Dá se zvládnout život se třemi dětmi v malém bytě?
Ahoj , jsem tu na koniku už několik let,tak raději se zeptám anonymně...
Máme 2 děti (9r a 5r), mně je 34, partnerovi 45, jsme spolu 15let.Zijeme na malém městě ve vlastním bytě 2+1(54m).Oba pracujeme, nás měsíční výdělek je cca 55tisic... Dlouho jsme mysleli že otázka dalších dětí je pro nás uzavřena ale poslední dobou mi snad tikaji "biologické" hodiny, začala jsem mít pocit, že nejsme kompletní...Jsme hodně akční ale oba vnímáme že narození dětí byla sice změna ale fungujeme tak i s dětmi, nosítko je nás největší pomocník.Mame hlídací babičky ale jestli by si troufly na 3 děti je otázka...
Žije někdo v takto malém bytě se třemi dětmi? Je to velký rozdíl 2 a 3(ideálně někdo s trošku větším rozestupem mezi dětmi)...Oba cítíme, že zvládneme dát lásku a péči ještě dalšímu dítěti ale zároveň jsme (snad) zodpovědni...
Děkuji za vaše názory ❤️
V bytě 2+kk jsme se třemi dětmi žili 6,5 roku a bylo to moc fajn. V ložnici jsme spali, jinak jsme byli spolu v obýváku a kuchyni. Výhoda byla malá místnůstka ze zatepleného balkonu, kde jsme dětem udělali pidi pracovnu, ale učili se stejně spíš u jídelního stolu. Když už to nešlo, náš byt jsme pronajali a příjem z pronájmu nám pomáhá platit nájem ve velkém bytě, kde žijeme teď. Děti jsou rády, že už mají vlastní pokoje, ale přesto na bydlení v bytěčku vzpomínají s láskou. Důvod, proč jsme tak žili, nebyly finance, nájem bychom si mohli dovolit i dřív, prostě nám v tom bytě bylo takhle dobře.
V bytě 2+kk jsme se třemi dětmi žili 6,5 roku a bylo to moc fajn. V ložnici jsme spali, jinak jsme byli spolu v obýváku a kuchyni. Výhoda byla malá místnůstka ze zatepleného balkonu, kde jsme dětem udělali pidi pracovnu, ale učili se stejně spíš u jídelního stolu. Když už to nešlo, náš byt jsme pronajali a příjem z pronájmu nám pomáhá platit nájem ve velkém bytě, kde žijeme teď. Děti jsou rády, že už mají vlastní pokoje, ale přesto na bydlení v bytěčku vzpomínají s láskou. Důvod, proč jsme tak žili, nebyly finance, nájem bychom si mohli dovolit i dřív, prostě nám v tom bytě bylo takhle dobře.
@rebe A do kolika let deti jste v tom menším byli? Zakladatelka už by mela dvě školní děti k miminku. To mi úplně nepřijde jako vhodné pro spaní pěti lidí v jednom pokoji.
My jsme byly 4 děti v 3+1 a bylo to málo. Neměli jsme prakticky obývák, žádné soukromí na učení, na kamarády.
Zvládnout se do dá určitě, ale s jakou kvalitou. Zkus si představit, jak dáte do pokoje 3 postele, 3 psací stoly. Máte místo?
Já bych do toho šla. Když jsem odešla od ex, byla jsem v 2kk s 3 dětmi a partnerem. A těhotná. Teď jsme ve 4+1 a kolikrát na ten malý byt vzpomínáme. Uklizeno raz dva, měli jsme k sobě blíž... Teď děti zalezou do pokojů a vidíš je tak na večeři. Pro mě nejsou důležité metry, ale klid a pohoda domova. Dokonce děti samy říkaly, jak to v tom původním bytě bylo fajn.
Jo a mému partnerovi je za měsíc 54, nepřijde mi starý na miminko, ba naopak se bavíme do budoucna ještě o jednom. Dcerce je 7 měsíců. On si to moc užívá a jak říká, každý den děkuje za to, že to může zažívat. A za ty necelé dva roky s ním jsme s dětmi zažily mnohem víc věcí než já s ex během 16 let. Věk je jen číslo.
@anonym_autor Já sice nemám 3 děti, ale jsem ze tří dětí a vyrostla jsem v bytě 3+1 s tím, že peněz nebylo nazbyt. Já byla nejstarší, od nejmladšího sourozence 6 let a upřímně, byl to masakr. Všichni 3 v jednom pokoji. Když jsem se potřebovala učit na příjimačky nebo na test, musela jsem chodit k rodičům do ložnice, protože v pokoji si hráli mladší sourozenci. Máš vymyšleno, jak budete logisticky řešit, kde se ten nejstarší bude učit nebo dělat úkoly? Zvát si domů kamarády nebo kluka neexistovalo. Taky jsem je dost často musela hlídat a fakt mě nebavilo dělat v 15 chůvu mladším sourozencům. Finance na hraně mě vedly k tomu, že jsem od 15 chodila na brigády. Kroužky jsme měli, ale jen ty levné, na sporty apod. by to nebylo. Na lyžák peníze nebyly, ale vysokou školu jsme nakonec vystudovali všichni i s podporou rodičů. Mě to motivovalo se hned po maturitě odstěhovat, doma jen víkendy, největší slast byla skříň pro sebe a naučila jsem se spoléhat sama na sebe. Rodiče stěží uživili všechny děti na vš, na nějaké spoření apod. to fakt nebylo. Tak to dobře zvaž i z pohledu těch dětí, jak se jim bude doma žít za třeba 5, 7 let.
@petulkadodo Taky mi prijde, ze deti, co vyrustaji v takovych podminkach se pak snazi co nejdriv vypadnout z baraku, klidne i na stredni na intrak a domu se vracet jen na vikendy nebo sporadicky. Toto bych vazne nechtela. Kdyz uz maji odejit, tak “dobrovolne”, ne se nechat vytlacit.
Ten věk je strašně individuální. A situace se může měnit každým okamžikem. Mam bráchu 57 let, aktivní je dost, v mládí sportoval víc, ale mimino teda už ani omylem, už náš 7 letý mu přijde únavný. Manžel v 43 taky mimino ani omylem, děti máme dohromady čtyři, par let se i potkávaly v našem 3+1, vikendově a prázdninově se to dalo, dlouhodobě ne. V 54 doufám budeme jen prarodiče, vnouče se vždycky dá vrátit, vlastní dítě ne. V 60 by prvňáka do školy vést určitě nechtěl. Navíc jeho táta, můj tchán, v 67 zemřel. Takže až takhle hluboko věkově bych do toho nešla. Ne vždy se risk vyplatí. Ale rozhodnutí je každého věc.
Ten věk je strašně individuální. A situace se může měnit každým okamžikem. Mam bráchu 57 let, aktivní je dost, v mládí sportoval víc, ale mimino teda už ani omylem, už náš 7 letý mu přijde únavný. Manžel v 43 taky mimino ani omylem, děti máme dohromady čtyři, par let se i potkávaly v našem 3+1, vikendově a prázdninově se to dalo, dlouhodobě ne. V 54 doufám budeme jen prarodiče, vnouče se vždycky dá vrátit, vlastní dítě ne. V 60 by prvňáka do školy vést určitě nechtěl. Navíc jeho táta, můj tchán, v 67 zemřel. Takže až takhle hluboko věkově bych do toho nešla. Ne vždy se risk vyplatí. Ale rozhodnutí je každého věc.
@andelka Ja bych ten vek az tak nehrotila, nekteri chlapi jsou liny backory uz ve 30, jini mega akcni i v 50. Naopak, kdyz jeden rodic (nebo nedejboze oba) umrou brzo, tak je fajn mit vic sourozencu.
@andelka Ja bych ten vek az tak nehrotila, nekteri chlapi jsou liny backory uz ve 30, jini mega akcni i v 50. Naopak, kdyz jeden rodic (nebo nedejboze oba) umrou brzo, tak je fajn mit vic sourozencu.
@pilzzee Jj, je to individuální, podle povahy a temperamentu člověka. Ale čím jsem starší, tím méně vek bagatelizuju. Manželův zemřel v 67, můj v 60, nedožil se ani mého nejstaršího syna. Proste mam respekt a nejsem až takový sluníčkář. Nakonec je to ale na každém, jak se rozhodne.
@pilzzee Jj, je to individuální, podle povahy a temperamentu člověka. Ale čím jsem starší, tím méně vek bagatelizuju. Manželův zemřel v 67, můj v 60, nedožil se ani mého nejstaršího syna. Proste mam respekt a nejsem až takový sluníčkář. Nakonec je to ale na každém, jak se rozhodne.
@andelka Manzeluv svagr umrel treba uz v 53. Holky mely 18 a 16. Horsi by mi prislo v takove situaci, kdyby meli jen jedinacka nebo zadny dite.
@andelka Manzeluv svagr umrel treba uz v 53. Holky mely 18 a 16. Horsi by mi prislo v takove situaci, kdyby meli jen jedinacka nebo zadny dite.
@pilzzee Zakladatelka už dvě děti má, takže ani jedna možnost není ve hře. I já s manželem máme každý jednoho sourozence, nechtěla bych být sama, taky nejsem zastánce jedináčků ( někdy to ale jinak nevyjde).
@pilzzee Jj, je to individuální, podle povahy a temperamentu člověka. Ale čím jsem starší, tím méně vek bagatelizuju. Manželův zemřel v 67, můj v 60, nedožil se ani mého nejstaršího syna. Proste mam respekt a nejsem až takový sluníčkář. Nakonec je to ale na každém, jak se rozhodne.
@andelka hele, kdybych tohle měla řešit, tak se budu bát nejen mít dítě, ale i vylézt z bytu, bohužel jsem v životě napsala úmrťáky dvacátníkům, třicátníkům, čtyřicátníkům. To bys opravdu nemohla nic.
Autorko, mě by na vašem místě nejvíc pálily ty finance. A asi bych si to fakt dobře propočítala, o kolik spadnete na tvé mateřské, o kolik pak na rodičovské, jestli je nějaká šance přivýdělku, jestli to pokryje zvýšené náklady (protože člověk míní, pánbůh mění, stačí blbý nekojení a jen to lítá). Nakreslila bych si na papír, jak přeuspořádat byt, aby se děti vešly (ono přece 10 let věkového rozdílu mezi nejmladším a nejstarším znamená dost odlišné potřeby a nejstarší musí mít šanci se učit i když batole chce třiskat činelama - obrazně), prokoumala bych, jestli se vejdeme do auta a nebudeme třeba muset koupit větší. A já bych udělala ještě jednu věc, propočítala bych si, jestli se třemi dětmi budu schopná alespoň malinko šetřit na důchod. My už budeme velmi závislí na tom, co jsme si našetřili sami a mně osobně by třetí dítě nestálo za živoření těch 20 let, co můžu být v důchodu.
@rebe A do kolika let deti jste v tom menším byli? Zakladatelka už by mela dvě školní děti k miminku. To mi úplně nepřijde jako vhodné pro spaní pěti lidí v jednom pokoji.
@andelka Když jsme se stěhovali, nejstarší bylo 11,5 roku - v tom věku bude mít tazatelka dítě v době, kdy jí skončí rodičák a bude se moct vrátit do práce a pomoct platit nájem většího bytu.
My mame věkově rozdílné děti, prostřední občas nadhodí, jestli jim dáme do pokoje nejmladšího, ale to asi v nějakém příliš optimistickém rozpoložení. Prvňáka bych ke kvartanovi a prvákovi SŠ nedala. Účel pokojů jsme několikrát měnili. Starší kluci se stěhovali velkého pokoje do menšího, my z obýváku do toho velkého, nevlastní dcera z malého pokoje na vysokou postel v obýváku. Proste podle aktuální potřeby se čaruje. Ale do dvou pokojů bych to neumístila.