• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Dilema - dítě po 35. roce, řešili jste něco podobného?

30. března 2015 
Zdravím Vás. Zabrousila jsem mezi Vás, protože řeším dilema. Mám dva kluky 10 a 13 let, 5 let mám skvělého druhého manžela. Oba s manželem máme náročné zaměstnání, a spoustu aktivit, takže jsme tzv. v jednom kole. Doma ale máme skvělou babičku, která nám pomáhá s domácností i klukama. My sice nejsme s klukama každé odpoledne nebo večer doma, ale zato když jsme s nima, tak se jim věnujeme intenzivně, jezdíme po výletech, povídáme si s nima atd. Myslím, že ač jsme rodina, která vznikla poměrně nedávno, tak jsme skvělý team :slight_smile:. Hrozně rádi všichni cestujeme, kromě babičky, ta si od nás raději odpočine, když někam vypadneme :grinning:. A já už nějakou dobu řeším dilema. Letos mi bylo 35 let a já zjistila, že bych asi chtěla trochu zvolnit a asi si i pořídit ještě jednoho cvrčka. Manžel vlastní dítě nemá, ale kluky bere za své a oni jeho oslovují tati, s vlastním otcem v kontaktu již 6 let nejsou (díky jeho postoji, nemá o ně zájem). Manžel na začátku našeho vztahu říkal, že by chtěl, abychom měli mimčo a já byla proti, byla jsem unavená z předcházejícího vztahu a nechtěla jsem. Jenže doba se obrátila. On vzal kluky za své a říká, že své otcovské pudy si jima uspokojil a já najednou začala cítit potřebu mít ještě jedno. Což ale nebrání tomu, že by dalšího prcka taky bral, ale taky zvažuje, jestli ano či ne. Tak se v tom tak plácáme a pořád zvažujeme, jestli ano či ne. Na jedné straně stojí ano - bylo by super mít tady dalšího človíčka, vím, co všechno dokáže dítě člověku dát, navíc bych trochu zvolnila a život mi tak neutíkal mezi prsty s mojí prací, na druhou stranu se bojím problémů - vrozené vady, neustálá péče o dítě, když už jsme zvyklí na klid a pohodu, nebo taky aby kluci nebyli tím biti, přece jenom jsou dnes zvyklí na vyšší standard, a najednou by se museli i oni trochu omezovat.... Ať už omezit naše cestování, tak i místo, protože bychom museli uzpůsobit dům, není tak velký, aby tam mohl vzniknout další pokoj, a samozřejmě bych i přišla o poměrně velký příjem na mateřské. Ze zdravotního hlediska jsem prý v pořádku. Ach jo.... Je to dilema. Řešil jste někdy něco podobného a jak jste to vyřešili? Napíšete mi někdo?
31. srp 2013 v 09:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
Promluv si o tom s manželem a podle toho se rozhodněte. Třeba, že tomu necháte volný průběh:slight_smile:
Věk neřeš, 35let není nic hrozného!
31. srp 2013 v 09:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
To děláme každou chvíli a nemůžeme se dobrat nějakého rozhodnutí :slight_smile: A volný průběh je taky těžký, to až tak nejde, když mám anti, kterou buď vysadím nebo ne :slight_smile:
31. srp 2013 v 10:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
Pokud nehrozí, že manžel bude třeba upřednostňovat "svoje" dítě a budete schopni fungovat i s miminem, tj. že ho třeba nebude obtěžovat nevyspání, řev atd., pokud má děti rád a umí to s nimi, tak s chutí do toho. Volným průběhem myslím vysadit prášky, ale neměřit teplotu, nehlidat plodné dny,.. Nikde není psáno, že otěhotnění půjde hned..
31. srp 2013 v 10:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
domluva s manželem je na místě,ale rozhodně bych do tohoto plánování zahrnula nejen kluky ale i babičku,a finanční stránka věci-uskromnění-můžete už teď odkládat korunky bokem a když se podaří,bude nějaká rezerva,a když ne,tak třeba báječná dovča,a pokud máš skvělou bábi,tak by třeba šlo pracovat i při mateřské aspoň na částečný úvazek-nevím co děláš,ale třeba by to byla možná cesta
31. srp 2013 v 10:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
můj osobní pocit a názor je takový, že jednak moc gratuluji k takovému partnerovi, jak vzal kluky za své a teď vyjádření k dilematu... :wink: co se týče věku, ten bych neřešila vůbec, nám se malý narodil po dlouholetých peripetiích a mně bylo 36 let, takže věk je to nejmenší...ale myslím si, že třeba později by partnera mohlo mrzet, že nemá ještě k "vašim" dvěma klukům i společné dítě s Tebou...jako doufám, že to píšu srozumitelně, těžko se totiž píše, moje, jeho a vaše, protože jak jsem vyčetla, tak děti bere za své, ale i tak já za sebe bych do třetího cvrčka šla :wink: :wink: :wink: tak tfuj tfuj tfuj, hodně štěstí :slight_smile:
31. srp 2013 v 10:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
Přijde mi, že ty bys dítě chtěla, a hledáš obhajobu, proč ano. Nikdo ale nezná tvůj život, manžela, fin. situaci atd. Takže rozhodnout se musíš stejně ty a manžel:slight_smile: Přece si ne/pořídíš dítě, protože ti to někdo napsal v diskuzi?:slight_smile:
31. srp 2013 v 10:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
já bych do toho šla..protože jakmile jednou cítíš, že bys chtěla /i když jsou důvody proč ne -cestování, finance, a vše ostatní/ a odepřeš si to, za 5let budeš litovat, že jsi to neudělala v 35 letech...
31. srp 2013 v 10:29  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Pokud mate vyresene bydleni...zamestnani.....
nevahala bych.
Resila jsem cca pred dvema roky neco podobneho a ted mi v baraku vriskaji tri deti!! :slight_smile:))
Jsem neskutecne rada,ze jsme se rozhodli pro treti mimi.
A mimochodem,treti se mi narodila ve 36 letech! :slight_smile:)
31. srp 2013 v 11:00  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
Nečetla jsem, co napsaly maminky přede mnou a možná se proto budu opakovat:
1. věk není důvod. Mě bylo 27 let, když se nám narodila postižená holčička, v celé široké rodině jediné postižené dítě. Proto bych věk nebrala jako překážku :wink:
2. dům je dům a pokud to klukům vadit nebude, určitě místo nějak uzpůsobíte, navíc můžou za chvíli odejít na intr na střední apod., čím budou větší, tím méně času budou doma trávit :wink:
3. peníze - to je velká otázka. Píšeš, že bys přišla o velkou část příjmů. Pokud by tvůj příjem vypadl, zvládli byste to finančně? Můžeš se třeba po půl roce na částečný úvazek (i třeba čtvrtinový) vrátit? Můžeš pracovat z domova? Apod. Pokud si odpovíš ano, není to překážka :wink:

A co bych poradila, určitě si s manželem promluv. Sedněte si v klidu, proberte to :wink:

Já osobně bych kolem 35let chtěla ještě jedno dítě, až se to doma usadí, Adélka se posune o kousek dál, Klárka bude rozumná apod. Držím palce, abyste to doma vyřešili ke spokojenosti všech :wink:
31. srp 2013 v 11:18  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
Ty jo, to je reakcí, ani jsem to nečekala :slight_smile:
Japona: myslím, že nehrozí, že by manžel upřednostňoval "své" dítě. Nevyspání je taky v pohodě, manžel mimo jiné dělá výjezdovku, takže noční budíček je u nás častý :grinning:. A rozhodně mi nejde o to, že když mi to tady odkývete, tak do toho půjdu. Jde mi spíš o to, jestli s tím někdo má zkušenost a tuhle situaci zažil a jak se třeba rozhodl a jak je na tom dnes.... Přece jenom 10 let od porodu je dost, a člověk jednal jinak než dnes....
A hlídání plodných dnů atd. do toho bych fakt nešla. Když se to má povést, tak se to povede, jde jen o to, zda to zkoušet....
Marecek4: Díky, myslím, že máš pravdu. Kluci by mimčo chtěli, říkají teď, otázka je, co by říkali až by bylo, u babičky si nejsem jistá, přece jenom je zvyklá si dělat věci po svém a být v podstatě "paní domu", když my nejsme doma. U ní by to asi bylo komplikovanější.... Ale jednou jsem s ní o tom mluvila a myslím, že by to zvládla. Peníze - tj. dobrý nápad :slight_smile:
Bellka: díky za názor. Tvůj prcek byl první v 36 letech?
Vladla: a jak staré jsou ty první?
hansed: ale je v 35 větší pravděpodobnost, než jsi měla ty v těch 27.... Btw. to mě mrzí a asi je to těžké, že? Jj, přišla bych o velkou část příjmů, vrátit se na stejnou pozici na částečný úvazek nemůžu, ale máme i několik projektů, které něco přinášejí a snad by mohly přinášet i víc a dají se dělat z domu.... Ale i tak je to risk.
31. srp 2013 v 11:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Ale jinak děkuju všem za názory. Těší mě to :slight_smile:
31. srp 2013 v 11:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
@petronarda Nemyslím, že na stránkách o dětech najdeš někoho, kdo lituje toho, že si před x lety chtěně pořídil třetí dítě:slight_smile:
31. srp 2013 v 11:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
@petronarda ked som mala 14 moja mama sa druhy krat vydala zakratko sa im narodil syn, mala vtedy 40 rokov a zvladla to v pohode. dnes ma brat 15 rokov, ja mam za tri tyzdne termin a vcera som si nad zehlenim jeho detskych veci co som podedila uvedomila ako dobre ze sme ho mali, lebo som sa vela veci naucila okolo mimina. ak by ho nemali bola by som teraz ovela viac vyjukana z toho co ma caka. oni maju teraz nervy lebo ma pubertu :D ale myslim ze nikdy nelutovali ze sa tak rozhodli. a co sa tyka cestovania, po roku uz sme s nim chodili na dovolenky...
31. srp 2013 ve 12:03  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@petronarda nejstarsi bude 14,prostredni je 8 a male budou 2 roky.
Vsechny holcicky. :slight_smile:)
31. srp 2013 ve 12:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
@petronarda Musím říct, že máš velmi zodpovědný přístup. Každopádně myslím, že nemusíš mít strach. 35 let dneska neznamená stará na dítě, jak tomu bylo dřív. Je mi jasné, že na to koukáš jinak, když máš děti už takhle velké, ale já měla první dítě ve 31 letech, druhé v čerstvých 33 letech a teď se marně snažíme o třetí.Bude mi 36 let a rozhodně mi to přijde úplně akorát. Vidím jen jednu vadu - člověk je úzkostlivější a mnohem víc věci řeší. Zas na druhou stranu asi už se příliš nezabývám malichernostmi, protože na ně nemám čas. Elánu jsem měla taky ve dvaceti víc, než teď, ale nestěžuju si a dá se to v pohodě zvládnout. Osobně si myslím, že si teď ty malé dětičky užívám nejspíš víc, než bych si je užila dřív v období hledání. Takže tak. O nic nepřijdeš, naopak tě to může jedině obohatit. A co se týče rizika postižení - to tam je vždycky. Takže přeju, ať se rozhodnete a svého rozhodnutí nelitujete.
31. srp 2013 ve 12:19  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Je potřeba všechno důkladně probrat s manželem, jak tu píšou holky. Znám bohužel i případ, kdy byli manželé spolu skoro 25 let, vypadalo to, že super rodina, sportovali spolu, cestovali atd. Kolem 35 let si pořídili třetí dítě a hned po mateřské si chlap našel jinou s tím, že ho rodina vysává z peněz, že on si chce ještě užívat atd. Ale každopádně držím palečky ke správnému rozhodnutí. Mimochodem mě se můj chlapeček narodil 4 dny po mých 39. narozeninách. :slight_smile:
31. srp 2013 ve 12:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
V porodnici se mnou byla maminka, co se ji narodilo třetí dítě v 41 letech. Měla uz dvě starší, cca 15 a 20let, stejného manžela a rozhodli se to zkusit. No a ono to vyšlo. Vyprávěla, jak z malýho jsou všichni poprdeny ještě před tím, než se narodil. Ze se spíš boji, že bude brutálně rozmazleny od všech členů rodiny:slight_smile: Jak to s nimi dopadlo, nevím. Ale bylo to něco podobného, váhali, ale vpodstatě chtěli, tak to nechali osudu:slight_smile:
31. srp 2013 ve 13:00  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@petronarda z veku bych si nic nedelala, mamka mela nejmladsiho brachu v 35 a v pohode (tehdy asi dost rarita), my jsme od neho suce jenom 4 a 7 let, ale v pohode, bracha z toho zadne nasledky nema a co se tyce toho jak nekde pisou, ze jsou pry deti min chytre, tak naopak,bracha je z nad nejchytrejsi, v matematicje olympiade byl 4 v okresnim koke ted studuje doktorske studium na elektru:slight_smile:
A mam i tetu a ta ma 5 deti a 3 posledni mela po 35 a taky tak neni zadny problem

Spis je to jenom na rozhodnuti s manzelem :slight_smile:
31. srp 2013 ve 14:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@amabilis Díky za názor. Nevím, jestli je to zodpovědnost, nebo spíšk strach ze zhýčkanosti a pohodlnosti :slight_smile:
31. srp 2013 ve 14:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
@petronarda ahoj, z toho tveho psani na me pusobite opravdu rozume, temer idealni stav, hezky se to cetlo. jestli je tam spetka touhy po spolecnem detatku, tak ver, ze na vas stejne ceka:slight_smile:. a zaslouzi si takove rodice, jako jste vy. taky jsem s druhym partnerem, ted uz manzelem, taky sest let a taky mame spolecneho prcka, manzela prvni dite. tomu nejde odolat a nikdy jsem nebyla spokojenejsi. taky jsem na cas zvolnila praci (cy zivot podnikam) a hele - ono se to nezblaznilo.. naopak. otehotnela jsem v 38 , maly se narodil v mych 39 a to materstvi je proste jine. nelituji, ani vterinu. uvidis, ze vas to posune dal, me to prislo tak, ze jsem zacala podruhe zit.
moc drzim palce, at date prostor vasi touze.
31. srp 2013 ve 14:42  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
autor
@vladla Tak to je pěkné a hlavně musí být doma veselo :slight_smile:
31. srp 2013 ve 14:46  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
@sdpetra Já doufám, že tohle nás s manželem nepotká. Myslím, že máme fakt skvělý vztah, díky tomu, co jsme si zažili dřív. Jak říkají naši známí i ti, co nás vidí prvně, sálá z nás prý symbióza :slight_smile:
31. srp 2013 ve 14:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
@petronarda to veselo tedy je,nekdy az moc! :slight_smile:
31. srp 2013 ve 14:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@berenika39 Díky moc za názor. Vidím, že někdo zažil to, co zažívám já a proč jsem sem dneska napsala. :slight_smile:. A co starší dítě? Kolik mu je? A jak to vzalo?
31. srp 2013 ve 14:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
@petronarda Mně je sice "jen" 31, ale čekám třetí mimi. Podle mě bys do toho měla jít, pokud už o tom začínáš jen uvažovat.
Znám sousedy, kteří mají děti 19 a 14 let a dvouletého kloučka, maminka ho měla v 38, nebo jedna má kluky 20 a 17 a tříletého (měla ho v 39).Taky znám maminky, co první dítě mají v 35 letech. Dneska věk nehraje roli. Po pětatřicítce jsou těhu víc sledovaný (zdá se mi i teď, u předchozích dvou to tak nebylo), můžeš si nechat udělat screening v I. trimestru, kde vyloučí vady při 80%, 3d nebo 4d ultrazvuk atd.
Kluci ti za chvilku odejdou na střední a budou z nich puberťáci, už se moc doma zdržovat nebudou a vás moc potřebovat taky nebudou :wink: Znám sebe i jiné v okolí, co s rodiči jezdili na dovču maximálně do 15ti, pak už je to pod dohledem nebavilo :grinning:
Co se týká financí, pokud byste to utáhli a máte třeba nějakou rezervu, tak bych se toho nebála. Já jsem na mateřské přes 4 roky a ještě 3 roky budu :stuck_out_tongue_closed_eyes: , máme sice baráček, kde se děti vlezou, ale platíme dost vysokou hypo, tak to táhneme jak se dá. Ale rozhodli jsme se pro třetí mimi (měla by to být holčička) a rozhodně toho nelituju. Nějak bude.
31. srp 2013 v 15:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak já třeba čekám první dítě teď ve svých 38 letech a zatím vpohodě, co bude dál také nevím, ale nějak bude.
31. srp 2013 v 15:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
@petronarda starsimu bylo 19 ,kdyz se petr narodil a jeste rok a neco bydlel u nas, ale ne zadny mamahotel:slight_smile:. s mym novym partnerem se diky sportu znali, takze pohoda, byli jsme takova particka:slight_smile: a do ni jsme privedli dalsiho clena. ted je michalovi za sedm dni 24 roku, bydli uz sam, bali holky, ma dobrou praci a vidame se jak to jen jde. kluci se maji uprimne radi, je to zvlastni, ale myslim, ze opravdovy ......tenhle vek ma jednu neskutecnou vyhodu. to, ze uz clovek neresi ptakoviny:slight_smile:. neboj se toho.
31. srp 2013 v 16:03  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@petronarda p.s. pro starsiho bylo myslim mimino ucinna antikoncepce a na vlastni oci videl, a podilel se, co to znamena "mit dite". bavilo ho to, bude mit zkusenost,az jednou.......
31. srp 2013 v 16:07  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Máme pouze 1 dítě (vysněnou dceru), takže se nemohu vyjádřit k větší rodině, ale k věku... Dcera se mi narodila v 35 letech (za 14 dní mi bylo 36 let). Takže jsme si vyzkoušeli mít mimčo v 36 letech. Je pravda, že riziko různých vad je větší, ale také je pravda, že starší maminky jsou více doktory sledované, takže se minimalizuje riziko. 100 % jistotu nemá žádná maminka. Ani mladší, ani starší. Je to o tom dítě chtít nebo nechtít a přijmout to se vším všudy. Mluvíme tu o postižení, která jsou viditelná okamžitě, ale nikdo (ani doktoři ani média) se nebaví o tom, že existují další hrozné choroby jako např. leukémie apod. Narodí se miminko a nikdo neví, co v něm je, co mu život přichystal... A myslím, že tak bychom to měli brát....
Zda mít či nemít další dítě bych probrala hlavně s manželem a dětmi. Máte pravdu, že určité omezení a snížení životního standardu to bude...
Naše miminko bylo velmi plačtivé a také s refluxem (dávila se 3 x za hodinu), takže to bylo opravdu náročné a v našem věku dost vyčerpávající. Je to rozhodně velké vytížení pro oba rodiče. Nespát v noci, nebo spát málo nebo při rozsvíceném světle je rozdíl v 25 a v 35 letech... Přesto jsme moc rádi, že ji máme a také každé miminko jednou vyroste... Teď je nám s manželem 38 let a zvažujeme druhé...
A co se týče vašich dětí, tak ze svého okolí znám případ, kdy muž vychovával dítě partnerky jako své, svoje se nepořídili, protože jí tvrdil, že nechce, že mu to tak stačí. Jenže kluk vyrostl, je už dospělý a najednou je v rodině prázdno a teď by partner chtěl další miminko, ale kvůli zdravotním problémům partnerky už to nejde...
Závěrem jen poznámku: já osobně vždy říkám se šibalským úsměvem kamarádkám, že pořídit si dítě v pozdějším věku má i své výhody... Manžel nebude mít čas na "chytání druhé mízy", protože ve věku, kdy muži opouštějí partnerky a jdou za mladšími, má doma batole, později školáka a nemá na podobné uvažování čas ani peníze... A až se jednou začne nudit, tak už bude starý a nebude se mu chtít měnit, co má... :wink:
31. srp 2013 v 17:43  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
@petronarda ano, první a možná poslední až ve 36 letech, i když nedobrovolně, ale stalo se, proto věk bych řešila na posledním místě :wink:
31. srp 2013 v 17:49  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Tvůj příspěvek