• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Snažilky po třicítce, přidejte se.

24. dubna 2013 
Ahojky, dnešek se u mně rovná blázinci. Prostě den blbec.
Nejbe dodatečně vše nej a hlavně ať se ti splní prání :wink:
Evi ty jsi napsala, čeho já se v koutku duše děsně bojím. Že s každým dalším měsícem se mi můžou zvyšuje riziko komplikací. Je to děsná představa, ale nějak se jí neumím bránit.
26. únor 2008 ve 21:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ja jsem down jenom z toho, ze mi to tak dlouho nejde, tak si to nechci komplikovat jeste tim, ze bych resila vek nebo pripadne budouci komplikace (sic!). Kazdy at si to resi podle sveho, jenom pisu svuj nazor a zkusenosti. Myslim, ze bychom se mely povzbudit a ne se utvrzovat v tom, jaky jsme chudery.

Nikdo mi nevyvrati, ze zplodime a porodime zdrave deti, i kdyz je nam pres 30:slight_smile:.
26. únor 2008 ve 21:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
Bib, to jsem nechtěla! :frowning2: Ale Ty už děti máš, takže to riziko není tak velké - nejhorší je to u prvorodiček, což budu já... :unamused: Říkám si, že druhý dítě budu mít klidně ve 40, to už je mi jedno. :wink:

Holky, nějak jsme zapomněly na tabulku (vůbec už jsem ji nemohla najít!), tak to zkoukněte, ev. aktualizujte:

evamik......30........rok..............nevíme (zatím vše OK).............IUI s horm. stim............???
konka.......35.......3 roky...........špatný spg.............................3x IUI se stim..........v březnu IVF
Dckami......33.....přs 1,5 roku....protilátky proti spermiím, štítná žláza...2xIUI.................laparoskopie
bbrita.......31.....1/2 roku.........těžký zánět + asi chybí ovu.......laparoskopie..............horm. stimulace
Rychnov3….30….1,5 roku…………spermio pod 1 mil., 5% živých…..IUI,gnetika-OK……..IVF v březnu
brundik....31...rok a 3/4........zvyseny prolaktin+asi srusty (zatim neprokazano)....HP, folikulometrie....laparoskopie
aquila......32........rok......nepravid. ovu, špatný spg.......HP,folikulometrie,horm.stimulace.....po kontrole asi IVF
deren......31.......3,5 roku...........nepravid. ovu.....................IUI se stimulaci ..........koncem unora vysledek?
vm....skoro 36....víc než 2 roky....já O.K.,manžel spermio kol.10%....6x neúspěšná IUI,...v březnu IVF
koni.kles...31......5 měs...........zatím žádné vyšetření
campi....33....5 let....vysetreni ok, bez priciny...............IUI se stimulaci ..........koncem unora vysledek?
evinka.......31.......18 měs. .............nevíme..........................UTZ, SPG..................HSG
mirkson......31......7 měs..................nevíme..............................................................
kacabik.......30......2 mě...........................................................................................
bibova........35.......8 měs................nevíme...........................SPG, HP
26. únor 2008 ve 21:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
Campi, já nikoho nechci utvrzovat v tom, jaká je chuděra, ale prostě na to musím myslet, tak jsem to s dovolením i napsala. Pokud se Tě to dotklo, promiň!
26. únor 2008 ve 21:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
Campi tak já zkusím čerpat tvůj optimismus. Většinou mi to deocela jde.
Evik to nic, já mám dneska blbej den a tím pádem i blbý myšlenky. Asi se z něj radši půjdu vyspat.
26. únor 2008 ve 21:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já právě docela taky... :unamused: Tak dobrou, Bib! Tos tu dlouho nebyla... :slight_smile:
26. únor 2008 ve 21:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
Zítra bude určitě líp. Dobrou
26. únor 2008 ve 21:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
Holky, vyjde nám to, vyjde nám to, vyjde nám to. S touhle myšlenkou usínat a s touhle myšlenkou se probouzet. Žádné negativní emoce. Věřte, funguje to (psychologové potvrzují). Tak dobrou :wink:
26. únor 2008 ve 21:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
Rychnov, no zas takhle jednoznačné to bohužel není... :sweat_smile: Dobrou!
26. únor 2008 ve 22:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky, dneska budu mit den blbec ja. Kolegyne priveze ze sluzebni cesty spoustu prace, takze se tady stihnu s vama maximalne asi pozdravit ted rano :wink:
Urcite je optimismus strasne dulezity. Ja se nehodlam trapit necim, kdyz to neni aktualni. Urcite se s vekem riziko komplikaci zvysuje, ale proc se tim budu trapit ted. Kdyz se to stane, tak se k tomu musi clovek postavit celem, ale ted se tim trapit, ze mozna nekdy neco, to ne :stuck_out_tongue_closed_eyes: Ale chapu, ze kazdy je jiny, ja jsem od prirody optimista a je to teda pro me daleko jednodussi to takhle brat.
27. únor 2008 v 06:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
Dobré ráno, omlouvám se, že jsem tady rozpoutala takovou diskuzi. Já měla včera den blbec. Prostě to na mě padlo a potřebovala jsem to ze sebe nějak dostat. Jestli se to někoho dotklo, tak se ještě jednou omlouvám.Normálně taky nemívám takovéhle myšlenky. Ale bohužel, když se "daří", tak většinou pořádně..
Slibuji už se to nestane :sweat_smile:
27. únor 2008 v 07:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj kočky,
tak dneska mě čeká pracovní den do 17 hodin. :unamused: Ale potom jdemem na večeři, tchýně bude mít 55. narozeniny a švára se o víkendu zasnoubil, takže máme co oslavovat. :grinning: Alespoň bude lepší nálada :wink: a já nebudu myslet na plánovanou laparku atd.
27. únor 2008 v 07:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
Me se to nedotklo, bibo :wink: Je jasne, ze kazdy ma nekdy nejaky hruzostrasny den :unamused:
Dckami, rikala jsem si, kdo to tu je :slight_smile:
27. únor 2008 v 09:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
Taky se me nic nedotklo:slight_smile:.
Asi je to i tim, ze kdyby se mi podarilo otehotnet letos, tak budu rodit v 35 - to uz je ten rizikovy vek, ne? Tak to proste ani resit nemuzu :sunglasses:

Jinak ja to mam tak, ze dite strasne moc chci, jsem tim obcas uplne posedla, ale velmi si cenim sveho hezkeho partnerskeho vztahu. Deti prinasi radost, ale nejsou na stejne urovni, nepomuzou Vam v krizi, nepodrzi Vas (i kdyz velmi obohati zivot). Deti vychovate, odejdou a dobry zivotni partner Vam zustane (pokud budete mit stesti). Dite chci se svym manzelem, kdybych otehotnela a neco se mu stalo, tak bych byla pochopitelne rada, ze mi po nem zustalo dite, ale mit dite za kazdou cenu, kdyz mi to ve vztahu neklape, se mi zda sobecne a nezodpovedne. Vrcholne nezodpovedne se mi zda porizovat si miminko, abych si pripoutala chlapa nebo jako reseni partnerske krize.

Na nic nereaguju - to je jenom obecna uvaha a zajimal by me i vas nazor.
27. únor 2008 v 09:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
Campi souhlasím s tebou, až na jednu maličkost. Děti tě dokážou podržet i v partnerské krizi. Aspoň u mě to tak bylo. K rozvodu jsem se odhodlalavlastně kvůli dětem a během něho mi oni dodávaly potřebnou sílu. Samozřejmě partnera mi nedokázaly nahradit, ale vyplnily aspoň po určitý čas prázdné místo v mém životě. Svého nynějšího manžela jsem poznala v době, kdy jsem úplně rezignovala na jakýkoli vztah. Ještě před 3 roky jsem byla skálopevně přesvědčená, že další dítě v žádném případě mít nebudu. On mi převrátil život naruby a já si miminko přeji z celého srdce. Petr má moje děti rád a ony ho respektují (tedy jak to v rámci puberty jde), přesto mi tam to naše společné chybí. Nikdy neříkej nikdy - tahle věta je neuvěřitelně pravdivá.
A na věk 35 jsem asi háklivá jako většina ženských. Strašili mě třicítkou, ale ta mi vůbec nevadila. Jen těch 35 nějak nemůžu skousnout :sweat_smile: . Jsem ješitná ženská.
27. únor 2008 v 09:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
Kdyby tak clovek poznal, ze je s tim pravym... Verim tomu a citim to, ze jsme s manzelem pro sebe jako stvoreni, prekonali jsme uz ruzne krize, naucili se spolu zit a v poslednich 2 letech je to bezva. Mam za sebou nekolik delsich vztahu a jedno predchozi manzelstvi, tak muzu snad uz trochu porovnavat, ale stat se muze cokoliv.
Manzel ma dite z predchoziho vztahu, proto se bal jit do dalsiho, mel pocit, ze zkazil zivot uz jedne nevinne dusicce, kdyz nezvladl vztah s jeho mamou a rozeslli se. Taky zazival silene tahanice a hadky kvuli pravidelnemu styku s ditetem, tak rikal: kdybych se mel o dite hadat jeste s tebou, tak bych to nevydrzel! Nakonec uveril, ze nam to vyjde a s ditetem souhlasil.
27. únor 2008 v 09:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
Kdybych měla sebemenší pochybnost o našem vztahu, tak si dítě budu hodně rozmýšlet. Ale věřím, že tentokrát to vyjde. Většina rozvodů není nic hezkého, tak snad radši pryč od tohoto tématu.
Camppi jestli se můžu zeptat, ty chodíš do CAR? Pokud ano do kterého, jestli to není tajemství. Začínám pomalinku shánět reference na Pražské CAR.
27. únor 2008 v 10:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
Chodim do Pronatalu (podivej se do diskuze), uvazovala jsem jeste o Podoli.

Dobre reference mam i na Apolinare, je pry videt, ze je to statni zarizeni, ale velci odbornici.

Pronatal mi doporucovala hlavne moje gynekolozka, ze se ji od nich vraci hodne tehotnych. Maji tam obrovske zkusenosti, velky pocet pacientek vsak znamena, ze je to tam trochu jako na bezicim pasu, coz mi - zatim - nevadi, ale nekdy je sileny se tam dovolat. Podstoupili jsme tam tento mesic 1. IUI, vsechna ostatni vysetreni jsem mela uz od gyn.

Jednou jsem byla v Gestu na vstupni konzultaci, ale tam se mi vubec nelibil dr. Nektere holky na MK ale pisou, ze jsou v Gestu taky spokojeny.
27. únor 2008 v 10:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
Když vás tady tak čtu, tak mě nejde o věk vůbec, ale to že se nedaří. Myslím, že úplně stejně bych to řešila i ve dvaceti.
Na beremese byla v naší diskuzi jedna holčina - její přítel neustále rušil svatbu, pak jí zase plánovali - jak na houpačce. Nakonec se s ní rozešel a dal jí ultimátum, že se musí do měsíce odstěhovat (naprostý "gentleman"). Pak to zase nějak dali dohromady a poslední její příspěvek po nějaké době byl, že se teda zatím brát nebudou, ale že se snažej o miminko - prý musí, ze zdravotních důvodů - řekl jí to doktor. Co na to říct, že. Jinak holčině je cca 25. Trošku mi to zavání tím, si ho udržet.
27. únor 2008 v 10:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
O Apolináři slyším poprvé. Ani jsem nikde na netu nenašla, že by tam byl i CAR.
Já jsem zatím zběžně koukala na Pronatal a Iscare. Jdu nakouknout do nějaké diskuze. Dneska mám v práci docela klid a tak je čas brouzdat po netu. Taky uvidím co mi dr. řekne v pátek, podle toho se budeme rozhodovat dál.
Nejbe to je docela síla. Takovéhle vztahy většinou nikam nevedou.
27. únor 2008 v 10:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
Nejbe: treba jim to vyjde, ale ja bych to takhle nechtela.

Nelituju ani toho, ze jsem nemela dite drive, pac bych ho nemela se spravnym chlapem. Vetsina z nas (vcetně mne) mysli na hezke miminko, roztomileho prcka nebo skolaka, ale dite ma i stinne stranky. A lepe se mu muze venovat zena, ktera ma podporu partnera.

Kdyz manzel dite nechtel, tak jsem to probirala s kamaradkou, ktera mela cerstve miminko. Ona mi rikala, ze jeji partner dite taky nechtel, ale ze ji rekl, ze ji ho udela, ale ze on bude zit jako drive a dite bude mit na starost hlavne ona. Tenkrat mi tvrdila, ze se ji zda pristup jejiho partnera lepsi nez pristup toho meho, ktery si chtel byt jisty, ze jsme na dite 100% pripraveni... A za dalsi rok mi brecela, jak je na vsechno sama, ze to nezvlada, ze jeji partner na syna kasle atd. Ted maji zase dobre obdobi, jak kluk roste - budou mu 3 roky - tak se mu tatka vic venuje, ale porad je na to vícemene sama. Takze nasadila antikoncepci a kdyz partner navrhl, aby meli dalsi dite (aby si mohly deti spolu hrat!), tak se mu vysmala.
27. únor 2008 v 10:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
campi Můžu se zeptat jak velký má dítě ten Tvůj partner? Taky mám chlapa s dítětem. Mám k tomu trošku i pocit, že on chce dítě se mnou hlavně pro to, že já dítě nemám. To samozřejmě nepřizná. Jeho synovi je 12 a dobře si rozumnějí. Mám pocit, že by ani moc další dítě nechtěl, kdybych ho tak moc nechtěla já...
27. únor 2008 v 11:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak už jsem našla našla toho Apolináře. Asi bych to případně zkusila tam. Máme to skoro u nosu a tak nějak je mi ta nem. sympatická.
27. únor 2008 v 11:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
To mame podobne - bude mu 12 let. Vztah maji perfektni. Myslim, ze kdybych dite nechtela a netrvala si na nem, tak by mu to jedno stacilo. On si totiz uvedomuje i ty vsechny komplikace, zodpovednost, starosti. O tech ja sice vim, ale neprozila jsem si, jaky to je, kdyz je dite se zapalem plic v nemocnici, kdyz musis byt porad ve strehu, citis zodpovednost za formovani jeho osobnosti, kdyz se Ti nepodari s nim vsechno idealne vykomunikovat...

Nikdy jsem nezazila, ze by rikal: "to bude super, az budeme mit holku/kluka", "az budeme mit mimino, tak nechame polozit v byte koberce"... Ale zase se pry ptal kamaradky, jestli nam prenechaji kocarek (maji fakt super model). A jde na spermio, podstoupi IUI, jak ho znam, tak vim, ze kdyby fakt nechtel, tak na rovinu rekne, ze ne.
27. únor 2008 v 11:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
já si nemyslím, že by další dítě vyloženě nechtěl. dokonce myslím, že o něm začal jako první mluvit on. Jenže bylo to v době, kdy já byla po gyn. operaci a primář mi řekl, že bych měla co nejdřív otěhotnět. Takže to byl naprosto logickej krok. Přítel to vzal jako samozřejmost, že hned jak to půjde, začneme se snažit. Ale já dodnes nejsem přesvědčená, že by to za jiných okolností udělal stejně. Taky mám dost strach (i když to teď doufám zbytečně předbíhám), že kdyby bylo potřeba IVU, že by to nezvládl. možná by to vzdal...
27. únor 2008 v 11:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
Bibova: tak se zkus dostat k doc. Rezabkovi. Ten je pry 2. nejlepsi na IVF v republice:slight_smile: - tvrdila sousedka, ktera ma od nej dvojcata. Prvni nejlepsi je podle ni Mardešič z Pronatalu (ten je pry zodpovedny za holcicku Liby Smuclerove:slight_smile:).
K Rezabkovi chodi i Len - te je pod 30, takze chodi do jinych diskuzi, ale moc si ho pochvalovala.

Bbrita: nemaluj certa na zed! Treba se na to ted moc netvari, ale az pujde do tuhyho, tak budes prekvapena, jak ochotne se podrobi vsem proceduram. Muj chlap mi pichal injekce do bricha, i kdyz nejdriv rekl, ze to v zadnem pripade delat nebude. Jenomze pak videl, jak se mi u toho klepe ruka a jak malem kolabuju, tak mi sam rekl, ze to udela.
27. únor 2008 v 11:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
campi - cože injekce do břicha??? Tak to bych nezvládla, strašně se bojím injekcí a to jakýchkoliv. Raději u zubařky trpím, než aby mi píchla injekci. I když, když jsem teď viděla jak trpěla ona se mnou, tak jsem jí slíbila, že příště mi jí dát může, ale nesmí mi jí ukázat :grinning:. Ještě že mám doma skoro doktora, ten to při nejhorším zvládne.
27. únor 2008 v 11:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
no, to jsou jen moje obavy.... takovej vnitřní pocit, nevim....
taky jak píšeš neplánuje nic jako že to dítě opravdu budeme mít...
bydlíme teď u mě v 1+1. Já mu několikrát řekla, že tady rozhodně s dítětem nemůžeme být, je to malý už jen pro nás dva. A nedávno mluvil o tom že má veliký 2OOl akvárko a že je mu líto ho vyhodit, co "kdyby jsme někdy měli větší byt.." To mě teda fakt dorazil. Málem jsem ho zabila.
27. únor 2008 v 11:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
bbrita :grinning: :grinning: :grinning: , tak už kvůli tomu akvárku bych do toho šla. Takže reality cz je teď aktuální? My jsme byt koupili v loni - teda spíš teď teprve finišujeme, protože se táhlo dědický řízení.
27. únor 2008 ve 12:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
vůbec mi to nepiš...! Na reality .cz chodím tak akorát já, on si hraje nějaký stupidní hry na internetu...!!! Možná, že bych ho fakt donutila spíš přes to akvárko.... protože nakonec dítě můžeme dát spát do sříně, ne? :grinning: :grinning: :grinning:
27. únor 2008 ve 12:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek