Tradice péče o ženu v šestinedělí je hluboce zakořeněna po celém světě. Každá kultura má své specifické přístupy k péči o šestinedělku, které se liší, ale v něčem zůstávají podobné a to je:

1. Klid pro matku a dítě po dobu cca 6 týdnů

2. Podvazování bříška šátkem

3. Použití bylin pro rychlejší rekonvalescence rodidel a celého těla i duše po porodu ve formě vaginální napářky či koupelí.

                                              Poupata růží se k napářce skvěle hodí

Vaginální napářka není žádná horká novinka, je to něco, co využívaly ženy po tisíce let. Proto jsou tisíce způsobů jak napářku provádět, jaké byliny použít, jaké propriety k ní potřebujete a podobně. Každá kultura, každá rodina si vytvořila specifické přístupy, tak jako si každá rodina střeží svůj tajný recept na perníčky či bramborový salát 🙂 Byly napsány články a studie na téma poporodní péče napříč kontinenty ze kterých je patrné užití vaginální napářky v šestinedělí jmenujme například Afriku, Turecko, Haiti, Thajsko.

Jsem člověk, který rád hloubá a pitvá se ve svých pocitech a naládách. Takže by se dalo říct, že od té doby, co je ze mě máma, jsem ve svém živlu. Tolik podnětů a emocionálních výkyvů mi už nic jiného, co mě v životě potká, nenabídne. Pravdou ale je, že jsem občas v koncích.

Nicméně ten první společný rok s mojí holčičkou mě vytrénoval tak, že se ve finále vždycky spíš všemu směju. Když se tak zamyslíte, nepřijde Vám to taky někdy k smíchu? 

Takové to, když se mi nelíbí třeba tvar mých rtů a najednou si prohlížím svoji dceru, která je zdědila po mně a ona mi přijde se vším všudy dokonalá. Jak můžu být na sobě s něčím nespokojená, když mám vedle sebe svoji malou kopii, na které nevidím ani jednu sebemenší chybu? Nehledě na to, že si každý den v hlavě říkám, jakou jsem stvořila čistou krásu a vlastně jí i nadále tvořím.Tak jak si vůbec někdy můžu připadat třeba ošklivá nebo neschopná? To jsme právě my ženy, jeden den zvládáme nemožné s úsměvem na rtech, navlněnými vlasy a lehkým make-upem a druhý den se modlíme, aby už manžel přišel co nejdřív z práce a stíháme tak akorát si dát mastné vlasy do drdolu, opláchnout si obličej vodou a doufáme, že nás přece miluje takové, jaké jsme přirozeně. Teď mi to přijde úsměvné, ale jakmile přijde den mastných vlasů, raději bych se neviděla. 🙂

Dalším paradoxem je vnitřní touha po pokrocích vlastního dítěte. Znáte to také? Nikdy bych své dítě do ničeho nenutila, ale ve skrytu duše si přeji, aby už zvládalo tohle a tamto. A teď přichází to absurdní. Ve vteřině, kdy toho mnou vytouženého pokroku dosáhne, tak já si najednou postesknu. Už je to tu, máme další milník za sebou, tak rychle mi roste a za chvilku už to nebude miminko. Někdy se sama sebe ptám, jestli to je normální. Ale asi je. Pro všechno v životě platí, že není důležitý cíl, ale cesta k němu. Samotný cíl nás tolik neobohatí, jako ta cesta, kterou musíme absolvovat. A tak je to i s našimi dětmi. Proto už u těch druhých a dalších potomků to maminky asi tolik neřeší. Protože už vědí, že to, kdy začne jejich maličké sedět, lézt, chodit, není důležité. Důležité je být prostě spolu a prožívat chvíle se svým miminkem naplno. No, ty maminky od více dětí asi primárně ani nemají čas vést si v hlavě takovéhle úvahy. 🙂

Když jsem byla těhotná, představovala jsem si, jak asi bude moje miminko vypadat, jaké bude. Nicméně realita mě dostala na kolena, protože nic tak perfektního jsem si představit nedokázala. Už rok jsem s ní každý den a jsem svědkem jejího objevování světa a stejně mám pocit, že nikdy úplně neuvěřím tomu, že je to pravda. Také máte někdy ten pocit, že se Vám to jenom zdá? Do teď jsem žila život, který mě bavil a motivoval a já si ho moc užívala, ale najednou žiju v úplně jiném rozměru. A ta intenzita žití mi přijde tak silná, až někdy jen nevěřícně koukám na svého muže s dcerou, jak si spolu hrají uprostřed obýváku a fakt se mi nechce věřit, že mám to, co jsem si vždy přála. A hlavně, že tohle je teprve začátek a až tu bude běhat víc prcků, tak teprve pak to bude mít grády a já se budu štípat, jestli se mi to jenom nezdá.

Na závěr bych chtěla napsat jen to, že u nás samozřejmě není každý den sluníčkový a jsou dny, kdy mám pocit, že je všechno nesmírně těžké. Avšak jako maminka na mateřské mám to štěstí, že ten nejlepší lék na špatnou náladu mám pořád u sebe. Gábinku. 

Určitě máte celé dny plné aktivit, věnujete se děťátku na sto procent a rozvíjíte ho po všech stránkách. Každá maminka ví, co na její dítě platí. Ale občas prostě nápady dojdou. Nebo se člověku zdá, že všechno omílá stále dokola. Mně se to alespoň sem tam stane 🙂 Už nevím coby, klasické činnosti jsou ohrané, Karolínku zrovna nebaví... nejraději by se nosila a chovala.

Tak jsem sedla k papíru a sepsala si všechny aktivity, které podnikáme, které jsme vyzkoušely a které teprve mám v plánu. Nenáročné na přípravu, jednoduché. Dají se zařadit do jakékoliv denní doby, v jakýkoliv podmínkách. Třeba někoho inspiruji 🙂

1. Rozhovory

Promluvte si s dítětem. Měňte tón hlasu. Mluvte ve vyšších polohách; v nižších. Vložte do hlasu pocity: štěstí, smutek, znudění,.. Sledujte reakci.

2. Čtení knih a prohlížení obrázků

3. Bublifuk

Tak i my s malickym jsme meli diky Konikovi moznost testovat plenecky Pampers Premium Care ve velikosti cislo 2. Byli jsme velice zvedavy jelikoz je nyni na trhu velka skala vybornych plenek na miminka, jake pro nas budou ty nejlepsi? 🙂

Hned zezacatku jsme byli prekvapeni velikosti, ikdyz pri testovani mel nas syn 3,5 kg plenky nam byli o “chlup” vetsi.

Nase testovani Pampersek probihalo zrovna v dobe, kdy mel malicky strevni koliku, takze nase zkouseni bylo “VAZNE” zatezove, bali jsme se ze to co dokazali strivka naseho syna, nepobere snad zadna plenka 😀😀 ale kupodivu, a radi oznamujeme ze Pampers Premium Care to zvladni na VYBORNOU 👏🏼👍🏼 Postranni gumicky nenechali projit sebemensi pohromu (samozrejme jednou se stalo, ale jen diky dlouhym nakupum, kde maminka nemela moznost prebaleni) 😊😃😀

Chteli jsme hlavne vyzkouset jake budou noci protoze zacatek naseho spolecneho ziti byl v noci sileny 😔 mnoho maminek psalo jak miminka vydrzi v plenecce celou noc 😯 to u nas bohuzel nikdy nevyslo, pri kazdem nocnim krmeni jsme plenecku menili ale to bude tim ze nas syn je “cita” 😂😂 za obrovske dekuji temto plenkam, protoze pri nasazeni zacli u nas klidnejsi noci 🙂🙂 kde dnes uz vydrzime spinka i 6 hodit bez prebaleni 😌😌

Absorbce techto plenek za nas k NEZAPLACENI 🍀 pokazde at byla plenka sebevic mokra byl zadecek naseho chlapecka vzdy suchy a bez opruzenin, pupinku a cehokoliv jineho 👍🏼 Jedina nevyhoda, kterou jsem psala i behem testovani je zapach plenech “umelotinou” 😔😔 to bylo zklamani protoze zvykat si na ten zapach bylo nekdy silene 😷🤧 kord kdyz plenecka byla opravdu jak balonek nasakla moci 😶

CELKOVE SHRNUTI?? “ SPOKOJENOST” jak ze strany mimiska tak ze strany rodiny, plenky jsou k nezaplaceni, maji tolik pozitiv ze tu jedinou vec zapachu clovek prehledne, jen kdyz je malicky vklidu neosypany, suchy a spokojeny 👍🏼❤️

Miminko krásně roste a začíná vyžadovat více, než jen chování, krmení a spánek. Pomaličku si chce hrát, objevovat svět. Činnosti se často a rychle střídají, protože miminko ještě dlouho nevydrží. Kolikrát již docházejí nápady, tak jsem zapátrala v paměti a vzpomínala, co jsme rádi dělali, když měla Karolínka přibližně 2 měsíce 🙂

1. Zpívat písně

    miminka milují, když se jim zpívá. Klidně i zrovna vymyšlené slova a rýmy

2. Básničky, říkanky a rýmovačky

    s ukazováním, s hrou na tělo (maminky i miminka)

3. Nácvik pasení koníčků

Jmenuji se Petra a mým velkým koníčkem na mateřské dovolené se stala nejen péče o mého skvělého syna, ale také šití. Začalo to velice pomaličku, když jsem objevila látkové knihy (quiet book). Moc se mi líbila myšlenka, že bych ji vytvořila pro mého syna. Jenže jak na to? Do té doby jsem pomalu neuměla přišít ani knoflík, ale přesto jsem se odhodlala a šla do toho. Nastudovala si co vše potřebuji a objednala materiál. Investice byli velké a mé nadšení do šití ještě větší. Dala jsem se do toho a po 2 měsících vznikla 10 stránková kniha pro mého syna. A co mě těší nejvíce? Že si s knihou opravdu hraje, nyní v jeho 15 měsících miluje stránky s mrkvičkou a duhou.

Když tuto knihu uviděl synovec, tak za mnou přišel s prosbou, že by chtěl mrkvičky a velrybu. Co bych pro svého synovce neudělala a tak vznikla další kniha. Nyní spíše dělaná pro větší dítě (4 roky), ale na přání samozřejmě nechyběli ani mrkvičky a velryba. Tímto ovšem moje vášeň k šití nekončí. Naopak začíná....  

V úvodu moc děkuji, že jsme byli s Květošem vybráni pro testování plenek, moc jsem s tím nepočítala, když jsem psala naše představení pro #test_pampers

Pro úplnost uvádím, že plenky Pampers jsem používala před čtyřmi lety pro prvorozeného Keliše a byla jsem s nimi maximálně spokojená. Potom       jsem četla hodně negace, že Pampers začali vyrábět v Polsku a kvalita tak šla o hodně     dolů, takže vzhledem k naší ne zrovna nejpříznivější finanční situaci jsem tedy ani neriskovala a od narození druhého syna (10/2017) používala plenky jiné značky. Takže jsem se do testování přihlásila s tím, že to ověřím a porovnám.

K testování

Doručovatel přivezl velkou krabici, ve které byly dvě balení plenek Pampers Premium     Care velikosti 3, tedy 5-9kg, což mne mile překvapilo a hned jsem se dala do testování. 

Pro srovnání, Pampers mají u zadečku náplň dokulata (jde vidět na fotce, kde "prosvětluji obě plenky výše), ke kraji zádové části je 8cm ničeho. Druhé plenky mají náplň zarovnanou, tedy až ke stranám a "ničeho" 6,5cm. Což ocením v případě velké vaječné nálože. U gumiček po stranách má Pampers 3cm ničeho, kdežto druhé plenky 1,2cm, nejspíš i proto mi druhé plenky zatím neprotekly, mj to přisuzuji i pevnější gumičce. 

Některá uživatelka mi ke KZ v průběhu testování napsala, že ona přebaluje co dvě      hodiny a plenky jí tak nikdy neprotekly, což pro mne ale není řešení; nechci syna budit například v noci, když konečně spí aspoň 4 hodiny. Také si myslím,     že by plenka měla vydržet celou noc, kor tato značka, která se chlubí klidným a suchým  spánkem miminek v reklamě. A v neposlední řadě pro mne není ani ekonomické a ani    ekologické měnit plenky tak často - když už nejsem typ na látkování, očekávám od           plenek jistou výdrž.

Nejprve bych ráda poděkovala týmu Modrého koníka za vybrání na testování Plenek Pampers Premium Care neboli „bílé pampers“.

Jako maminka 2měsíčního syna, která musí mít doma vždy zásobu papírových plenek, jsem se těšila na testování nového typu Pampers Premium Care neboli „bílé pampers“ 😊

Od plenek chci aby byla příjemná na dotek, aby nikde neškrtila, aby měla co nejširší manžetky kolem nohou a hlavně, aby neprotekla. Všechna tato kritéria Pampers s přehledem splňují, nestalo se ani jednou, že by měl syn mokré pyžámko, přestože plenka je ráno plná. Syn je celou noc v jedné plence (spinká celou noc) spí celou noc v klidu bez toho aniž by ho plná plenka budila.

Po přečtení recenzí sem se obávala reakce malého na pokožku, ale naopak po vlastní zkušenosti sem mile překvapena. Malý za celou dobu neměl opruzený zadeček nebo náznak podráždění. Super je indikátor vlhkosti „hlavně pro mého muže“ byl nadšený 😊

Jediné mínus na Pamprskách je chemický zápach při rozbalení balení, ale na kvalitě to nic nemění 😉😊 Plenky Pampers Premium Care tedy mohu doporučit všem maminkám jako skvělou pomůcku pro klidné noci 😊 Určitě se k nim budeme opět vracet. 

Závěrečná recenze

Před Vánoci na nás a hlavně Jeníčka čekalo velké překvapení  I když nebyl tak úplně přítomen u rozbalování předvánočního dárečku, ujala se toho ale statečně ségra, tak byl v plné síle a připraven  Jelikož je Jeníček předčasňátko, tak mi přijde o ptroti novorozencům trošku akčnější a říkala jsem si co to s plínkama velikost 2 udělá . 

U Nikolky jsme s "bílejma Pamperskama" došli ke zklamání, když byli plínky po ,,inovaci" bez síťky. A HURÁÁÁÁÁ nové plenky už je zase mají, jsem moc ráda, že se Pampers k tomuto kroku vrátilo  Protože ty plínky tenkrát.... No ale o tom není dnešní recenze přeci! 

Vzhledem k tomu, že Jeníček měl 1500g při narození, tak jsme začínali na nulkách  se kterými jsme byli spokojení, ale jsou krapítko větší než 0 od firmy B.H. Jedničky jsme měli také pampers a veliká spokojenost i s testovnou velikostí 2. Dostaly se nám do ruky i plenky zelené, ale ty mi přijdou ,,až moc tenké" nebo jak to říct, ty bílé jsou víc materiálu do ruky indikátor vlhkosti (počůrání) je taky super! Občas Jeník naplnil plínku tak, že se ten proužek začal až rozpíjet  A to především přes noc, kdy spinká i 7 hodin  

Také je velmi zajímavé foto pro srovnání.

Pampersky zvládly i cestování v šátku. trošku jsem se bála, jak to dopadne a zda nebudu prát i kombinézku nebo i snad šátek, ale volejme sláva, Pampersky to zvládly. Já sama za sebe doporučuji více bílé než zelené, ale to spíše kvůli síťce a také ,,síle materiálu". Přijdou mi prostě mohutnější v dobrém slova smyslu. 

Trošku u obou postrádám pružný pásek na zádech, který u jiných značek je možné najít. myslím si, že ale tím netrpí velikost 2 ale až třeba velikost 3, kdy jsou děti aktivnější a různě se okulují a kroutí jako háďata. Jinak jsme se značkou Pampers a bílými Pamperskami byli moc spokojení. Teda hlavně Jeníčke a o toho tu šlo ne?! A tady Vám na důkaz přikládám jeho první úsměv  (tu růžovou omluvte, ale nemohla jsem odolat mu ten overálek po ségře nezkusit )