SOUTĚŽ o LEGO DUPLO Můj první vláček! 🙂

Vlakem jezdíme moc rádi, pro holky je to pokaždé velký zážitek. Nejvíc se nám líbí starý motorák, který jezdí do skanzenu Zubrnice. Sice tam neslyšíte vlastního slova a pod zadkem musíte mít polštář, ale je to moc prima. Příští týden se chystáme zase 🙂

Jelikož s manželem oba vlakem jezdíme v zaměstnání, vedeme k lásce k vlakům i malého. Hold se buď chytí nebo ne, aneb potencionální 3. generace nádražáka z manželovi strany a 4.generace z mojí. Na vlakové zastávky už chodí dokonce i na rande 😂

Nejzajimavejsi je, kdyz nam dite usne v aute... to se pak porad otacime, jestli jsme nenechali autosedacku vedle auta a neodjeli bez mrnouse 😅

Co je nejkrásnější na cestování s dětmi? Ta rozzářená očička při objevování nových věcí a spící děti po nových zážitcích 🙂.
Naše rodina nejraději cestuje autem, hrajeme geocaching, a i díky němu zastavíme vždy na nějakém zajímavém místě. Třeba tajná netopýří jeskyně, vesmírná loď Scooby Doo, místo ducha Napoleona a spousta dalších.

Máme dva malé kluky 3 a rok a půl a tak pro nás zážitkem bylo vzít je do Chorvatska autem na přelomu turnusů kdy jsme chytli kolony a kluci nám probrečeli skoro celou noc po cestě. Druhý den byli oba nádherně nabití (nechápu) a my s manželem na umření 🙂

Hrozně rádi s dětmi cestujeme, jak autem tak i historickými vlaky🙂 pro kluky to je vždy nezapomenutelný zážitek a také rádi chodíme na túry. Kluci jsou super chodí rádi, máme jeden super zážitek, když jsme šli na rozhlednu. Na křižovatce jsme špatně odbočili a pořád jsme šli a šli do kopce asi po ujití 8km jsem se zeptala pána zda je rozhledna již na dosah ruky a ten mi odpověděl, že je na druhé straně, ale že tu je hospůdka tak se tam kluci najedli my vypili kafe a šli jsme dolů k autu, na rozhlednu jsme se vydali o prázdninách již už jsme trefili akorát nám nevyšlo počasí byla hrozná mlha. 😅 Tak takové jsou naše zážitky.

Dcera je zvyklá cestovat už od mala. Poprvé byla na dovolené ve 4 měsících. Na delší cesty jezdíme cca 3x do roka. Vláčkem jsme ještě dlouhou trasu necestovali, ale když jsme byli na dovolené poblíž kempu byla trať. Vždy když projížděl vlak, tak houkal. Dcera z byla tak nadšená, že ikdyž spala začala ze spaní houkat 😀

Ja cestovala vlakem hodne s dcerou kdyz jsme jezdily za tatou,jejim dedou🙂zazitku mame nespocet,nejvtipnejsi byl asi kdyz dcera jako naschval potrebovala na velkou ,sly jsme tedy ve vlaku na wc,pak zpet do kupe kde s nama celou cestu jel postarsi pan v kvadru,zdal se mi celkem jako morous....A najednou to zaclo:A mami kam padaj ty bobky??Mami to pada na koleje???Ja orosena,vsemozne jsem se snazila vysvetlit jak to je,spocena az na zadku🙂a najednou ten “morous” zacal :To vis ze neeee,na koleje neeeee....A takhle vedl debatu s moji Eliskou nasledujici dve hodiny 😂ja se bavila neskutecne,pan taky,dcera spokojena ze ji nekdo odpovedel na zivotne dulezitou otazku😂

U nás je zážitek už jen ty čtyři děti do auta napasovat. Všechno je vypočítané na milimetry 😂 Když už konečně nastoupime, tak ti větší dva mi většinou začnou hned zpivat. Takže u nás je každá cesta dobrodružství 😂😂😂

na cestách je spousta neopakovatelnych zážitků, na které se dlouho vzpomíná 😂. jedna z cest bohatá na zážitky byla cesta na Krétu. Vše začalo už v česku na letišti, kdy mělo letadlo zpoždění. po přiletu jsme dostaly pokoj úplně jiný nez jsme si zamluvily s vyhledem na parkoviště a dveři do zásobovací uliičky. Ale tohle jsme vyřešili následujici den 😂. Bohužel ale i když byl hotel na pláži, vstup do moře byl přes ostré kameny nepřístupný. A tak jsme musely chodit k druhemu hotelu. přesto jsme se nenechaly otrávit a dovolenou si užily. občas jsme si připadaly jako na jine planetě. foto přikladám 😂. nerozlučný kamarád

Nas triletak miluje vlacky a vzdy je sstestim bez sebe,kdyz ma tu moznost je videt ci dokonce v nem jet.A co se tyce prihod tak ten on ma nekolik,protoze vzdy bohuzel se da do reci s kde kym😊 Nejlepsi je jit s nim alespon do kupecka jinak cestou obsedava cestujicica kdo ma misto a s kazdym musi prohodit par slov😂

Minuly rok jsme byly na dovolene na jindrichohradecku. S manzelem jsme se nekolik mesicu tesily jak si udelame vylet parnim vlakem po uzkokolejne draze. My s manzelem mely krasny zazitek jen dcera, vsude vypravela, ze uz nechce nikam jet vlakem s parou. Ze chce ject jen elektrickym 😀 vubec nevime, kde na to slovo ve svych.2,5 letech prisla 😀 Ted pokazde, kdyz jedeme klasickym vlakem, taze se nas, zda je opravdu elektricky, jen doufam, ze jsme ji tim parnim nezpusobily trauma...

Cestujeme rádi a cestujeme stále 🙂 Většinou cestujeme autem,ale taky hodně vlakem,to je pro kluky větší zážitek 🙂 Myslím,že na každém výletě,se nám něco přihodí,ale pro mě jsou zvláštní všechny výlety,pokaždé si užívám,jak to kluci prožívájí,jak si to užívájí,co si y toho odvezou....

Dominicek miluje vlacky, když byl malinkej tak jsme prohlizeli hodně knížek s vlackama. Až byl větší tak jsme se vydali poprvé vlackem k babicce a kdyz ho viděl poprvé naživo tak se ho tak bál, ze nechtěl ani nastoupit, jak byl velkej😆 nakonec jsme nastoupili a byl šťastnej,pak nechtěl ani vystoupit jak se mu líbil. Teď cestujem takhle každý měsíc a Domca se vždycky moc tesi. 😊 Určitě by byl

Dominicek miluje vlacky, když byl malinkej tak jsme prohlizeli hodně knížek s vlackama. Až byl větší tak jsme se vydali poprvé vlackem k babicce a kdyz ho viděl poprvé naživo tak se ho tak bál, ze nechtěl ani nastoupit, jak byl velkej😆nakonec jsme nastoupili a byl šťastnej,pak nechtěl ani vystoupit jak se mu líbil. Teď cestujem takhle každý měsíc a Domca se vždycky moc tesi. 😊

S našima klučkama ( Samík 4 roky, Honzík 2 roky) moc rádi podnikáme různé výpravy. Některé jsou krátké – jen po vlastních nožkách, k jiným využijeme některý z dopravních prostředků. Vrchol letošního putování byl v Orlických horách. S kamarády a jejich dětmi jsme se vydali na týdenní dobrodružství. Naše skupinka čítala 20 dospělých a 23 dětí (opravdu masakr). Jen sehnat tak velké ubytování (ale dobrých lidí se vejde). Vedoucí výpravy (ten nejstarší a nejchytřejší) nás rozdělil do dvou skupin – na skupinu A++ (tam patřily rodinné jednotky s většími dětmi – takové, které samy jedí, spí, usínají, chodí na záchod a jezdí na kole) a skupinu EE (k názvu ho asi navedla naše spotřeby plínek). S mrňosky jsme objevovali svět kolem nás (les – kde houbařili a stavěli domečky pro skřítky, vodu, hory – a super kopce, rašeliniště – manžel jim jako pedagog (aby do rašeliny nespadli) vysvětlil , že je to žroutské bahno (děti se vůbec nebály, a hledaly různé dobroty, které by rašelině donesly na zub). Hráli jsme si na pašeráky a naši muži místo cukerínu pašovali děti (obr. číslo 1 – překročení státní hranice do Polska, kudy se pašovalo všeliké zboží). I když nám někdy pršelo, stejně byla sranda (obr. číslo 2 - projížďka na kole v dešti – Samík se svojí nejlepší kamarádkou Majdou).

Vláčky naprosto zbožňujeme. Jeden vlastnoručně dělaný vláček z perníku pro našeho milovníka mašinek (obr. číslo 3).

A když nám není prima
a trápí nás rýma.
Z Lega nádraží postavíme
na cesty přesto vyrazíme. (obr. číslo 4)

Pěkný den🌞

Vlacky u nas ted vedou. Na vyletech je zajimave snad uplne vsechno. Hlavne to objevovani a cestovani dopravnimi prostredky 😊

Vláčkem jezdíme celá rodina často a rádi, protože náš tatínek pracuje na nádraží 🙂.
Zatím největší zážitek byl pro kluky, když je pan strojvedoucí vzal do kabiny a oni si mohli naživo osahat všechny tlačítka a páčky a hlavně si doopravdy zahoukat.
V létě jsme vyrazili parní mašinkou na cestu po Šumavě, což byl krásný zážitek nejen pro děti, ale i pro nás, pro rodiče 🙂. Mít páru ve vlasech je opravdické letní vlakové dobrodružství 🙂.

Je to už dlouhá doba co se tento příběh stal, ale ráda na něj vzpomínám 🙂 Našemu synovi bylo tehdy kolem třetího roku a už pěkně povídal. Nastoupili jsme do vlaku a já mu říkám : Kubí až budeš potřebovat jít na záchod tak mi to řekni. A on se na mě tak nechápavě podíval a říká: To si jako myslíš, že kvůli mě ten vlak zastaví? 😀

Jeden z nejsilnejsich zazitku z cestovani pro me bylo,kdyz jsem jela domu po narkoze z IVF a kazdych 10 minut zvracela 😀 vyslo to i u benzinky,kde si obsluha myslela,jakou mam peknou opici a kdyz neumim chlastat, at to nedelam 😅 IVF dopadlo dobre,synovi bude uz rok

Po nákupu v Tescu nás vláček (mašinka) nikdy nemine 🙂

Nejrychlejší a nejspolehlivější a zároveň nejekologičtější je dopravní prostředek na obrázku😀

Rádi s dětmi cestujeme vlakem, je to pro nás pohodlné a děti vlaky milují. Dcerce je skoro 3,5 roku a je velice legrační pozorovat, jak se začíná bavit s jinými lidmi. Třeba včera za poměrně krátkou cestu stihla slečně povědět všechny básničky ze školky a zazpívat písničky ze Zlatovlásky (momentálně u nás hit). Mám tyhle chvíle moc ráda, ta radost a spontánnost, která z dcerky vyzařuje je nádherná.

Náš syn Kubík cestu vlakem miluje. Zvládá i delší cesty na které mu vždy připravím nějakou zábavu proti nudě. Máme sice auto ale kvůli cestě vlakem občas nějaký ten výlet vymyslíme. Naposledy třeba do Balneo parku v Jeseníku

My měli letos zážitek z cesty do Chorvatska, kam jsme se poprvé vydali spolu s dvou a půl letou dcerou. Pobyt jsme si maximálně užili, jen první den na Plitvických jezerech dcera během 2 hodin dvakrát spadla, poprvé si odřela kolena, podruhé dodělala kolena a sedřela si celý nos a strup na něm měla několik dní. A zpáteční cesta málem neproběhla, celý den jsme si užívali pláže, večer naložili plný kufr, sedli do auta.. a nic. Zasekly se nám brzdy na autě, takže telefon na asistenční službu (joo, je pátek večer, do pondělí k vám žádná odtahovka nepojede), rozhoupávání auta kolemjdoucími, nakonec jsme sundali kola a mlátili do brzd, až povolily 🙂 Když to nejde silou, jde to ještě větší! Brzdy povolily, vyrazili jsme, ale po cestě se začalo zase celé auto klepat.. No jízda jak má být. Do toho dcera asi 3 hodiny brečela nebo povídala, než konečně usnula.. Takže příště už jedině letecky nebo i tím vláčkem po ČR 🙂
Fotka je z čekání na výlet lodí, to ji moc nebralo, spíš celou dobu řešila, že nedosáhneme rukou do vody :D ("Vidíš, nedosáhnu" 🙂).

Když byl syn menší a jezdili jsme vlakem, tak vždycky hrozně rád přesedal z jedné sedačky na druhou - protilehlou a křičel u toho "couváme, couváme....ploč ten vlak zase couvááá?" A takhle vydržel třeba půl hodiny 😀
Lego ani Duplo doma ještě žádné nemáme, myslím, že by měl syn velkou radost a potěšilo by to jistě i jeho mladší sestřičku 🙂

Pokud pominu každotýdenní cesty na nákup, tak nejčastěji cestujeme vlakem (a kousek autobusem, abychom se dostali na ten vlak). Vlakem jezdíme hlavně k babičce a dědovi a obě holky tak cestují od úplných miminek. Ta cesta je dobrodružství sama o sobě, nalodit se s holkama a všema věcma do vagónu, najít místa, usadit se. Pak hned mají hlad a žízeň. Pak zase lovíme jízdenky, někdy je průvodčí nechá, aby si svoje jízdenky samy orazítkovaly, cestou projíždíme několika tunely, lesem s "bažinama", vyhlížíme Karkulku a vlka. A v cílovém nádraží vyhlížíme, kdo nám přišel naprosti, a to bývá radosti! I když jezdíme pořád tu stejnou trasu, pořád to má svoje kouzlo.
No, a spolucestující, to bývá taky občas zajímavé, pamatuju si, jak starší dcera, tehdy asi tříletá, komentovala potetovaného mladíka vedle sebe (narvané kupé) "Mami, ploč má ten pán na sobě lazítka?" "Asi se mu to tak líbí." "A ploč si to neumyje?" Někdy je ta dvouhodinová cesta dlouhá, předlouhá 😀

Prihodu na kterou všichni radi vzpomínáme, se stala pred rokem, ja tehotna tehdy a druhou dcerkou a první roční milovala zviratka takze zoo byla jasna volba, milovala opice takze jsme dost času strávili v pavilonu opic, kde byl jeden smutny simpanz, koukal do zeme, tak jsem k nemu sla cupla si a volala dcerku, simpanzovi oci se rozzářili pri pohledu pod moji sukni, byl to simpanz smirak 😀 kdyz jsem se postavila nalepil se na sklo a vykroutil hlavu tak aby tam videl!!! Skoda ze fotku co mame nemuzu nikde najit ;)

Mám dva kluky - necelé 4 a 3 roky (a jednoho teda už o dost staršího) a všichni milují cestování vlakem. Autem to vždycky spíš přetrpíme, ale vlakem si to vždycky užijeme 😀 Letos o prázdninách jsem s menšími jela delší cestu s několika přestupy, byla to jejich první několikahodinová cesta vlakem - úplné dobrodružství 🙂 číhali jsme, zda uvidíme pendolino, na vysoké mosty, na tunely... fakt si užili snad všechno, vůbec jsem nemusela vyndávat nějaké hračky nebo něco na zabavení... a moc fajn bylo, že nám vlakvedoucí po kontrole jízdenky dodatečně ještě přinesl omalovánky, to se klukům líbilo 😀 Sbalili je teda na domů a dál koukali velkýma očima z okna 😀 Taky jsme jeli o prázdninách několika historickými vláčky, nedávno koukali na projíždějící parní vlaky.... a sraz paromilů s malými vláčky, co vozí děti, to je TOP akce na konec prázdnin. Doma duplo vláčky nemáme, líbí se nám sice, ale tak nějak to bereme, že prostě nemůžeme mít všechno.... 😀