Čau, máme doma dost náročné dítě, jdeme z jednoho náročného období do druhého, aktuálně třeba si vůbec doma nemůžeme povídat s manželem, ani na návštěvě když jsme, anebo když někdo přijde k nám..nemůžu ani s kámoškou ven na kafe...po prvním našem slově začne holka brečet, držet se za uši, lihat si na zem..mám z toho nervy na hadry...vyžaduje nonstop pozornost od první vteřiny co vstane, až pokud zase večer neusne, prosím o rady od maminek, co něco stejného zažili
@leniczka23 jako chápu, ale už snad ne tolik a hlavně já ji mám celé dni doma, ten váš už chodí do školy, tak alespoň si od sebe odpočinete..? Taky u nás je to umožněno tím, že hodně dlouho špatně spala a já mám teď nerušený spánek, takže trpělivosti přes den je málo
@fifinka2020 jako já ty návštěvy občas zvu, ale tak mám pak nervy strašný no...buď se jí ten člověk věnuje a pak je v pohodě, ale já si teda nepopovidam...kdyzse ji já ani nikto nevěnuje, je podrážděná a vyvádí
@sorboni30 a má v dubnu 3 roky, takže doufám zase to časem trochu zmírní do nějaké únosné míry
První syn (5let) Od porodnice náročný. Téměř nespal do 20m pak se lepšil, ale ještě ve 4letech byl každou noc vzhůru. Mluvit sice můžeme ale pozornost potřebuje pořad. U nás bylo lip po 3r přes den, ale ve 4 se mu narodil sourozenec a je to zpět. Když má pozornosti málo tak knučí, vymýšlí si různé zdravotní problémy, je hodně citlivý téměř na vše ( zvuky, pachy, jidla, počasí atd) S manzelem se hodně snažíme (hrajeme si s ním, povídáme, vyletujeme atd.) mladšímu je rok a je to úplně něco jiného.
@crejzy tak to máme podobný, i s tím spánkem, i ta precitlivelost
@sorboni30 to vůbec, jen proste vyžaduje hodně pozornosti, autiste se projevují jinak