Jak reagovat na otázky o těhotenství po svatbě?
Zdravím, máme pár měsíců po svatbě a rok se snažíme o miminko. Zatím k nám nepřišlo, do toho beru nějaké hormony,po kterých přibírám a ze všech stran slyším otázky na tehotenstvi, kolikrat mi lidi uz skoro gratuluji. Uz mi to leze krkem😳 jak to řešíte?🙄
Stručné shrnutí
- V českém okolí jsou časté nepříjemné dotazy typu "Jste těhotná?", "Kdy bude dítě?" nebo "Kojíš?", které lidem snažícím se otěhotnět způsobují stres a zhoršují psychickou pohodu.
- V praxi ženy používají konkrétní taktiky: přímé odpovědi ("Nejsem těhotná, jen tlustá."), upřímné sdělení zdravotního problému ("Mám septum dělohy, které může početí komplikovat.") nebo odmítnutí diskutovat ("Děkuji, až to bude aktuální, dáme vědět."), které většinou ukončí další dotazy.
- V diskusi jsou uvedeny konkrétní léčebné postupy pro problémy s početím: užívání hormonů, injekce, tablety, IUI, IVF a KET; některé léčby mohou mít vedlejší účinky, například přibírání.
Nejčastější otázky
Q: Jak stručně a efektivně reagovat na opakované otázky "Jste těhotná?"
A: Použít jasnou větu, která dotaz uzavře, například "Nejsem těhotná, jen tlustá." nebo "Snažíme se, nejde to.", případně "Děkuji, až to bude aktuální, dáme vědět." Tyto formulace v diskusi často zastavily další dotazy.
Q: Co říct, když kolegové v práci neustále pokládají osobní otázky o početí?
A: V práci fungují hranice typu "děkuji, ale o tom nebudu mluvit" nebo výmluvy jako "zatím beru HA" či "nemáme to naplánované", které podle účastnic diskuze snižují opakované dotazy.
Q: Je vhodné uvádět zdravotní diagnózu jako vysvětlení neúspěchu početí?
A: Některé ženy v diskuzi uváděly konkrétní formulace jako "mám septum dělohy, které může početí komplikovat a často způsobuje potraty", a tato fakta obvykle ukončila další dotazy od okolí.
Q: Jak se bránit nevyžádanému dotýkání břicha od příbuzných nebo cizích lidí?
A: Doporučené způsoby zahrnují slovní hranici ("nesahajte mi na břicho"), fyzickou bariéru (nosit batoh nebo tašku přes břicho) nebo stručné odmítnutí; v diskuzi ženy popisovaly, že tyto strategie fungovaly k ohraničení osobního prostoru.
Q: Jaké konkrétní léčby byly v diskuzi zmiňovány pro neplodnost?
A: V diskuzi byly jmenovány užívání hormonů, injekce, tablety, IUI (intrauterinní inseminace), IVF (in vitro fertilizace) a KET (embryo transfer).
Q: Může hormonální léčba způsobit přibírání?
A: Ano, v diskuzi žena napsala "beru nějaké hormony, po kterých přibírám", což potvrzuje, že zvýšení váhy je popisovaným vedlejším účinkem některých hormonálních režimů.
Závěry z diskuze
Shoda
- Nepříjemné otázky typu "Jste těhotná?" a dotazy na kojení či další dítě jsou v okolí běžné a působí emocionální újmu těm, kteří se snaží otěhotnět.
- Účinné reakce zahrnují přímé uzavírací věty, výmluvy nebo stručné uvedení, že to není veřejná záležitost ("až to bude, dáme vědět").
- Léčba neplodnosti zmíněná v diskuzi zahrnuje hormony, injekce, tablety, IUI, IVF a KET.
Sporné názory
- Názor A: Říct pravdu a sdílet zdravotní důvody (např. septum dělohy) jako způsob, jak ukončit dotazy.
Názor B: Raději použít výmluvu nebo tvrdit, že dítě nechcete, aby se předešlo dalšímu zkoumání osobní sféry.
- Názor A: Konfrontovat dotěrné osoby a vymezit hranice slovně.
Názor B: Ignorovat nebo reagovat humorně a nepřipouštět další diskuzi.
Otevřené otázky
- Jaká konkrétní formulace nejlépe funguje v profesionálním prostředí bez rizika dalších následků?
- Do jaké míry sdílet informace o probíhající léčbě neplodnosti s kolegy nebo širší rodinou?
Zmíněné značky a firmy
CARu
Zmíněné produkty a metody
hormony, injekce, tablety, HA, IUI, IVF, KET, kojení, vitamíny na kojení, septum dělohy
Místa a osoby
ČR
Já měla otázky "a kojíš?" vlastně docela ráda. Trápilo mě že přicházím o mléko a snažila jsem se s tím vyrovnat. A když se někdo zeptal, prostě jsem si vylila srdíčko. Buď to vzali suprově a podpořili mě, nebo si příště dotazy na tělo rozmysleli 😁
Řekni,že čekáte až to budou trojčata,pak to všem řeknete.Je to vaše věc.vim jak je to nepříjemné,i ty hormony,mám to za sebou,injekce,tablety.
já jsem všem říkala od začátku, že dítě neplánujem a nazdar. Bylo mi dost přes třicet, tak jsem nestála o soucitné komentáře, kdyby se nezadařilo.
Ovšem nezapomenu na trapas, co se mi kdysi stal. Kolegyně odešla na mateřskou a já ji za čas potkala ve městě. Bylo to zjara, takže měla na sobě kabát a mně přišlo, že je pořád ještě těhotná. Na moji laškovnou otázku, kdy konečně hodlá porodit mi s úsměvem odpověděla, že malá už je tři týdny na světě, ona si jen pro něco odskočila a hlídá babička. No v řiti bych se v tu ránu viděla, začala jsem cosi koktat na omluvu, ale naštěstí to vzala a nakonec jsme se zasmály obě 😀 Od té doby si pro jistotu dávám bacha na to, co komu řeknu 😉
A jinak hlavu vzhůru, protože těch blbých dotazů ještě bude - kdy se to narodí, co to bude, jaké jméno (samozřejmě všecko špatně 😀 ), ještě kojíš, on/ona má ještě plenky??, kdy bude druhé, chcete páreček... atd atd atd, takže si nevybereš 😉
@bubbi Ježíš, tak to je pěknej trapas 😃😃😃ale co se dá delat no😅
No mně osobně ty kecy štvou hlavně z toho důvodu, že sama prostě bojuju s tím, že nám to zatím nevyšlo a nevím, jestli se vůbec postesti a ještě, když každou chvíli někde slyším, že jsem prej tehotna atd atd. Je to fakt nepříjemný🤯 až budou mít kecy a otázky potom na ty další věci, tak to už je pošlu někam 😃
"každou chvíli někde slyším, že jsem prej tehotna". To je fakt sileny.. ja tehdy nemohla jit k dr, nepit alkohol, byt mi blbe, aniz by nekdo vedel vic nez ja 🙄
Mozna bych sla do protiutoku driv, nez se nekdo zas zepta.. u nacala tema sama "a jestli se me chces zeptat, zda jsem tehotna, tak ne, nejsem, jsem jenom tlusta. Dite zatim u nas v planu neni. A mam pocit, ze nektere si snad vedou muj menstruacni kalendar".
J
chápu. Já to měla jednodušší, protože pár měsíců po svatbě jsme na pár let odjeli mimo ČR a já otěhotněla "venku", takže než jsme přijeli poprvé do Čech na dovolenou (to jsem byla ve 12. týdnu), tak nikdo neměl šanci to zjistit 😉
Nezbývá, než se proti tomu obrnit, protože někomu holt ten takt chybí a hubu mu nezavřeš, kdybys řekla cokoli. Držím ti pěsti, ať se zadaří co nejdřív a můžeš se připravit na další kolo blbých otázek, viz výše 😉
Na tyto dementní otázky jsem se naučila odpověď: "až zdraví dovolí" a nikdo už pak ani neceknul, protože mu bylo trapně.
To je hrozný tyhle otázky vždycky. Nejhorší je, že člověk tak nějak kolikrát ani nestihne zareagovat. Připomíná mi to otázečku jedné starší, pro mě v podstatě cizí paní (reálně sousedka od tchána), kterou jsem ale viděla snad podruhé v životě. Potkali jsme ji na ulici, když jsme byli s kočárkem a ona se mě jen tak mezi řečí zeptala: “A mléka je dost?” 🤨 To by se jí člověk fakt nejradši zeptal na oplátku: “A u vás stolice ráno byla?” Někteří by si měli pověsit nad postel “Mlčeti zlato.” 🤦🏻♀️
Za posledních 5 let po iuičkách, ivfkách, ketech a kde čem, jsem už tolikrát slyšela naprosto nevhodné komentáře, že už mi to začalo být jedno...a to šlo o druhé dítě. Nejdřív babička - že jsme ti "hrozně" moderní, co chtějí max jedno a radši si koupí psa. Pak v práci, proč nechceme druhé, pak milion komentů, že i jedno je moc, haha. Ani jedno člověk nechce poslouchat. Nejdřív jsme se diskuzím vyhýbali, ale nikam to nevedlo. Nakonec teda zabralo něco jako "myslíš, že kdyby to šlo, tak už druhé nemáme?" A ještě "až se to podaří, tak bude druhé". Většinou už to pak nikdo nerozváděl a pokud ano, jednoduché "promiň, nechci se o tom bavit" zabralo.
Za radu "nemysli na to" u vleklé léčby kvůli nemožnosti otěhotnění atp. bych už taky rozdávala nálepky na blbost.
@pajusz no zrovna jsme to resili s kamoskou, ja jsem na sahani alergicka celkove. Od dítěte a partnera ne samozřejmě, ale taky se nepotrebuju osmatlavat vzdy a vsude. A do osobni zony dobrovolně pustim jen velmi malo lidi. Takze zadne sahani na bricho u me absolutně nehrozi. Ani to nechápu, pokud dite vylozene nekope, jaky je v tom smysl? Chlap na tom ma polovicni zasluhu a taky mu nikdo nehladil penis pro štěstí.
Mně se jednou moc líbil manžel, když na podobné řeči, jako že bychom se už měli pro to miminko rozhodnout, odvětil jedné "kostelní babičce" (vždycky nejvíc otravovaly, když jsme v neděli vylezli z kostela, taky víceméně neznámé babky): Až se budete pořádně modlit! - a byl pokoj. Ale taky nám to trvalo přes čtyři roky. Naštěstí pak se to nějak samo rozjelo a teď uvažujeme, jestli čtvrté, nebo už ne. Ale první jsem rodila ve 33, tak už spíš ne. To se na štěstí na rozdíl od toho početí naplánovat dá... Spojení "plánovat miminko" jsem naprosto nesnášela, naplánované teda nemáme ani jedno.
Bohuzel vim, ze tyhle otazky nekonci nikdy.. uz se v nich motam pres 10 let - kdy se vezmete? Kdy budete mit dite? Uz rodis? Kojis? Kdy bude druhe? Uz se to narodilo? Zase kojis? Nejde to? Jak to? Vzdyt poprve to slo.. Kdy bude treti? Uz to bude? Kojis? Ctvrte? Nejde to mrne z briska nejak popohnat? Kojis? Neprestala jsi moc brzo? Pate? Ty uz nechces dalsi? Proc? To je prece takova skoda ne? A kdyz do toho pridas otazky jestli uz jsou ve skole, skolce nebo proc eventualne neco neumi kdyz to jejich dite to uz tou dobou davno umelo.. pokud je razantne neodrazis tak vim z vlastni zkusenosti, ze sami proste nikdy neprestanou.. drzim Ti palce
@beruska97 ano kojis je další z debilních dotazu, tuhle přijela kámoška a že mi veze hadry na malou a vitamíny na kojení, říkám nech si je, já kojit nebudu, no bylo vidět že od té doby je nesva a že vůbec nerozumí proč to říkám, jak nebudeš kojit?? Úplně bylo vidět jak ji to srotuje, myslím že už ke mě nepřijede 🤔