• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Pozdní potrat ve II. trimestru. Máte zkušenost?

19. září 2017 
@felicitta ahoj, felli, vůbec si nemysli,že nám to tady budeš kazit,vždyť na tebe stále myslíme a rádi ti pomůžeme, od toho jsme tady a s kým jiným by jsi to měla řešit,než s námi co jsme to podobně také zažily :slight_smile: tvůj stav je naprosto pochopitelný a nestyď se vůbec za to, každá z nás tady vyhledala pomoc od odborníka, opravdu to strašně pomůže :slight_smile: je to těžká životní zkouška :frowning2: ale věřím,že ji zvládneš :slight_smile: zkus si najít něco, co tě zaměstná a odvede pozornost,třeba mně napadlo změnit baráček nebo byt v kterém bydlíte, hezky vymalovat, přestavět, to mně pomáhá, mám potom radost, že jsem si to zútulněla.Hlavně si dělej každý den i třeba malinké radosti , třeba si něco hezkého kup nebo hezký výlet :slight_smile:
22. led 2011 v 18:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
Felicitta: zajdi si zatím na obvod nebo ke své gyndařce, oni by ti měli dát doporučení nejprve k psychologům a pak teprve by přišel na řadu psychiatr. Psycholeg je ten, co si s tebou o problému povídá. Psychiatr jen píše léky a na povídání a tím pádem řešení problémů nemá čas. Jak psala Verča, bylo by asi nejlepší vyhledat nejaké krizové centrum. Včera ve zprávách bylo řečeno, že se snad uzákoní to, že může ženě odnosit miminko některá zz blízkých příbuzných. U těch žen musí jít o závažnou poruchu jako u tebe, tak se možná i na tebe usměje štěstí. Jinak tě naprosto chápu, někdy mi také prblém vůbec se ráno umýt. Mám také zdravotní potíže, ale jiné neži vy tady. Sem jsem se přihlásila jen kvůli našim mladejm. Víš, důležité ale je, abys to chtěla změnit hlavně ty sama. Naprosto chápu, že je ti po malé smutno. Zní to možná hnusně, ale život jde dál a ty tady máš na tom světě máš určitě ještě nějaký důležitý úkol. Musíš hlavně pochopit, že za svou vadu NEMŮŽEŠ a nesmíš se obviňovat, je to to nejhorší, co pro sebe můžeš udělat, tak to prosím nedělej. Jsou prostě věci, které nikdo z nás změnit nemůže. Buď šťastná, že jsi zdravá. Představ si, že by se ti něco stalo, maličká by přežila a byla postižená a zůstal by tady s ní jen tvůj manžel, to by teprve byla hrůza. Takhle si se pokusila o to, co jsi cítila že chceš. Dnes už víš, že by to ani příště nedopadlo dobře, tak to znovu pokoušet nebudeš. Kdybys tuhle jistotu měla už před tímto početím, také bys neriskovala. Je to hrozné, ale nech v tomto případě zvítězit rozum a ne srdce. Jinak se to tvé utrápí a koho já tady pak budu mít? :wink: Život je i krásnej, věř mi. A hlavně stojí za to... Máš kolem sebe lidi, co tě mají rádi, a to je moc a moc důležité. Papa
22. led 2011 v 19:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
@felicitta ahojky, strašně jsi mi chyběla, že ses neozvala, už jsem měla o tebe strach. Beruško moc mě mrzí, že se ti nelepší nálada, ještě je brzo, ale už by ses postupně měla vracet k životu. Mě pomohlo, jak píšou holky, že jsem si našla koníčka. Začala jsem se učit plést z papíru a to mi hodně pomohlo. Ale je pravda, že já měla doma holky, tak jsem se s nima mohla potěšit. O to ty to máš těžší, a proto když cítíš, že to sama nezvládneš, tak najdi pomoc u odborníků. Já jsem měla včera nervy, protože jsem celý den necítila pohyby, tak jsem byla nervozní. Navíc jsme dnes museli na pohřeb, umřela manželova babička, takže jsem celý pohřeb probrečela, jak želva,asi ty rozhozené hormony. No a dnes už naštěstí průběžně celý den cítím pohyby, tak jsem si zase na chvilku oddechla, než se začnu nervovat kvůli něčemu jinému. A zítra slavíme narozky mladší dcerky, tak chystám něco malého na oslavu, je to hrůza, že nám to tak blbě vyšlo,ale co se dá dělat, nemůžu Adélku ošidit o narozky, ještě z toho nemá rozum.
22. led 2011 ve 20:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj,opět všem děkuji...Já vím to vše si také stále opakuji a snažím se z toho nějak dostat,nevím proč ale je to nějak nemožné,nejlíp mi je doma samotné když po mě nikdo nic nechce,můžu jen sedět a brečet..Nemám sílu komunikovat ani s rodinou,pro všechny jde život dál a nechápou že pro mě ne.Za týden jdu na první kontrolu na gyndu,tak počkám a když nebude líp,zeptám se tam co dál,doufám jen že na to najdu sílu a odvahu.Straší mě představa že musím za 5 týdnů zpět do práce kde na to najdu sílu a odvahu fakt nevím,celé noci nespím a ráno nemůžu vstát,k tomu se mi přidalo že mě celé dny bolí žaludek a když se jen trochu najím okamžitě zvracím..Nejde tomu poručit,doufám že to vážně časem bude lepší,ale mi přijde vše tak zbytečné,nedůležité a že není pro co žít.Manžel je mi tak nějak taky lhostejný,mám k němu tak daleko jako by s dcerou umřelo mé celé já,je strašně hodný a trpělivý a mě to to fakt jedno,ani jsem se nezeptala jak je jemu,vím že zle ale je mi to jedno.Můj jediný přítel je Lexaurin,to je jediná ůleva co mám,to jsem pak schopná i jít a napsat Vám..
Holčičky všem znovu díky za to že tu jste a držte se líp nežli já!
24. led 2011 v 09:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky, to nic, Felicitta, to je deprese. To přejde. Každá deprese přejde, ona nedokáže fungovat dlouho. Může se vrátit, ale rozhodně přejde. Prosím, zkus se obrátit na to krizové centrum - to musí být velmi krátce po krizové situaci. A když zjistí, že Ti nemohou tak rychle pomoci, doporučí Ti odborníka, specialistu. Osobně si myslím, že psycholog je super, ale možná by to chtělo i psychiatra - kvůli lékům. Pomůžou Ti překonat to nejhorší, ale potom si ten svůj rozbouraný domeček z karet budeš muset slepit sama...

Moc na Tebe myslím!

24. led 2011 v 10:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
aojky moc se omlouvám ale nejde mi jedno písmenko a vůbec netuším proč.Také byc se ctěla podělit o svůj příběc. :frowning2: Byla jsem ve 22tt těotenství když jsem přišla o miminko je to 5let tenkrát jsem se cítila úplně normálně žádné komplikace ani bolesti prostě nic. :cry: A najednou jsem začala mít bolesti tak ze začátku jsem si říkala,že to nic není myslela jsem si,že to je v těotenství běžné a tak jsem to necávala být.Jenže po cvíli se bolesti stupnovali to už se mi nelíbylo dostala jsem velký strac a zavolala jsem si sanitu.Nikdy na to nezapomenu :frowning2: Když jsme dojeli do nemocnice tak mě ned odvezli na UZ tam se zjistilo,že už mimi nežije a že mě zatím dají na porodní sál než mě odvezou na operaci.Přijali mě kolem 21odiny večer a až do půl čtvrté mě necali v bolesti trpět než jsem začla krvácet takovou bolest co jsem prožívala byc nepřála ani svému největčímu nepřítely.Potom co jsem začala krvácet mě odvezli na sál uspaly mě a já se pak probudila s prázdným bříškem bylo to takové jiné divné a prázdne bez too tvorečka když mě propouštěli pán doktor mi řekl,že se už nedalo nic dělat,že to byl spontalní potrat a,že jsem přišla o olčičku měřila 20centymetrů a vážila 360ramů :frowning2: :frowning2: Je to jiné když ve vás to maličký roste když vás začne kopat vy se na něj začnete těšit a najednou zjistíte,že už se nemáte na co těšit nic vás na tom světě nebaví stále a dokola jsem si říkala proč já. :frowning2: ted už mám dvě krásné olčičky ale bolest z prvnío miminka mám pořád vdy si nato vzpomenu a věřím,že v nebíčku se má také dobře a,že jednou se tam všicni sejdeme :frowning2: Moc s psycikou mi pomola moje máma a mí sourozenci a jsem jim zato moc vděčná byla mi velkou oporou. :slight_smile:
24. led 2011 ve 22:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
@mikumaxik ahoj, to je moc smutný příběh.. a přijde mi, že to bylo strašně náhlé, testy jsi měla asi v pořádku. a přišli na to, proč se to stalo? nebo prostě jen tělo začalo moc brzy rodit? ach jo, proč se takové věci stávají :pensive:
24. led 2011 ve 22:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
@felicitta felli,tak si zajdi tam jak ti radila veru :frowning2: přece se nechceš takhle trápit :frowning2: ale máš na to nárok, je to ještě moc brzy :slight_smile: uvidíš,že to bude čím dál lepší :slight_smile:
25. led 2011 v 09:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
@mikumaxik ahoj, je to smutné :frowning2: to známe, ale koukám,že máš doma štěstíčka a další na cestě :wink: tak to je super, že se daří :slight_smile:
já to měla podobně,akorát v 23tt a rodila jsem živé mimi, které při porodu umřelo:frowning2: je pravda, že tento okamžik mi už nikdy nikdo nevymaže z hlavy, nikdy na to nezapomenu a stále si říkám, dneska by už tady s námi byla a jaké by to bylo :frowning2: ještě si stále vzpomínám dost často :frowning2:
25. led 2011 v 09:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lucie.krajcarova Ano testy byli úplně v pořádku týden před tím jsem byla v poradně a doktor mě ujistil,že maličký se má k světu a pak najednou taková rána :frowning2: Osud nám prostě nadělí něco zléo a něco dobrío a my stím nic udělat nemůžeme musím uznat,že mě to odně dostalo i méo byvaléo partnera ten se ztoo nemol vzpamatovat a opustíl mne takže to byla rána za ránou ale zvládla jsem to bylo to odně těžké.Musím říci,že jsem moc ráda,že jsem našla tuto stránku a mola jsem se někomu svěřit celou tu dobu jsem to držela v sobě snikým jsem od té doby otom nemluvyla nikomu jsem to neříkala nectěla jsem aby mě litovali bylo by to pro mě bolestivější ale ted když jsem se z too srovnala je fajn se podělit oto s někým kdo toto také prožil a vý jak to bolí. :frowning2: :frowning2:
25. led 2011 v 09:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
@kackag Ano olčičky jsou pro mne vším nedala byc je ani zanic :slight_smile: Čekám další přírustek před třemi roky jsem poznala méo přítele mám sním už jednu olčičku moc by si přál kluka ale mě je to jedno jen aby vše bylo v pořádku.Mám také kamarádku která ve 20tt byla na vyšetření a tam jí zjistili,že čeká kloučka ale také se tam dozvěděla,že klučina má sřeva venku a tak jí vyvolali předčasný porod také říkala,že to bylo strané,že o porodila vyděla jak vypadá a.že nato nezapomene jak o vyděla i umírat. :frowning2: :frowning2:
25. led 2011 v 09:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
@mikumaxik tak to už jsi na dobré cestě :slight_smile: držím pěst :slight_smile:
25. led 2011 ve 12:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
@mikumaxik Ahoj, taky jsem to měla takový. Všechno bylo v pořádku, ve středu jsem byla na kontrole a miminko bylo v pohodě. Akorát mi doktorka sdělila, že mi vyšly pozitivní tripple testy (pitva to ale potom nepotvrdila). No, a v pondělí ve 3:20 se miminko najednou narodilo, bylo už mrtvé. Taky na to nikdy nezapomenu. Když nad tím teď s odstupem času přemýšlím, tak lituju, že u toho nebyl manžel... protože mi přijde, že teď "nejsme na stejné lodi". On Jakoubka nikdy neviděl (ani na ultrazvuku), ani neviděl, jak přišel na svět, ani ho nekopal... a tak je v pohodě, miminko pro něj bylo jen informací je - není. A naprosto nechápe, jak na to můžu pořád myslet, proč s ním nechci jít na procházku na hřbitov (on tam chodí vcelku rád), a tak... sice jsem ho ušetřila toho traumatu, aby třeba Jakoubka viděl mrtvého... ale pak o tom, co jsem prožila, neví a nechápe vůbec nic :frowning2:
25. led 2011 ve 12:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
@veruska007 veru a ty jsi jakoubka viděla??Já jsem naší holčičku neviděla a lituji toho, ikdyž nejsem schopná říct jestli bych to zvládla a jestli by to bylo dobrý.
25. led 2011 ve 12:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jen na ultrazvuku... ten porod byl takový šok, že jsem ani nechápala, že fakt na té chodbě rodím a vyjíždí ze mne miminko. Pamatuju si, jak bylo teplé a ztuhlé... než jsem se vzpamatovala, bylo pryč. Volala jsem sestřičku, ta přestřihla šňůru a odnesla ho během chvilinky, ani mě nenapadlo se podívat.
25. led 2011 ve 12:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
felicitta: prosím tě kontaktuj tu poradnu. Hrozně se trápíš a sama si s tím asi neporadíš. Je smutné číst tvé řádky plné deprese. Naprosto chápu, že se cítíš špatně, je to logické. Jen se moc bojím, že je toho na tvou psychuku už moc a myslím si, že bez pomoci se neobejdeš. Prosím nenech to jen tak. Pro začátek by ti mohlo pomoc něco z přírodní lékárny: přes den si ber kapky z Třezalky a na noc jsou kapky: Dobrou noc. Třezalka je takové sluníčko. Je dobrá na období, kdy ti sluníčko schází. Pomáhá při depresivních stavech, tak ti snad také pomohou. Nejrozumější ale je poradit se s tvou doktorkou, ona ví, čím sis prošla. Víš, Lexaurin je chemie a brát ho delší dobu by nemuselo být nejlepší. Ještě jednou tě moc prosím, nenechávej to být. Jinak si se ptala, za jak dlouho to Jája dostala, bylo to 23 dní po tom ošklivém dni.

berule: máš termín 16.6., to se mi narodil můj nejmladší syn. Letos mu bude 18 let, tak bude velká oslava.
25. led 2011 ve 14:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
berule, my máme 16.6. každý rok výročí svatby :slight_smile: hezký datum
25. led 2011 ve 14:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
@r_jitu no to teda musí být pořádná oslava :wink:
@kackag pěkný datum na výročí, ještě by mi mohlo vyjít týdenní přenášení jak u Adélky a narodila by se malá ve stejný den jako Baruška :grinning:
25. led 2011 v 17:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
Než třezalku, tak doporučuji Šišák bajkalský, u nás to mají běžně v lékárnách. Manžel měl deprese a skvěle mu to pomohlo, už je dva roky bez problémů. Já se dala dohromady, až jsem začala něco dělat, až jsem se vrhla na disertačku, začala částečně pracovat... do té doby to nebylo nic moc. Trvalo to aspoň 6 týdnů.Ppět týdnů poté jsem měla narozeniny a ty jsem ani neslavila.
26. led 2011 v 08:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
Veru, tak jsem se podívala na ten Šisák bajkalský a zkusím ho taky. Našla jsem, že příznivě působí nejen na psychiku, spánek, imunitu, ale i na cévy a srdce. Myslíš si, že by ho mohl zkusit i můj přítel? Má vysoký tlak a je dost vyčerpaný. Já si myslím, že si vše moc bere a pak se mi z toho všeho před očima mění. Jsem z toho smutná, je to bálečný člověk a já si to hodně vyčítám. Do jeho života jsem kromě lásky přinesla i hodně starostí a nervů. Dovolenou už neměl 3 roky a zatím to vypadá bledě. Asi ani letos to nevyjde. Pro upřesnění: vysoký krevní tlak, za tři roky hodně stresů, kila navíc a stálá únava. Doktoři řeší jen tlak, léky mu stejně nepomáhají. Bere k nim ještě Hloh - kapky z puků.

Feli: kočko, jsi tady s náma??? :wink:

berule: to si piš, že ta oslava bude super a hlavně když budeš mít také co slavit :wink:
26. led 2011 ve 12:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
@r_jitu Jj, určitě ho zkuste, klidně oba. Doporučuje se i nervózních osob, k celkovému zklidnění. Ze zkušenosti s manželem můžu opravdu doporučit, měl silnější deprese a soužití s ním bylo někdy skoro nesnesitelné, ale co bral šišák (asi půl roku s malou pauzou), tak je v pohodě.

V bylinkářství mi taky doporučili kapky z dobromysli... ale osobně bych bylinky nemíchala, buď jedno, nebo druhé.

No, a každopádně dovolenou... pokud člověk neodpočívá, trpí tím celý organismus. Nedá se nic dělat, odpočívat se taky musí (umět).
26. led 2011 v 15:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
@r_jitu Jé koukám, že jste z okresu KV, tam teď máte sněhovou nadílku co? Kousek od Chomutova mám sestru, jsem jí říkala, ať si ten sníh nechá a nám na Moravu ho neposílá, ale jaksi mě neposlechla :unamused:

Jinak jsme doma všichni nemocní, holky mají vysoké teploty, kašel, rýmu. Já už jsem to chytla taky, horečku mám, rýmu a bolí mě celé tělo, takže jsem si už včera musela dávat paralen, jinak bych nemohla ani stát na nohách. Doufám, že se mi to nepotáhne 14 dní, tak jak vždycky když se můžu léčit jen Paralenem. Právě si i mm změřil teplotu a má taky horečku 39. To mi tak ještě chybělo. :frowning2:
26. led 2011 v 17:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
@berule tak se držte,hlavně odpočívej a vitamíny :slight_smile: já už mám chřipku za sebou,trápila jsem se s ní celý minulý týden a ještě dnes mi zůstal ošklivej kašel.Docela mi pomohl odvar z čerstvého zázvoru.
27. led 2011 ve 12:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
@kackag To je dobře, že už to máš za sebou. Tady to mají okolo úplně všichni, už i tchýně, je to jako epidemie :wink:
27. led 2011 ve 12:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky felicitta narazila jsem na tohle téma a četla jsem ,co se Ti stalo a nedá mi to nereagovat. Sama jsem přišla o mimi,v 8tt.,bolelo to,ale přebolelo,mám zdravou krásnou dcerku,ale Tvůj příběh mě vzal za srdce ... brečím tu jak želva
Je mi to moc líto :frowning2: Ráda bych pomohla,ale nejde to... Chci Ti vyjádřit aspoň svou podporu... Iva
27. led 2011 ve 23:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, tak už ne to nejsem sama,celá situace se vyhrotila,nechce se mi to rozebírat,ale skončila jsem na psychiatrii...Jsem i trochu ráda,mám léky a diagnozu a vím že nejsem blázen a že snad bude líp,nejsem na to už sama a je to pocit ůlevy.ty léky mají tedy pomalý nástup může to trvat 3-4 týdny nežli to zabere,ale mám k tomu nadále i něco ne okamžitou ůlevu,ty jen budu muset pomalu vysazovat,mám si dávat malé ůkoly třeba jako aspoň si vyčistit zuby a tak..Doktorka je moc hodná,řekla mi že z toho bych se sama už nedostala.Tak se necítím ůplně jako slaboch,asi toho už vážně bylo dost co jsem jen tak přešla a tělo stávkuje,může to prý trvat i dlouho nežli bude líp,ale cítím se jistěji že mám ty léky a příslib že to přejde.Holky je to hrozné já se vůbec nepoznávám,ale včera jsem si dala za ůkol Vám napsat a ten plním,tak jsem zase o krůček dál.Těhulky myslím na Vás stále!!A všem opět díky za podporu!

Věru měla jsi pravdu,děkuji moc za snahu mi poradit!!!
28. led 2011 v 07:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
@felicitta myslím na tebe pořád a jsem ráda, že ti někdo pomáhá a že víš, že to bude pomalu lepší a lepší :slight_smile:
28. led 2011 v 07:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
@felicitta tak teď už jsi na dobré cestě,uvidíš,že to bude lepší čím dál víc :slight_smile: a smysl života se ti vrátí :slight_smile: myslím na tebe a drž se :slight_smile:
28. led 2011 v 09:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
@felicitta jsem ráda, že je to tak. Určitě to zvládneš. Moc a moc na tebe myslím a už se těším na nějaké pozitivní řádky :wink: . Držte se s maželem oba (nejlépe i za ruce). Je fajn, že ho máš, nejsi na to všechno sama.
28. led 2011 ve 12:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
@veruska007 tak jsem dala shánění Šišáku a uspěla jsem pouze s kapkama. Nemáš s nima zkušenost. Mám je zamluvené, ale neví, zda jsou lepší tobolky nebo kapky, či je to jedno.
28. led 2011 ve 12:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek