Chtěla bych se zeptat jestli tu má někdo zkušenost s tímhle přípravkem. Po injekci sayana nemám v děloze sliznici a dr m doporučila ať zkusím nejprve tohle, ale nevím jak to užívat aby to pomohlo na tu sliznici. Děkuji

Kojenecké plavání je ta nejúžasnější věc, kterou mohl někdo vymyslet. Miluju vodu a Nikoletka taky. Plaveme od jejího šestého měsíce. V Jablonci máme Mišutku (www.misutka.eu). Dětský klub, kde jste ve vodě v pohodě. A opravdu to tak je.

Niki pod vodou

Můžete si vybrat i kojenecké vaničky, kdy lektorka dorazí třeba i k vám domů, ale to jsme nepraktikovali, tak nemůžu soudit. I když jsem si říkala, že u druhého miminka bych zaplatila alespoň jednu ukázkovou hodinu a věděla bych jak správně mimčo ve vodě stimulovat a hlavně jaké masáže potom aplikovat. Samozřejmě si to každý může doma určit sám, ale takhle od zkušené lektorky je to asi lepší.

Takže, když nám naše doktorka podepsala povolení, které je na první lekci potřeba, tak jsem začali "plavat". V uvozovkách, protože ze začátku se jedná o seznamování s vodou. Lekce trvá většinou max. 45 minut a probíhá v nerezovém bazénu, takže chloru je ve vodě pouze minimální množství (miminka by do chlorované vody neměla). Lektorka má k dispozici spoustu pomůcek. Hodina má řád. Začíná přivítáním na mělčině. Nějakými pohybovými cvičeními (u větších dětí poté následují různé hry - přenášení vodolepek, průchod kruhem pod vodou, průchod pod mostem, lovení želviček, nalévání vody do mlýnků...). Pak se vydáme na hloubku, vytvoříme kruh a plaveme do jeho středu. Přitom se povídají různé básničky a miminka se usmívají. Měli jsme asi štěstí na spoluplavce, ale u nás brečeli miminka opravdu málokdy. Používají se rybičky kolem pasu, pásky nebo kroužky na ruce.

Ze začátku se miminka nepotápí. Lektorky - tety je to učí postupně. Nejdříve se děti opatrně polévají kelímky a učí se u toho signál, díky kterému pak zadrží dech. Polévání se stupňuje. Poté se zanořují po nosánek a nakonci prvního kurzu se většinou potápí. Potom jsou moc hezké fotografie pod vodou, které také Mišutka zajišťuje s profesionálním fotografem. Každá lekce končí rozloučením se stejnou básničkou. V šatnách je dostatek prostoru na převlečení, namazání, vyčištění oušek atd. a pak hurá do herny a na svačinku. Patnáct minut před lekcí a minimálně dvacet minut po lekci by děti měly být v herně, aby se aklimatizovali. Maminkám to vyhovuje. Vždy jsme daly dětem svačinky nebo oběd, podle hodiny, kdy lekce probíhá. Pak si děti hrají a my popíjíme kafíčko nebo výbornou hustou čokoládu. Pohodička.

Naše děti už jsou mazáci. Hodiny probíhají úplně jinak než ze začátku. Kdykoliv jedeme kolem bazénu, tak chce Niki na plavání. Moc se na to těší. Ale když jsou Vojtík a Eliška nemocní a plavat nejdou, tak to Niki baví jen v bazénu a v herně moc být nechce. Bez kámošů to není ono. Na lekci spolu ti tři trochu zlobí. Nejraději by si dělaly to, co je baví nejvíce - blbinky.

Co si s sebou na plavání vzít:

ručník,
župánek (není úplně nutný),
plínku do vody (raději i jednu náhradní) - my teď už nosíme jen plavky,
mýdlo a šampón (vlasy by se měly mýt před každou lekcí, pokud se s dětmi potápíte), maminky by neměly být kvůli miminkům namalované
Po lekci:
uchošťoury na vyčištění vody z oušek - hlavně u miminek
krém na namazání celého tělíčka - my používáme Excipial U Lipolotio a jsem s ním moc spokojená
bepanthen - je moc důležité po bazénu dbát na intimní partie - důkladně vysušit oblast zadečku a genitálií a poté namazat. Jednou/dvakrát jsem bepanthen zapomněla a ze začátku, když jsem se s ostatními neznala, jsem se styděla zeptat, tak měla Niki mírné opruzeniny. Které se do druhého dne po namazání vytratily,
svačinu a pití,
drobné na kávičku - pokud ji vaše centrum také bude mít tak výbornou 🙂

Tak, ať je vaše zkušenost s kojeneckým plaváním také tak příjemná a mimčo se na lekce těší.

Blízkost maminky a děťátka je důležitá, rozvijí obrovské vzajemné citové pouto. Díky bezprostřednímu kontaktu s dítětem lépe a rychleji pochopíte jeho potřeby, požadavky, pláč a radost, které s vámi sdílí. Toto pochopení udělá z péče o dítě to nejkrásnější období v životě rodičů, na které budete rádi vzpomínat.

S dítětem v šátku se můžete pohybovat kdekoliv a kdykoliv. Již žádné schody, tramvaj, autobus či kopec pro Vás nejsou překážkou. Při nakupování nemusíte řešit, jak zvládnout kočárek a nákupní vozík současně. Při vycházkách máte volné ruce, které jsou vždy k dispozici pro malou ručku staršího sourozence.

Nosit můžete dítě již od narození až do věku 5 let. Doba nošení se bude postupně zkracovat. U staršího dítěte oceníte možnost nošení zejména při růstu zubů, návalech vzteku, nemoci, náhle únavě atd. Při nošení očekávají zejména novorozenci, že se budete pohybovat, nebo alespoň pohupovat. Tento rytmický pohyb znají ještě z dob v bříšku.

Společnost Mamaja group pro Vás připravila představení šátku Caboo a nosítka Manduca. 

Manduca

je ergonomické nosítko, které navrhovali němečtí fyzioterapeuti a lékaři. Má ve znaku housenku.
Můžete jej používat od narození dítěte až do jeho předškolního věku, respektive do 20 kg dítěte. Pro novorozence je připravena speciální vložka a součástí nosítka je také kapuce pro fixaci hlavičky spícího dítěte.

Na úvod bych chtěla napsat, že porod byl pro mě neuvěřitelný zážitek. Jelikož jsem měla porod neuvěřitelnou rychlovku tak na něj vzpomínám hrozně ráda.

05:00 - pondělí 26.8.2013

V 5:00 ráno jsem se šla vyčůrat (jako obvykle a samozřejmě už po 4 za noc) a jen jsem cítila takový slabý tlak v podbřišku. Jako když je zácpa. Vůbec mi to nepřipomínalo MS bolesti. Ale bolest se pořád opakovala a to po 10 minutách. Šla jsem ještě spát, jelikož bolest nebyla velká tak jsem ještě usnula. Vzbudila jsem se něco po 6 hodině ranní a bolest byla pořád stejná. Řekla jsem si že to určitě jsou jen poslové a že pak přejdou. Napadlo mě že kontrakce by boleli určitě uplně jinak. Protože já jsem nemusela tuhle bolest ani rozdýchávat, jen jsem prostě cítila že mě něco bolelo.

V 8 hodin ráno přišla i sestra do obýváku a seděli jsme, snídali a řekla jsem že me pořád pobolívá v podbřišku. Tak jsme asi do 9 hodin seděli u televize a sestra se mě pořád ptala: "Tak co, jak ti je? Bolí to? Máš ještě bolesti?" 😀 ... Tak jsem jí pokaždé řekla at se nestresuje, že mám pořád bolesti ale nic hrozného. Asi v 9 hodin jsem si řekla že si dám horkou vanu a bud mě to přejde nebo zesílí. Ve vaně jsem vydržela jen 15 minut. Vůběc mě to tam nebavilo. Mezitím co jsem byla ve vaně tak na mě pořád volala sestra: "Tak co? Jak ti je?" Už mě to pak štvalo 😀. Tak jsem ji řekla že až se to nebude dat vydržet tak jí řeknu 🙂. Bylo něco po 10 hodině když jsem se rozhodla že zavolám přítelovi aby pro mě přijel, že zajedeme do porodnice. Buď nás pošlou zpět nebo budu rodit. Kupodivu jsem nebyla ani nervozní. Hned na to mi volala mamka, co děláme. Tak ji říkám: "Volala jsem Radkovi, zajedem do porodnice." Mamka hned se ptala: "Už máš bolesti? po kolikati minutách?" Já na to: "No tak po 10 minutách. Uvidíme, buď mě pošlou domů nebo si mě tam nechají." Mamka hned řekla: "No to už si tě tam nechají, to už tě nepošlou domů." (samozřejmě jak mluvila tak šlo slyšel že je nervozní 😀 )...

Přítel pro mě přijel asi v 11:45. Ale v 11:30 ještě volala mamka sestře jestli už jsme jeli atd. Sestra říká: "Néé ještě je doma, Radek ještě nepřijel." A mamka hned začala řvát do telefonu že jsem to slyšela i já: "Ježišmarjááá měla si zavola záchranku." 😀 ... Říkám mamce: "Mami prosimtě však neporodím do půl hodiny 😀" Přítel pro mě přijel a měl jen úsměv na tváři 😀... Tak jsem mu jen řekla: "No hlavně že ty se směješ 😀" ...

Do porodnice jsme přijeli v půl 1. Ještě asi 10 minut jsme ale hledali porodnici v areálu nemocnice protože ji přestavěli a já jsem se nebyla dívat na porodnici když jsem byla těhotná. Přišli jsme do přízemí na příjem. Napadlo mě že tady asi budou přijímat při porodu. Tak jsem tam ještě 10 minut čekali až přišla paní na příjem a že co potřebujeme. říkám: "Jsem 40tt a mám bolesti po 10 minutách." Paní na mě vyvalila očí a říká: "Ježiš to musíte do druhého patra na porodní sááál." Tak jsme ještě ťupkali po schodech do druhého patra. Byl tam i výtah ale mě se nechtělo výtahem 🙂. Došli jsme k porodním sálům, tam jsem se ohlásila a vzali nás na ozvy. To už jsem bolesti sítila trošku víc. Sedli jsme si do křesel, do šíleně NEPOHODLNÝCH KŘESEL. No Radkovi se sedělo dobře, jen já jsem musela být prohnutá v zádech, protože křesla byli strašně hluboké, do toho kontrakce, které už jsem cítila víc. Tak jsme seděli 20 minut na ozvách. Přišla sestra a řekla že ještě natočíme tak 10 minut protože malému se nechtělo hýbat. Ale srdíčko bilo normálně. takže na zvách jsem strávila skoro hodinu. No nebylo to moc příjemné. Pak mě sestra odpojil, že půjdu za paní doktorkou aby mě mohla vyšetřit. Tak jsem šla do ordinace, byla tam těhotná doktorka 🙂... Vyslekla jsem se, vylezla jsem si na kozu a ona do mě strčila prst. Zamračila se a strčila do mě 2 prsty. To jsem se už ptala co se děje. Jestli jsem otevřená nebo ne. Doktorka na mě: "Ano jste otevřená na 4cm." Já jsem jí řekla: "Cože to jako dneska budu rodit?" Dr.: "ANo dneska možná porodíte." Proboha, v tu chvilku jsemtomu nemohla uvěřit. Ale nervozní jsem pořád nebyla. Tak přítele poslali pro tašku do auta a mě mezitím zavedli na pokoj. Přítel si ještě zašel na oběd, protože jen snídal. Což to já taky ale já už jsem nemohla jíst 😀... Na porodním pokoji mi napichli kanilu a museli mi dát ATB protože já jsem měla pozitivního streptokoka. Ale to bylo vykapané tak za 10 minutek. Pak mě hned vzala sestřička (bylo ji asi 20 roků) a šla mě udělat klystýr. Jo a jak jsme ještě sepisovali papíry při přijetí tak se mě ptali jestli chci klystýr nebo YAL. Hned jsem řekla že klystýr že chci být hned vyprázdněná a ne chodit po troškách. Navíc že klystýr pomáha při otevírání čípku. Tak mi udělala klystýr a já šla na pokoj. No vydržela jsem max. 3 minuty a musela jsem jít na wc. Mezitím přišel přítel a už seděl v křesle v jejich oblečení 😀

Porod děťátka znamená hodně. A hodně také mění. Rodičům mění harmonogram dní, obsah ledničky, ale i hygienické výrobky v koupelně. Péče o dítě je důležitá a vyžaduje velkou pozornost. Platí to i pro dětskou pokožku. Jak o ni správně pečovat?

Po 40 týdnech v ochranném prostředí dělohy se musí dítě aklimatizovat do odlišného prostředí. Jeho jemná pokožka má od této chvíle velmi důležitý úkol. Citlivá pokožka dítěte pomalu začíná budovat své ochranné a regulační funkce, při čemž vyžaduje zvláštní péči, která ji jemně čistí a intenzivně hydratuje.

Důležitá aktivní složka, která dokonale podporuje rozvoj citlivé pokožky a poskytuje jí dodatečnou ochrannou vrstvu je měsíček lékařský v BIO kvalitě. Jeho hojivé, zklidňující a protizánětlivé účinky jsou známy od starověku. Od května do října neúnavně proměňuje sluneční světlo v léčivou sílu zřetelně uspořádaných zlatavých, oranžových a žlutých květů. Neudivuje proto, že právě tato rostlina patří k nejúčinnějším léčivkám při poraněních a zánětech kůže. Výtažky z měsíčku napomáhají vývoji odolné a zdravé pokožky.

Weleda vyvinula velmi jemné produkty ve spolupráci s týmem porodních asistentek, lékaři a farmaceuty speciálně pro každodenní péči o citlivou pokožku dítěte. Tyto výrobky mají celostní vliv na tělo i duši, a podporují pokožku, aby využila svou vlastní sílu již od prvního dne života.

Všechny přípravky jsou dermatologicky testovány a jsou výborně snášeny i při atopické pokožce. Neobsahují žádné syntetické konzervanty, syntetická barviva, syntetickou parfemaci nebo látky vyráběné z ropy (parafín, vazelína). Jsou nositeli mezinárodního certifikátu NATRUE.

Víte že: než se dostane hotový výrobek a jeho blahodárné účinky na pokožku děťátka, má za sebou dlouhou cestu? Ta začíná výběrem nejkvalitnějších ekologických semen měsíčku lékařského. Také pole pro výsadbu měsíčku musí být připravené: rok předtím na něm rostl jetel nebo vojtěška, aby mělo dostatek živin pro měsíček. Velmi náročná je sklizeň květů: brzy ráno, jakmile oschne rosa, se zahradníci Weledy vydávají na pole a ručně trhají květy měsíčku. Vybírají jen zdravé a plně rozkvetlé rostliny. Každoročně se na zahradách Weledy sklidí kolem 10 tun čerstvých květů. Čerstvé květy se pak ihned šetrně zpracovávají. Jemný masťový základ krémů Weleda obsahuje např. mandlový nebo sezamový olej v BIO kvalitě, hřejivý včelí vosk a další vybrané suroviny. Při výrobě využívá Weleda svých dlouholetých zkušeností s výrobou léčiv s důrazem na bezpečnost a dobrou snášenlivost výrobků již od prvního dne života děťátka.

Jak jinak na pochvaly.

Moje zamyšlení nad pochvalami, jejich úskalími a alternativami. Oporu hledám zejména v knížce Respektovat a být respektován (dále jen RaR).

Mnoho lidí ani nenapadne, že by na pochvalách mohlo být něco špatného. Někdo možná tuší, že to není ideální styl ale řekne si, že pochvala přece nikdy nemůže uškodit. Dopředu chci upozornit, že ani já se pochvalám nevyhnu, ale níže bych chtěla shrnout proč se o to alespoň snažím.

Ještě než jsem se setkala s konceptem respektující výchovy a ještě než jsem měla svoje vlastní dítě, tak jsem sama nebyla úplně nadšená, když mě někdo chválil. Často jsem měla pocit, že je to jenom taková formalita, když pro někoho něco vykonám nebo když vykonám něco, co ode mne druzí očekávají. Dodnes mi ani úplně nesedí, když mi někdo chválí syna, jak je šikovný či pěkný. To, co mi tedy na pochvalách nejvíc vadí je, že jsou velice nekonkrétní a hlavně často poskytovány bez většího zájmu o osobu, vykonanou činnost či chování. „Ty jsi šikula“, „To je hodný chlapec“, „To je krásná holčička“ a tak podobně na mě působí hodně povrchně. Ano, vím, že je to myšleno jen v dobrém a například při setkání se známým někde na chodníku ani není čas na něco hlubšího, ale mnohem raději slyším „Vidím, že už umí postavit z kostek komín“, „Koukám, jak tvůj syn v klidu čeká zatímco si tu povídáme“, „Ta tvoje dcerka má pěkné oči a krásné lokýnky“. Myslím, že to taky moc času nezabere a přitom je zde vidět konkrétní zájem o člověka, není to paušálně používaná fráze či jakási zdvořilost. Také mám špatnou zkušenost s veřejnými pochvalami. Když paní učitelka pochválí před celou třídou jedno dítko, co se pak často stává? Proč bývají obětmi šikany nejčastěji třídní „šprti“? Jak nepříjemné mi bylo, když mě vedoucí pochválil před kolegy a jak jsem pak z nich cítila odtažitost...

Nelíbí se mi, že pochvaly vytvářejí závislost. Závislost na vnějším hodnocení od druhých lidí. Pokud se staneme závislými na hodnocení druhých lidí, staneme se snáze manipulovatelnějšími. Uděláme i to, co bychom sami neudělali jenom proto, že toužíme po pochvale. Manipulovaní lidé se sami stávají manipulátory (RaR, str.170). Jak já nemám ráda, když vidím štíhlou kolegyni jak fňuká, že má strašný účes a musí zhubnout – kolikrát v tom vidím snahu slyšet od ostatních takové to „ale né, vždyť ti to sluší“. Manipulací je i to, že někoho ve skupině pochválíme a očekáváme, že ostatní se mu budou chtít vyrovnat (dítko ve školce si jako první uklidí po sobě hračky).

„V jednom výzkumu se zjistilo, že děti, které byly svými matkami častěji chváleny za to, že se o něco rozdělily s jinými dětmi, byly mimo domov méně štědré než děti, jejichž matky je za to nechválily.“ (RaR, str. 166)

Stejně tak, jako v období těhotenství, je kineziotejping také po narození miminka neocenitelným pomocníkem, těšitelem bolestí a řešitelem zdravotních problémů.  V 6-ti nedělí a po porodu se nejčastěji používá pro řešení následujícího:

• Bolesti zad a šíje – většinou se jedná o bolesti způsobené poškozením svalů. Především díky manipulaci s miminkem jsou zapojovány svaly, které nejsou na podobnou zátěž zvyklé, z čehož pramení časté problémy. Zde se účinek dostavuje velice rychle. 

• Zánět šlach na ruce. K poškození šlach dochází především chronickým přetěžováním – celodenní manipulaci s dítětem. Kineziotaping snižuje otoky, bolest pomáhá zasaženým svalům a tím usnadňuje přenos síly na úponové šlachy. V tomto případě se výsledek projevuje do 48 hodin. (viz. obrázek)

• Posílení svalů stěny břišní a urychlení hojení tkání a úprava trofiky v regionu. Viz. obrázek ve fotogalerii. Ideálně 1.-5.týdnů po porodu. Toto lepení napomáhá správnému hojení nejen svalů, ale také orgánů, které reagují zvětšení prostoru.

• Otoky stehen, lýtek a kotníků – zde je úleva velice rychlá. Během chvíle se zbavíte nepříjemného pálení, bolesti a pocitu těžkých nohou. V tomto ohledu je kineziotaping opravdu nejúčinnějším pomocníkem.

 Pro podrobnější informace si můžete napsat na honza@moravec-consulting.com, nebo volejte na 721 577 578. 

Domácí divadlo

Chtěla bych tu shrnout zamyšlení nad využitím hraní divadla pro nejmenší děti. Mám namysli divadlo hrané se zvířátky, panenkami či plyšáky atp.

U svého syna i u jeho kamarádů, kteří přijdou na návštěvu mám ověřeno, že již malé děti mají rádi, když jim dospělý hraje divadlo. Nepotřebujete k tomu žádné speciální vybavení, stačí konferenční stůl a „herci“. My používám vše výše uvedené, děti mají nejraději zvířatka. Skvělé je, když začínáme a končíme zazvoneněním zvonku.

Co ale poslední dobou shledávám na této aktivitě skvělé je její využití při jakési „psychohygieně“ dítěte ale i při výchově samotné.

Případ první, divadlo hraje rodič:

Pohádky si většinou vymýšlím až v průběhu hry, většinou mám předem jen promyšleno, o čem to bude (i tak je to pro mě dřina, vymýšlení příběhů není úplně moje parketa). Ráda využívám výchovná témata, například jak byl pejsek vůči kamarádům ošklivý a pak byl osamělý a smutný, protože si s ním nikdo nechtěl hrát. Jak se kočička ztratila v lese. Jak byla ovečka nemocná a nechtěla ležet v postýlce. Pohádka končí vždy „vhodným“ vyřešením. Pejsek si uvědomí, jak se choval a ostatním se omluví a pak je šťastný, že má zase kamarády. Kočička říká ostatním zvířátkům, která potká jak se jmenuje a kde bydlí a ptá se jich na cestu domů. Ovečka pochopí, že jí ležení v posteli pomůže, protože při běhání venku se jí přitíží. To jsou jen takové nápady, určitě každého napadne spousta dalších. Hlavně se tak nenápadně dají řešit různé aktuální výchovné problémy. Sice to není samospásné, ale je to zase trochu jiná úroveň výchovávání než běžné vysvětlování a nakazování.