VAŠE TĚHOTENSTVÍ:

Oblečení

1. dítě -  Začínáte nosit těhotenské oblečení, jakmile vám doktor potvrdí, že jste těhotná.

2. dítě -  Nosíte své normální oblečení tak dlouho, jak je to možné.

3. dítě -  Vaše těhotenské šaty jsou vaše normální oblečení.

Jméno

Milovaný Kryštůfku.

Včera jsi se narodil. Jen po třech měsících v bříšku jsi z něj vyklouznul. A já pláču a pláču a volám Tě zpět.

Vlastně jsem ještě ani nechtěla být těhotná, ale najednou mi začalo být divně a na těhotenském testu jsem našla dvě čárky. Byla jsem z toho hodně překvapená. Netušila jsem, jak se to mohlo stát. Dva týdny jsem to tajila tatínkovi, ale potom jsem mu to řekla. Měl obrovskou radost. Koupila jsem Ti první hrkotku, aby sis měl s čím hrát až přijdeš na svět.

Byla jsem sice trochu v obavách, protože Vojtíšek bude ještě maličký, až se narodíš a budeme potřebovat větší auto, ale i tak jsem se na Tebe těšila. Hladila jsem to neviditelně vypouklé bříško a představovala si, jak se narodíš. Jak Tě budu kojit a Vojtíšek si bude hrát u mých nohou jako dříve Honzík, když jsem kojila Vojtíška. Snila jsem o tom, jak Tě budu v babyvaku nosit do školky. Jak Ti budu dávat první mrkvičku. Jak uděláš své první kroky. Jak se poprvé projedeš na kole zděděném po brášcích.

Ale teď už vím, že se nic z toho nesplní. Včera jsi se stal naším andílkem. Narodil ses 21. září 2012, v 17 hodin (11. – 12.tt). Ale v tu chvíli jsi už měl svou dušičku v nebi.

Celé těhotenství probíhalo bez problémů, dokonce se mi vyhnuly i těhotenské neduhy, nezvracela jsem, nebylo mi skoro vůbec špatně, unavená jsem byla jen malinko. Užívala jsem si to. S nadšením jsem sledovala, jak se mi v posledních dnech začalo rýsovat bříško. Na příští týden jsem měla v plánu vytáhnout tašku s těhotenským oblečením. Honzík i Vojtíšek už o Tobě věděli a moc se na Tebe těšili, až se narodíš.

Jakoubek

Když se nám narodil Honzík, velmi jsme si přáli pořídit mu sourozence. V dubnu 2010, když měl Honzík 13 měsíců, jsem zjistila, že jsem těhotná. Nejdříve jsem na testu našla v pondělí ráno nepatrnou čárečku. V první chvíli jsem chtěla test vyhodit, protože se mi zdál čistý. Ale na světle se tam nejasně rýsovala malá čárečka. Ve středu již byla jasná na první pohled a v pátek byla mnohem silnější, než jsem ji měla u Honzíka. Věřila jsem, že čekáme opravdu silné miminko. Ve čtvrtek jsem Jirkovi složila krásnou básničku o tom, že čekáme miminko a napsala jsem ji do přáníčka, který měl na první stránce kočárek. Byla jsem nesmírně šťastná. Honzík se chtěl stále dotýkat mého bříška a já byla velmi ráda, že Honzíkovi pořídíme sourozence. Všechno jsme si krásně naplánovali a těšili se na Vánoce, kdy jsme zhruba počítali, že se naše miminko narodí.

První tři měsíce se pomalu táhly. Zhubla jsem díky obrovské únavě a nepříjemným celodenním nevolnostem. Každou chvíli jsem musela na záchod, byla jsem vyčerpaná a usínala jsem na gauči téměř kdykoli během dne. Chodila jsem na pravidelné kontroly, a kromě nezvykle vysokého krevního tlaku, jsem byla já i miminko v naprostém pořádku. Dokonce se miminko zdálo doktorce ještě trošku větší a já byla pyšná, že budeme mít silné a veliké miminko. Velmi brzy jsme miminku koupili krásný kočárek a já pročítala mimiaukce a mimibazary a sepisovala si výbavičku, kterou budu chtít mimikovi pořídit. S rodiči jsme se domluvili, že si od nich půjčíme druhou postýlku, pořídili jsme do ní novou matraci a já vybírala nebesa, kterými ji vyzdobíme.