a naplní vaše očekávání. Práce nemusí být jen prostředek k výdělku, ale i zábavou!

Co můžete očekávat od franšízové spolupráce? Franšíza jinými slovy podnikání na klíč, je vhodný způsob jak zahájit podnikání, když nemáte dostatek vlastních finančních prostředků a zkušeností. Franšízant má možnost i v době ekonomické krize využívat goodwill již zavedené značky/ metodiky výuky, systém podnikání, obchodní a marketingové know-how a to vše bez ztráty svobody či rizika, že zkrachuje. Proč opakovat chyby, kterými si již jiní prošli?

Jazyková škola Light Point nabízí franšízový koncept „The Adventures of Hocus and Lotus“, který má dlouholetou tradici a akreditaci nejen v místě svého původu, v Itálii. Tato metodika výuky cizích jazyků byla vytvořena týmem evropských psycholingvistů a jazykovědců pod vedením profesorky Traute Taeschner. V současné chvíli si získává velkou popularitu i na českém trhu. Metodika výuky je založena na narativnímu formátu, který funguje na stejném principu jako při osvojování si mateřského jazyka. Metodika výuky je k dispozici v pěti jazycích a to angličtině, němčině, italštině, španělštině a francouzštině.

Na rozdíl od ostatních franšízových řetězců jazyková škola Light Point nerozdává licenci každému kdo má o ni zájem. K zajištění kvality výuky a profesionálního přístupu, jsou Magické učitelky každý rok proškolovány a probíhá kontrola dodržování všech podmínek spolupráce. Mimo jiné získání franšízové spolupráce je prověřeno i na Univerzitě La Sapienza odkud metodika The Adventures of Hocus and Lotus pochází. Úzká spolupráce mezi jazykovou školou Light Point a franšízanty – Magickými učitelkami je po celou dobu spolupráce.

Obohaťte své dosavadní znalosti a dovednosti při výuce a staňte se součástí obchodního modelu, který vám otevře dveře k mnoha studentům od raného věku. Franšízový model metodiky výuky cizích jazyků pro děti ve věku od 3 let  “The Adventures of Hocus and Lotus“ funguje ve více než 10 zemích po celém světě!

Hocus a Lotus se vydali do Zlína společně s lektorkou Petrou, která bude od září 2013 prožívat společně s dětmi dobrodružství dinokroků Hocuse a Lotusky v Dětském centrum VLNKA.

Milé děti,
slyšeli jste, že malí dinokrokové Hocus a Lotuska se vydali do Zlína na výlet a navštívili dětské centrum VLNKA?! Moc se jim tam líbilo. V dětském centrum VLNKA mají  krásné bazény, spoustu hraček a moc hodné tety. Skamarádili se na první pohled! 🙂 Když se vrátil Hocus s Lotuskou do Brna hned se rozhodli, že tam budou jezdit na výlet mnohem častěji!
A co na to Hocus s Lotuskou?
"Jsme rádi, že máme ve Zlíně první kamarádky. Domluvili jsme se, že přijedeme opět v září a seznámíme se s dětmi, které docházejí do dětského centrum VLNKA."

Tímto Vás zveme na ukázkovou hodinu zábavné formy výuky jazyků s Hocusem a Lotuskou

Ukázková hodina:
angličtina pro děti od 1,5 roku do 10 let

Termín:
úterý 3.9.2013 v 16:00

Místo:
Dětské centrum VLNKA, Středová 5668, Zlín
 
 
Těšíme se na Vás!
Váš Hocus a Lotus

S otoky se v poslední době setkávám čím dálo čatěji. Někteří odborníci je dokonce začali považovat za "civilizační chorobu". Každý z nás se s nimi již někdy setkal, ale více, co je způsobuje a především, jak se s nimi vypořádat? Otoky jsou způsobeny tím, že žíly neodváději dostatečně rychle krev zpět do srdce. Z tohoto důvodu dochází k hromadění krve, tekutiny, bolesti a pocitům tíhy. Tento stav vede ke zhoršení výživy buněk, špatné regeneraci tkáně a ve finále také k poškození kůže. Pokud otoky neřešíme, vystavujeme se riziku vážných žilnícho onemocnění. Každý z nás ví, že otoky se objevují nejčastěji v době těhotenství a také po porodu. A to i lidí, kteří s otoky standardně problémy nemají. Velice rád bych touto cestou apeloval na všechny maminky a budoucí maminky, které se spokojí s prohlášením lékařů, že je to v jejich stavu normální. To, že tento problém postihuje těhotné v 96% případů přeci neznamená, že to na tělo nemá negativní vliv. Pokud si přečtete informace výše, pak je každému jasné, že otoky pro naše tělo nejsou zdravé. A to vůbec nehovořím o nepříjemném pocitu, který nám přinášejí. 
Pokud máte problémy s otékáním nohou, jedním z možných řešení je, položit nohy výš než pánev a chvíli s nimi v této poloze relaxovat. Rovněž mǔže pomoci delší chůze nebo plavání. V případě, že dáváte přednost užívání "pilulek", pak lze použít přípravky obsahujicí ginko bilobu. Ta rozšiřuje zúžené tepny. Já pochopitelně preferuji neinvazivní použití kineziotajpu. S jeho pomocí dojde k nepatrnému "zvrásnění" kůže, zvětší se prostor pro odtok krve a tekutin. Během několika desítek minut zmizí pocit bolesti či těžkých nohou. Zmenšení otoku na sebe nenechá dlouho čekat. Další články naleznete na mém FB profilu: https://www.facebook.com/pages/Kineziotaping/485719694799532. Honza

Žádná skrytá reklama, prostě jen fakta. Šest maminek a všechny používaly/nebo stále používají BEPANTHEN. Proč? Kdy? Jak?

Verča a Ondra:
Nejvíc se mi osvědčil na opruzeniny, pak ho používáme na spáleniny od sluníčka, odřeniny, proti mrazu a mám ho v malé tubě, tak i na pusu.

Petra a Vojtík:
Bepanthen jsme používali na zadeček a velká spokojenost

Káťa a Ondrášek:
Na opruzeniny, na bradavky v začátcích kojení, na popraskané rty, na mazání suchých míst za oušky...

Milena, Vojtík a Matěj:
Zadek, trochu na rány, trochu se maže tatínek ...záleží na tom si vzpomenout....


Lucka a Elis:
na opruzeniny, bolístky

Já a Niki - můj měsíc s bepanthenem:
jako správná ambasadorka ho mám stále u sebe, kde všude jsem ho tento měsíc použila?
- jak začaly horké dny, tak i když je Nikča větší, myjeme 2x denně a utíráme téměř po každém čůrání (někdy to v přírodě prostě nejde - není kapesník po ruce atd.), tak bývá mírně zarudlá. Raději preventivně mažu i několikrát denně a zatím se nám to naštěstí nerozjelo v nic markantního
- Vojtík od Petry na hřišti u přehrady ošklivě spadnul a sedřel si nohu. Nebyl tam přístup k žádné vodě. Použili jsme Bepanthen Plus - funguje i jako dezinfekce a rána se po něm rychleji hojí.
Těch pádů bylo víc. Kamarádky vědí, že ho u sebe nosím, tak se hodil několikrát (bratránek si sedřel ruce - dopadl na dlaně, Ondrášek spadl také cestou na hřiště...) Dokonce mi říkali, že bych u sebe měla nosit vzorky na prodej 🙂
- o minulém víkendu jsme byli na Sázavě. Ty komáři tam jsou strašně agresivní. Spaly jsme s Nikčou poprvé ve stanu a i když jsem je všechny pozabíjela, přece jen nějaký zůstal a já měla ráno na lýtku další lýtko 🙂 V tu chvíli mě to nenapadlo hned namazat. Zhoršovalo se to a večer už byl flek téměř fialový, až pak mě napadlo, že mám BPlus s sebou. I to nepříjemné svědění polevilo.
- podobně jako maminka Verča i já měla pěkně odřenou vnitřní stranu stehen - holt nejsem žádná twiggy. Vyrazila jsem na procházku s kočárkem v sukni a do cíle daleko. Mezi stehny to pěkně pálilo. Tak jsem celé místo pěkně promazala.
- kamarádčina dcera měla na prstě ošklivou záděrku - šup na to bepanthen🙂
- Matěj od Milči má teď problémy s kakáním - příkrmy. Takže jsou hovínka tužší než po mateřském mléku (znám to, Nikča měla stejné problémy). Chudák měl po vykakání úplně červený zadeček. Co jiného použít?

Když jsem psala poprvé článek o bepanthenu, tak si z toho některé maminky v diskuzích dělaly legraci "A mažeme ho i na chleba"... Ať si říká kdo chce, co chce. Já na něho prostě nedám dopustit. Už mně pomohl několikrát.

www.bepanthen.cz

Porod, první sevření v náručí, první úsměv, první koupání...Zážitků s dětmi je zkrátka plno. Zeptala jsem se holek na ty nejvtipnější a na ten nejhorší. U čtení jejich vtipných příspěvků mi běhal úsměv na rtech a u těch hrozných občas stály chlupy na rukách. Ale tak to je. Jsme mámy a prožíváme to společně.

Verča a Ondra

Nejvtipnější zážitek

Těch je víc, jsou to ale většinou přeřeky, nebo taková ta první slovíčka jako např: v roce a půl Ondra ukázal na cecíky sousedovic feny, která měla zrovna štěňata a řekl: "mlíčko".  Nebo když se ho teta, která čeká miminko ptala, jak mu budou říkat, odpověděl bleskově: "muflon". Tak "pracovní" název pro nenarozené dítě je teď Muflon 🙂 Nebo jsem mu ukazovala, jak mám nalakované nehty a on na to: líbí, líbí a na kolenou máš taky? Nebo se ptal: kde je ten ježek s puchlinama (místo bodlinama). (a ostatní přeřeky se mi smazaly :(

Nejhorší zážitek - pokud nějaký byl

Zatím žádný hrozný zážitek nebyl 🙂

Dnes jsme spustili zkušební provoz mobilní verze Modrého Koníka. Ve vyhledavači na Tvém mobilu napiš m.modrykonik.cz a jsi tam.

Zatím jen Fotoblogy

Mobilní verze obsahuje jen část - Fotoblogy. Po přihlášení se Ti hned zobrazí - Všechny fotoblogy. V levém menu si můžeš zvolit: Můj fotoblog, fotoblogy od přátel, Vybrali jsme pro vás, profesionálové, vaše skupiny, seznam skupin. Zde si můžete přepnout zobrazování stránky zpět na původní verzi.

Když se překlikneš mimo fotoblogy, tak se stránka zobrazí v původní verzi. Až se vrátíš na fotoblogy, budeš znovu v mobilní verzi.

Dají se zveřejňovat i příspěvky?

Ano, ve svém fotoblogu a v skupinách můžeš zveřejňovat zprávy s fotkami.

Byla poslední středa v březnu a já jsem slavila své narozeniny. Pěkně kulaté, pětadvacáté. Stejně kulaté bylo i moje bříško, 24tt byl znát. Přišla mi popřát skoro celá rodina a mezi dárky byly hlavně věci pro miminko. Volala mi mamka, že před nedávnem objednaný kočárek právě dorazil a že je moc pěkný. Byl to moc pěkný den 🙂

V pátek jsem se ráno vzbudila s divným pocitem, celou noc mi tvrdl pupík. Jen tak pro jistotu jsem si dojela ke svému gynekologovi a tam mě, nic netušící, zasáhla věta, která se stala mou noční můrou při následujících těhotenství. Miminku nebije srdíčko. Missed abort. V nemocnici ultrazvuk jen potvrdil slova gynekologa. V hlavě mi zněl milion otázek a já jsem se zmohla na jedinou, co bude teď!? Následovala hospitalizace a začal se vyvolávat porod. Lékař, který měl právě službu mě vyděsil, když mi dávl čas do neděle večer. Že když se vše povede do sobotního večera, půjde to rychle. V tu chvíli se mé tělo nastavilo na autopilota. Emoce se vytratily. Kolem osmé jsem se přestěhovala na porodní pokojík a poslouchala šťasté maminky, jak se vítají se svými právě narozenými dětmi. A v jedenáct večer jsem se stala maminkou i já. Maminkou andílka, který odletěl do nebe ještě dřív, než se vůbec stihl podívat na tento svět. Porod trval osm hodin a já si až s odstupem času uvědomila, že to bylo vlastně rychlé.

Den, na který mi byl vypočítán termín porodu, se v červenci připomenul dost ohavně. Den za dnem jsem si říkala, jaký bych byla týden těhotenství, kolik dní do porodu by mi zbývalo. A přesně na TP přišla z porodnice zpráva, že moje švagrová právě přišla o miminko. V 17tt, také ten příšerný missed.

A tak jsem léčila tělo, léčila bolavou duši, moc si přála otěhotnět  a pořád bylo všechno špatně. V září malá operace, kde rozrušili srůsty na děloze a nasadili léčbu na přivolání MS, která se od března kdesi toulala. Přišli Vánoce a já jsem měla všeho dost. Domluvili jsme se s manželem, že se na všechno vyprdneme, užijeme si krásné svátky, Silvestr na horách a že všechno začneme řešit v lednu v CARu.

A přišel nový rok. Vrátili jsme se z hor, kde jsem oslavila svou první MS. Sice slabou, ale byla tu. Po nedělním obědu u mamky jsem si udělala těhotenský test, co jsem ještě doma našla a nevěřila vlastním očím. Dvě čárky, krásné dvě čárky. Těhotenství po pár týdnech gynekolog potvrdil a v 9tt jsem byla donucena lehnout do postele. Střídavě jsem těhotenství proležela do 36tt v nemocnici a doma.

Byl opět konec března a smutné výročí jsem trávila v nemocnici. Miminko se mělo dobře, jen se mu chtělo na svět moc brzo. A tak i další smutný den, tentokrát v červenci, mě zastihl v nemocnici. Září se sotva stihlo rozkoukat a po krásném a rychlém porodu tu byl náš chlapeček. Matyáš.

 Naše děti nás seznámily, našim dětem věnujeme většinu svého času. A chceme se o to podělit s ostatními...
...konečně nadešel čas, kdy se trochu představíme:

Poprosila jsem holky, aby o sobě něco málo napsaly. V tomto článku se s nimi můžete trochu seznámit. Budou následovat další, kde poznáte naše strasti a radosti (nejen s dětmi 🙂 ).

Pokud byly holky strohé, tak jsem je doplnila 🙂 

 Verča a Ondra

 "Jmenuji se Veronika a jsem už (toto letí! nedávno jsem rodila) 2,5 roku na mateřské s malým raubířem Ondrou. Jak já říkám, je to takový malý "andílek s čertem v těle". Po škole jsem vyrazila s přítelem za kanál La Manche a tam nějaký ten "pátek" pobyla, abych se naučila alespoň trochu jeden světový jazyk a hlavně, abych vydělala i peníze a nemusela se starat, jak splatit hypotéku 🙂 Po 3 letech v Anglii jsme se s přítelem rozhodli ještě trochu prozkoumat daleký svět, a tak se na 8 měsíců našim domovem stal Nový Zéland. Po návratu ze Zélandu do Čech to šlo pak následovně: našla jsem si práci, 3 měsíce na to jsme se vzali a 2 roky po svatbě se nám narodil kluk jako buk."
   

Petra a Vojtík

 "Jsem mamina už dvou a půl letého syna Vojtěcha, je to moje největší radost  Každé ráno na mě volá mamííí, přes den to slyším ještě několikrát, mamííí kakao, mamííí čůrat, mamííí pojď ven, mamííí hamání, mamííí hají a tak dále. Nejkrásněji ale zní mamíííí rááád a obejme mě!! Zlatíčko moje  "          

Milé maminky,

znáte takové ty chytré věty: "A co prosímtě celý dny děláš, když seš na té mateřské dovolené?" A co vy na to? Snažíte se vysvětlovat, mlčíte nebo si v duchu říkáte jen počkej, však i na tebe jednou dojde?

Divadlo FESTE v rámci svého projektu DAVOS (více ZDE: http://www.divadlofeste.cz/aktualita-davos-vyzv/) hledá ochotné maminky (i tatínky!) na mateřské/rodičovské dovolené, kteří chtějí ukázat, že mateřské je všechno, jen ne dovolená.

Projekt je naprosto anonymní, jediné, oč bychom vás rádi požádali, je zapisovat si jeden, dva nebo i tři a více dnů váš denní rozvrh - takový výkaz práce, např:

• 06.00 – děti vstávají, kojím (připravuji jídlo, posazuji na nočník apod)
• 08.00 - pokouším se snídat, zvládla jsem si opláchnout obličej, děti si hrají
• 10:00 - 12:00hod: vařím oběd

ATD...však to znáte. rozvrh by se měl vztahovat spíše k vašim činnostem než k dětem, ale to se často prolíná. Podrobnosti pište dle svého uvážení, nic není zakázáno a všechno je povoleno. Rozvrh pište do wordu nebo do excelu, kromě samotných činností někam připište třeba i to, kolik máte dětí.

V pátek jsem si říkala, že jeden týden přenášení jsem zkousla, ale další už to asi nevydržím... Myslím, že jsem vyzkoušela již všechny doporučené typy pro vyvolání porodu a stále nic. Emičce se ven prostě nechce. I přes to, že první pokus na vyvolání porodu pomocí Hamiltonova hmatu nevyšel, v pátek ochotně podstupuji pokus druhý – i když to není vůbec nic příjemného…. A jestli Hamiltonův hmat na podruhé zabral? Nevím jestli je to zásluha tohoto zákroku, ale den na to se Emička skutečně rozhodla podívat se na svět🙂

V sobotu 25.5.2013 jsem se probudila bez jakékoli známky bolestí. Budoucí tatítnek byl domluvený s mým dědou na tom, že spolu dopoledne pojedou nakupovat do OBI, já jsem se proto domluvila s babičkou, že jí budu prozatím dělat společnost. Zhruba v 11 hodin chlapi odjeli do OBI a já jsem zůstala u babičky na “kafe” (v podobě caro nápoje🙂).

S babičkou jsme samozřejmě povídaly a povídaly. Nejčastějším tématem bylo naše přání, aby se už Emička rozhodla jít za námi🙂 Asi kolem 12 hodiny jsem začala cítit slabé bolení břicha, nepřikládala jsem mu ale moc pozornosti, protože po prvním Hamiltonu jsem cítila bolení mnohem silnější a nic z něj nakonec nebylo.Zhruba ve 12:30 zavolal manžel, že už mají vše potřebné nakoupeno, ať jdu čekat na parkoviště. Bydlíme sice 10 minut pěšky od babičky a dědy, ale kupovali jsme v OBI 2,5 metru dlouhý parapet, tak proto jsme jeli autem.

Když jsem nastoupila do auta, děda si ještě s Jirkou venku povídal. A v tom to přišlo, první kontrakce přišla jako blesk z čistého nebe! Naléhala jsem proto na manžela, že mě nějak bolí břicho a že raději pojedeme domů…. Než jsme dojeli ten kousek k nám, měla jsem ještě další 2 kontrakce. Usoudila jsem, že jsou to jen poslíčci, protože jsem měla kontrakce asi po 3 minulách a byly dóóóst silné, říkala jsem si, že to brzy přejde, že tak rychlý nástup by porod neměl.

Když jsme došli domů, pověřila jsem manžela, aby uvařil těstoviny. Kuře na paprice jsem připravila den předem a stačilo jen dodělat přílohu. Já jsem se rozhodla jít do horké vany v domnění, že kontrakce přejdou a pak se v klidu naobědvám. Vana bohužel bolest nezmírnila. Rozhodla jsem se měřit rozestup mezi kontrakcemi, nebyly vůbec pravidelné. Měla jsem třeba čtyři po třech minutách a pak byla jedna po pěti a další třeba jen po minutě a půl. Jídlo bylo hotové, ale copak se dá v takových bolestech jíst? Když jsem takhle trpěla hodinu, konzultovala jsem situaci s nastávající babičkou a usoudily jsme, že je opravdu na čase vyrazit. Řekla jsem manželovi, že se jdu obléct, že jedeme. On se šel zatím oholit, aby ho naše dcerka spatřila v plné kráse🙂 Jeho holení mě samozřejmě zdržovalo, křičela jsem na něj, ať si pohne, protože jsem začala být nervózní a čekala jsem, jestli to nakonec nebude překotný porod. V autě jsem rozhodně rodit nechtěla🙂 Popadli jsme tedy všechny připravené věci a vyrazili jsme na cestu. Bylo kolem 14:15.

Myslím, že až v autě si manžel uvědomil, že budu opravdu rodit, stejně tak si uvědomil, že si doma zapomněl mobil🙂 Cesta do nemocnice nám trvala asi 10 minut. Najednou se ale kontrakce zpomalily, měla jsem je asi po 5 minutách. Tak jsem si zase říkala, že to možná byli opravdu poslíčci a že jedeme zbytečně...