• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Pozdní potrat ve II. trimestru. Máte zkušenost?

10. května 2017 
@kackag
Děkuji, to víš, ze dam. Přijde mi dobre, ze si to tady tak všechno píšeme, protože pak jsme chytřejší a víme o co si říct a co je ještě mozné pro to udělat.
Nevis jak to je, kdyz chodíš k jednomu lékaři a pak jdeš k jinému a pak se zase vratis? Ja jsem se totiž objednala k ještě jedne Gynekolozce, at tom mám ze dvou stran, ale nevím, zda je to mozné :frowning2:
17. únor 2011 ve 21:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
@duhovka klidně můžeš, to vůbec nevadí :slight_smile: já jsem byla už u dvou jiných gynekologů.
až budu těhu,tak chci zůstat u mého gynekologa a zároveň dojíždět do poradny do Prahy,abych to měla potvrzené :slight_smile:
Přesně tak,musíme si předávat zkušenosti aby jsme byly moudřejší :slight_smile:
17. únor 2011 ve 21:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
@kackag
A tys říkala, ze uz chodíš jinam? Ja jen kvůli pojišťovně, nevím , zda to lékaři proplatí. Nerada bych o toho svého přišla, žádná sranda najít v Praze dobrého gynekologa :frowning2: i kdyz jsem na toho svého četla ošklive recenze, tak nemůžu říct ani popel... Z te dnešní návštěvy u nej jsme byli fakt nadšeni. I kdyz tak by to mělo byt všude, ale zname to. Uz jak psala třeba Veruska, ze ji ani neprohlidli a jak to dopadlo :frowning2:
Odkud jsi, ze do Prahy chceš dojíždět? A hlavně kam?
17. únor 2011 ve 21:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
@duhovka já myslím,že to není problém,když si platíš zdr.pojištění :slight_smile:
já bych chtěla dojíždět k apolináři do poradny pro rizikové těhotenství k dr.Kouckému.On má na www.porodnice.cz skvělou poradnu, kde jsme se od něj dozvěděla docela užitečné rady a myslím,že je to velký odborník na svém místě :slight_smile: Jsme z ústí nad Labem a mám to tak hod cesty,ale tal jednou za 14 dní to vydržím, protože já tady v ÚL chodím k doktorovi,který je sice hodně uznávaný,ale myslím,že u mně podcenil některé věci,ikdyž mám už na něj i mobil a můžu mu kdykoliv zavolat , ale chci to mít tentokrát hodně podchycené i kdyby se ze mně měla stát hysterka a hypochondr,je mi úplně jedno,že budu doktory otravovat :grinning: :grinning:
17. únor 2011 ve 22:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
Dobré ráno holky,
tak mám první noc doma za sebou a ne že bych byla zrovna moc vyspaná, ale blízkost přítele mi hodně pomáhá. Můžeme tu bolest alespoň sdílet společně. Moc jsme se na miminko těšili a byli jsme šťastni, že se nám povedlo otěhotnět vlastně na první pokus snažení. Příští týden nás hned čekají genetické testy, tak snad nebudeme mít nějaký problém tam. Já už dvě zdravé děti mám, tak to snad bude dobré.
Pořád si zakazuji myslet na to, co se odehrálo v nemocnici, ale nějak se to nedaří. Vrací se to tak živě, že okamnžitě brečím, jak želva. Sice jsem měla velké bolesti asi 14 hodin, ale pořád se nechtěly porodní cesty otevřít, co 3 hodiny další a další vyšetření a zavádění tablet a už jsem si připadala, že si snad ty bolesti vymýšlím, když doktor vždycky řekl, že se nic nezměnilo. Už když mi pak v noci zaváděl poslední možnou dávku těch tablet, tak mě přepadala hrůza, že kdoví co budou se mnou dělat druhý den. Nakonec po 5 hodinách od posledních tablet jsem začla konečně krvácet a už to byla otázka asi 2 minut, tak jsem sotva stihla zavolat na sestru a porodila na pokoji v posteli. V ten moment jsem cítila velikou úlevu, že už to mám konečně za sebou, ale po chvíli začlo teprve to opravdové peklo - po psychické stránce a trvá to stále. Nakonec jsi říkám a uklidňuji se, že jsem měla i trochu štěstí v tom obrovském neštěstí a nemusela jsem jít ani na revizi, protože všechno naráz odešlo a tak snad budeme moci se začít snažilkovat o to dříve.
Omlouvám se za tak dlouhou zpověď, ale muselo to ze mě ven.....Jsem ráda, že jste tady holky! Děkuji.
18. únor 2011 v 08:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
já mám právě strašný strach z toho, že mi vyvolávací tablety nepomůžou a že budu muset potratit operativně:( První porod jsem měla vyvolávaný a neotevřela jsem se víc než na 1 cm, tak jsem šla na císaře. Další císař by asi znamenal nemožnost mít děti:((((
Dávají po tom potratu neschopenku?
18. únor 2011 v 09:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
@adonai Snaž se zatím myslet pozitivně a nemysli na potrat,třeba to fakt bude dobré A kdyby ne tak ten zákrok není tak hrozný,daleko horší je potom psychika...Mě to vyvolávali na 26+4 týdnu takže fakt už pozdě a nebylo to ani z daleka tak hrozné jako jsem se bála...Ale Tvůj strach chápu,cítila jsem to také tak..Pro Tebe bude hrozná teť ta doba čekání,je mi Tě moc líto..Ale neztácej naději a kdyby k tomu přece jen došlo můžu Ti pak napsat třeba IP jak se to dělá v Hradci....


@veruska007 Nesmím to vysadil,mudra mě na to konkrétně upozornila,že to bude dlouhodobá léčba,ale jsem si nedala říct,asi je to nerozumné,ale mám potřebu to zvládnout sama a také se moc bojím závislosti..Doufám že to bude dobré a kdyby ne tak to holt opět nasadím...Krásný týden Veru,je Ti ještě blbě?


@kackag Na ty průtoky je teť heparin pozdě i kdyby to byla ta příčina už by to nepomohlo,tam se musí začít hned na počátku kdy se tvoří ty hlavní aterie v placentě...Ikdyž já hned na začáku začala a také to nepomohlo a přitom je prokázané že u mě to byla cévní nedostatečnost,tak nevím...
S tou prací je to dobrý nápad jestli tam stejně nejsi spokojená,záleží jak se rozhodneš s tím novým těhu.,ale jestli je to finančně zajímavé tak by to nebylo na škodu,měla byjsi potom vyšší neschopenku..
18. únor 2011 v 09:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
@adonai Myslím, že se bojíš zbytečně. V ten den jsme tam byly 4 na ukončení těh. a všechny už to měli za sebou a já už taky propadala panice, ale nakonec se to rozjelo po 18-ti hodinách od prvních tablet. Pomáhalo mi často chodit po pokoji a horká sprcha. Sice při těch bolestech nic moc zážitek, ale už jsem fakt měla obavy, že taky budu muset jít na čísař. Doktor mi pak ale řekl, že by to další den zkoušeli ještě jinými přípravky a že se císaři vždycky snaží vyhnou, právě pro možné komplikace s dalším těhotenstvím. Neboj, podaří se ti to, ikdyž to bude třeba taky déle trvat. Mi se to asi rozjelo taky tím, že jsem byla těsně před tím na WC, tak si řekni pak raději i o klystýr. Myslím, že to pomohlo k tomu uvolnění nejvíce. Protože to byl pak opravdu fofr. Je mi líto, že nás musí tolik tímto procházet. Ale nic jiného nám nezbývá, když se chceme dočkat krásných voňavých miminek. A kdy na to jdeš? Budu na tebe myslet a neboj, protože asi i ten stres všechny svaly v těle stahuje a nedovolí se jim povolit. Vím, že se to lehce říká, ale pokus se už myslet dopředu na hezké věci, které tě pak čekají. Je to bohužel nutné zlo a musíš to zvládnout. Držím ti palce!!!
18. únor 2011 v 09:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
@mimisek2011 Ahoj přesně vím jak se dnes cítíš,máš nějaké léky?Dej si napsat ten Lexaurin,já bych to bez něho asi vůbec nezvládla...A budu to opravdu ještě horší až se vrátíš domů,nebo u mě to tak bylo..Ale čas to trochu uklidní..
To že to stále vidíš před očima je normální,u mě je to dnes 6 týdnů,ale vrátí se mi to párkrát za den...Taky si to zakazuji na to myslet a trápit se,ale nejde to...To že jsi nebyla na revizi mě trochu udivuje,ale už jsem se dočetla tolik věcí,všude je praxe jiná..Jako to s těmi léky co se dávají na vyvolání,mě píchli přes břicho do dělohy injekci a oxitocin do žíly v kapačce po celou dobu a pak už mě nechali v klidu,měla jsem epidurál,rodila jsem 16 hodin,ale opravdu náročné z toho byli tak 3 hodiny,žádné vyšetřování nic,jen jsem pak zazvonila když jsem cítila že se něco děje...Budu na Tebe myslet,je mi to moc líto,že se stále děje takové trápení!Když bude nejhůř mysli na nové těhu. a nové miminko,to pomáhá,alspoň mě...Dali Ti alspoň epidurál?Drž se holka!
18. únor 2011 v 09:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
@adonai To má Mimísek pravdu,císaře se neboj,udělají vše možné proto aby jsi porodila normálně,je totiž technicky těžké dělat císaře na tak malém stupni těhu. a zároveň tím šetří i Tebe,já jsem při prvním porodu ležela v kontrakcích 46 hodin,byl to poprvé tak jsem se vůbec neotvírala i přesto že jsem měla horečku,vysoký tlak a takové bolesti že jsem chtěla skočit z okna mi císaře neudělali,pořád mi přidávali oxitocin a léky na bolest,otevřela jsem se pouze na 2 cm a to už jim stačilo,pod narkozou pak to dítě ze mě za pomocí kleští vyndali,nebylo to tak šetrné jako když porodím sama,ale stále lepší nežli císař..V každém případě kdyby na to fakt došlo,domluv si epidurál....
18. únor 2011 v 09:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
@adonai Jo a neschopenku dostaneš určitě,většinou se dává na 6 týdnů...Záleží jak na tom budeš...
18. únor 2011 v 09:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
@felicitta
Díky za podporu. Léky zatím žádné nemám, jdu ke svému dr v pondělí, tak uvidím, jak a tom budu. Zatím mám nemocenskou a ráda bych na ní ještě chvíli byla, než se dám trochu dohromady. Bojím se, že bych v práci neustála ty lidi kolem sebe, kteří všichni věděli, že čekám miminko. Snad mi bude za měsíc lépe a budu se snad na ty lidi i těšit, protože doma to taky asi nebude to pravé ořechové. Musím si najít malé radůstky a nenechat tím trápit celou rodinu. Vím to, ale je to hrozně těžké. Kdyby alespoň to počasí bylo veselejší :frowning2:
Epidurál jsem si nenechala píchnout, protože nesnáším jakékoli injekce a jehly. Bojim, bojim.
A s tou revizí mi doktor říkal, že odešlo opravdu všechno najednou a nechali mě ještě dvě hodiny dál žíznit a hladovět, kdybych začala nějak moc krvácet, ale bylo to už v klidu, tak mě jen pořád kontrolovali ultrazvukem a nebylo to prý opravdu nutné. Což jsem fakt ráda, protože narkoza je pro mě další bubák - mám náběh na trombofilní stavy - leidenská mutace a to by zase znamenaly další injekce na ředění krve. Takže pro mě vlastně opravdu štěstí v neštěstí....
18. únor 2011 v 09:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
@adonai ahoj, zatím ještě nepřemýšlej o takových věcech :wink: zbytečně si je nepřivolávej.Musíš věřit,že to bude dobré :wink: Ty vlastně do našeho tématu ještě nepatříš, tak koukej pozitivně myslet :grinning: :grinning:
18. únor 2011 v 09:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
@mimisek2011 ahoj, držím ti pěstičky ať jsi brzy v pohodě,teď je to nejtěžší období na psychiku :frowning2:
já mám po potratu už 5měsíců,ale stejně na to myslím ksždý den,akorát ne tak intenzivně a silně.Sice to postupně slábne,ale nikdy nezapomenu :frowning2: včera večer jsem zrovna měla slzavé údolí, protože dneska rodí moje kamarádka s kterou jsme plánovali vození kočárku.Měla termín o měsíc později :frowning2:
18. únor 2011 v 09:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
@mimisek2011 Já se toho epidurálu taky děsně bála,ale fakt to vůbec nebylo cítit a veliká výhoda byla že mi pak dělali revizi bez nárkozy jen mi do toho epidurálu něco přidali...Ale jsi to zvládla bez,jsi statečná holka a máš to za sebou...
Já jsem 6 týdnů po zákroku stále na neschopence,taky mi dělá obtíže vidět lidi co mě znají z břichem a toho kroku do práce se moc bojím,vím že se mě nikdo na nic nebude ptát,všichni to vědí a ucčitě se zachovají diskrétně,ale stejně bojím se těch pohledů...Jsi statečná že nechceš trápit rodinu,to já jsem všem dala pěkně zabrat,nedokázala jsem to ovládat...Když Ti bude smutno tak nám napiš třeba Ti to pomůže....
18. únor 2011 v 09:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
@adonai Tak to mi uniklo, že tady ještě nepatříš....To opravdu na to nemysli! Na starosti je vždycky dost času! Mysli pozitivně a nic špatného si nepřipouštěj! Naděje na zdravé miminko je vždycky větší! Tak se toho drž a nepřipouštěj si nic zlého! Moc ti přeji, ať je to vše v pořádku!!! :wink:
18. únor 2011 v 09:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
@adonai Holky mají pravdu,nemysli na to,věř tomu že to bude dobré :slight_smile:
18. únor 2011 v 09:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
@kackag
Vím, že už mě bude tenhle zážitek provázet po zbytek života, ale chceme co nejdříve to zkusit znovu - tedy pokud dopadne ta genetika a doufám, že se nám to brzy podaří. Už mi je přece jen 35 a rizika se pak zvyšují každým dalším rokem. Takže tohle mě jaksi teď drží nad vodou, že si nemůžu dovolit moc propadat smutku a depresi. Navíc mi moc pomáhá přítel, je moje sluníčko, ikdyž vím, že se taky moc trápí.
18. únor 2011 v 10:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
@mimisek2011 tak to máš úplně nejlepší :slight_smile: že máš takového bezvadného přítele. Můj manžel to moc neřeší se mnou, ikdyž vevnitř se asi hodně trápí :frowning2: tak to řeším s vámi nebo s mými kamarádkami.
Jak staré máš už dětičky?? Mně je taky už 36 a mám věk, jenže jsme to začínali zkoušet už v 34letech a dva roky se nedaří a teď neumím tu cestu zastavit :slight_smile: ale zase si říkám,že rodí i 40 leté maminky.
jojo, určitě to zkuste hned po té genetice, pokud se tam nic nenajde, tak podruhé zasebou se to už určitě nestane,jiný problém nemáte, tak to je super.
Horší to je když se neví proč se to stalo, to je můj případ a dalších holek tady, to pak můžeš očekávat i v dalším těhotenství.Ale dělají mi velkou radost holky, berule a veruska, je to taková naše naděje, když vidíš,že se to nakonec povede :slight_smile:
18. únor 2011 v 10:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
@kackag jj, přítel je moooc fajn. Taky nám ale trvalo než jsme se našli :dizzy_face: A dětičky mi jsou taky velkou oporou, jsou sice někdy na zabití, ale to je asi všude. Dceři je už je 16 a synovi 10. My se rozhodli, že bychom chtěli miminko v září, v říjnu jsem si nechala vytáhnout mirenu a hned jsem otěhotněla. Byli jsme tak šťastní. No, ale zatím smutný konec. Říkám si ale, že pokud mi nedělá problém otěhotnět, tak bychom se mohli dočkat brzy. Ale záleží na té genetice. Přítelovo to mělo být první dítě, tak mě to mrzí vůči němu o to víc. Snad nám to výjde.
Je fakt hrozné příběhy některých holek jen číst, natož prožít. Obdivuji je za to a kdybych jen mohla, tak bych jim chtěla pomoct!
18. únor 2011 v 10:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
@kackag Jo a s tím věkem je to jen taková nějaká hranice, kterou by i sami lékaři chtěli v dnešní době posunout. Taky mám v okolí maminy, které rodili ve 44 a naprosto v klidu. Vždyť i doby, kdy ženský chodily do důchodu v 55 je dávno v tahu a my, co půjdeme někdy v 70 letech :stuck_out_tongue_closed_eyes: máme dostatek času :grinning:
18. únor 2011 v 10:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj holky, díky za podporu. Já jsem od přírody strašnej pesimista, tak hned vidím vše nejčerněji a raději si hledám info, ať nejsem zaskočená, kdyby se tak stalo....
18. únor 2011 v 11:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
@mimisek2011 Ahojky, moc mě mrzí, že jsi si musela prožít to co my tady :unamused: , všimla jsem si, že jsi psala, že máš náběh na Leidena, píchala jsi si v těhu injekce na ředění krve?
18. únor 2011 v 11:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
@adonai Ahoj, souhlasím s holkama, nevzdávej se naděje, nic není jisté, pohyby cítíš?
18. únor 2011 v 11:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
@berule ahoj, nemám náběh na leidena, ale mám ho potvrzeného - heterotygota. Ředit jsem zatím nemusela, byla jsem pod kontrolou hematoložky a měla jsem jít zase na odběry ve 24. tt :pensive: U předchozích dvou těhu jsem ani o žádném leidenu nevěděla a děti jsem donosila a jsou naprosto v pořádku. Tak teď jen tiše doufám, že VVV byla u nás zcela náhodně a v příštím těhu to bude o.k. Po pročítání různých diskuzí na téma leiden jsem byla dost vystresovaná, ale já měla ty srážlivé hodnoty i v těhu jako skoro zdravý člověk. Nezbývá nic víc, než doufat :unamused:
18. únor 2011 v 11:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
@mimisek2011 Já se divím, že ti nenasadili injekce. Protože já si píchám od 5.tt a mám "jen" MTHFR heterozygot a stejně jako ty 2 zdravé děti a pak najednou 2 potraty. Můj hematolog řekl, že nic nebudeme riskovat a dal mi injekce. A na diskuzi kam chodím Trombofilie jsou holky co mají Leidena a není žádná bez injekcí, to spíš nám co máme MTHFR nechcou injekce dávat. Jo a moje krevní hodnoty jsou taky naprosto v pořádku, jen málo železa a stejně si píchám a jsem za to ráda. Doufám, že genetika dopadne dobře, budete si dělat i jiná vyšetření?
18. únor 2011 ve 12:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
@berule
No nevím, já narazila na pár holek, které dostaly ty injekce až týden před porodem a pak nějakou tu dobu po porodu. Tak mi to říkala i má hematoložka, že pokud se mi hodnoty nezmění, tak je dostanu až ke konci. No a taky já nepotratila samovolně, byla jsem na ukončení kvůli VVV :frowning2: Uvidím v snad dalším - už brzkém těhu :astonished:
Jo a jaké další vyšetření kromě genetiky máš na mysli?
18. únor 2011 ve 12:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
@felicitta Ahoj, mne je blbe hodne, ale myslim, ze diky tomu, ze malo spim, mela jsem to tak i kdyz jsem cekala Honzika. Obvykle se kol. druhe hodiny v noci vzbudim a uz neusnu. Dnes jsem se vzbudila uz pred jednou, hruza. Ve ctyri mi dosly baterky v prehravaci a sla jsem pracovat na pc.

Chtela bych Te MOC MOC MOC MOC MOC VAROVAT, abys nevysazovala predcasne antidepresiva!!!!! Deprese je zpusobena chemickou nerovnovahou latek v mozku, a to si sama nespravis. Strasne bys tim riskovala. Organismus se potrebuje dat do normalu a neurotransmitery (latky v mozku zodpovedne za prenos impulzu) se opet museji naucit spravne pracovat - proto je ta lecba tak dlouhodoba. Po mesici, jak zaberou leky, tak se citis lip, ale vsechno to funguje jen diky antidepresivum. Jakmile je ted vysadis, za kratkou dobu budes tam, kdes byla, navic budes mit chemickou nerovnovahu v mozku jeste vetsi. Vystavujes se riziku, ze ti priste antidepresiva tak brzy a tak ucinne nezaberou (a mohla bys take vyfasovat mnohem silnejsi s vedlejsimi ucinky), tomu, ze se nerovnovaha narusi jeste vice, budes mit castejsi a silnejsi zachvaty deprese. A hlavne by to mohlo mit vliv na vznik bipolarni poruchy, a to by bylo teprve poradne peklo (a s takovou diagnozou byste asi dite nikdy adoptovat nemohli). Tak se prekonej, zvladej to sama, ale tyhle leky NEVYSAZUJ!!!!
18. únor 2011 ve 12:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
@mimisek2011 Asi ty VVV byly náhoda, já jsem si nechala vyšetřit i štítnou žlázu, tu hematologii a taky tu genetiku. Kamarádka měla první miminko se srdeční vadou a taky jí museli přerušit těhotenství. A teď má 2 caparty a už ten problém nikdy neměla. Takže budu držet pěsti, aby to už bylo všechno v pořádku, až se budete snažit o mimi.
18. únor 2011 ve 12:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
@berule
Díky za podporu. Tu genetiku už máme domluvenou na příští týden a výsledky by měli být kole 20.3. a to už se pak pomalu budeme moci začít snažit... :sweat_smile: Na hematologii chodím normálně a uvidím, co nám třeba doporučí na té genetice. Budu tady průběžně, tak budu informovat :sunglasses:
18. únor 2011 ve 13:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek