Krásnou neděli! Včera se nám malinko protáhla oslava, tak jsem soutěž vyhodnotit nestihla. Snad mi to prominete. Zato dnes jsme hned ráno vytáhli klobouk a z něj, místo králíka, jméno výherkyně soutěže ke Dni dětí. A tou je... tamtadadááááá... @plamenek
Gratuluji z celého srdce, budu tě kontaktovat do zprávy!
Ahoj. Máte někdo prosím před okení žaluzie Somfy. Večer jsem zatáhla u syna v pokoji a teď ráno nejdou vytáhnout. Ale ovladač na jiné žaluzie reaguje. Díky
Holky prosím typ na praci vložky do podprsenky? ♥️
Můj druhý porod...
Dnes je ti Lexíku 1 měsíc a já mám chvíli čas (nakonec ti je půl roku 🙂, abych sepsala, jak jsi přišel na svět.
Pamatuji si, že ten den jsem si říkala, že je hezké datum a že by bylo fajn, kdyby ses narodil. Dopoledne jsem byla u doktora a dlouho jsem tam čekala. Babička hlídala tvého bráchu Maxíka. Odpoledne jsme šli s bráchou a babičkou ven – na poštu a do města. Pořád jsem se cítila fajn a nic nenasvědčovalo tomu, že by ses měl narodit. Večer si táta hrál s bráchou na řidiče kombajnu a já jsem to natáčela na mobil. Možná že už jsem cítila, že je něco jiného, ale nevěnovala jsem tomu pozornost. Zhruba kolem půl 8 jsem šla bráchu uspávat. Povídala jsem mu pohádku a tam jsem začala cítit pravidelné bolesti. Bráchovi se moc nechtělo spát a já byla už trochu nervózní, protože jsem věděla, že se porod blíží.
Maxík nakonec usnul a já šla do obýváku, kde táta koukal na seriál Vyprávěj. Řekla jsem mu, že mám bolesti a začala si je měřit (byly cca po 4 minutách, což mi přišlo, že je moc unáhlené). Pořád jsem nevěděla, zda to nejsou poslíčci, které jsem občas zažívala v noci poslední týdny. Po půl 9 večer jsem volala babičce a říkala jsem ji, že asi budou muset s dědou přijít, ale že jim dám ještě vědět. Pořád jsem tomu nevěřila, resp. nechtěla věřit, že by se už porod blížil.
V 9 hodin večer přišla babička s dědou a přemluvili mě, ať určitě jedeme do porodnice. Bolesti jsem měla zhruba po 2-3 minutách. Mně se pořád moc nechtělo, protože jsem tomu nevěřila, že by ten nástup bolestí byl v tak krátkém intervalu, ale zároveň jsem se bála, abychom stihli dojet do porodnice. Brácha Maxík byl na světě relativně brzo. Každopádně Jirka (táta) také chtěl jet a tak jsme jeli. Zaparkovali jsme kousek před porodnicí a já ještě Jirkovi říkala, ať tašky nechá v autě, že se třeba vrátím (samozřejmě, že už jsem se nevrátila J).
Zazvonili jsme na příjem a otevřela nám porodní asistentka. Sdělila jsem ji, že jsem v 37+4 tt a že mám pravidelné bolesti po zhruba 2-3 minutách, ale že si nemyslím, že by to bylo už na porod, resp. že mi to přijde moc brzo. Sestřička, která se tam zaučovala, mně dala pásy a zapnula monitor. Kontrakce byly pořád pravidelné a občas už daly fakt zabrat. Na monitoru jsem sledovala, kdy zase přijde bolest (kolem 40). Porodní asistentka se mnou sepisovala anamnézu (hoooodně informací). Když skončily monitory (cca půl hodiny to trvalo), vyšetřila mě paní doktorka (opět ta samá doktorka, která byla u mého prvního porodu). Paní doktorka řekla, že jsem otevřená na 6-7 prstů a že za chvíli půjdu na porodní box. V té době jsem už měla hodně velké bolesti, které přicházely jedna za druhou. U toho jsem musela odpovídat na otázky porodní asistentky a často musela počkat, až kontrakce odezní. Co si pamatuji, tak jsem podepisovala přijímací protokol a tam bylo 22:00 h.
Takže… porodní asistentka mě zavedla do místnosti, kde jsem se převlíkla do nemocniční košile a řekla mi, ať počkám, že za chvíli půjdu na porodní box. Šla jsem si ještě uklidit věci do kabelky a v místnosti pro příjem nikdo nebyl a já už nevěděla, zda při kontrakcích mám sedět nebo stát. Fakt už to bylo náročné. Ale při každé kontrakci jsem myslela, jak už se tam rotuješ, sestupuješ, prostě jak se tělo připravuje na porod. A také jsem přitom myslela na babičku, která zemřela krátce předtím, než jsem začala rodit. Babička se totiž moc těšila na dalšího vnuka či vnučku.
Před půl hodinkou jsem měla opravdu neuvěřitelně krásný výhled z okna kuchyně. 🤩
Hokus pokus👩🎨
Behem karanteny muj tchan odlozil hledani noveho domu a “stehovani do mensiho” 😂. Uz jsme na temer stejne velkem dome, jako jeho soucasne bydliste. Cenove take uplne nekde jinde. Ale nikdo z nas uz neradi a jsme napnuti, co prijde priste. 😂
Nicmene, tenhle dum se mi fakt libi. Ta vana, ta satna, ve konci posezeni a sklipek. Wow.
Fotky jsou z realitky a nabytek je tzv.staging furniture. Pred nastehovanim noveho majitele realitka nabytek odstrani.
Naše milovnice kosmetiky si testování užívá 😍 Hlavně oceňuji, že šampon od Manufaktury neštípe v očích. Díky jejich řádění ve vaně, jsme to řádně otestovali u obou potomků a evidentně šampon v očích ani jednomu nevadil 🤦♀️
#test_manufaktura.
Každou sobotu se snažíme Skypovat s naší českou rodinou. Mavrísek, jak mu babi s dědou říkají, se rád na sebe dívá na kameře a celou dobu se řehtá na celé kolo.
Ukazovali jsme prarodičům jak už umí pít z hrnečku, který vidíte v pozadí. Je to hrneček, který se nerozlije a jsem z něj nadšená.
No a taky následovaly dobře míněné rady a otázky, které určitě mnoho z vás zná. Na naše se za to nezlobím. 🙂
“On je nahej? Vždyť je mu určitě zima.”
“Vy jste ho ostřihali? To se nesmí.”
“Nemá hlad?”
“On má plenky z bambusu? To je divný, to bych na dítě nedala.”
Holky, prosím, není tu někdo, kdo žije v Litomyšli, případně se tam bude v příštím týdnu pohybovat?
Místo, kam se pravidelně vracíme, i když ho máme vzdálené skoro přes půl republiky - indiánská hospoda na Olomoucku ❤️
Majitelé to tam mají neskutečně vystajlovane a hlavně si všechno vyrábějí sami. Nádherné řezby a indiánské malby. K tomu domácí výborné dorty a nejrůznější ručně dělané šperky. Vždycky jen litujeme, že to máme fakt z ruky 😢
Naše děti to tam taky milují, je tam hřiště, pískoviště, velké teepe a nesmí chybět ani koně. A je tam cítit, že majitele jsou fakt srdcari ❤️
Už příští neděli budu mít doma šestiletou. ❤️ Jak je to jen možné...
Vzpomínková na moje 3 bříška. 😊 V každém 🤰 jedna holčička. 🤍🤍🤍
Loni touhle dobou jsem sem přidávala fotku své přenádherné levandule. Ano, totálně neskromně mohu prohlásit, že mám ty nejhezčí levandule v okolí. 😂 Ale co chci napsat je, že letos vidím obří rozdíl. Loni celá levandule krom toho, že voněla do celé ulice, bzučela. Celé dny jsme sledovali včelky a čmeláky, motýly létající z květu na květ a letos NIC! Ani jeden okřídlený kamarád. Nevím, je to snad tím, že je na ně příliš zima, příliš deště, přimálo sluníčka... Chci tomu věřit. Snad, než budou květinky v plném květu, vrátí se sem i všichni hmyzí pocestní...
Ježíši, to je dobrý 😂 A přesný 😎
Big Sur v Kalifornii a krásné pláže. Tuto oblast mám moc ráda. Při jízdě autem nevíte kam dřív koukat. Kalifornie má prostě nádherné pláže a ideální počasí po celý rok. Rozhodně doporučuji vyjet mimo velkoměsta. To je totiž ta nejlepší Kalifornie. Do Big Sur se ráda vracím.
————————
Pod hashtagem #krasy_ameriky bych vám ráda představila moje oblíbená místa v USA a třeba vás inspirovala i k budoucí návštěvě.
Moje dnešní kreslení mého oblíbence, podle fotky🦋❤️👩🎨(uhel, pastelky)
Tohle se prostě nikdy neokouká! 😍
Obzvlášť, když vám duha vyroste přímo před domem - už jsem jich viděla strašně moc, ale takhle sytou a blízko snad ještě nikdy 😲
Skoro přemýšlím, jestli nemám jít hledat ten poklad 😀
Jsou tady nějaké fanynky super hrdinů? Já doma mám minimálně jednoho a proto jsem v #pepco tenhle set nemohla nechat.
Ve velikostech 80-98 za 59,- za každý kus. Čibíci z Ligy spravedlnosti jsou boží 😍
Dneska jeden z mých nej animáků vůbec
https://www.csfd.cz/film/19643-neni-kral-jako-k...
