SOUTĚŽ o LEGO DUPLO Můj první vláček! 🙂

My jsme s malym jeste vlackem nejeli, i kdyz ma vlacky rad. Ale jezdime nekdy autem a on vzdycky hezky napodobuje nebo ukazuje, co vidi🙂 kdyz jede sanitka, tak houka jako sirena, kdyz vidi vlak nebo tramvaj, tak hned dela zvuk masinky ššššš, kdyz vjedeme do tunelu, tak uplne ohromene udela juuuuuuu a ukazuje😉 nejstastnejsi ale je, kdyz jede v kocarku 🙂 kdo by to nebral? 🙂

Pro naše holky jsou zajímavé všechny naše cesty a výlety. Samozřejmě nabývají jiný rozměr, když se nejede autem, které je naším nejčastějším dopravním prostředkem. Proto jezdíme pravidelně ještě i vlakem nebo autobusem, ale vlaky vedou. Jsou rychlé, můžou si tam hrát a pozorovat cestu. Naše nejzajímavější vlakové cesty vedou do Šumperka kde je dětské muzejíčko, snadno dostupné z nádraží pěšky, a tam velice zajímavé dětské expozice. Momentálně třeba expozice o zvířatech na statku. Je krásná a tvořivá a holkám se moc líbila.

Co zajímavého jsme zažili? Třeba když dcera na celou tramvaj rozebírala, jestli jsme venku, nebo ne, protože venku se přece prdět může. Nebo když začala zpívat a přidala se k ní babička (cizí), co seděla poblíž... A nebo když jsme z auta pozorovali stádo srnek na poli nebo z kola honící se zajíce. Stačí se koukat a poslouchat, pak člověk zažije něco neobyčejného každou chvíli. 🙂

My jsme jeli o prázdninách s dětmi za tatinkem do práce. I když je město vzdálené jen 30 km, museli jsme přestupovat a na přestup jsme měli asi jen 3 minuty. Vlak do cílové stanice už tam stál a to bylo pro děti dobrodrůžo, protože jsme museli do podchodu a běžet. Všechno jsme stihli, děti byly nadšený, zato maminka vyfluslá😅 Ve vlaku seděly naproti sobě, protože musely oba vidět z okna.🙂

my cestujeme pořád a stále a rádi 🙂 už od mimíska...máme babičku přes půl republiky a tak se stal vláček našim vozidlem 🙂 ve vlaku si užíváme spoustu legrace a zábavy....a nejlepší je,kdžy jezdíme žlutou mašinkou , kde dostanete i nějaký mňamky ... a náš malý prohlásil,týýýjo tomáte dobrýho řidiče že nám tohle vše dá zadarmo 😀 :D tak to jej moc zdravím 🙂

Tak my jsme toho s Bruníčkem zažili dost hodně a to i komických momentů. Jak je mimo kočárek to je tedy zábava , utíká jak malej Bolt , chytat ho mezi lidmi je jedna radost do toho vydává do slova tarzanské zvuky jako z džungle , jedno se tak rozeběhl...až si dal na čumák a pak se po zbytek dne šklebil s bebíčkama jak již vidíte na fotce , další zážitek byla cesta k doktorovi , kdy nám při nástupu do busu vypadlo kolečko ( kolečko jsme cestou zpátky našli pod lavičkou na nadraží :D ) já si řikám proč ten kočár sebou tak škube :D hlavně pak v čekárně u mudr ten náš kočár bez kolečka to byli pohledy :'D , zkrátka venku samá zábava , stále pokřikuje až na 100 metrů když vidí děti , je to náš společenský kulíšek , máme teď horečky a už mi dáva do ruky boty , že by chtěl ven :D

Náš nejmladší miluje vláčky, tak často jezdíme vlakem na výlet. V létě jsme se vraceli z Prahy a už nás čekal poslední přestup a posledních pár km domů. Když jsme nastoupili, bylo ve vlaku nesnesitelné teplo, nefungovala klimatizace, bohužel ne jen klimatizace, ale celý vlak nejel, museli jsme vystoupit. Šli jsme na autobus, ale syn rozhodl, že chce vlakem, tak jsme se vrátili na vlakové nádraží a čekali na další vlakový spoj. Bohužel předchozí spoj, kvůli rozbitému vlaku byl zrušen.

Mám 4letou Kačku a skoro 2letého Matýska, oba od malička zahazují chrastítka a jdou po legu v jakékoliv podobě, takže duplo vozíme především vlakem, musíme se zastavit u každých kolejí. Malá teď už učí malýho jak se který vlak jmenuje a proč aby to věděl 🙂

Z našich letošních cest, nám na vždy utkvěl v paměti nádherný zážitek z krmení a hlazení rejnoků v jedné z našich ZOO

Na rodinných výletech zažíváme vždycky hodně legrace, ale na posledním výletě s kamarádkou me trochu smích přešel.Cestovaly jsme vlakem na vánoční trhy a pri zpáteční cestě s námi seděl postarší pan-celkem i sympatický, v naprostem klidu si vybalil svacu a nám se začal zvedat zaludek-mel na novinovém papíře makrelu a ta neskutečně smrdela.Naštěstí ji nejedl dlouho a vyvetralo se studeným vzduchem.

My cestovali driv radi a hodne. Ted s dvema malickymi dětmi jsem to hodne omezila, protoze sbalit a naskladat do auta vsechny jejich potrebne propriety a vyskladat a vybalit nam zabere pulku dovolene😂
A tematicky k cestovani vlakem mam jeden zajimavy zazitek...dlouhe roky jsem jezdila hlavne autem. To se mi jednou rozbilo v puli cesty z vychodnich Cech na jizni Moravu, takze jsem to nechala po ceste v jednom servise a hodlala domu dorazit vlakem. Koupila jsem si jizdenku, kterou jsem s klidnym svedomim predlozila pruvodcimu pri kontrole jizdenek...a jake bylo moje prekvapeni, kdyz mi rekl, ze je neplatna!
Ze najeli na novy system, kdy nestačí si jizdenku jen koupit, ale musim si ji na nadrazi i cvaknout..coz jsem netusila. Takze k rozbitemu autu pribyl jeste darecek v podobe pokuty za jizdu nacerno.
Nyni, kdyz cestujeme s dcerou autem, tak se zalibne diva na.prejezdech na vlacky a ja s obavami cekam, az vyjadri přání se svezt..aby to zase neskoncilo pokutou☺

Nedávno jsme byli v Plzni a Mareček objevil hromadu schrabaného listí, vlezl do hromady lupení a házel ho všude kolem sebe. Je to krásné, jak se děti dokáží bezstarostně radovat z každé maličkosti světa.

Ahoj, my nejradeji cestujeme vlakem, a protoze to známé "tdn tdn tdn" je nejlepsi uspávání na světě,tak jsme se probudili až o tři zastávky dál...

Robiskova první projizdka vlackem...v pražské Zoo🙂 ... ale poprvé sám,bez mamy,jen se starší sestrou Beatkou!❤
Vláčků máme doma několik,ale ten Lego DUPLO nám ještě chybí😉

Bohužel jsme zažili nehodu, kdy náš vlak srazil člověka. Moc ráda na to nevzpomínám ☹

Nedávno jsem vešela v pokojíčku prádlo a uslyšela divný zvuk, otočím se a kolem mě prosvištělo dítě v lavoru 🤦 cestujeme moc rádi a využíváme i netradiční dopravní prostředky 😂

Od doby, kdy se nám narodil syn, jsou pro nás všechny výlety zajímavé a krásné. Čím je syn starší, tím jsou více zábavnější a plné dobrodružství. Nejraději cestujeme na výlety vlakem, protože ty syn naprosto miluje 🙂

Protože stavíme domeček,tak jsme se už 2 roky pořádně nikam nedostali, ale pravidelně jezdíme za našimy příbuznými do Kutné Hory. Když jsme tam byli naposled v srpnu, objeil starou hasičskou trumpektu. Synovi byli v zaří dva. a když jsme tam přijeli ted v říjnu. první co bylo když jsme vlezli do dveří, vzal tetu za ruku a táhl ji za trumpetkou. Museli jsme s ní jet i za strejdou na návštěvu do Poděbrat a syn 30 minut jízdy troubil a troubil 🙂

Než jsme otěhotněla, tak jsem cestovala hodně. První rok po narození syna to jeste moc nešlo, ale teď, když už má dva roky, tak cestování s ním je pohoda.
Jedna z letošních cest byla do Německa do Mnichova na Oktoberfest. Jelikož jsme nechtěli brát mezi takovou masu lidí kočárek, tak jsme syna měli v nosítku. Při kontrole vstupu, měl manžel syna na zádech a syn spal. Ochranka na něj začla rukama nohama ukazovat, že takhle velký batoh si tam vzít nesmí a že jej musí uložit v úschově. Tak se manžel otočil a ukázal, že to není žádný batoh, ale náš syn 🙂

Zažili jsme toho spousty. Naše děti už toho mají nalétáno myslím víc než já 😀 😀 Co mi teď utkvělo v hlavě, byla vtipná situace, kdy naše tehdy 2letá Zuzanka poprvé viděla černocha 😀 Byli jsme na letišti, procházeli jsem zrovna letištní kontrolou a z kočárku jsme jen slyšela její výkřiky: "Mami, pán fujjj, pán fujky 😀". Já se pořád ohlížela, kdo že je fuj. A pak mi došlo, že reaguje dle ní na umazaného pána, který stál opodál. Snad nám nerozumněl 🙂

Nejlepsi byla cesta s detmi parnim vlakem na hrad. Vsem se strasne libil a hlavne ty tvare zacernene od sazi. Tresnickou na dortu, bylo narozeni netere, ktere nam oznamili cestou na hrad.

Tak my jsme toho zazily spousta na cestach, nase mala ma rada zviratka takze jsme navstivily zoo kde se nasi male snazila koza sezrat kocarek🙂 a na te same dovolene na chate kdyz nase mala se snazila vylezt do mycky a vyndavat nadobi z mycky..😀

Myslím že každé cestování s dětma je zážitek 🙂. My poslední dobou cestujeme více vlakem, a dcerky (2,5let)nejzajímavější zážitek z vlaku je záchod 🙂. Anežka je fascinovaná splachováním ve vlaku,takže cestou z Prahy do Ostravy navštívíme wc minimálně 20x a pokaždé odcházíme vysmátí,že se pak všichni diví, co tam děláme... jinak Anežka miluje vlaky ve všech podobách, takže lego by ji udělalo obrovskou radost 🙂

Cestován s dcerou vlakem je opravdu zážitek😍 užívá si důležitě pohled z okénka a sleduje uplně všechno a do toho komentuje, nejednou jsme pobavili cely vagon jejimi "hláškami" 😂 nejvíc se ji ovšem líbí když mašina zahouka...houka taky huhuuu😍 naposledy jsme jeli vlakem od kamarádky minulí týden a opět proběhlo nadšení navíc když jako velká holka hrdě držela svou jízdenku a podala ji průvodčímu☺

my zažíváme snad na každé cestě něco zajímavé, tím že děláme i geocashing tak to míváme i s dobrodružstvím a pokladem. Nejlepší na tom je, že nás děti upozorní a učí koukat na svět uplně jiným pohledem, například keř ve kterém je jistojistě schovaný drak. krmení kaprů posledním kouskem svačiny, hraní si na doktora pokud to případné bojové zranení vyžaduje (odřená kolímka, bodnutí včelou atd) ...

Největším zážitkem z cestování bylo rozhodně krmení svišťů ve volné přírodě v Rakousku.

Nas Kebulka uz je zkuseny cestovatel. V lete vybehl na Boubinskou rozhlednu a jeste se několikrát vracel pro rodice sypajici do kopce. Na penzionku pak odpoledne neusnul on, ale my 🙂 Cestovat s nim musi samozrejme i jeho oblibene hracky. Tak se to nejak seslo, ze ma tri batuzky - a na každý vylet nutne potřebuje vzit všechny, pac není mozne, aby doma zustaly oblibene hracky. Kupodivu si je nosi opravdu on - a i když uz nemůže, proste ani jeden batuzek neda. To by snad radeji padnul na ceste. Udelat fotky na památku je pak na dlouho - musí se vyfotit i všechny hracky z batuzku. Fotky s dinousaury jsou z vyletu na hrad Kamyk (největší zážitek z vyletu mel ale ze slepic, které videl cestou), hasici zase vybehli s Kebulkou ten sileny kopec na Boubin.

Majo dcera jezdí ráda všemi dopravními prostředky včetně autobusu a vláček má obzvlášť ráda, protože tatínke dělá výpravčího. :D Takže její asi 3. slovo bylo hůhů

Největší zážitek na cestách s holkama? No jasně. Minulý rok, léto, Maďarsko. Nastíním situaci. To se tak vydáte na nejvyšší kopec v jinak rovném Maďarsku. Na tom kopci stojí krásný starobylý hrad. Kočárek jsme tlačili z posledních sil, ale hrad jsme dobyli 🙂 Pět minut (ani ne) stojíme na nádvoří, když starší dcera zařvala, že jí něco píchlo. A jelikož to bylo její poprvé, dostala jsem strach, aby z toho nebyla nějaká alergická reakce. Bodnutí bylo v obličeji...a začalo to pěkně natékat. Sanitka do toho kopce by se těžko rychle dostávala.....Andělé mezi námi opravdu existují. Jeden z "rytířů" (zrovna probíhal turnaj) přiběhl, co se stalo, proč tak malá brečí. Vysvětlovala jsem lámanou angličtinou situaci a on se z Maďara vyklubal částečný Slovák. Hned nám dovedl do krčmy, hodil do vody kalcium a led....a za půl hodiny bylo po pláči i otoku. Ano i takové dobrodružství lze s dětmi zažít na hradě 🙂❤