Přesun z Prahy do domu se zahradou. Řešil někdo?

Pokud bych nekdy chtela barak, tak jedine nekde v centru naseho mesta - abych dosla pesky, aby deti dosly pesky. Mame byt, spis bych si prala trosku vetsi, ale jako jinak dobry. K tomu mame u baraku dvorek, deti tam nikdy nechodily, ani kdyz byly male. Muz ma zahradu za mestem, takze se vyzije tam. Ja jsem mestsky typ, mam rada kulturu, setkavani. Deti maji kazdy den krouzek. Uklizeni baraku by me znicilo, zahrada me nebavi. Za me ne. Ale to muj pocit.

Osobně jsem to to neřešila, ale popíšu zkušenost spolužačky: Dítě z paneláku z centra. V její pubertě rodiče postavili dvougenerační domeček v satelitu u Prahy a odstěhovali se tam. Holka celou dobu nešťastná a jak mohla, šla zpět do centra a do paneláku...
Lokalita prostě dělá fakt hodně. pokud jste spokojení s lokalitou a pokud už vám děti odrůstají a načasovaní je takové, že "než něco seženete, půjdou do školy", nepřijde mi stěhování výhodné. Zahrada je dobrá s batoletem - školní dítě už vám stejně nebude sedět na zahradě a bude chtít na hřiště/kroužek/hernu.
Takže domeček se zahradou fakt jedině, pokud jste nadšení zahradníci a těšíte se na okopávání zahrádky v důchodu... na to je ale možná lepší sezonně obyvatelná chata.

Bydlíme v domě a nikdy bych dobrovolně neměnila. Chvíli jsem v bytě bydlela, ale vadilo mi být zavisla na ostatních lidech, kdy se udělá fasáda, jestli se pořídí výtah nebo ne, vadilo mi slyšet a potkávat sousedy. Pocházím z domku a nesmírně oceňuji soukromí. Od jara do podzimu jsme na zahradě, grilujeme, nebo jen tak prostě si užíváme venku, dětem je 10 a 8 a taky si na ni hrají, i když už místo pískoviště tam mají basketovy koš, šipky apod. Jsme na menší vesnici, ale máme tu taky skvělou restauraci, velmi dobře vybavené hřiště pro menší děti, druhé fotbalové a třetí multifunkční. Do školy dojíždí dvě zastávky, bus staví před domem. Ve městě za většími nákupy jsem za 7 minut, V Brně za 20. Jsem nesmírně spokojená.

Ve vasem pripade bych se nestehovala! Absolutne ne. Jako co chces vic nez hezky velky byt ve meste? Ja takhle bydlim a nemenila bych. Je prakticke mit blizko skolku, skolu, obchod, lekarnu, zamestnani, park, koupaliste, hriste, restaurace atd. V satelitech nebyva skoro nic ( jo, mela jsem tam super sousedy, bylo tam cisto) a porad kolony a objizdky ( zila jsem v satelitu v Praze tak vim)

Litovali byste 😉 to cloveka ani nemusi nejdriv napadnout jake komplikace bydleni mimo mesto (kor u Prahy) muze zpusobit. Uz jenom to, ze kdyz mam horecku a musim k dr, tak se seberu a doktorku mam ve vedlejsim baraku! Ze satelitu bych musela asi taxikem. To same, kdyz potrebuju do lekarny. Nebo si tesne pred varenim vzpomenu, ze mi neco chybi. Cesta do alberta, nakup a cesta z alberta mi trva 20 min. Bydleni ve meste ( idealne v centru) = velike setreni casu.

Já bydlela 30 let v paneláku a rozhodnutí vyměnit bydlení v bytě za dům považuji za nejlepší v životě. Samozřejmě je třeba počítat s nutností řídit auto, ale stojí to za to. Máme tu potraviny, hospodu, fajn sousedy, nádhernou přírodu, fotbalové hřiště, posilovnu, školku, staví se škola, doktor tu taky je a to, že si jen tak vylézt na terasu, koupat se v bazénu, grilovat, jezdit na kole a nikoho nepotkat - k nezaplacení. A zahrada může být skoro bezúdržbová, rozhodně to není tak, že bych byla otrokem své zahrady. Máme tu keře, kterou 1x za rok ostříháme, pěstujeme jahody, rajčata, ředkvičky a je to pro mě určitý způsob relaxu.

Ja jsem tym dum. A mame maly dum,rozlohou 3+1 byt,ale soukromi a zahrada jsou k nezaplaceni. Obcanskou vybavenost mame v dochozi vzdalenosti vsechno. Deti furt na zahrade. Mam to fakt rada a to nazhradkarim 🙂

Já vyrostla v domě a vždy jsem chtěla do bytu, aby odpadly starosti. S dětmi mě to zas táhlo do domu a nelituji. Můj muž byl vždy v bytech a z Prahy sel za mnou no menšího města a pak jsme šli do domu. Jako jsou to starosti, ale v létě je ta zahrada k nezaplacení. Teda za nás.

Ahoj, sice jsem se nestěhovali z Prahy, ale z Brna, ale ten život v centru velkého města bude stejný. (I když se naše města neustále hejtí 😅) Ja život ve městě miluju, ale chtěla jsem aby děti zažili dětství na vesnici, jako jsme měli my. Běhat po lesích, lézt po stromech, stopovat srnky.. koupili jsme dům 20km od Brna, ale už před pár lety kdy jsme za něj dali “jen” 2,5 milionu + náklady na rekonstrukci. Upřímně já už teď vím, že jak děti odrostou chci dům prodat a koupit ideálně dva menší byty v Brně, když to vyjde. Strašně mi chybí ten luxus života ve městě a navíc té práce kolem domu je fakt hromada a já chci ve stáří klid a ne být otrokem domu. Takže vím, že na stáří chci určitě zpět do bytu ve městě. Ale nelituji. Je skvělý, že já můžu napr vařit a malej si běhá po zahradě, že můžu nechat kočár se spícím miminem před domem. Nedávno nám hlídala švagrová a vystoupila s malým o zastávku dřív, ztratila se ve tmě v cizí lokalitě a s našim synem. 😳🫣 ale potkali nějaké random lidi a ti hned, že jé to je Kubík Dostál - to musíte jit tudy a tudy a za 15 min jste doma. To se ve městě jen tak nestane. ❤️ což mě uklidňuje i skrze děti. Je to tu je víc komunitní a ty lidi rádi pomůžou. Upřímně ale nevím jestli bych do toho šla s dnešními cenami. 🫣 protože to je šílený. Mě uklidňuje fakt, že to byla výhodná koupě a jen za poslední tři roky stoupla cena domu o 4 miliony, takže dobře zhodnocené peníze. Ale pravidelně utíkám do města a užívám si to toulání centrem, kávu v kavárně, divadlo atd.. 🙂

Já bych se nestěhovala. Žila jsem v bytech ve velkých městech (Praha, Paříž) a teď žiju v domě se zahradou a je to fajn. ALE nežiju někde v satelitu, žiju v podstatě v centru menšího města a všude mám blízko Někam na periferii velkého města bych nikdy nešla. Trávit život dojížděním by mi překrylo ty výhody domku.
Navíc na domě je pořád co dělat, každou chvíli se musí něco řešit, mnohem víc než v bytě. Pokud máte byt s terasou nebo větším balkonem, tak bych tam zůstala.

Asi hodně záleží na lokalitě, kam se přesunete, někde je to lepší a jinde horší: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/fakta-unikat...

Ahoj, tak o tom bych mohla napsat knihu..postavili jsme s manželem dům asi 10 km z Ricanama (manžel v místě bydliště, já původně z Prahy), narodili se nám dvě děti a já se cítila totálně odříznutá od světa. Bydleli jsme ve vesnici, kde byl jeden obchůdek a školka, zbytek bylo všechno na auto. Ted už pul roku bydlíme v Praze, syn nastoupil do ZŠ, dcera do MŠ, syn ma kroužky, já si našla práci, všechno dostupné 🙈🙂 pane bože jak já jsem šťastná zpátky v Praze..nebylo to snadné, šli jsme proti proudu, z novostavby..ale udělali jsme dobře 🙂

Tak to snad člověk musí cítit. Jestli je pro tebe důležitější dostupnost služeb nebo vlastní zahrada, soukromí. Nejlepší je sepsat si pro a proti a uvidíš, co převažuje.

@janina92 A co se stalo s domem?

A proc o "domecku se zahradkou" premyslite?
Jestli kvuli detem - tak to si myslim, ze vubec neoceni. My jsme se odstehovali ze sidliste na okraj Prahy (presneji tesne za Prahu), kdyz jsem sla do 6. tridy. Nadsena jsem nebyla. Nestezovala jsem si, zvladla jsem to, ale to vecne dojizdeni do Prahy me stvalo. Jak jsem odmaturovala, vratila jsem se do Prahy. Ted se mi to zive vybavuje, sestrenic bydli za Prahou a 2x tydne je na takove blbe casy u nas, protoze ma mezeru mezi skolou a krouzkem, kdy vlastne nema kam jit - domu by ani nestihla dojet, venku zima, spoluzaci mizi za svymi programy...
Jestli se tesis, ze se budes v lete opalovat na zahrade, ale mas rada mesto a jeho vymozenosti - zustan ve meste. Na to se tesila mamka, kdyz jsme se stehovali a ukazalo se, ze od chvile odstehovani na venkov jsme prestali chodit na vylety ptz. je porad treba neco delat.
Jestli milujes zahradniceni, chces zvirata, Prahu moc nemusis a celkove mesta a lidi - pak je to dobry napad. Po tom touzim ja, az budou deti vetsi (at jim nemenim svet), tak chci do statku :D

Dlouho jsem toužila po vlastním domě, ale jak ceny stoupaly, znamenalo by to být půlhodinu autem za Prahou a taxikařit. Nakonec jsme skončili v pronajatém bytě v dvougeneračním domku na kraji Prahy a připadá mi to jako geniální kompromis. Děti všude dojedou samy autobusem nebo vlakem, manžel to má do práce vlakem rychlejší než dřív metrem, do přírody dvacet kroků a do školy nebo k obchodům stejně daleko jako dřív. Až děti odrostou, vrátíme se do našeho bytu nebo pořídíme něco malého za městem.

Řešili jsme to, bydleli jsme dlouho v centru Prahy, ještě bez dětí, ted jsme v domě se zahradou za Prahou. Ale my věděli, že to chceme, protože jsme v tom oba vyrostli, citli jsme to tak, věděli jsme, z dětství i ta negativa, takže jsme neměli růžové brýle, jak bude všechno jen skvělé.
Doteď nelituji, ani dětem to nevadí, i když musíme každý den autem. Nedávno jsme si při pobytu v bytě uvědomili, že nám vyhovuje, že děti můžou být hlučné, v jakoukoliv denní/noční hodinu, můžou dupat, kdykoliv můžu prát, luxovat, máme velké úložné prostory. A když se chci nadechnout čerstvého vzduchu, jdu na zahradu v domácím oblečení.
Alena druhou stranu já nemám problém na večerních akcích nepít, protože se chci domů v klidu a pohodlné dostat autem. Nevadí mi, že nemám u domu kavárnu, divadlo atd. Na druhou stranu bydlíme v oblasti, kde je do 15 minut autem všechno, i když to není v Praze, máme tu veškeré dětské kroužky a děti tak nejezdí denně do Prahy, jen já tam jezdím za prací.

@nika110818 podle mne se samy musite rict, co ocekavate od domu. Ja treba miluju rano v pyzame posbirat redkvicky na snidani. S detma pravidelne hrajeme bedbinton na zahrade. Cyklostezku mame 200m od baraku. Vecer sedim na terase a posloucham cvrcky. Nejvic me na tom bavi, ze muzu byt venku a zaroven doma. Ja, budu chtit zit v baraku porad. Nicmene, deti budou jezdit na stredni do Prahy. A to si myslim, ze bude pro ně velká změna. Hlavně času jim to vezme dost.

Žijeme v Brně a o domečku jsme uvažovali než se nám narodilo druhé dítko. Kvůli různým okolnostem z toho sešlo a zpětně jsem za to ráda. Všechno důležité v dochozí vzdálenosti, starší puberťák už samostatný, dojde/dojede si kam potřebuje, menší skolkar, školka 5 minut od domu, já prace 20-30 minut MHD. Jsem naprosto spokojena, zpětně vidím, ze zůstat byla dobrá volba. Pokud bych šla do domu, tak jen ve městě s dostupností MHD, ale to je při současných cenách úplně sci-fi přání…..

My bydleli v centru, i na “okraji” Prahy se super napojením na centrum a nakonec jsme odešli do vesnice 15 km od Prahy s dobrou dostupností autem do Prahy a nelituji. Děti jsou tu svobodnější, manžel jede do práce autem stejně dlouho jako jezdil dřív.

Jo, byli jsme v totožné situaci, jsme za Prahou už 6 let a nebyl jediný okamžik, kdy bych zalitovala. Ale samozřejmě to záleží na Vašem nastavení (my jsme v Praze nikdy žít nechtěli; měli jsme tam sice pěkný byt na pěkném místě, ale nebyla to prostě naše srdeční záležitost), na práci (já dojíždím jen jednou v týdnu, manžel dvakrát, jinak máme HO), na občanské vybavenosti toho nového místa (jsme v malém městě, ne v satelitu bez ničeho), na dostupnosti a funkčnosti MHD a na spoustě dalších faktorů.
Praha mi vůbec nechybí, nakonec tam jezdíme jen zřídka a většinu záležitostí, doktorů, kroužky atd. máme buď přímo u nás nebo v Kladně, které je 10min odtud a narozdíl od Prahy tam neřeším provoz, rush hours apod.

Nedokážu si představit, co by mě motivovalo opustit město. Bydlím v centru krajského města, do školy to máme asi 200m, do práce kilometr a půl (nejsme na home officr a nikdy nebudeme), na cyklostezce jsme na 5 minut, v lese za deset (to je holt výhoda ústí nad labem, že má dva zalesněné kopce přímo v centru), kavárny mám 5 minut od domova a o víkendu si vybíráme, na který kopec můžeme vylézt, protože udržovat 60m2 bytu je záležitost chviličky, plus do něj nemusíme cpát prachy, tak nám jich dost zbývá na jiné věci. Dcera je ještě malá, prvňačka, tak všude vodíme my, ale za dva roky bude sobestačná, dostane se kamkoliv pěšky. Ano, netoužím po domácích jahodách ani grilu na zahradě, máme všichni jiné priority.

Opravdu záleží na lokalitě. Na rovinu, když vidím ty kolony každé ráno, jak se šinou od Říčan směr centrum, tak bych do toho fakt nešla. Je to fajn tam, kde je opravdu veškerá občanská vybavenost, ideálně i rozumná dojezdová vzdálenost do práce, úplně ideál třeba vlak, jelikož ty zácpy jsou šílené a lepší to asi nebude. A děti si zahradu užijí na chvilku, kolem 12 toku už je tolik bavit nebude a od 15 bude pro ně akorát opruz 🙂 A další věc dojíždění do školy, kroužky... pak na střední, vysoká... My barák máme, naštěstí v okrajové části Prahy ze super spojením ( za 20 min pod ocasem ) ale jen díky tomu, že jsme přistavěli patro a dole jsou tchánovci ( super, zlatíčka 18 let bez konfliktu ). Ale kdyby bylo na mně, tak budu raději v bytě - příklad - řešili jsme s dítětem prodloužené víkendy v květnu, kam pojedeme a hlava rodiny zahlásila - na maltu pojedeme, budeme dělat nový plot. Měli jsme ušetřené peníze na dovču a prd, podělal se kotel 🙂 A to je pořád něco. Za ty peníze, které jsme dali do baráku bychom jezdili na víkendy na pronajaté chaty asi do smrti 🙂

Je to hlavně o vašich povahách. My bydleli v Praze v domě se zahradou, znali se se sousedy, bylo nám tam moc dobře a přesto teď je nám líp a to manžel jezdí každý den do centra po D1 kolem Říčan 😀 Prostě jsme duší venkované a máme rádi naší komunitu. Do Prahy jezdíme hodně, ale bydlet tam půjdu až na důchod, až mi vezmou řidičák 😀 😀 😀