Měly jste psychické problémy při pokusech o otěhotnění?

Ráda bych věděla, jestli jste při pokusech o těhotenství, které dopadly nezdarem taky měly psychické problémy. Já se potýkám s úzkostmi a panickými záchvaty hlavně v noci, po potratu 7 týden. Je mi 32 let a rádi bychom s manželem děcko. Pomohlo vám něco na uklidnění a nové nastartování?
kytka12autor
16. črc 2014
@svoba A jakou příčinu zjistila lékařka? Pokud to není nějak tajné? Děkuju
kytka12autor
16. črc 2014
@letadlo13 To budu ráda, když mi napíšeš kontakt do zprávy. Děkuju 🙂
svoba
16. črc 2014
@kytka12 celiakii
anetadr
16. črc 2014
@kytka12 nečetla jsem tu celou diskusi, jen ten začátek - a musím říct, že jsem naprosto nepochopila, co může mít kdokoli proti slovu "děcko" - sama to používám úplně běžně. Možná proto, že je babička z Moravy a používá to. No, to je jedno. Potrat jsem nezažila, ale snažila jsem se o mimčo rok a čtvrt a s psychikou mám opravdu požehnané zkušenosti - bohužel ne v tom dobrém slova smyslu. Chtěla jsem ti napsat, že je tu jeden pán, který používá EFT metodu k vyřešení podobných problémů, jako máš ty - zkus si o tom něco najít - dá se určitě vyhledat ve fotoblozích pod tou zkratkou. Může to být pro tebe dobrý odrazový můstek🙂 držím ti palce, aby se mimčo brzy podařilo a hlavně aby ti bylo líp.
enalga
17. črc 2014
Už se snažíme osmý měsíc, pořád bez výsledků, takže ta psychika u mně je dost narušená. Před MS ( tak 4 dny) jsem už na nervy, to čekání, jestli tentokrát přijde nebo ne je prostě nekonečné a do toho jsem hrozně netrpělivá, takže od 8 DPO už testuju 😞 Jo, psychika je mrcha 😞
kytka12autor
17. črc 2014
@enalga Ahoj, to znám. Pokaždý zklamání, tak jsme šli na IVF, potratila jsem a teď jsem psychicky docela na dně. Ačkoliv čas léčí, tak se začínám z toho pomyslného dna zvedat. Nevím, jestli se mi podaří někdy donosit plod, mám strach z budoucnosti, jestli budu mít někdy děti. Uvědomuju si tyto strachy a pocity a největší úleva ve chvíli úzkosti nebo paniky je pláč. Vypadám jak cvok, když jsem i v práci bulela, ale ono to pomáhá, uklidňuje. Vyplaví se pocity a nedržím je v sobě. 🙂
enalga
17. črc 2014
@kytka12 Taky brečím, a to s každým dalším cyklem MS víc a častěji. Partner na to sice reaguje utěšováním, ale přiznám se, že někdy by mi opravdu pomohlo se vyřvat v klidu 🙂
kytka12autor
17. črc 2014
@enalga Chápu. Můj manžel mě chtěl taky utěšovat, a protože nemáme zámky ve dveřích, tak jsem utekla do koupelny a až tam jsem se vyřvala dosyta. Za chvíli jsem nevěděla, že se něco dělo... Po vybulení u mě ten tlak poleví a jsem zase v pohodě.
enalga
17. črc 2014
@kytka12 Mně se nikdy utéct nepodaří, zato jemu se vždycky podaří mně něčím rozesmát... 😃
kytka12autor
17. črc 2014
@enalga Tak to je pecka. To je asi nejlepší odreagování od bulení. 🙂
enalga
17. črc 2014
@kytka12 Jsem ráda, že je takový, to víš už od půl roku snažení bez úspěchu t se mnou jde z kopce, tak jsem na jednu stranu ráda, že je mi takovou oporou, i když je na něm vidět, že i on už po dítěti moc touží. Ale jako chlap to prostě necítí tak intenzívně jako já no ... 🙂
kytka12autor
17. črc 2014
@enalga Ale koukám pod odpověď, ty už máš doma 3 děti, tak to je v relativně v klidu, ne?
enalga
17. črc 2014
@kytka12 Jo to mám, ale se " skoromanželem ještě žádné a on taky svoje vlastní nemá, a moc bychom aspoň jedno chtěli. ty moje už mi nějak odrůstají a mně se stýská po miminku 🙂
kytka12autor
17. črc 2014
@enalga 🙂 To já bych se 3 dětma doma končila. Nemáme velký byt a 3 jsou tak akorát 😉 , podle mě. Ale jsem městský člověk.
enalga
17. črc 2014
@kytka12 To já taky. Ale popravdě ( no nemluví se o tom snadno) nejstarší dcera u mně nebydlí, chtěla být u otce. takže mám doma jen dvě děti.... dcera jezdí jen jednou za 14 dní na víkend
kytka12autor
17. črc 2014
@enalga Aha, chápu. Ale pokud jste všichni takto šťastní, tak proč ne? Dcera asi potřebuje mužský vzor v podobě svého otce. Jen teda je jedno riziko, že nynější partner až budete mít mimčo, tak bude ty dvě děti, které "nejsou jeho" trochu odstrkovat.
enalga
17. črc 2014
@kytka12 S takovým rizikem nepočítáme. Tyhle děti si přepsal na sebe, jejich biologický otec o ně nejevil zájem a partner je miluje jako vlastní. Mluvili jsme o tom už dávno a on ví, že kdyby taková situace nastala, tak u mně skončil.
kytka12autor
17. črc 2014
@enalga Tak to je príma 🙂 Tak snad se vám mimčo povede.
enalga
17. črc 2014
@kytka12 V nic jinýho ani nedoufáme 🙂 Jen nám to asi ještě potrvá 😞
kytka12autor
17. črc 2014
@enalga 🙂 Nesmutni, i nám...

Začni psát odpověď...

Odešli