Těhotenství ve 45 letech. Jak to přijme rodina?
Mám tři krásné kluky 11, 9 a 5 let. Tři děti jsme chtěli. Teď se bojím, že jsem těhotná, mám zpoždění menstruace dva dny a bolí mě břicho jinak. Je mi 45. A vlastně nevím, jak by miminko přijal manžel a děti ani já. Vypadám mladší, finance nejsou problém, ale... Nebyla bych stará matka? Nežárlily by děti? Na druhou stranu bych se bála jít na potrat. Teď si přeji, abych menstruaci dostala. Bojím se to řešit... Jak byste reagovali v mé situaci?
Udělej si test ať víš na čem jsi,nebudu ti psát aby jsi se nestresovala, protože se stresovat budeš. Taky jsem to zažila a naštěstí jsem to vždycky dostala, protože další dítě opravdu nechci. Z mého pohledu v 45 bych už do dítěte nešla,ale to je jen můj názor.
Nestresuj se dopředu, může to být cokoliv jiného.....já bych ve 45 letech dítě už nezvládla, ale je to můj názor.
Myslím, že je zbytečné nervovat se tím, když ani nevíš, jestli těhotná jsi. Takže bych si v první řadě udělala těhotenský test a pak případně přemýšlela co dál.
Mně je 40, manželovi 49, máme dvě děti 10 a 11. Další dítě opravdu nechceme, na miminko už se necítím. Nicméně vím, že bych nedokázala jít na potrat a nějak bychom to zvládnout prostě museli.
Nejdřív bych si udělala test ...může to bejt taky třeba hormonální věc ...
My také nevíme, udělej si test a budeš vědět teď hned.
tohle je strašně individuální přece, každý je jiný. Pro mě je dítě po 40 tabu, takže já bych hned řešila urychleně co nejdříve. Mně bylo 27 a čekala jsem první dítě, a mojí mamině bylo 45, tož odsud můj pohled. Druhý pohled je, že rodiče manžela ho měli ve 40 letech, takže se od jeho 40 letech staráme při malých dětech o senilní rodiče a je to masakr.
Každý je jiný, každý má jiné možnosti...🤷♀️
Na tvém místě bych si já udělala test (ono zpoždění v tvém věku už může být způsobeno hormonálně klidně jako začátek menopauzy) a kdyby byl pozitivní, tak dítě bych si nenechala. No a kdybych byla po zákroku, tak bych řešila antikoncepci.
Akorát pro mě osobně je strop 35 a i tak budu přemýšlet nad zákrokem o pár let dřív, aby se právě nestala "nehoda".
Zpoždění a divné pocity v břiše nejsou v tomto věku nic neobvyklého, tělo už se připravuje na menopauzu. Jsem o dva roky mladší a na nedávné kontrole mi bylo sděleno, že mám být ráda, že je MS ještě relativně pravidelná každý měsíc a stejně tak mi bylo sděleno, že i ty pocity tahání v břiše se teď v důsledku hormonálních změn mohou objevovat častěji. Osobně bych tedy šla do lékárny, koupila test a zjistila, zda je vůbec třeba řešit otázku, co s neočekávaným těhotenstvím.
Jinak na to, zda jsi či nejsi stará na další dítě a zda to zvládneš či ne, si musíš odpovědět ty sama, na to ti fakt nepomůže informace, jak by to řešila kterákoli jiná žena.
Bude mi 45, myslím, že teď opravdu zpoždění znamená s větší pravděpodobností hormonální výkyv.
Já měla druhé dítě ve 40 a všechno OK. Ale teď bych těhotenství opravdu řešit nechtěla. Asi bych už (za sebe) nebrala jako zodpovědné do toho jít, protože přeci jen se už mohou dostavovat různé zdravotní neduhy.
@petrasipkova1 no ono možná lepší se o senilní rodiče starat ve 40 než před 60 (jako moji rodiče). Tohle je průšvih vždycky.
@eviicka ja ti nevím, máme malé děti, starosti jak zabezpečit svoji rodinu, musíme se sami postarat o všechno, a v práci je problém si brát ošetřovacku pořád na dvě vlastní děti, který jsou alergici a astmatici a furt nemocni, ale ti rodiče po 80 ti už potřebuji skoro stejnou péči, přitom ses v nejaktivnějším věku, musíš vydělávat peníze pro svoje děti, chceš jim něco ukázat ze světa. A tohle je prostě průšvih. V 60 letech už má tvoje máma jen sebe, svoje děti mají vypipláme, bydlení finance vyřešené, většina může jít v případě velkých problémů do předčasného důchodu.
I když bys těhotná byla, tak jsou i starší rodičky, i ty co rodi první dítě... mi říkala kamoska PA, ze ted rodi i skoro padesátnice.
No, ale nestresovala bych se, dokud nebudeš vědět.
Ségře je 49, je v přechodu. Taky si myslela, že je těhotná. Nakonec rostoucí břicho byla kýla a nepravidelna MS ten prechod. Me je 39 a čekám druhe dite. Víc bych už nedala a nechtěla. Kvuli věku, kvůli mému založení... ale to je moje subjektivní rozhodnutí. Ty se rozhodni srdcem, pokud těhotná budes.
@petrasipkova1 souhlasim s tebou, nasim je 70, ja i bracha mame male deti, praci na plne uvazky, hypoteku, skola, skolka, druzina, krouzky, domacnost, muj manzel nemocnej (RS) a obcas mam pocit, ze ocekavaji, ze vseho hned ted nechame a budeme se jim venovat..kdyby mi bylo treba 45-50, nerikam nic..deti vetsi, samostatny, atd. Takze je to fakt slozite, kor kdyz bydli 120km ode mne treba 🙈 takze naprosty souhlas. Starost v 60 je jina nez ve 30.
Zakladatelce: i tehotensky test, pokud by byl pozitivni, tak to hned nemusi znacit tehotenstvi, ale napr.cystu, horm.vykyv, atd. ..preji, at se rozhodnes spravne 🙏
Pokud nejsou problém finance a nebylo by to na úkor další dětí já bych do toho šla okamžitě mám teda 40
Já za chvilku rodím a bude Mi za měsíc 44..a vůbec nelituji .
Tak máš poměrně malé děti, k těm ještě mimino zapadne, někdo má v tomhle věku už dospělé. 🤷♀️ Spíš než se ptát, co na to řekne rodina, tak co na to řekneš ty? Vše bude na tobě, jedna věc je nějaké vstávání a piplání batolátka, ale další, dost podstatná, jak budeš dalších 10 let běhat za dítětem. Dost často teď vidím trend "pořídit si benjamínka" (tzn. moje děti mají spolužáky s třeba o 20 let staršími rodiči) a ti rodiče to těžce nedávají. Dítě není panenka do kočárku, chce aktivní péči až do puberty. A ne jen slyšet uuuf, jsem unavená. 🤷♀️ Ale to si musí člověk přebrat sám. Někdo to zvládá a ještě má radost z další náplně života.
Ahoj jak to s tebou vypadá?
I přesto, kdybychom byly ve tvé situaci, každá z nás by se zachovala úplně jinak. Já bych si třeba prvně udělala těhotenský test, než se dopředu stresovala. V případě těhotenství bych zvážila naší finanční situaci, bydlení. Hlavně si o tom promluvila s manželem a také jak se osobně ty cítíš? Někdo se v 45 už na miminko necítí, někdo ano. Zvládneš třeba k miminku v noci vstávat? Mnoho otázek a mnoho odpovědí. Přeji ti, ať to dopadne tak, jak si přeješ 🙂.