Nedaří se nám početí - začínám se chovat hrozně
Ahoj, třeba mě pochopíte, třeba ne, doufám v nějaké reakce. Předem se omlouvám za dlouhý text. S přítelem jsme 2,5 roku. Na jaře jsem potratila, byla jsem těhotná poprvé v životě. Přesto, že mě to zasáhlo, tak si myslím, že jsem to ustála dobře. Žádné scény, partner byl také skvělá podpora. Po několika vyšetřeních stojíme na prahu rozhodnutí, zda zkoušet dál přirozeně (jenže je tu můj věk 39 a malinko horší spermiogram), nebo jít do IVF. Ze strany kliniky IVF se cítím docela pod tlakem, mám v plánu nějaké konzultace u jiných doktorů, jdu ke svému gynekologovi, prostě chci mít hodně informací pro a proti. A teď k jádru věci. Doma to moc neřešíme. Partner se zdá, že jakoby to odhání to téma, nepřipouští si to atd. Já jsem čím dál víc ve stresu, propadám takové té neobytné panice, že "co když"... je to poslední šance? nechá to následky? už to později nepůjde vůbec? prostě sakra není to trhání zubu, pár nocí už moc nespím. Jenže místo, abychom drželi při sobě, jsem zkazila dlouho plánovaný víkend nesmyslným výlevem. Podotýkám, že mám pár Ex, které vídám běžně i léta po rozchodu, nic v tom není. Stejně tak jsem nikdy neměla problém, když některý z mých partnerů se vídal s expřítelkyní nebo exmanželkou. Třeba i kvůli dětem, vždy bez problémů. Přítel má EX - dle jeho slov byli spíš kamarádi (něco proběhlo, snad před 5 lety), ona jím ovšem byla tak posedlá, že když se dal dohromady se mnou, tak hrozila sebevraždou. Já jsem o ní zpočátku, několik měsíců vůbec nevěděla, dozvídala jsem se všechno náhodně (třeba, když volala, strkal si mobil zvonící do kapsy - takže jsem se narovinu zeptala, proč to dělá, že to vypadá divně). a tak postupně během měsíců vyplulo na povrch, že holka s ním prakticky kromě sexu a společného bydlení vedla partnerský život, stavěli dům /jeho slovy, ona mu pomáhala, jako každý jiný kamarád-muž/, dodnes (2,5 roku), když jeho parta kamarádů má nějakou akci a má tam být ona, já nejsem zvaná, aby ona z toho neměla psychickou újmu! 2,5 roku jsme spolu!!! naposled před 3 týdny, šlo pár jeho přítel na večeři a pivo a opět šel jen přítel. Já jsem si šla po svých. Zvykla jsem si. Vždy ale když se takto vidí (cca jednou za 2-3 měsíce, nic častého), ona jakoby znvou zahájí aktivitu. Takže teď se viděli v červenci (já nešla, protože ona mu vyloženě na dotaz, že by mě rád vzal, napsala, že ne) a teď v sobotu mu poslala fotku, která mu měla připomenout něco, co spolu zažili na stavbě toho domu (našeho brzy budoucího domova). A ve mě bouchly saze. Výsledek byl ten, že jsem cvok, co má strach z úplně neškodné ex, která je už dávno v pohodě, že příště mi ani raději neřekne, že píše ona, nebo, že jdou na pivo spolu (trvalo mi přes rok, než jsem ho naučila, říkat mi na toto téma pravdu - tímto jsem to úplně zhatila). Jenže já jsem teď hrozně zranitelná, bojím se, že zůstaneme bez dětí, našly se i další zdravotní komplikace, a fakt mi nepřidávají vtipné smsky holky, která prostě dokud se bude vyskytovat v okolí, vždy se bude snažit a doufat, že nám to nevyjde. Vím, důležité je, že on jí nechce! ale třeba jen to, že důsledně dbá, abychom se nepotkaly. My za tu dobu máme společné známé, ale já jsem se s ní nikdy neviděla! Proč neudělá to gesto, proč stále ohledy k ní, proč se jednou konečně před ní ke mě nepřihlásí, když mám být matka jeho dětí a pokud by to vyšlo, tak za pár týdnů už bych měla termín...? on říká, že jen a jen z ohledů k ní, že jí nechce trápit, že není důležitá. Já to mám od začátku ložené jinak. Představila jsem ho všem v mém okolí dávno a pokud by s tím někdo měl problém, je mi to fuk...
@saminomimino To je jednoduché, od 21 do 30 jsem byla s jedním partnerem, pak jsme se rozešli, a od té doby jsem měla vztahy tři kratší, kdy ani s jedním tím chlapem bych dítě nechtěla... Já zas nepatřím k ženským, co si udělají dítě s kýmkoliv. Takže proto... jestli vypadám jako kariéristka, co strávila roky někde v managementu, tak to jste na omylu... Ne každý má to štěstí, že mu vydrží dlouhodobý vztah, nám se rozpadl, než jsme stihli mít děti.
@saminomimino A ještě dodám, že s tímto patrnerem jsme třetí rok, o dítě jsme se začali snažit na jaře 2017, takže v mých necelých 38. Do 39 let jsem stihla být 2x těhotná, to zas není špatný 😉 prostě každý to máme jinak, já to neměla (a kdybych žila znovu tak asi znovu tak mít nebudu), že bych si ve 20 řekla, že to 30ti chci děti a půjdu si po tom hlava nehlava. Ten nejdelší vztah, v něm se nakonec ukázalo, že partner ještě neví, jak rodina a budoucnost. Takže mě nezbylo než to risknout a hledat dál a věřte, že to nebylo jednoduchý odejít po X letech. Zase jsem do těch 39 let stihla tolik věcí, co jiní za celý život ne 🙂 všechno má rub a líc
@zoufala_l Tvůj prospevek dnes v 13.52 - Ty se pravé musíš chovat, ze to vyřešené neni - tak, aby ani on to za vyřešené nepokladal.
Pokud Ty uhnes do klidu,ma klid, když Ty na akci s tou vysinutou nejdeš.
Pokud ale když Te vezme, je problem s vysinutou, když nevezme, tak s Tebou - proste nebude mit klid,dokud tp nevyřeší.
@netopejr Já to vlastně ani moc neumím se chovat, že o nic nejde... takže ono dokud to nedojde k nějakému řešení, tak já se znám. I kdybych chtěla, tak nedám pokoj. Když mi něco vadí, nebo to cítím jako "křivdu", tak neumím uhýbat. proto se to právě s námi tak táhne. Kdybych byla salámista, tak prostě jednou za dva měsíce přetrpím, že se jde beze mě na pivo s Ex, že ona se pak /probudí se vzpomínky/ pokusí dvakrát napsat a nějak přítele vtáhnout, on odolá, pak je dva mesícě klid a takto to jde dokola. Těsně po tom, co jsme se dali dohromady a ona vyváděla /teda na můj vkus to bylo na psychiatra/ říkala jsem si, že to chce čas. Že mladá jinak celkem chytrá a fajn ženská přeci nevydrží sama a dělat takový alotria. a ono je to 2,5 roku. Příteli stačí, že se to uklidnilo a sklouzlo do toho jednoho posezení za pár měsíců. Mě to nestačí, mě přijde zákeřná. Na druhou stranu mám chvíle, kdy si říkám, že vlastně je to můj problém, že kdybych to neřešila máme klid všichni. a přítel jí přeci nechce. Jenže je tady to ALE, on jí nechce, ALE ona jeho i po 2,5 letech ano. Strašný je,že si ona neuvědomuje, že i kdybysme se rozešli, že on s ní nebude. nebyl s ní ani před tím! Já jsem je "nerozvedla". Chodili spolu asi dva měsíce nekdy v roce XY /2012-13?/. pak už byli jen kamarádi. Scény dělala vždy, když se kolem něj motal kdokoliv ženskýho pohlaví. Pak jsem se objevila já, začlo to vypadat na vážno a to začla i s vydíráním sebevraždou. Já bych si takového člověka v životě vůbec nedržela, snažila bych se ho zbavit už když by mi jako kámoš dělal scény kvůli novému chlapovi, tak bych s ním udělala rychlý konec. Přítel bohužel je v tomhle fakt měkej a je mu jí líto!!! Já se loučím před víkendem, děkuji za všechny názory.
@veeev Ahoj, bohužel těhotenství opravdu neprosperuje. byla jsem včera na UZ, kvůli silnýmu špinění... Nikdo mě zatím nehnal do revize s ohledem na komplikace při prvním potratu, takže v příštím týdnu po UZ (ten už má definitivně říct, že to není životaschopné) to ukončíme, doufám, že zabere injekce, abych nemusela na kyretáž. Takže už mě teď nic moc, ale nezbývá než se vzchopit, nějak překonat potrat a rozhodnout se kudy dál... díky za optání... 🙂
@zoufala_l no 9 let bylo dost času na to mít dítě,na tom bych neviděla nic bezhlavého a nikdy nikdo neví jak vztah nakonec skončí,já to riskla a otěhotněla po krátkém vztahu ve 22,dnes jsme spolu 11let a máme 4 děti a myslím že spolu už zestarneme,už jsme toho spolu moc zazili
@zoufala_l každopádně mě mrzí co teď potkalo,já miminko ztratila v 10tt v červnu teď doufám že nosím už většího bojovnika
@zoufala_l Ja chci dalsi IVF az pristi rok. Doporucili nam taky PGS, ale nikdy nebylo tolik embryi, abychom k tomu dospeli 😕 Tak treba nativ bude pro nas pozitivnejsi. Hlavne nedostane telo takovy zahul. Dej se do kupy a az ucitis,ze je ten spravny cas, tak jdete do toho. Ale doporucim si to klidne vybehavat o dost driv v CARu. Nez ti udelaji vsechna vysetreni, tak to chvili trva. Treba na vysledky imuna jsme cekali asi 6 tydnu a na vysledky z genetiky cca 2 mesice.
@saminomimino To určitě bylo dost času, ale to mi bylo mezi dvaceti a třiceti. Děti jsem chtěla kolem té třicítky, protože do té doby jsem chtěla něco vybudovat, dodělat školu atd. Ne přivést dítě do rodiny, kde třeba musí platit prarodiče atd. Zkrátka asi jsem na to šla příliš zodpovědně, a když došlo na lámání chleba, ukázalo se, že na ty děti v tom vztahu nejsme dva... člověk si může plánovat, ale často to nevychází. že bych na přitele tehdy ušila boudu, a nějak podvodem otěhotněla na to nemám žaludek. takže následoval rozchod a pak roky bez nějakého kloudného vztahu... Jinak samozřejmě dík za podporu.
@zoufala_l každý má tu svoji cestu,já už ve 22 pracovala i přítel,bezproblémove jsme se uživili,je fakt že bydlení jsme jsme měli zajištěné,já chtěla děti brzy abych si i uzila jejich život,dospívání vdavky vnoučata,ne aby mi bylo 60 a oni sotva po mature,je fakt že jsem narazila na chlapa co chtěl též brzy rodinu
To je prave to ,,chtít děti nejdřív ve 30, aby jim člověk něco mohl dat “ :( a pak najednou ve 30 není partner a před 40 už to tak dobre každému nejde ......Tohle je těžký - ale také nechápu odkladani děti okolo 25 roku třeba, když už má člověk několik let vztah - dnešní medicína umí zázraky, ale věk člověk neoklame. Na druhou stranu tolik děti se rodi ,,nactíletym” frackum, kteří se o ne postarat nedokazou - a někdo na toho partnera musí čekat dlouho. v tomhle existuje ta největší nespravedlnost na světě.
Moc drzim palce, určitě ještě je šance, snad Vám to vyjde. Přála bych ti to moc.
@michaela_2 Když ono to je složitý. Taky se neskáču radostí z prvorodiček se čtyřmi křížky na krku, ale zas celkem dobře chápu ženy, které jdou do rodičovství až po třicítce. Já měla první dítě ve 32 letech, druhé ve 34 letech a myslím si, že je to akorát. Vylezla jsem po šesti letech z vejšky a potřebovala jsem pracovat, abych posbírala nějakou obstojnou praxi. Byla jsem už od školy OSVČ, takže jsem to měla i (na jednu stranu) trochu složitější. A teprve když jsem věděla, že mám vybudovanou takovou pověst, že vůbec nebude vadit, když se po mě na pár měsíců slehne zem, protože si mě budou spolupracovníci hýčkat a nezapomenou na mě, tak jsem šla do dítěte. To už jsem byla vdaná a s mužem tomu dali zelenou. Otěhotněla jsem naštěstí úplně hned. Chci tím říct, že jít do rodičovství bez slušně rozjetého pracovního života je prostě trochu risk. Obzvláště pro vysokoškolačky. Protože ty většinou zastávají profese, kde je třeba něco opravdu umět a mít praxi.
@saminomimino taky jsem chtěla děti brzy, a když jsem se dostala trochu později na VŠ byla jsem nervózní z toho, že dostuduju AŽ ve 25 letech a měla bych tak dlouho čekat... Člověk míní, život mění, cíleného snažení o první miminko jsem se dočkala až ve 34 letech... (A rozhodně to nebylo z mé vůle). Mám několik kamarádek, co čekaly taky dlouho, žádná z nich nebyla kariéristka, či by si chtěla do 35 užívat. Život není tak jednoduchý a odpovídat na dotazy, proč někdo začal až tak pozdě a ne dřív člověku moc nepřidá.
Jinak všem díky za reakce. Nevzdáváme to, jen se teď převrátily ty cíle :( a nejblížší cíl je co nejšetrněji se z toho potratu dostat a rozhodnout se, zda jít přirozeně dál a nebo IVF. Už se ale kloníme na 90% k IVF. Věřím, že bych třeba v lednu-únoru znovu otěhotněla, ale s hodně nejistým výsledkem. IVF není všemocné, ale měli bychom udělané ttestování embryí. Holky takže díky za názory a já se zas ozvu
@saminomimino Stačí si k tomu přihodit těžkou vysokou školu a trochu praxe do začátku, abys měla slušnou výchozí pozici po návratu z RD, a je ti 30 ani nemrkneš. A není to o kariéře, je to o práci a platu odpovídajícímu vzdělání.
@zoufala_l pokud se daří otěhotnět a embryo dále neroste doporučuju čínskou medicínu. Může být to být oslabenou drahou ledvin, která má vliv na delohu nebo jiné dráhy.
@sudylichozrout Já dvě VŠ vystudovala při mateřské - teď mám děti již ve škole a ve školce a myslím, že na dnešní dobu velmi slušné pracovní místo. Je ale pravda, že mám manžela o 8 let staršího, kterému tedy v době kdy já poprvé otěhotněla, už bylo 30 a měla jsem v něm oporu - je to spíš o tom, najít ten správný protějšek, což člověk vždy neovlivní ..........
Podobné diskuze
Přečti si vše, co potřebuješ vědět pro zdárné otěhotnění.
Naše maminky sepsaly skvělé rady, jak otěhotnět.
Důležité je také znát příznaky těhotenství.
Zjisti, kdy má žena plodné dny zde.
Kdy a jak používat těhotenský test?
Neznáš termín porodu? Vypočítej si ho v Těhotenské kalkulačce.
Modrý koník vám případně napoví i při neplodnosti.
@veeev kočka taky nesměla přes práh, ale máme ji, ale pes je pes. O tom žádná. Až budete ve fázi našich free spoluobčanů, bude to dobré. Hlavně né čivavu :D