Jde zvládnout mít dvě děti brzo po sobě?
Čekám spoustu negativních komentářů a vím, že to bylo od nás nezodpovědné, ale stalo se.... Máme jedno dítě, porod byl komplikovaný, dítko do půl roku trpělo kolikami, celé dny prokřičelo a to i v kočárku. Jinak krásné, zdravé dítě. Jsem pracovně vytížený, žena je na vše sama. Čeká nás rekonstrukce, s bydlením jsme byly vlastní rodinou podvedeni, finančně jsme na tom taky špatně, ale to řešit nechci. Teď jsme zjistili, že čekáme další dítě. Až by se narodilo, první dítko by mělo rok a 7 měsíců. Žena se bojí, že se nezvládne postarat o obě děti. Že první dítě bude odstrčeno a nebude se mu moci naplno věnovat. Momentálně zvažujeme obě možnosti.... interupci, nebo si dítě ponechat.
Mě zpráva o dítěti udělala radost, ale žena je na zhroucení. Nemá tady někdo podobnou zkušenost? Děkuji za jakoukoliv odezvu
Stručné shrnutí
- Rodiče s věkovým rozdílem kolem 17–21 měsíců (často uváděných 13–21 měsíců, včetně příkladů 10, 11, 15, 16, 17, 18, 19, 21 měsíců) popisují, že počáteční období je nejnáročnější, ale většina uvádí, že po půl roce až jednom roce se situace výrazně zlepší.
- Doporučená praktická řešení zahrnují zapojení partnera do večerních rituálů, nošení v šátku pro volné ruce, použití bazarového kočáru pro dvojčata nebo použitého vybavení a vytvoření přísného režimu; tyto postupy diskutující konkrétně uváděli jako účinné.
- Jako možné volby při neplánovaném těhotenství byly v diskuzi zmíněny zachování těhotenství s hledáním opory (rodina, partner) a alternativa interrupce; v diskuzi se objevily i doporučení si před případnou interrupcí vyhledat informace o postabortivním syndromu a o průběhu zákroku.
Nejčastější otázky
Q: Jak náročné je mít druhé dítě přibližně 18–19 měsíců po prvním?
A: Mnozí rodiče v diskuzi uváděli, že „první půlrok“ nebo „první rok“ po narození druhého dítěte byl nejnáročnější; po 4–12 měsících se podle zkušeností většiny diskutujících děti sžijí a rodičům se uleví.
Q: Jaká praktická opatření pomáhají přežít počáteční nejnáročnější období?
A: Diskutující doporučovali nošení mladšího dítěte v šátku, jasný režim, zapojení partnera do koupání a uspávání, využití použitého vybavení z bazaru (např. kočár pro dvojčata) a případnou pomoc blízkých osob.
Q: Jaké fyzické nebo zdravotní problémy u dětí byly v diskuzi zmiňovány, které mohou situaci ztížit?
A: V příspěvcích byly konkrétně zmíněny koliky, rozestup břišních svalů, laktózová intolerance a záněty středního ucha jako příklady zdravotních komplikací, které mohou průběh velmi ztížit.
Q: Kde hledat komunitní podporu a rady online?
A: V diskuzi byl konkrétně zmíněn portál Modrý koník (modrykonik.cz) s tematickými skupinami pro rodiče dětí blízko sebe; jeden příspěvek odkazoval na skupinu na Modrém koníku.
Q: Co říkají rodiče na rozhodnutí podstoupit interrupci vs. ponechat dítě?
A: V diskuzi se vyskytly obě pozice: někteří diskutující považovali interrupci za legitimní volbu, jiní rodiče silně doporučovali dítě ponechat a varovali před možnými psychickými následky (zmíněn byl pojem „postabortivní syndrom“ jako téma k vyhledání).
Q: Jak důležitá je podpora partnera a rodiny při dvou dětech těsně za sebou?
A: Rodiče opakovaně zdůrazňovali, že zapojení partnera a praktická podpora rodiny (hlídání, pomoc v domácnosti) výrazně snižují stres v prvním půlroce až roce po narození druhého dítěte.
Závěry z diskuze
Shoda
- Většina diskutujících uvádí, že nejnáročnější období nastává v prvních měsících po narození druhého dítěte (často uváděno „první půlrok“ nebo „první rok“), a že situace se časem zlepší.
- V diskusi panuje shoda, že praktická opatření (zapojení partnera, nošení v šátku, režim, použité vybavení z bazaru) pomáhají zvládnout péči o dvě malé děti.
Sporné názory
- Někteří diskutující považují interrupci za legitimní a osobní volbu; jiní diskutující důrazně doporučují dítě ponechat a upozorňují na možný psychický dopad a „postabortivní syndrom“.
Otevřené otázky
- Jak bude konkrétně reagovat a zvládne-li aktuální fyzický a psychický stav konkrétní matky péči o dvě malé děti bez externí pomoci?
- Jak velký dopad na rodinnou situaci budou mít finanční a bytové problémy při narození dalšího dítěte?
Zmíněné značky a firmy
Modrý koník
Zmíněné produkty a metody
interrupce, postabortivní syndrom, nošení v šátku, kočár pro dvojčata, kojení, koliky, laktózová intolerance, zánět středního ucha, rozestup břišních svalů
Místa a osoby
Praha
Zvládnete to, nic jiného vám totiž nezbyde. O interrupci neuvazujte, to je pro lidi, kteří nemají jinou volbu (velké, se životem se neslucujici postižení apod).
@atego Zvládnout se to dá, stojí to sice hodně nervů, ale pokud především dokážete společně fungovat a manželce se budete snažit asopoň trochu pomoci co to půjde, tak to zvládnete! Hlavně z mojí zkušenosti, mějte pro manželku mnoho pochopení, je to opravdu náročné období ten první rok a já jsem se ze všeho psychicky hroutila a místo abych dostala pomoci od manžela a trochu toho pochopení, tak manžel od toho začal utíkat pryč za kamarády a vztah díky tomu krachl a teď se to stěží snažíme dát zpátky do hromady, ale co se týče dětí, máme je od sebe 17m, takže ještě méně jak by jste to měli Vy a jsou to teď parťáci, starší už se naučil, že spí jedine s mladší a nechce se od ní hnout 🙂 Přeju hodně štěstí 🙂
My máme děti skoro stejně od sebe. Ze začátku to byl trochu mazec, ale hl. proto, že mladší nebyla úplně zdravá. Trvalo tak 4-5 měsíců celkem hrůza, ale manžel byl skvělej, pomáhal a to mi pomohlo...od toho půl roku mladší to začalo být na pohodu, děti si vyhrají, baví je dělat stejné věci, starší syn mi hrozně pomahá - hraje si s ní, naučil ji hrozně brzy chodit na nočník. Finančně si myslím, že to není už zas takový rozdíl (jestli se smíříte s tím, že se bude všechno dědit...). Nezastírám, že to bylo občas na budku a že jsem celkem 3 roky v kuse pořádně nespala, ale dětem jsou teď 4 a 2 roky, jsou nejlepší kamarádi, já jsem v klidu, zvládli jsme dodělat i domeček tak nějak a já konečně teď po 4 letech začínám mít opravdu čas jen pro sebe, ale bylo to super a je pořád... jen první 4 měsíce, možná půl roku jsou náročné, ale když chlap, eventuelně rodina trochu pomůže a nejsou žádné vážné zdrav. problémy, tak to jde a je to fajn 😉 PS: a že bude starší dítě odstrčeno jsem se bála taky, ale ono je to ve skutečnosti přesně obráceně - věnuju se mu o to víc, protože se pořád bojím, aby se necítil odstrčený 🙂
máme deti skoro jen rok,plánovane a narovinu, žádná tragedie....naopak v tom vidíme výhody....první rok náročnější, ale pokud nejsou nemocné, žádná hrůza....akorát jsme omezili návštěvy a kontakty s jinými detmi první rok možná rok a půl....aby nebyly nemocné....a proste jsme se víc stranili....ale žádná hruza....určitě bych se nebála....dá se to. Jako manžel pomůžeš o víkendu neb když přijdeš domu, aby se žena taky občas vyspala a uvidíte. A nám nikdo z babiček, tetiček apod nepomáhal. a muž má taky náročnou práci...ale proste jsme se oba dva snažili.....
To je jak kdyby byla válka, hlad, nedostatek lékařské péče a nějaká apokalypsa za vratama.... Dvě děti no. Jako jo, dvě jsou více než jedno. Ale aby se z toho dva dospělí lidé podělali předem tak, že to jedno raději usmrtí, to je docela síla. Víc k tomu nějak ani nemám chuť psát... Snad jen, že když se člověk bojí nějakého toho nepohodlíčka, tak by asi neměl vůbec roztahovat nohy.
@atego ted to napisu z pohledu me sestry,ja zkusenost nemam. Je to tezke a bude to tezke 😑,kor pokud nemate pobliz hlidaci babicky. Vidim sestru jak je nekdy bezradna,ma deti rok a pul od sebe a nekdy to nezvlada. Je vycerpana,jeji manzel je vycerpany....asi to chce cas a bude lip, kdyz deti vyrostou....
Já mám děti 14 měsíců od sebe a jsem na ně sama. Někdy je to náročný, ale zvládnout se to dá. Hlavně mi to oplácí nekonečnou láskou. Nelituju 😉
@atego Proč negativních? A jestli zodpovědné nebo ne...stalo se 🙂 My máme rozdíl 15 měsíců. Také neplánovaně, ale těšili jsme se a dneska jsem hrozně ráda, že máme mezi dětmi malý rozdíl.
První půl rok určitě nejtěžší. Já měla největší problém sladit koupání, uspávání, jídlo s tím co potřebovalo miminko a na co byla zvyklá starší dcera. Hlavně manžel chodí na noční směny a když jsem s nimi byla večer a v noci sama, tak to bylo hodně náročné. Starší dcera se půl rok po narození miminka hodně budila a plakala, nebo i křičela ze spaní. Mimčo se co 2 hodiny budilo na kojení, takže jsem po každé manželově noční byla dost vyšťavená.
Ale po půl roce se to docela změnilo. Starší se v noci uklidnila, mimčo se už tak často nebudilo na kojení a celkově skrz koupání a krmení to už byla daleko větší pohoda.
Takže rada pro chlapa:
Být oporou, pomáhat a naprosto se podílet na všech pracech kolem dětí a domácnosti. A je úplně přirozené, že manželka přemýšlí, jestli to zvládne a má z toho strach. Ale ono to pak jde samo a ani nevíme jak 🙂 Není čas nad tím pak tolik přemýšlet 🙂