icon

Kdy jste se cítily připravené na dítě?

avatar
karkulka999
17. srp 2021

Ahoj holky,
přicházím asi se zvláštní otázkou. Jak, kdy nebo podle čeho jste poznaly, že jste připravené na dítě, že je pravý čas otěhotnět?

Jsme mladí manželé, máme dostudováno, oba dva práci, vlastní bydlení, vlastně nám vůbec nic nebrání v tom, mít dítě. Miminko bychom oba dva chtěli, jen mi připadá, že bych si chtěla ještě chvilku užít tu “bezstarostnost”. Tak nějak nevím, jestli to ucítím sama, že je ta správná chvíle, nebo jestli tahle chvíle nenastane vlastně nikdy :D .

Strana
z2
avatar
gracinka7
18. srp 2021

@karkulka999 těžko říct. My už jsme spolu byli dlouho a cítili jsme, že je na čase posunout se dál. Delší dobu jsme se snažili, byla jsem nešťastná, že to nejde. A když se to konečně podařilo, po počáteční euforii se dostavil strach, jestli to zvládnu a jestli jsme neměli ještě počkat. Je fakt, že tyhle pocity mám občas ještě pořád a to už ty děti mám 🙈

avatar
drep
18. srp 2021

Můj biologický budík má asi vybité baterky a nezačal tikat ani po třicítce, rozhodnutí mít dítě bylo totálně rozumové (tak jo, atestace skoro v kapse, skvěly muž, stabilizovaná kariéra, už jsme dost staří). Dceři jsou skoro tři, otázky na druhé lítají ze všech stran, ale já zase biologické hodiny nemám a rozumově vůbec nevím, jestli se mi ještě jednou chce projít tím děsným kojeneckým obdobím, zase přerušit kariéru ( v mém oboru bohužel vlak ujíždí hodně rychle). Kdybych čekala, až budu připravená, neměla bych dítě asi nikdy (těhotenství mi “překazilo” stáž na nejfantastičtějším pracovišti v evropě) a myslím, že racionalita v přemýšlen o dětech není vůbec na škodu

avatar
amenophus
19. srp 2021

Hele my jsme s muzem 15 let, 5 let po svatbe, cekame uz druhy dite, ale pripravena se na dite necitim :D. Ja myslim ze nekdo proste neni pripraven nikdy. Pokud vy mate zazemi a v podstate z praktickeho hlediska jste na dite pripraveni, ale v hlave jeate uplne ne, muze pomoct nehaky prechodovy ritual. Kamaradi si takhle udelali rocni prazdniny a jeli na cestu kolem sveta, kdyz se vratili, koupili barak, on si nasel novou dobre placenou praci zatimco ona pokracovala par mesicu jeste ve stare a poridili si decko a pak druhe. Jsou velice spokojeni. Tak si dejte taky nejaky cas kdy si dukladne uzijete vsechnk, co si jeste pred detmi chcete doprat a s nimi to iz nepujde, a pak se na to vrhnete 🙂.

avatar
lennus
19. srp 2021

@karkulka999 Poprvé jsem do toho šla z rozumu 😂 Měli jsme rok po svatbě, oba spokojeni, i s prací, měli jsme kamarády, koníčky, řekla jsem si, že děti mít chceme, ale necítila jsem nějakou velkou touhu nebo mateřské pudy. Nechali jsme tomu volný průběh, trvalo to přesně rok. Ale nijak mi to nevadilo. Myslím, že je to lepší, než když je žena připravená, má tu touhu a nedaří se. Zpětně i kvůli věku bych do toho šla klidně dřív, protože cesta ke druhému miminku byla dost trnitá, dvakrát to nevyšlo v 11. a 23.t., takže jsou sourozenci o 4,5.

avatar
loylii
19. srp 2021

@karkulka999 v 37 letech. Dříve nebyl partner o kterém bych na tisíc procent rekla, ze to bude skvělý tata. A mě na tomhle opravdu hodně záleželo. A nelituji, vše se mi splnilo. Mám hodně nacestovano, nasetreno, vlastní byt, auto. Jsem ve věku kdy si vše uzivam a nestane se mi, ze se mi zapálí lejtka😆 a budu doma pálit mosty. Za co bych před tricitkou za sebe nedala ruku do ohne nedala 😆.. Za mě osobně v dnešní době není kam spěchat a i svým dětem bych poradila mít rodinu až po 30.

avatar
lvl16
19. srp 2021

Nikdy. A mám skoro dvouletého prcka a stejně mám většinu času pocit, že absolutně netuším, co dělám 😂.

avatar
kadarka
19. srp 2021

Ja chtěla do 30 rodinu, partner o 3 roky mladší se necitil. Syna jsem měla v 35letech, ve vztahu 11let, asi se necitil ani tak... Plánované a chtěné dítě po zamlklem tehotenstvi a za tri roky sme sli od sebe.. Ted po ctyricitce bych s tatkou , co by za to stal , sla klidně do druheho😀 citim ze sil mam dost☺

avatar
inkheart
19. srp 2021

Chtěla jsem tak od 21, splnilo se mi až mnohem později 🙂

avatar
skarma007
20. srp 2021

U me asi az v 28, kdy jsem se přestala bat porodu, tehotenstvi, zodpovednosti a vseho okolo. Od 25 jsem zacala premyslet, jestli vubec chci deti, zadna touha neprisla, ta prisla az s narozenim synovce, kdy jsem ho brala jako svoje vlastni a tim zacala ta prava touha po diteti. Driv jsem deti vubec nechtela. Kdyz jsem videla ostatni deti nebo tehotne zenske, behal mi mraz po zadech. Jak je to v rodine, je to uplne jine 🙂

Strana
z2