Tipy pro těhotné matky: Syn odmítá chodit venku
Holky, prosím o radu a zkušenosti. Dvouletý syn mi nechce být venku. Donedávna sme byli venku celý den a problém byl spíš, když jsme šli domů. Teď se ven hrabeme i hodinu a před bytem se ani nehne a chce jen nosit. Posadit ho do kočáru aby alespoň byl na čerstvém vzduchu je nemožné. Strašně u toho brečí a bojuje. A když ho nechci nosit, tak brečí taky, ani se nehne. Jsem těhotná a tohle mi dává opravdu zabrat a na psychiku taky. Dnes jsem na něj hrozně doma řvala, když jsme se museli vrátit domů po 10 minutách breku... Zrovna dnes bylo i hezky, sucho, sluníčko. Má pohodlný teplý oblečení a boty. Co můžu dělat?
Dokud jsme neměli žádné povinnosti, tak jsem rikala: chceš, tak se obleceme, nechceš, nespolupracujes, budeme doma. A nechala jsem to na něm. Taky jsme měli období, kdy jsme ven moc nechodili, ale nezůstalo mu to 🙂
Mam stejne stareho syna, davam mu do kocarku jidlo, nebo ho na neco nalakam. A samozrejme se mu obcas taky nechce, ale proste musi a venku ho uz necim rozptylim. Co zit sebou treba pak balon. Jo a obcas mam pak opacny problem, ze rve, ze nechce domu. 😀
Třeba se chce nosit, protože vidí/cítí že bude sourozenec, tak si chce užít to tuleni
Ještě v říjnu jsme byli bezne venku 6 hodin denně. Od 8-11 a pak od 15-18. Cca. A teď je to tak hodka dopo, odpo 2. Nemáš nějakou kamosku se stejně starým dítětem ? Já, když se s někým takhle sejdu, tak mi vydrží a baví ho to. A zároveň je to pohodlnější i pro mě.
Co můžeš dělat? Nervat na dvouleťáka. A hodit se do klidu, na nic netlačit. On totiž tu nervozitu z tebe cítí a reaguje na ni!
A já to třeba nelámu přes koleno - když se jí nechce ven, tak jsme prostě doma.... Nervy mám jenom jedny a neustále diskutovat, přemlouvat, no ani prd... Má 2,5, prostě se jí zeptám, jestli chce ven, když ne, jednoduše si hrajeme doma... Když není nutné, abychom někam šly, tak v tom donucování nevidím význam...
Zuby? Naše dítě ztratilo schopnost chodit když mu rostly stolicky… 🤷♀️
Mam to stejné, jen tedy u nás ujde 5 m, a pak si lehne na zem a zahájí provést. Pomohlo nebrat sebou kočárek, ale i tak jsme venku max 28 minut a ujde cca 500m
Ja v tomhle pocasi taky nechci byt venku. Ono se nezblazni, když nepujdete.
Taky mám dvouletého syna, některé dny se mu chce, některé ne. Když o nic nejde (nemusíme nic zařídit atd.), tak ho nechám vybrat. Třeba ve středu jsme měli jít na kroužek a on řekl, že jít nechce, že chce být doma, tak jsme nešli a dneska naopak od rána, že na kroužek chce a stepoval u dveří. Za mě když to jde, tak nelámu přes koleno, protože pak je to otrava pro oba. A snažím se něčím motivovat (teď to byli sněhuláci, jinak krmení kachen, hřiště, světýlka...)
Muj sestilety byl stastny, kdyz zacal koronavir a lockdowny - mami, my nemusime nikam ven!!! Pro nej je byt doma ucinene stesti... Mladsi, ted 2,5, byla jako mimino venku pecena varena, ale poslednich par mesicu, kdyz uz chape a muze delat vic veci, je najednou doma toooolik krasne zabavy, ze ven temer nechodime. Ona usina jenom v korcarku, takze ven MUSIM vzdy kolem dvanacte, aby usnula a to je vzdy takovy energeticky vysavac, jenom ji presvedcit, ze pujdem, ze to nekdy predem vzdat a nejdeme (a pak nespi).
Takze radu nemam, jen pochopeni a mozno takovou "depku" do budoucna, ze se to zmenit proste nemusi. Doma je nekterym detem dobre, proste...
My tedy to děláme tak, že pokud stíhame a je počasí, tak ven jdeme. I tak chodíme o dost min, než vidím v okolí a než bych chtela. Nějak se o tom nediskutuje, je to prostě nedílná součást dne, třeba jako jídlo. A jestli to trochu na tebe nezkouší a necítí z tebe nervozitu. Moje dcera (měla v té době necelé tři roky), když jsem byla těhotná, tak se mě pořád ptala, jestli půjdeme ven. Já z toho na nervy, že to tak potřebuje, jenže byl hic, mě trápily alergie a otekání, takze jsme chodily jen málo a k večeru. Teď, když zase chodíme víc, už s kočárkem, tak už o to žádný větší zájem nejeví. Ony ty děti nějak šestým smyslem poznají, co je pro nás "téma". Jinak já bych ho nějak extra nenosila, dvouletý už je dost schopny ujít a i pochopit. Vzala bych nějakou podložku pod zadek a když nechce jít, tak ať nejde, sedla bych si (třeba i na zem) a čekala, co bude, minimálně mluvit, prostě nuda. Teď je to blbý, je zima, ale tak snad ta zima a nuda by ho donutila něco dělat, buď si tam hrát nebo jít. Klidně bych si i nastavila čas na mobilu, že budeme půl hodiny doma a až po tom zazvonění, že můžeme jít domů. Určitě by to nejvíce za dvakrát pochopil. Jestli tedy trvat na tom, být venku, což já na tom trvám. A to dcera taky není nejak venkovní typ, je schopna si u hřiště sednout na lavicku a hledet. Ale na vzduch prostě musí. Chodíme tedy na hřiště občas, jinak třeba obchody, knihovna, nákup pečiva, návštěva. Aspoň se tedy projit s nějakým cílem.
Já bych to chápal jako takove období teď, mám prcka co v říjnu ven skoro nechtěl (jen se psem jsem ho vytáhla na chvíli) a teď, hnusně počasí, já už chci domu a dítě naopak, že ještě venku :D stejně to má i s jinými věcmi - například v rijnu jsme měli doma tolik obrazku, že jsem už nevěděla co s nimi a teď? Jsem ráda když mi jednou za ty tři dny dobne prstem na papír :D pokud to není nutné, nechala bych prcka některé dny doma ale spon dopo/odpo. Určitě má doma spoustu věcí s čím si můžete vyhrát, o kdyby jen stavení hrncu na sebe 🙂
Měla jsem ten stejný problém, ale my ven opravdu museli, protože bydlíme v bytě a musíme jít vyvenčit psa. Nejít ven a riskovat doma katastrofu ve formě psích exkrementů se mi nechtělo. Takže hodina vypravování dítěte nebo časem dětí, řev apod. 🤷♀️ Ale časem si zvykly, že prostě ven se za každého počasí musí. Bylo to jen období. Každé období trvá nějakou dobu. Je jen otázka, jak dlouhá ta doba bude 🙂. A kdyby se někdo ptal, jak to dělám s venčením psa, když jsou děti nemocné, tak to chodí venčit babička. Ale tu nechci honit k nám kvůli tomu, že dětem se nechce ven.
Mám to rovnako, som tehotná a ako prišla zima, nechce byť vonku. Pešo neprejde, chce na ruky.. Kupila som mu to stupatko na kocik, na nom sa rad vozí a aspon hodinu denne sme na vzduchu
A co teď může venku dělat? Chodit? Nuda .. navíc chudák navlečeny, už to oblíkání je opruz... A je jedno, jestli má super truper extra oblečení, pořád je toho moc. Až .napadne sníh, bude to venku zajímavé. Teď je všechno špinavé a studené.
Nase deti taky zasadne ted nechteji ven - co tam? Ve skolce chodi ven 2x denne, oba jsou z toho nadseni, jenze tam maji kamarady na blbnuti.
Ted jsme uz tyden v karantene a oba jsou spokojeni a nevytahnou paty ani na terasu - bez bundy je jit nenecham a bundu si odmitaji obleknout🤷♀️. Tak jsme doma, vetrame, behame po obyvaku a neresim to. Pristi tyden si snad uz zase uziji ve skolce a do te doby to nebude mit fatalni celozivotni nasledky.
Neuděláš nic, děti mají různá období a různé nápady. Nelamala bych to přes koleno, ono ho to zase přejde, když nebude nutné ven nechoďte. Když bude potřeba někam jít, snažit se ho na něco nalákat, jdeme koupit něco dobrého, jdeme se podívat no něco (co ho zajímá). Já to měla naopak dítě jsem musela lákat domu, občas jsem i nevychovne slibovala čokoládu 😄
Nedivím se, taky se mi nikam nechce. Jsem ráda, že se o venkovní zábavu postará družina a já jsem zachumlaná doma na home officu 😀