Manželka vzdává IVF. Jak to řešit?

@jebe Možná je dobře,že to vzdává, pokud je po udravotmi stránce v pořádku....psychika dělá hodně. Kamarádka také měla problémy otěhotnět, a když už se smířila s tím,že to zkusí cestou umělého oplodneni a přestala z toho být věčně vystresovaná, trsne před
IVF otěhotněla. Kdyby mělatva žena zdravotní problém, tak by to bylo jiné. My se také snažili a nic a pak umřela manželovi maminka a jak člověk hodil myšlenky na mimčo za hlavu,do týdne jsem byla těhotná. Nevzdávej to, netlač na ni, sám si dej pauzu, ať se z toho nezblázníš a třeba ....
🍀🍀🍀😉🌺 Držím palečky 🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀

@reeeza Já jsem ráda, že je to možnost asistované reprodukce, jen to není cesta pro mě, ale nebudu ji nikomu zakazovat. A každý má tu hranici jinde, co je schopen, ochoten podstoupit a je v pořádku si říct, že už nechce/chce další pokusy. I když se mi v CARu nelíbilo, tak pokud se někomu déle nedaří počít dítě, klidně mu návštěvu CARu doporučím, protože bude vědět, jestli je vše ok, nebo je někde problém a může se rozhodnout podle faktů a nemusí zkoušet na slepo různé psí kusy.

Pro mě je milování nejintimnější spojení s partnerem. Proces zrození je pro mě určitým způsobem posvátný. (Klidně to může někdo vnímat jako ezo pohled, já nemám na některé věci úplně mainstreamový pohled.) Během milování dojde k ejakulaci. Když to dobře vyjde, tak se potkají spermie s vajíčkem. Dojde k proniknutí jedné spermie do vajíčka a začne proces dělení. Po čase se zavrtá oplodněné vajíčko do děložní sliznice, to vše v teple mé dělohy, tedy pro mě přátelském prostředí.

Ve srovnání s tím je pro mě představa IVF naprosté peklo. V rámci IVF je napřed potřeba získat vajíčka. V normálním cyklu se uvolní jedno, tady se cyklus uměle řídí hormony a vznikne najednou např. okolo 10 vajíček. (Já to zas tak nastudované nemám, tedy mě kdyžtak někdo doplňte.) Během toho procesu dochází ke stimulaci vaječníků a jejich říznému útlumu. Sice je to obecně považováno za bezpečné, ale prostě z mého laického pohledu, je to zátěž pro tělo, když najednou vlivem hormonů vyprodukuje vaječník okolo 10 vajíček. Hurá máme vajíčko. Vybereme ty kvalitní, oplodníme je v laboratoři, tedy pod mikroskopem v Petriho misce napřed vezmeme spermii, upálíme jí chemickou látkou bičík, protože studie ukazují, že bez bičíku je lepší šance na dítě. Vezmeme vajíčko přidržíme ho pinzetou a pod tlakem narveme jehlou do vajíčka spermii. Začne vznikat nový život. Někdy se přestane vyvíjet. Někdy pokračuje dál. Tenhle zárodek pak přeneseme do ženy, která užívá progesteron a estrogen, aby byl proces úspěšný. Zbylá životaschopná embrya jsou zamrazena. Pokud je pokus neúspěšný, pokračuje se dál, že rozmrazí embryo a když to přežije vloží se do ženy.

To je jako naprostý úlet, my jsme v medicíně schopni začít nový život a lusknutím prstu ho stopnout, zamrazit a zase mu dát šanci na pokračování.

Pro mě je násilná ta část, kdy je vpravována spermie do vajíčka a ležet v Petriho misce je na můj vkus takové chladné a neosobní ve srovnání s mou dělohou, kde je teplo a útulno (doufám). Je mi fuk, že někdo řekne, že je to jen vajíčko a to nemůže nic cítit. Intuitivně s tím procesem nejsem v souladu, tak to podstupovat nebudu.

Nemá to nic společného s tím, že ty své dítě nemiluješ. Miluješ ho neskutečně a milovala jsi ho, i když bylo někde jen ve stavu představy.

Neúspěšný KET, IVF, inseminace je náročný na psychiku, protože to vyvolává pocit nejsem schopna otěhotnět ani za pomocí lékařů, moje tělo odmítá donosit života schopné embryo. Žena to může vnímat, že ji tělo zradilo v té nejdůležitější chvíli, a tohle je prostě nejdůležitější chvíle v životě. Když chceš dítě a ono to nejde, tak vše ostatní jde stranou. Celý ten proces mohl ženu autora dotazu traumatizovat takovým způsobem, že prostě nemůže jít tímto způsobem dál a raději zůstane bezdětná. Pokud odmítá i normální sex, tak je to hodně blbé a ukazuje to na to, že je hodně psychicky na dně. Jeho touha po dětech je pochopitelná, jen to vyvolávání tlaku na partnerku je dětinské. Tady se postavím na její stranu, protože ona nese větší zátěž. Vyřešit si to musí oni dva a pokud se neshodnou a jsou pro něj děti priorita, tak je to na rozchod. Jsou věci, které si nelze vynucovat na partnerovi, ale není mou povinností s partnerem zůstat.

@suzanna123 Nepříjde mi omezené, být z jakýchkoliv důvodů proti ivf. Na to má každý právo a je to naprosto ok. Jestli to vyznělo jinak, tak jsem to myslela takto.

Spíš mi příjde neomalené a netaktní nazvat děti vzniklé pomocí ivf že "nevznikly z lásky".

Je to natolik citlivé téma, že nesouhlas s ivf by se dal jistě vyjádřit jinými slovy a jinak. Je nás tu spoustu, kterým se nedaří otěhotnět, procházíme potraty a jedním nezdarem za druhým...navíc tu na fóru i známe vzájemně některé své příběhy..a ivf je pro mnohé z nás poslední možnost. A ne určitě nejásáme radostí že zrovna nám to nejde přirozeně...

Něco takového jako že děti ivf nejsou počaty z lásky tu otevřeně říct je dle mého názoru přes čáru a netaktní vůči lidem, kteří ivf procházejí.

Jak říkám je to hodně citlivé téma a je třeba formulovat své názory alespoň s minimálním taktem k druhým lidem. Nevím, takhle to cítím...🤷‍♀️

@reeeza ale ony vyjadřovaly, jak to ony cítí a proč by to neudělaly - na to mají naprosté právo. Tohle je diskuze o tom, proč není IVF pro každého, takže je naprosto na místě to sem napsat. Když to napíšou do jiné diskuze, tak to může být neomalené, ale tady jde prostě jen o názor, se kterým ty nesouhlasíš a nelíbí se ti, ale není jediný důvod, abys s ním souhlasila - stejně jako tobě tady nikdo nevymlouvá a nebere si osobně tvůj názor.