• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

CAR Frýdek-Místek. Máte zkušenost?

21. února 2017 
Já si teď neuvědomím, jestli už jsi o tom někde psala, ale máte potvrzeno podle těch minulých spermiogramů, že ty manželovy spermie jsou špatné? Můj manžel jich má hodně (cca 120 mil.), ale různě se mění, kolik se jich hýbe a kolik mají "vad". Stačí, že jich tam našli 18, které napíchali při IMSI do vajíček :wink: Úplně náhodou jsem mluvila s kolegou a dozvěděla se, že jemu to zničilo manželství - mají jedno krásné zdravé dítě přirozenou cestou, ale manželka toužila po druhém a u něj prostě nenašli ani jednu jedinou spermii, kterou by do toho vajíčka mohli napíchnout :frowning2: Ale to určitě není váš případ :wink:
4. únor 2010 v 15:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
Joo, pokud dobře počítám, tak manžel byl na spermiogramu 4-5x a pokaždé mu to vyšlo víceméně stejně. Všechny hodnoty v normě, ale pokaždé měl sníženou pohyblivost v nějakém směru A (myslím, že to je dopředu). Že snad se jich má dopředu pohybovat více než 50 %, ale on to mívá tak kolem 20 %. Diagnozu má asthenozoospermie.

Jako já nevím no, Čaplygin říkal, že to není žádná hrůza, když všechno ostatní je v normě a říkal, že při inseminaci máme šanci, když ty spermie budou mít kratší cestu k vajíčku. Naproti tomu v tom Gyncentru doktor na prakticky ty samé výsledky říkal, že určitě doporučuje to ICSI a ještě lépe IMSI. To mi přijde jako celkem velký rozdíl :unamused: a jsem z toho celkem na rozpacích.

Tak nějak bojuju v sobě s tím, jestli nás do toho tlačí kvůli tomu, aby vyrýžovali co nejvíce peněz, nebo jestli to fakt myslí upřímně a nechce, aby to dopadlo tak, že po tom všem, co budu muset podstoupit, aby to nakonec nekrachlo na tom, že by ty spermie vajíčka neoplodnily...
Více se ale, vzhledem k reputaci gyncentra, přikláním k tomu prvnímu :sunglasses:. Protože má manžel ty spermiogramy už tři roky prakticky stejné, tak si myslím, že stejně na tom byl i před těmi třemi lety, kdy se nám to povedlo, a proto věřím a chci věřit tomu, že když se ty vajíčka dají do zkumavky a spermie budou hned u nich a nebudou se muset nikam plahočit, tak že to prostě musí dát. Když budou mít ty vajíčka přímo pod nosem :grinning:.
Já vím, že to je risk, ale prostě si myslím, že to ty spermie dají :slight_smile: . A bude tam přírodní výběr, který tak moc chcu :dizzy_face: .

Jak už jsem tu psala, u toho ICSI a IMSI mi nejde jen o těch deset tisíc navíc, ale hlavně o to, že tam není ten přírodní výběr :confounded: . Sice je mi jasné, že pokud by to krachlo a ty spermie selhaly, tak při druhém pokusu do toho půjdeme, ale chci to nejdříve zkusit bez toho.
4. únor 2010 v 16:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já vůbec neumím být stručná :grinning: .

A tak to obdivuju kolegu, že byl schopný o tom tak mluvit. Myslím, že chlapi jsou dost ješitní už jen v tom, že mají "nějaký problém", ale nemít ani jednu funkční spermii, to musí být psycho...Ale tak můžou použít darované spermie, ne?
4. únor 2010 v 16:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
Klidně se rozepisuj, já si to ráda přečtu... Ze sebe mám podobný pocit, když se zpětně podívám na ty elaboráty, co jsem tu napsala :slight_smile:
Já jsem "přirozený" výběr neřešila, protože mi to celé přijde nepřirozené, prostě jsem jen chtěla tu nejvyšší pravděpodobnost a pak jich stejně víc než 50% spláchli do záchodu, takže to je asi o štěstí... začínám se přiklánět k tomu, že jestli to má vyjít, tak to vyjde a jestli ne, tak to prostě nevyjde... Ale to jsou prostě taková stádia, kterým se člověk nevyhne... Hlavně dělej to, čemu věříš, to je ta psychika hned lepší...
Kolega to prostě jako chlap nezvládl, ego a tak, takže o darované spermii asi nemohla být ani řeč :frowning2: Dost mě to překvapilo, že se vůbec takhle svěřil, když si jen párkrát za rok na poradě řekneme ahoj...
4. únor 2010 v 17:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já mám kamarády-kluky tři a jsou moc fajn. Rozumím si s nimi více, jak s holkama. Chlapi jsou totiž od přírody dost ukecaní, takže na sebe prásknou kde co. S jedním tyto věci probíráme dopodrobna :dizzy_face: . Je fajn to totiž vidět i z mužské stránky.
Pro chlapa asi musí být hodně těžké zkousnout, že ty jeho jsou slepé a potomek z toho nikdy nebude. V tom jejich ješitnost funguje spolehlivě. Je to velký krok rozhodnout se pro darované spermie. Vždycky budete vědět, že to dítko není jen váš genetický materiál.
4. únor 2010 v 17:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já si taky víc rozumím s klukama. Kamarádky od dětství mám 2, obě už mají děti, a ty další jsem vyfasovala s manželem - jsou to manželky jeho kamarádů :slight_smile: Mám je moc ráda a jsem ráda, že jsme si tak sedly, i když všechny už mají děti, tak jsem tam za exota a cítím, že se ten vztah z mé strany trochu posunuje do stavu "proč ony jo a já ne"... :frowning2: Bohužel si nemohu pomoci...
S jedním kamarádem, který má strašnou smůlu na holky (chtějí ho hodné holky, ale on chce mrchy a říká: Ivet, já bych potřeboval takovou mrchum jako jsi ty :slight_smile:), jsem dokonce řešila to, že si chtěl jít nechat udělat spermiogram jen tak pro sichr, aby věděl, jestli má ještě šanci, když už je mu skoro 40... Teď ho navíc po 5-ti letech opustila holka, kterou si chtěl vzít a mít s ní děti, takže jeho otcovství se opět odkládá :frowning2: Ach jo...
4. únor 2010 v 17:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ještě mám jeden takový dotaz. Kdo o vás ví, že máte/měli jste problémy s početím? U mě to teda ví vlastně všichni kamarádi, ale rodina v podstatě žádná. Nikdy jsem nebyla zvyklá se mamce moc svěřovat, takže ta možná tuší, ale protože mě zná, tak se nevyptává, manželovi rodiče ví, že je problém, ale nevyptávají se... Když jsem šla na první KET, tak to vědělo hodně lidí, ale teď se o tom nějak moc nerozšiřuju, protože je strašně těžké říct: No, tak to nevyšlo...
4. únor 2010 v 17:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak u nás to vědělo pár lidí, hlavně ten jeden můj kamarád (vždycky mi říkal, "jen si řekni, já ti s tím plozením pomůžu" :grinning: ), moje ségra a pár nejbližších kamarádek. Rodina z mé strany to více méně tušila, hlavně mamka. Oba jsme svorně tvrdili, že máme na rodinu ještě čas, i když mi tyto slova vháněly slzy do očí. Musela jsem hrát hrdinku, aby se v tom lidé moc nebabrali. Všichni to kolem vás řeší, když máte dva či tři roky od svatby a mimino žádné není. Klasika :confounded: ! Nakonec se zadařilo, ale co mě asi nejvíce bolelo, že se pak všichni babrali v mém potratu. Tohle moc bolelo. Nejhorší byl návrat po těch měsících do práce, kdy se některé dobré duše ptaly, kdy jdu teda rodit, že "něco" slyšely. Chtělo se mi umřít ...
4. únor 2010 v 18:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
U nás to neví takhle na plno, že to nejde, nikdo, jen vy tady :slight_smile: . Rodina neví vůbec nic, ani o tom čípku, neplodnosti, plánované zkumavce, prostě nic, taky si nejsem s rodiči tak blízká, abych se jim svěřovala :confounded: . Dokonce i na ty lázně jsem si vymýšlela story :sunglasses: .

V práci a jedna kámoška ví o čípku i o plánované zkumavce, ale tam jsem taky trochu přikrášlila důvod té zkumavky, takže asi tuší, ale ode mě to potvrzené nemají :slight_smile: .

Právě proto, že to nikdo neví, tak nechci, aby mě tu někdo poznal, prostě je mi to nepříjemné :sunglasses:. Nikdy člověk nemůže vědět, kdo tu chodí a čte si to.
4. únor 2010 v 18:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
A Jaji, jak píšeš o tém, že dva tři roky po svatbě to začíná být všem divné, tak přesně tak samo to cítím já. Kdybych byla svobodná a jen s manželem chodila, tak by to podle mě nikdo neřešil, ve 26 to asi každý bere tak, že do 30 času dost, ale takhle, když jsem vdaná, tak to všem přijde divné. Ve smyslu - proč se vdávala? Když nemusela a děcka pořád nemá? :angry:

Myslím si, že si třeba lidi říkali, že chcu aspoň trochu nějakou praxi získat, dodělat školu, postavit barák, ale už to začíná být divné. Praxi už mám, školu končím za 3 měsíce, barák taky za pár měsíců bude, takže... :sunglasses: Tak doufám, že ta zkumavka vyjde, ať mám pokoj :slight_smile:
4. únor 2010 v 18:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ivet, a třeba to teď vyjde :slight_smile: .

Já mám z toho taky obavu, ani ne tak z toho, že by to nevyšlo, i když to taky, ale spíše z toho, že by se pak všichni ptali, tak co, jak a já bych všem musela vykládat, že nic :cry: . Proto si taky myslím, že je lepší to nikde moc neroztrubovat, a pak si to kdyžtak v sobě nějak přebrat a vyrovnat se s tím, než muset půlce města vykládat, že těhotná nejsem.

Je mi to teď i tak nepříjemné, že to v práci ví, co nás čeká, ale přišlo mi to lepší to říct, než si pořád něco složitě vymýšlet :rolling_eyes: .
4. únor 2010 v 18:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
Taky nemám potřebu všem svoje soukromí vyslepičit! Hlavní, co mě opravdu namíchlo do běla byla nezavřená pusa mého manžela. Dokud nám to nešlo, byli jsme zajedno. Asi se cítil trapně, že ještě nestvořil potomka. Když jsem poprvé otěhotněla, tak jsem mu zakázala o tom mluvit, než budeme z nejhoršího venku. Opak byl pravdou, vyslepičil to každému na potkání. Pak se kopal do zadku, když to nevyšlo a mě byla hamba dvojnásob. Já vím, není se za co stydět, ale tohle mě moc zasáhlo a druhým do toho nic nebylo. Nebyla jsem zvědavá na kecy typu, ono se to stává, příště to výjde bláblá. A teď, když jsem znovu těhotná, tak jsem mu hrozila prstem, že vědět to mohou jen ti, kteří to vědět musí. O to víc to vykládal úplně každému. Já tak zuřila, že jsem myslela, že mě na místě trefí šlak! Týden jsem věděla, že jsem těhotná a kolem mě široko daleko to věděli úplně všichni. Chtěla jsem ho zabít ...... ještě teď, kdy to píšu, mě to šíleně vytáčí a nikdy mu tuto zradu neodpustím!!!
4. únor 2010 v 19:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
No jo, já s tím taky bojuju. Sice je ještě brzo, nejsem ani těhotná, ani nic, je to ještě daleko, ale už taky přemýšlím, že kdyby to vyšlo, tak kdy to říct...

Osobně bych to nechala až po tom třetím měsíci, na druhou stranu v práci se to dozví, protože kdyby zkumavka nevyšla, tak možná budu doma pár dnů, ale určitě ne x-měsíců a to mi pak přijde zase takové blbé, že v práci to budou vědět a rodina ne :unamused: . Navíc mám strach, aby se to třeba rodina nedozvěděla od někoho z práce (kámoška ségry u nás pracuje), protože to by bylo trapné, rodina by to podle mě měla vědět dřív a z první ruky.

Asi nejsnazší by bylo to rodině všechno říct, člověk by se nemusel třepat, ze které strany se to k nim donese a byl by pokoj, odpadly by starosti i s vymýšlením lží :slight_smile:, proč jsem zase na nemocenské...Ale jsem srab, nedokážu přijít k našim a říct jim, že se už několik let nedaří, proto zkumavka a proto nemocenská :frowning2:.

Ivet, vaši ví, proč jsi na nemocenské? Nebo máš taky v rukávu nějakou akční výmluvu? :slight_smile:
4. únor 2010 v 19:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jaji, a tvoji zlost na manžela chápu, asi bych taky vraždila :slight_smile: .

Naštěstí vím, že můj manžel by to nikde nerozkecal, on je hrozný stydlín a všechno, co se byť vzdáleně týká intimity mu dělá strašně potíže. Tak už ho vidím, jak vykládá, že jsem v tom, protože tím by vlastně všude řekl, že spolu sexujeme :grinning: :grinning: :grinning:
4. únor 2010 v 19:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jaji, a máš vycházky? Kdy máš další kontrolu? A Ivet, ty máš vycházky?
4. únor 2010 v 19:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
Teď mě napadlo, že jsme teď všechny tři na nemocenské, i když každá z jiného důvodu :slight_smile:
4. únor 2010 v 19:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jo, jsem na nemocenské. Vycházky mám na chvíli dopoledne a pak skoro celé odpoledne. Stejně jsem doma :slight_smile: . Další kontrolu mám 17.2. Tak to můj manžel sexuální stud bohužel nemá. Co s chlapama probírá, raději ani nechci vědět :dizzy_face:.
Zrovna jsme koupali našeho čtyřicetikilového pejska :grinning: . Už mi hrozně smrděl, tak jsme ho vrazili do vany. Ten čurbes, co po něm zůstal! Chlupů, že bych z toho upletla svetr! Zítra strávím půl dne, než tu koupelnu uklidím :confounded:
4. únor 2010 v 19:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
No, to že jsem teď na nemocenské teď ví jen pár známých. Z rodiny jen mažel :grinning: a švagrová. Co se týče mé mamky, tak výhoda je v tom, že bydlíme dost daleko a nejsme zvyklí za ní každý víkend jezdit, tak to ani "utajovat" nemusíš. Před tchánem jsem se včera schovávala za zataženými žaluziemi :slight_smile: Manželovi jsem řekla, že nechci, aby to věděl. Tchýni je to asi jedno, ta nic neřeší... O té tříměsíční nemocenské právě vědělo hodně lidí a tchán taky a teď nevím, jestli už jsem to tu psala nebo ne, ale když o tom začal vykládat mojí mamce u štědrovečerního stolu, tak jsem ho opravdu chtěla vykostit, naštěstí ho nevnímala... Teď když jsem na nemocenské jen 14 dní, tak se to ukecat dá tím, že trpím na ty chřipky a angíny a vždycky to má delší průběh, takže tak...
V práci to vědí všichni, jsme malý kolektiv a se šéfem spolu jednáme narovinu.
Jaji, manžela bych za to vykostila...
Já vycházky žádné nemám, ani jsem si o ně neříkala, těch 14 dní je mi to jedno...
A co se týče takových těch "keců" o tom, proč ještě nemáte dítě, tak na to jsem bytostně alergická a odcházím z místnosti. Mám pár takových "jednodušších" známých, kteří už mají pár vnoučat a ti si tuto poznámku nikdy neodpustí, tak se snažím držet, abych jim jednu nevpálila a vymlouvám se na barák... Spousta peněz, práce, času...
Pak jsme ještě v bývalém bydlišti měli sousedy, které teď nemůžu ani cítit. Oba důchodci (voliči KSČM, což podle mě o mnohém svědčí), ale byli v pohodě, chodívali jsme k nim na pokec do doby, než na mě vypálili: A proč vy nemáte děcko? To on (myšleno manžel) ti ho jako neumí udělat? To neví, na co ho má? Ještě teď, když to píšu, se mi otvírá kudla v kapse. Manžel to neví, ale já je od té doby nemůžu ani cítit. Občas ještě teď s nima zajde na pivo, ale mě tam nikdo neuvidí. Dokonce jednou přitáhl nějaký dárek od nich a s tím i básničku, ze které vyplynulo, že mi jako nejsou hodni ani líbat nohy. Tak to okamžitě letělo do popelnice... S těma kecama, ať jdou někam... Přece to nemám zapotřebí poslouchat. Jak říká kolegyně: Život je krátký na to, aby ho člověk ztrácel s idiotama...
5. únor 2010 v 08:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
Holky, já jsem vymazala svou fotku, protože mě tu podle ní našla jedna dávná známá z mého bývalého bydliště. Je fajn, tak mi to nevadí, ale asi by mi to začalo vadit, kdyby mě tu našel někdo, kdo není fajn... Jak říká, zrcátko, už jsem tu toho na sebe taky vykecala dost...
5. únor 2010 v 08:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak to jsem celkem překvapená, ta fotka byla tak malinká, že i kdybych tě potkala v reálu, tak tě nepoznám :slight_smile: . Nebo se to dalo nějak zvětšit?

Ale taky tu fotku nemám i proto, ale kdybyste chtěly, tak vám ji klidně soukromě pošlu :grinning:. Já se spíše bojím, že mě tu někdo pozná podle toho, co tu píšu. Přece jen, těch témat s Frýdkem-Místkem tu není hodně, vlastně jsem našla jen toto, a pak ještě jedno a svět je malý...Já kolikrát nestačím valit bulvy, jak jsou všichni moji známí propojení, ten zná toho, ten zase toho, prostě je mi to tu takové v tom nepříjemné, že jde člověk s kůži na trh a mluví o věcech, které kolikrát tají i před rodinou... :unamused:
5. únor 2010 v 08:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já i tu přezdívku často různě používám, takže to asi by kombinace všeho, že mě našla. Je fakt, že jsem tu toho na sebe vyžvanila dost, ale zase si říkám, že vlastně všichni moji známí mají děti bez problémů, tak co by tu kdo lezl...
Uvidíme... Škoda že se nedá změnit ta přezdívka tak, že by se pod tím novým jménem zobrazily i všechny starší příspěvky :unamused:
5. únor 2010 v 09:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
No jo, ale kdyby to bylo nějak propojené, tak pak by zase hrozilo, že by změna přezdívky nepomohla...Takhle, když změníš přezdívku a někdo by třeba pravidelně četl tvoje příspěvky a sledoval tak tvůj osud :slight_smile: , tak by ztratil nit tím, že bys začala používat novou přezdívku, pokud bys to nijak veřejně tady nekecla. :slight_smile:

Známí, neznámí, stejně je mi to takové nepříjemné. Klidně i nějaké sousedka tu může chodit, a aby si četla, kolik má manžel spermií, no nevím :grinning:
5. únor 2010 v 10:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
Asi mi nezbývá než doufat, že sem chodí jen stejně "postižení" :slight_smile: A ti snad na neštěstí jiných nechtějí parazitovat...
5. únor 2010 v 10:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj. Už párkrát mě napadlo, že bychom si mohly založit nové téma. Je fakt, že tento název přitáhne všechny lidi z okolí a taky mi to začíná být napříjemné. Těch témat jsou stovky, takže pak si budeme připadat bezpečněji, co říkáte? Pokud máte nápad na název nového tématu, napište to na IP.
5. únor 2010 v 10:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jaji, to je super nápad! :slight_smile:

Jsem už ale asi psychopat, pokud tu někdo chodí pravidelně a čte si nás, tak si i přečte, že si chceme udělat nové téma a najde si nás podle přezdívek...I když uznávám, že by to bylo už jak v americké detektivce :grinning:
5. únor 2010 v 10:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jsem pro všemi deseti :slight_smile: Nové téma, nové přezdívky, které budeme znát jen my...
5. únor 2010 v 10:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
v rámci přezdívek nás nenajde. To by musel projít všechna témata. Už jsem se snažila někoho najít. Nejde to, věřte mi. Tam si klidně nějaký úplně pidi midi obrázek dát můžete. Špatně se mi orientuje, když máte obě ty základní nic neříkající obrázky.
5. únor 2010 v 10:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
To ano, ale když si na té titulní stránce dám třeba tvou přezdívku, tak mi vyskočí témata, do kterých jsi někdy přispívala/přispíváš :unamused: . Jasně, už tam nemusíš chodit x-měsíců, ale ty věci o tobě tam napsané tam pořád jsou...Sice je to asi málo pravděpodobné, aby někdo procházel třeba 20 témat a po jedné dvou větách slídil po tom, co je nového, ale i tak :confounded: .

Škoda, že když se člověk rozhodne změnit přezdívku, tak že nemůže tu předchozí smazat včetně všech příspěvků. Já bych ty svoje kecy hned smazala :slight_smile:
5. únor 2010 v 11:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojte holky, dlouho jsem tu nebyla a koukám jak jste se fajně rozepsaly!:wink: Jinak dobrý nápad, zadat nové téma..je fakt, že ten F-M je hodně určující a snadno nalezitelný...škoda, že se to tu nedá nějak zaheslovat, aby se sem všichni nedostali, to by bylo ideální...Jinak navrhuji nějaké obecné téma...např. "věříme si" nebo tak něco..:wink:
Jinak my jdeme ve čtvrtek an tu imunologii do Prahy...jsem z toho krapet nervozní.. vůbec nevím co nás tam čeká, jeslti mě někdo bude vyšetřovat, jakým stylem "dá" manžel sperma apod...? Co tam vůbec přesně zjištují? :grinning: Jaksi se k těm doktorům bojím chodit, aby zas nepřišli na něco blbého..ale takhle nesím uvažovat! :angry: Mi totiž Čaplygin jen něco stroze naznačil, že na ty výslekdy počkáme, že kdyby to bylo pozitivní, tak se zase může potrat opakovat apod. Ale co pozitivní? Můžete mě někdo trochu povzbudit prosím?
Jo a bavili jste se tady o nějakém HPV? myslíte tím herpes virus? Ten totiž já mám chronický, ale nikdo mi neříkal nic o tom, že by to mělo spojitost s rakovinou děložního čípku?Tak jestli je to to samé? Na ten herpes virus prý totiž nic není, je v těle a nemusí se nijak projevovat...Já opar neměla nepamatuji, ale hodnoty mám vysoké...
Jinak u mě je to stejné s tím "vymýšlením si" taky o tom ví jen asi dva lidé, zbytku to tajím a nalhávám jak máme ještě čas, že se zařizujeme apod. Mi totiž stačily ty lítostivé pohledy a připomínky, takže ted už své těhotenství řeknu až budu muset a nepůjde to zakrýt..:slight_smile:
Jo holky a známá mi říkala, že ve F-M je super gynekolog Radomír Kavka? Neslyšely jste o něm? Já totiž poprvé a jsou na něho i dobré "recenze"..prý je to taky kapacita...a velice příjemný..Já totiž toho Čaplygina nějak nemůžu zkousnout, jdu od něj vždy zdeptaná, jak k němu mám jít tak mám sevřený žaludek a nervy v háji, tak si myslím, že by to takhle být nemělo a že mi to na psychice nepřidává...Ale zas ho uznávám jako doktora, takže dilema no..
7. únor 2010 v 11:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky holky, jak se vám daří.
Zdá se, že jste uskutečnily svůj plán a přemístily se do méně konkrétního tematu. Myslím na vás, jak se daří??? :wink:
16. únor 2010 v 16:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek