Jak zvládnout mateřský stres a být laskavější k dceři?

Nejsi špatná máma, jen je toho na tebe moc. Jsi vyhořelá, unavená. Sama jsem na děti hnusná a obtížně brzdím právě když jsem frustrovaná a vyčerpaná z práce, nebo z nějaké hádky s manželem. Nebiju je, ale obtížně brzdím a občas vyletím jak sedmihlavá saň. Napíšu ti z praxe, co pomáhá. Kamarádka a kafe, klid, kniha a pracovat na vnitřní pohodě, jakkoli je to teď těžké a nervy pracují. Pak bude i malá víc v pohodě, nebude dělat schvály (ona je nedělá vědomě, jen je nervní protože to cítí z Tebe). Nebij ji, prosím Tě o to moc. Posílám obejmutí a bez ohledu na prachy nasmlouvej chůvu a čerpej! Káva, kniha, nákupy, wellness s kamarádkou. Žádný peníze nestojí za to, aby byla malá celoživotně traumatizovaná. Někde dole, pod tím nánosem aktuálních problémů ji miluješ, nebo?❤

@mandala hele ja ji tam napsala, že ma třeba být upotřebit dítěti, pak přejde takove to nesmíš a nemůžeš, nedělej.
Taky, ze to má řešit, nevyřeší se to tím, že si bude po večerech slibovat, ze se to nestane.
Nejlépe zajít k psychologovi, to není žádná ostuda. Ale nebudu jí říkat, jaký je chudák, kdyz své problémy řeší dennodenně pohlavky..

Za mě se rozhodne jedná o násilí na dítěti, a fascinuje mě, že to tak někomu nepřijde. Ale k věci. Určitě navštívit odborníka (psycholog, terapeut), a to dřív, než půjdeš na wellness, jak ti tady někdo radí. Čím dříve, tím lépe. To, že je někdo v náročné situaci toto neospravedlňuje.

Odborná pomoc a odpočinek je určitě na místě. Já ještě doporučuju se na všechno ostatní kromě dcery vykašlat (úklid, náročnější vaření apod) a věnovat se jen jí - pochopit, proč se tak chová, porozumět, co by potřebovala ona, zkusit s ní navázat jinou komunikaci. Samozřejmě nedovolovat vše, ale za mě zakazovat jen to, co by mohlo vést k úrazu. Do všeho ji zapojovat...najít si k ní jinou cestu, držím palce, ať jste pak spokojené obě dvě!

Pohlavky,přes ruce,na prdel,rves na ní a očekávas,že ona bude hodná,klidná,poslušná? Jak se to má naučit,kdo jí jde příkladem,když ty jsi nervák? Změn nejdřív sebe a pak můžeš čekat změnu u dítěte. Jinak teda chudák dítě, jsem si to představila a je mi té holčičky líto.

Mám skoro stejně starou holčičku. Nenechá mě vyspat. Porad knuci a lozi nám do postele a zase zpět. Do toho mám tehu břicho. Takže paráda , ale že bych jí dala pohlavek? To mě fakt nenapadne. A to mě někdy opravdu taky rozčiluje ale je to dite. Porad je to jen dite které poznává svět a neví co je dobré a špatne a jak se má chovat. Od toho jste tu vy aby jste byla její parťacka a pomohla ji se srovnat s životem a se vším s čím se denně setká.

Fascinuje mě, že se matka může chovat jako sebevětší pí*a, ale člověk jí nemůže odsoudit - bo je to matka a má to těžké.... To, co popisuješ, je chování normálního 2,5 letého dítětě, všechny jsme to musely nějak přežít. Zkus si najít nějaké články o rodinách s autistickým, nebo jinak zdravotně postiženým dítětem a chytni se za rypák.....

No, deti zlobí no, tak to prostě je... Zkouší hranice, poznávají svět 😅 mám doma skoro 6 letého satana a je to fakt síla 🤣 na prdel teda dostane tak 1x za měsíc (ano, vím, jsem hrozná tyranka 🤣🤣), ale řvu teda často 🙈🤣 zrovna dneska máme doma všichni super den... Mimino mi dnes spalo od rána 2x 10 minut, nechce jíst, jen hučí a brečí.... Do toho ten starší provokuje a dělá naschvály 🥵 už jsem měla chuť skočit z okna, seřvat mimino a seřezat staršího.... Místo toho jsem mimino strčila do lehátka, staršímu jsem dala koblihu a šla jsem si zakouřit a uklidnit se 🙈 občas taky pomáhá do něčeho praštit, ale bacha na úrazy 🤣 asi před 3 měsíci jsem se pohádala s mužem a měla jsem takový vztek, že jsem pěstí praštila do zdi 🤣 ruka mě bolela 2 měsíce 🤣🤣
Jako já tě chápu, ale zkus spíš hledat způsoby, jak uklidnit sama sebe... To dítě si na bití zvykne a bude myslet, že je to normální, nebo se tě začne bát a věř, že to není ta cesta, kterou chceš jít 😊

Mám skoro tříletou, ona je teda celkem zlatá, ale taky mívá vztekaci záchvaty, hlavně, když jí něco nejde.. Když se začne vztekat, jakože fakt vztekat bez nějaký příčiny, dám jí do ložnice a řeknu, až se vyvzteka, ať přijde, dveře nechám otevřený a jdu na druhou stranu bytu se vydychat.. Většinou to trvá tak dvě minuty, pak úplně v klidu přijde a když se zeptam, jestli už je to dobrý, tak "jo" 😁 Kolikrát se pak přijde pomazlit, tak pomazlim, jindy si jde zase hned hrát..
Taky mě neposlouchá, všechno opakuju asi stokrát dokola a stejně marně, na zadek teda už taky dostala, když jsem fakt vybuchla, ale to bych spočítala na prstech ruky, kolikrát to bylo.. U nás zabere počítat do tří a u "dva" většinou jde a udělá, co má nebo naopak přestane dělat, co nemá.. Jak je to možný nevím, nikdy se nestalo, že bych dopočítala do tří a seřezala jí, nikdy jsem jí na "tři" nic neudělala, ale i tak to funguje 😁
Spí teda dobře, občas se v noci budí, ale dám jí k nám do postele a spí dál.. Zkoušela jsi spát s ní nebo spí sama?
Asi bych, zkusila vyhledat psychologa, zkusit terapii, je potřeba hodit se do pohody, aby byla v pohodě i dcera..

1) jsi vyhořelá, máš těžké období
2) ze supermatek, co se tu občas vyskytují, si nic nedělej, to ti nepomůže
3) nejsem proti fyzickým trestům, nicméně z tvého popisu to opravdu působí, že to děcko biješ hlava nehlava
4) zkusila bych terapii, nějaké hlídání, mít možnost vypnout. Jste v rozvodovém řízení-otec hlídá??
5) jinak můj poznatek je, že hold všechny děti nešlapou podle plánu, naše jde v září do školy a taky všechno udělá po miliontem prvním napomenutí, navíc je u toho už pěkně držkatá😅

No, máte to holky těžké - ty s dcerou, dcera s tebou. Rozvod je prostě průser, člověka to semele, do toho dítě, co cítí napětí a tvoji frustraci a o to víc se vzteká. Píšeš, že nemá problém poslechnout všechny kromě tebe. Takže máš nějakou možnost hlídání? Pokud ano, využij toho a trochu si odpočiň, prospi se. Syn je mladší, ale i u nás je všechno problém, zakážu a stejně to udělá a kouká, co já na to 🙄 Opravdu do tebe nechci "kopat", když sama máš dost naloženo. Ale řeknu ti to takhle - taky jsem byla vzteklé dítě, čím víc se máma rozčilovala a bila mě, tím víc jsem zlobila a provokovala. Jako dospělá celkem dobře chápu, co jí vedlo k jejímu chování, ona není zlá, miluje mě. Ale byla vyčerpaná, pod opravdu hodně velkým tlakem, kdy takřka nespala, doma to bylo hodně špatný a z dětství neměla jiný vzor, jak to řešit. Bohužel důsledkem je, že máme divný vztah. A to si myslím, že nechceš (jinak bys sem nepsala). Tvoje dcera je moc maličká na to něco změnit. Budeš muset ty. Když tě vytočí do běla, nebij ji. Zastav se na pár vteřin a prostě dýchej. Je toho na tebe moc? Jdi na chvíli do jiné místnosti. A až se vrátíš, úměrně věku vysvětli, co se stalo ("když se takhle vztekáš, taky mě to rozčiluje a mám chuť křičet nebo tě plácnout. Potom mě to mrzí. Tak se domluvíme, že...). Samozřejmě to nepůjde snadno, dcera zkouší hranice, ty jsi taky jenom člověk. Ale někde se začít musí. Drž se 🍀

Já teda nevím, jak velkou roli v tom hraje tvá osobní situace, ale zkus pohledat termín "náročné dítě", pokud v tom popisu svou dceru poznáš, tak vítej do klubu a obrň se trpělivostí. A ne, všechny děti nejsou stejně náročné, i když bych tomu po prvním "normálně" náročném dítěti taky nevěřila. Navíc na tvojí psychice se jistě podepisuje i rozvod. Máš velké štěstí, jestli se dcera nechá někým pohlídat, využij toho a zkus si trochu odpočinout. Pohlavky určitě vynech a řvaní stejně nepomáhá.

Jsi vyčerpána,unavena a ve stresu. A urcite nejsi špatná mama. Jen ty tělesný tresty by měly byt až to posledni…spravedlivě na zadek vydá za tisíc slov 😛.
Ale říkej si,ze dvouleté dítě nedělá naschvaly.Chce na sebe upozornit,pozná,ze s mamou je neco jinak a hlavne ma uplne normalni vývojový stav - období vzdoru 🤯.
Ty si musis odpočinout,sezen si hlidani,vyspi se,nejak se odreaguj a vsechno pujde lip zvládnout.

@20190418 Tak Tobě bych ze srdce přála spratka jako byla moje starší dcera a k tomu se rozvadět...
Kdo nezažije, nepochopí 😭 Kolikrát jsem na ní řvala, že jí nacpu do babyboxu, kolikrát jsem vybouchla vzteky tak, že jsem něco rozmlátila a při mlácení toho něčeho jsem si představovala ksicht toho spratka 😡 A pak jsem se zhroutila a brečela, že jsem neschopná, že nedokážu žít se svym dítětem 😭
Jsem tolerantní vůči takovým jako jsi ty a víš proč? Kdybych měla jen dítě (děti), jako je moje nejmladší, hodné bezúdržbové dítě, které si hodiny vydrží hrát samo a ještě se u toho usmívá... Možná bych pak ty matky fúrie taky odsuzovala...
Sytý hladovému nevěří...

To, jaké to děvčátko je, je přece Vás odraz, Vaše výchova... Je jí 2,5 let, nemá rozum z toho že se rozvadite, že nemáte jednoduchý život a jednoduché období aby Vás pochopila a nezlobila. Je to dítě které stále objevuje svět a má potřebuje ventilovat své pocity ať už se směje nebo se vzteká ale nezaslouží si to aby ji někdo mlátil. Pochopím ještě decentní na zadek ale pohlavky v tomto věku?? Mám rok a půl starou holčičku, je to ďábel, rok a půl už jsem se pořádně nevyspala, chlapa na prd na vše sama a mnohem víc o čem "tady" mluvit nechci, nervy na pochodu ale nikdy mě nenapadlo malou uhodit.. (i když mám někdy sto chutí ji někam zahodit) ale nikdy v životě bych na ni nesáhla, vždyť je to moje dítě... Neudělala jsem si ji proto abych si na ni vybijela vztek.. i když to dítě nemá takový rozum aby pochopila to že se rozvadite a jste na tom psichycky špatně a na ni zla ale vnímá to že ji teď tělesne trestate a bála bych se toho že si to zapamatuje a Vy jednou budete litovat...

Tímto nechci říct že jste spatna máma, myslím že nikdo z nás tu není dokonalý a každému ujedou nervy ale než to dítě uhodit je lepší se nadechnout a uvědomit si že je to naše krev a na naopak potřebuje naší oporu. Jinak se omlouvám za překlepy občas rychleji píšu a nebaví mě se vracet k chybám 🤣🤣

@martinka_33 tak tohle je teda drsné, cos napsala..

@martinka_33 Moje dcery rozhodně nebyly hodne,bezúdržbové,nehrály si samy. Naopak jako miminka byly náročné,jako batolata se taky uměly pěkně vztekat a neposlouchat.Nechce se mi rozepisovat do podrobna, ale opravdu jsem je kvůli tomu kvůli tomu nemlatila. Podle mě je to neomluvitelne a je jedno jak to má ta matka těžké,ale to se prostě nedělá. Taky jsem s první dcerou byla pár let sama,rozváděla se kdyz ji byly 2roky ,ale o to víc jsem se snažila aby měla šťastné dětství.

Docela Té chápu, jsem sama na dvě děti, to starší skoro šest, taky dost na ránu teď, občas na zadek dostane, ale má z toho spis prdel. Druhej má 8 měsíců, furt rve, v noci se kojí i šestkrát, k tomu 6x týdně chodím do prace. Taky nervy na pochodu, ale pořád si říkám, ze jsou to nejlepší, co mě potkalo a je to jen období

máš to hrozný.
rozvod, nejistota, neklid, únava, vyčerpání, frustrace.
jenže tvoje dítě to má taky hrozný, a to víc, že ty jsi pro něj to nej ze všech lidí kolem dokola.
asi bych ti poradila, abys využila pomoc přátel, rodiny. trochu rozehnala smutek, křivdy, vztek a zlost, trochu to naředila, abys mohla fungovat pro sebe a malou.

@martinka_33 já bych tedy řekla, že víme houby, jaké tu kdo má potomstvo... A že je děcko po ruce, to ještě neznamená, že je správným cílem naší frustrace. Pokud se dospělý nedokáže ovládnout, jak to má asi udělat dítě?

Chapu te, vybij si tu frustraci jinde, boxuj do polstare, rvi do polstare, porid si boxovaci pytel...Ja takhle potajmu triskala plysovyma kostkama z ikei o sebe, zacala hrat rugby, pomohlo😅😎

Bít dítě není v pořádku. Dojděte si k psychologovi. To maličkatý stvoření za vaše mindráky a vyčerpání nemůže. Třeba se ji jen nedostává té skutečné lásky a pozornosti. Ventilujte vztek jinam a ne násilím na dítěti proboha. A zkuste se zamyslet, zda to co “přijazujete a malá nesmí” je opravdu tak podstatné.

Bohužel hnusná na ní jsi. Prožíváš špatné období. U ní nejspíš začalo období vzdoru a ty prožíváš rozvod. I to dítě cítí. Takže ji můžeš občas dát tatínkovi a ještě máš chůvu. To není úplně málo. Do práce předpokládám ještě nechodíš. Máš problémy se vztekem a biješ malé dítě. To není v pořádku. Důležité ale je, že o tom víš. Musíš s tím začít něco dělat, protože teď je období kdy hodně buduješ vztah s dítětem a její pohled na svět. A chceš aby tohle byl její vzor? Malou dej chůvě a jdi na terapii. Tam se vypovídáš, terapeutka tě naučí dechová cvičení a nebo ti doporučí, že třeba potřebuješ antidepresiva. Blbé je, že nespí. To moc nepomůže. Doporučuji ti chodit spát dřív, ať spíš prostě veškerý čas co spí ona. To pomůže. Pak bych řešila proč nespí. Pomohlo by kdyby spala s tebou? U nás to třeba zabralo, prostě nechce být sama.
Co děláte přes den? U nás pomáhají výlety, zábava, něco co baví ji i mě. Když se nudí, tak samozřejmě zlobí. Když je venku zabavená, je to větší pohoda. Co chodit někam do kolektivu? S kamarádkou na kafe a dětmi na hřiště? Chce to hledat nějaké řešení a ne si frustraci vybíjet na dítěti. Jinak ANO! Ona schválně udělá to, co jí zakážeš. To je období vzdoru. Řešením je, zakazovat co nejméně. Zakazovat jen co je fakt nebezpečné. Domlouvat se, respektovat. Ale nejdřív musíš najít klid sama v sobě. Děti nás strašně zrcadlí, jsou neskutečně senzitivní a když není maminka v pohodě tak prostě nejsou taky. Dobré je, že ti to vadí, že to cítíš a tak na to můžeš zapracovat. Ale opravdu rychle, mezi 2 a 3 rokem se tvoří základní pohled na svět a na vztahy a takové věci. S takovým odejde dítě s tím ,že je v pořádku, když ho někdo mlátí, celý den na něj řve a nejspíš vztah s maminkou taky nebude nic moc :(. To ber jako opravdu dobrou radu a ne kritiku. Nech si pomoct, vyhledej pomoc. A bude vám oběma dobře.

@martiniquest ja souhlasím s @20190418. Naše 6,5 leta dcera i 4,5 lety syn je to samé,ale že bych je mlatila to fakt ne.kdyz jsme doma a chytne je to,tak zavírám dveře,udělám si kafe a dám si pauzu. Venku když něco,tak se zastavím a čekám až je to přejde,i kdyby se váleli po zemi.občas zvýšil hlas,ale jinak neřeším,když jsem unavená,tam jsem taky nevrla,ale i tak jdeme na hřiště,tam se vylitaji a je to v pohodě.

@martinka_33 Já bych si ze srdce přála, abyste děti neměla. DÍTĚ NIKDY NENÍ ZODPOVĚDNÉ ZA EMOCE DOSPĚLÉHO, ZA JEHO STRASTI A MINDRÁKY. Rodič tu má být pro dítě, vést ho a dopřát mi bezpečí a lásku, bezpodmínečně. Nesouhlasím s vašim obhajováním. Souhlasím s @20190418

@martinka_33 tobě bych něco s chuti napsala, ale normálně bych dostala ban..

@martinka_33 ja bezudrzbove dítě nemám ani jedno,jsou dost nároční oba,ale že bych je mlatila nebo rozbijela veci,to fakt ne.z naší nejstarší dcery byste se houpala na větvi,ona temperamentní,ja taky,než jsme zjistili jak spolu fungovat tak to byly nervy,křik a slzy,bez mlácení.denodenne jsem s nimi byla venku,i za deště jsme chodili mimo bouřky ,teď jak kdy jdeme v dešti,jinak jsme venku každý den.dceri je 6,5 a synovi 4,5 roku. Ani jeden se nezastaví pohybem,ani mluvenim.a věřte mi,naše děti jsou extra nároční,není to snadné,ale rozhodně nelituji ze je máme