• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Hloupé řeči rodiny během snažení o otěhotnění

15. července 2015 
Zažila jsem za 4 roky neúspěchů tak blbé řeči, že fackovat dotyčné bylo málo.
Tcháni věděli, že chceme a nejde to, ale stejně pořád vyrypovali.
Nejlepší byly scény tchýně, kdy mi se slzama na krajíčku a třepotající se bradou vykládala, jak je to hrozné, když všichni vrstevníci mají vnoučata, jen oni ne...
Tak jsem opáčila, jestli ví, jak je to hrozné, když všichni vrstevníci rodí děti, jen my ne a nikdo nám neřekne, jestli se dočkáme...
V postatě to přešla a láteřila dál nad tím, že nemají vnouče, jak by ho vozili a navštěvovali a hlídali...
Pak jsme zažili výstup, proč chceme kupovat barák, když nemáme děcka, že jsme sobci a završilo to tím, že tchán prohlásil, že když nemůže zabřeznout koza, vymění se cap. ať se rozvedeme a uděláme si děcka jinde /byla jsem asi měsíc po revizi po nepodařeném těhotenství, tak si umíte představit, jak mi bylo/...
A teď? Oni nešťastní prarodiče neprojevují o jediného vnuka prakticky žádný zájem, vlastně před asi měsícem si tchýně přišla půjčit fotky, o které předtím nestála, aby se mohla na jedné oslavě chlubit... :stuck_out_tongue_closed_eyes:
Odbourávala mě celá řada keců - hlavně od kámošky, která otěhotněla na první pokus, že na to nesmím myslet a musíme jet na dovolenou. Když jsem řekla, že jsme ten rok byli dvakrát /v ČR/, opáčila, že to musí být u moře... asi mě tam měl přefiknout nějaký domorodec, nebo co...
A pak jsem nechápala dotazy od lidí, se kterýma se znám jen od potkání, jestli už chceme nebo nechceme a jestli to jde nebo nejde... Kur.. co je komu po tom?
24. únor 2013 v 19:13  • Odpověz  •  To se mi líbí (6)
@obyvatelka Máš dvě možnosti:buď to hodit za hlavu a myslet si něco - s prominutím - o blbcích nebo na to říct něco peprného, aby je to odradilo od dalších trapných otázek. Můžeš i říkat, že na děti máš času dost (což já jsem pak už říkat nemohla když mi bylo 32 :slight_smile: Vyslechla jsem si toho sama mraky a otěhotnět se pořád nedařilo. Čím víc ti je ten dotyčný bližší ,tím víc to štve. Mám těch keců celou sbírku :slight_smile: Máma: ty děti nechceš? Asi chceš jen dělat kariéru.... Ségra ( jízlivě): ty bys nechtěla takové krásné děťátko, jako mám já? ...Matka bývalého přítele: Máš asi nějaké problémy s otěhotněním.. Slyšela jsem o jedné dobré klinice v Brně.... Tchyně (na manžela, před sňatkem, když zjišťovala proč ještě nemám dítě)... přece by sis nebral neplodnou (.....sama dítě nikdy neměla, manžel je adoptovaný).... V práci : neustálé pozorování, zda při oslavách piju alkohol, jestli podezřele často nelítám na záchod (zvracení) atd. a pak šuškanda, že nejspíš dítě nechci, že asi má přednost kariéra... Takže drž se a přeju ať se brzo zadaří .... Mě se to nakonec taky podařilo, i když jsem už ani nedoufala, ale teď taky vidím, že někteří mi to ani nepřejou...
25. únor 2013 ve 22:45  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Zažila jsem a těžko radit, protože jen ty sama víš, co jsi schopná jim říct a jaké to pak bude...... u nás se dá říct, že klid nastal až tehdy, kdy už mne přestaly bavit veškeré kecy a dohady a řekli jsme na rovinu téměř všem - jo, dítě chceme, ale nedaří se, až to bude, tak to bude, už se neptejte, to nám nepřidává, až to bude, tak to bude... a fakt, v podstatě byl klid. Další možnost je v podstatě říct to samé, jen nepřiznávat pravdu, prostě - nekecejte do toho, je to naše věc, až to bude, tak vám to řekneme, tohle nás štve... akorát blbé je, že často okolí těžko chápe vaše postoje a reakce, protože netuší, že vám to zatím nejde a že jste na tohle téma zvýšeně citliví...
25. únor 2013 ve 23:06  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@llluckaaa ahoj, my jsme na tom podobne. Taky se nam dva roky nedarilo a klaplo to az na ctvrty pokus po umelem oplodneni. A prestoze rodice primo nerypali, jen se cas od casu poptali (obvykle strasne vtipne pri rodinnych oslavach), bylo toho na me obcas moc. Nikomu jsme nerikali, ze podstupujeme ivf- nechtela jsem, aby me pred kazdym pokusem nekdo (byt v dobrem) povzbuzoval , ze to bude dobry a po kazdem neuspechu poplacaval po rameni s vetou, ze priste uz to vyjde. Kazdopadne jako by meli zvlastni cit, najit vzdycky ten nejhorsi moment. Mela jsem jeden potrat a samozrejme, ze kdyz jsem z toho "hrabala", zrovna takovy radoby vtipny vyslechy prichazely nejcasteji... Tenkrat jsem na sebe byla fakt pysna , ze jsem to ustala, aniz bych se rozbrecela a poslala je nekam...
25. únor 2013 ve 23:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
vlastně tento týden poprvé se stalo, že přítelova maminka nadhodila téma vnoučat, a my jsme se na sebe jenom podívali a usmáli... co na to člověk má odpovědět, když se snaží a nic? MS mám nepravidelnou, tak věčně doufám... Prášky neberu už skoro rok, ale byly cykly, kdy jsme se skoro nepokoušeli, tak to ZATÍM beru docela klidně... Ale stejně už jsem si prošla dobou, kdy jsem věřila, že těhotná jsem a zajímalo by mě, proč jako ještě ne :unamused:
2. bře 2013 v 00:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
lidi jsou v tomhle strašně neohleduplní a nevidí si do huby! :angry: my se "snažili" dva roky a vyšlo to po IVF. poprvé jsem o mimi přišla, druhé IVF již vyšlo, pamatuju si ale, že jsem věděla jen krátce, že jsem těhotná a přirozeně jsem se bála, jak to dopadne, šla jsem venku s pejsekm na vycházku a jedna žena od vedle mně říká "kdyby sis raději místo toho psa pořídila dítě" bylo mně jako bych dostala pár facek, cizí ženská, vůbec mě nezná a klidně si takhle poznamená větu, která, kdyby to nevyšlo, pěkně ublíží. ale něco takovejm troubům vysvětlujte!
vám všem, co se snažíte, přeju pevné nervy a nadhled, který je hodně potřeba, jinak se člověk z lidí, co se starají o vše jiné jen ne o sebe, zblázní :wink:
2. bře 2013 v 07:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
Me tchyne taky rikala, ze kdyz vysadila HA otehotnela hned ze jsem asi nemocna, tak jsem ji na to rekla ze ja ovuluji jak mam ze nevim kde ma manzel problem , tak se strasne urazila, ze jeji syn je zdravy, a ted kdyz jsem tehu, mele mi porad neco o potratech a nebo o tom jak jeji kamaradka si myslela ze je tehotna a mela bricho jak v osmem mesici a nakonec to pry bylo jako u kravy falesna brezost. Na to uz jsem ji rekla ze vim ze by mela radost z naseho nestesti a ze je mi ji lito :slight_smile:
2. bře 2013 v 07:52  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Ahoj,
díky za toto téma..
Já dotazy slýchám takřka neustále.. V květnu budeme mít rok od svatby a to, že ještě nejsem těhotná řeší všichni... Teď to dosáhlo vrcholu a řeší to i zákazníci, tuhle mě dost začala vyslýchat jedna zákaznice (a šla do detailů ze kterých jsem valila oči) naštěstí to taktně utnul její kolega a věnoval mi omluvný pohled... Moje tchýně řeší moje netěhotenství, už asi čtyři roky a jeden čas mi dokonale vymývala mozek, že nebudu moci mít děti, protože budu stará atd... Nakonec mi pomohl švagr, který ji rázně upozornil na nevhodnost jejího jednání.. Ovšem teď sem tam vysloví přání, abychom už měli děti i švára. Ale nenaléhá, on s přítelkyní dítko má, ale tchýně je na nich neustále upnutá a trochu doufá, že až budeme mít mimi my její pozornost se rozdělí.. A takové ty prupovídky babiček, že se snad pravnoučat nedočkají nepočítám...
1. dub 2013 ve 21:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Holky, tak teta to ještě upgradovala :grinning: přiletěla na návštěvu moje sestřička se svým čtyřměsíčním chlapečkem, teta si ho nosila v náručí, potkala mě s ním, a prý: "Vidíš, Verunko, jak je to krásné, takové dětátko, tak už by jste se taky mohli začít snažit." Já ji na to řekla, ať se nezlobí, ale že jí do toho nic není, a tetka "tak se nezlob, já nevěděla, že nemůžete mít" :grinning: to mě ale náhodou hodně pobavilo :grinning:
9. dub 2013 v 17:46  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Ahoj, my se teda ještě nesnažíme, ale máme už dva roky po svatbě, tak se pořád všichni ptají, jako teda když už konečně a každý moje odmítnutí skleničky vína znamená pohledy na mý břicho... už se mi na oslavách u manželovy rodiny stalo několikrát, že někdo jen tak přišel a zvedl mi triko aby se podíval na břicho, jestli náhodou UŽ... moje máma věděla, že mě to štve, tak v dobrém při společném setkání prohodila, že nejdřív musím získat praxi v práci a smlouvu na neurčito a ted jsem za kariéristku, co nikomu nechce dopřát vnouče, pravnouče, neteř/synovce atp.... :wink:
10. čer 2013 ve 12:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
@karlam Možná kdybys jí to řekla, tak by se aspoň zastyděla, potvora.
10. čer 2013 ve 13:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
my budeme mít v září tři roky po svatbě a narážky na dítě posloucháme už od svatby. Snažím se blbých poznámek nevšímat a i když už mám 32 a manžel bude mít 34, všem říkat, že až to bude, dozví se. Někteří prostě nedovedou pochopit, že ještě nejsem těhotná, když jsem vdaná :grinning:
11. čer 2013 v 10:37  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Ahoj holky je tu někdo kdo navstevuje kliniku Art v Českých Budějovicich
18. čer 2013 v 19:10  •  2 děti - čeká miminko, termín má v květnu 2015  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já jsem se naštěstí nesetkala s takovými extrémy, díky bohu.Čas od času se nás na to také někdo zeptá. Rok od svatby a měli jsme plán, že budem zkoušet až teď, ze začátku se ptali více, tak jsme říkali, že teď to plánu není a hotovo, na čas si s tím člověk vystačí a je klid. Teď většina ví a očekává, že se snažíme a že by to mělo být snad co nejdříve ( i já sama si to říkám ).
Mě to spíš příjde, že lidi nemaj lepší téma než řešit tohle a nás to pak obtěžuje atd. Takže pokud bych byla v podobné situaci, asi bych se pokusila co nejvíce a nejrychleji změnit téma na něco jiného než jsou děti, ono je tahle metoda docela účinná v čemkoli, obvzlášť, když se snažíte zajímat o druhé, páč lidi o sobě většinou rádi povídají, když se o ně zajímate, no ne?
A pak další věc, určitě to nedělají nějak naschvál aspoň teda většina, prostě se zajímají, pořád lepší, než kdybyste byli všem ukradení a bylo jim to jedno...
18. čer 2013 v 19:55  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
přesně vím, co autorka má na mysli, v září to budou 4 roky, co jsme s manželem svoji a speciálně jeho babička od mamky a bratranci z tý strany do nás pořád rejpou, kdy už budeme mít to dítě, kdy už k nim konečně přijedeme s kočárkem, kdy už jim to oznámíme atd... štve mě to, protože to, že jsme se vzali nutně nemusí znamenat, že nejpozději do roka a do dne budeme mít potomka ... nehledě na to,že jsme se brali ve 22 a já ještě studovala vysokou, takže jsme s manželem domluvili, že o miminko se budeme snažit, až budu v klidu po škole... jenže to ta strana rodiny prostě nechápe, ke všemu už se teď začli přidávat i naši, nejdřív mě mamka sprdla jak malýho smrada, že jsem si dovolila před třeťákem vysadit HA a jestli jsem jako prdlá no a teď jak mám po a čekám do září na státnice, tak už prudí, jak už se těší atd ...
zezačátku jsem každou takovou hlášku obrečela, dneska mě to štve, ale už nebrečím, jen nechápu, proč do nás rýpe zrovna babička, když můj muž je vymodlený a má bratra o 10 let mladšího právě proto, že se rodičům nedařilo otěhotnět ...
24. črc 2013 v 10:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
Nás těmito otázkami otravovali celých 5 let po svatbě. Už mi to taky lezlo pořádně na nervy a to jsme dítě ještě nechtěli. Tchýně vždy vyrukovala na manžela s radou: "ať mi konečně tu antikoncepci vyhodí, že ona už chce vnouče". Když jsme se začali před necelých rokem snažit, tak to bylo pořád. "Tak co? Už?" Když jsme ji stále odpovídali, že nic - tak z toho bylo, že to nechápe, že ona vždycky otěhotněla hned. Co ji na to chcete říct??? Tak jsme si je všechny vychutnali a když se konečně povedlo, řekli jim to, až jsem byla ve 4 měsíci :wink:
24. črc 2013 v 10:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
mě takhle neobtěžoval nikdo, jenom jedna kolegyně v práci, která mi přátelsky psala na fb, ale když to tak zpětně hodnotím... ty otázky... tak se mi to zdá docela blbé, tento způsob. Pořád mi psala - a už seš těhotná? Zeptala se mě jednou, to jsem řekla, že se nesnažíme, pak podruhé, tak jsem jí řekla, že asi jo, protože mi škručelo v břiše :grinning: a hned potom jsem si udělala test a ono fakt jo :-P Já nevím, mně to přijde nevhodné takhle někoho otravovat. Je to každého věc. Jí to trvalo rok, než se jim to podařilo, tak si zpětně říkám, jestli mě nechtěla spíš naštvat a deptat, protože očekávala podobný průběh (jsme stejně staré, ona o půl roku starší myslím) a nám to šlo hned. A ona ta psychika dělá strašně moc, když se nedaří. Pak měla zase kecy, že se s mužem podle ní skoro neznáme, když spolu chodíme rok a půl a "už" se chceme vzít, že ona s tím svým žije 4 roky a pořád ji překvapuje a nezná ho v podstatě (a že se nevzali ji trápí, chce se brát, on ne). Já zas nechápu, proč, když už spolu ti lidi bydlí, se nevezmou. Jestli si jako něco zkouší (to stejně nejde nazkoušet, to je dané z původní rodiny jak člověk funguje v soužití) nebo si nechávají zadní vrátka nebo jak? Ale určitě to nikomu neříkám přímo, že já mám jiný názor. Je mi to jedno jak si žijou. Já bych tak nežila a ostatní ať mně vlezou na záda a dělají si co chtějí. No a nejlepší je, že zároveń se mnou otěhotněla jiná kolegyně, kterou tady ta rejpalka taky zná, a to prosím po dvou měsících chození s kolegou :grinning: A brali se 14 dní po nás. Takže asi půl roku od doby, co spolu začali chodit :grinning: (ona už ve 4. měsíci samozřejmě.
24. črc 2013 v 10:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj :slight_smile:

jen chci přidat taky příklad, jak to může vypadat z druhé strany. My se o miminko snažili teď, chtěli jsme ho. Máme syna, kterému jsou 4 roky a pro změnu sem musela poslouchat, že jsme mladí at ještě počkáme. Proč druhé, vždyt v dnešní době stačí jedno.
Musím říct, že mě to fakt mrzí. Jsem v 6TT manželova rodina už to ví a já to mamce a babičce ještě neřekla, nechce se mi do toho, protože vím, že nadšené nebudou. při minulé návštěvě před týdnem mi babička opět vysvětlovala proč mít jen jedno dítě, nebo proč minimálně ještě rok počkat.
taky nic příjemnýho, když už víte, že jste těhotná a tohle slyšíte
9. srp 2013 v 08:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, tak my jsme se s manzelem dohodli, ze kdyz se budeme snazit tak to nikomu nereknem at se vyhnem tem blbym kecum kdyby nam to neslo, takze jsme se vymlouvali na vsechno mozne, na hypoteku, na zmenu prace a tak. I tak ovsem byly blbe kecy, jedna "kamaradka" me se mymi zady pomlouvala, ze jsem karieristicka krava co nechce deti, pritom my uz meli za sebou rok pokusu a ona sama brala antikoncepci, dalsi, ktera otehotnela pokazde neplanovane mi zade vycitala, ze nechci deti a budu stara matka. Kdyz jsem pak konecne otehotnela tak se me zeptala - co tak najednou, vzdyt jste deti nechteli, to jsem myslela, ze asi vyletim. Snazili jsme se o dite 2,5 roku z toho pul roku jsem byla na hormonech. To jsme pak i vsem rekli, tak doufam, ze se akespon nekteri rypalova tise zastydeli.
U druheho uz nikdo rypat nestihl, otehotnela jsem, kdyz mel maly pul roku:slight_smile:
9. srp 2013 v 08:49  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
Holky, ozyvam se po delsi dobe s novymi hlaskami, kterymi me castuje manzelova rodina. Pred peti dny se svagrove narodil maly, rozkosny synacek, tak jsme se na neho o vikendu jeli podivat. Chovala jsem si ho na rukou, kdyz mi svagrova rika: jen si ho pochovej, treba to na tebe taky preskoci :stuck_out_tongue_closed_eyes: za hodinu prisla tchyne a rika: mame pro tebe Velkou knihu o matce a diteti, je tam sekce, co bys mela jist, kdyz chces zapadnout :confused: jako ja uz nevim, co si s nima pocit, uz nekolikrat jsem je zadala, aby se me furt na dite neptaly, ze az budu tehotna, ze jim to reknu, ale jsou dost natvrdli a nedochazi jim to. Nejvic me zase na*ral manzel, ktery jim nic nerekl, az v aute cestou domu se ozval, ze ho ty jejich kecy serou :stuck_out_tongue_closed_eyes: to brzo. Tak jsem ho pozadala, aby s nima vazne promluvil, ze ja jim furt neco rikam a ocividne to nezabira, tak at jim to zkusi rict on, ze nas to obtezuje. Tak pry jim zavola. Uz jsou to dva dny a jeste nevolal, tak nevim, nebudu ho na to porad upominat prece :stuck_out_tongue_closed_eyes: Za dva tydny tam jedeme znovu na oslavu narozenin, tak jestli s nima do te doby nepromluvi, tak tam nepojedu, asi se hodim marod :grinning:
30. zář 2013 v 15:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@petunia uplne ti rozumim. nekteri lidi si fakt nevidi do huby :angry: uplne nas to degraduje na nejake rodici masiny, nezda se ti? jako kdyby jedinym zivotnim cilem zeny bylo mit dite :stuck_out_tongue_closed_eyes:
30. zář 2013 v 15:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@sari_nka to si delas srandu s tim zvedanim tricka? :zipper_mouth: bych jim takovou sastla, ze by je to hned preslo, sprostaci jedni :stuck_out_tongue_closed_eyes: jsem z tech lidi uz vazne znechucena........
30. zář 2013 v 15:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
@obyvatelka no právě, jako ne že bych děti nechtěla, to já sama už se i těším, ale prostě myslím, že v životě je taky důležitý tomu dítěti mít co nabídnout a ne jenom rodit a množit se geometrickou řadou ... teď jsem odstátnicovala a řeším práci, protože jen tak z ničeho nic taky dítě mít nechci, 5 let jsme se s mužem uskromňovali kvůli mojí škole, tak mu ty roky chci v první řadě taky trochu vynahradit, zamluvili jsme si v únoru na týden lyžovačku v Alpách a to je cca 30 tisíc, a v létě ho chci vzít k moři, takže příští rok si pocestujeme a třeba se z té letní dovči už tři vrátíme, nebráním se tomu, ale nebudu to dělat jenom proto, že jsme se vzali a že si naše dítě přejí rodiče nebo prarodiče, oni mi ho živit nebudou, v noci k němu taky asi těžko vstanou tak ať se uklidní ..
30. zář 2013 v 16:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Tak nakonec dneska zavolal, vysvětlil mamce, co nám vadí, že nás ty jejich kecy dost deprimují a vůbec nám nepomáhají v naší situaci, tak se tchýně divila, že oni to nemyslí zle, že se to tak říká, aby se té ženě poštěstilo mít dítě, ale prý si na to dají pozor a nebudou nás tím otravovat...tak jsem zvědavá, jak dlouho jim to vydrží :stuck_out_tongue_closed_eyes:
30. zář 2013 ve 22:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, já se tu jen tak bavím, mezi čekáním na e-maily... Taky přidám...
Nejvíc mě dojalo, že když jsme oznámili svatbu, hned se jeden inteligentní hlas ozval, jestli čekáme rodinu - tohle starověké označení fakt nemám ráda, je to jako bych čekala, že přijede teta z Moravy :grinning: nebo něco takového.
Děti teď fakt neplánujem, ale naštěstí působíme jako kariéristi a tak už máme klid. :grinning: :grinning: :grinning:
17. říj 2013 v 10:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak mně se naštěstí podobné poznámky většinou vyhýbají, protože všichni dobře vědí že se snažíme (aby ne, skoro 3 roky). Nejvíc vedou rady a poznámky: Nesmíte na to myslet, pak to půjde samo. Nebo: Však jsi ještě mladá, ty budeš mít dětí...Nebo (a ta asi vyhrává): Aspoň si bez dětí víc užíváte, ne?
17. říj 2013 ve 20:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
@letadlo13 jo tak když jsme se brali, tak se taky spoustu lidí ptalo, jestli musíme (a t jsme spolu byli už asi tři roky). Copak dneska se už nidko nebere jen tak, z lásky??
17. říj 2013 ve 20:22  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@alenka_p Bere... my dvě :slight_smile: a naši manželé
17. říj 2013 ve 20:32  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Ahoj holky, musím říct, že my se s manželem snažíme zatím jen chviličku a už toho mám dost.
Když jsme oznámili svatbu, celá rodina mé drahé polovičky se zeptala kdy budu rodit. Pravdou je, že tcháni čekají na vnouče jako na smilování (manžel je o dost starší než já a má nejvyšší čas). O tom že se snažíme jsme nikomu z rodiny neřekli právě proto, abysme nemuseli poslouchat ty hloupé řeči. Přesto při každé návštěvě slyším, že "by bylo vhodné aby to už bylo" a "že bysme si měli pořídit holčičku" a "že mi se vším pomůžou" - což ani nechci :D
22. říj 2013 ve 12:27  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak jsem ráda, že v tomhle nejsem sama... snazime se sice rok, ale uz mne vazne unavuje, vsem vypravet, jestli uz cekame, nebo kdy budeme... je to strasne vycerpavajici, tvarit se, ze jeste vlastne mimi nechceme... a na vesnici je to o to horsi, ze pokud se tady nekdo bere a nemusi, tak je to hned exot...
13. črc 2015 ve 21:01  •  čeká miminko, termín má v dubnu 2017 (45. tt)  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek