Snažení o mimi po zamlklém těhotenství

victary
27. led 2012

Ahoj všechny, které nás to potkalo. Já jsem o mimi přišla v září 2011 (v 35ti letech a poprvé) a teď nastává období, kdy do toho chci jít znova. Však ty pocity a strachy nejsou příjemné a povzbuzující. Proto jsem založila tuto diskuzi,ať si můžeme vzájemně pomáhat, radit a držet nad vodou, kdyby to náhodou zase nevyšlo. Budu se na Vás těšit.

arbag
8. bře 2012

Ahoj holky, mě to také potkalo. Teď v pátek jsem byla na revizi v 8tt. Moje první. Ve skoro 38 letech. A to chci dítě tak od 25. Nějak nebyli tatínci a já si myslela, že dítě by mělo mít oba rodiče.
Jsem psychicky slušně rozhozená. Přítel to asi také nenesl nejlíp, ale on má už šestiletou holčičku tak se s tím srovnal rychleji. Měli jsme už i slušnou krizi. Teď se klima mezi námi už zlepšuje. Už jsem na tom trochu lépe, tak nemám už takové výkyvy nálad.
Mám teď trochu divný problém. Přítel mě hladil a mazlil se a já dostala strašnou chuť na sex. Vím, že mám dodržet šest neděl a jemu jsem to horko těžko vysvětlila, ale já jsem teď podivně napjatá a chtěla bych to... Stalo se to některé a co jste s tím dělaly? 😒 Četla jsem, že spíš chuť není, ale já to mám jinak. 😖
Díky za názory.

macindamh
11. bře 2012

Ahoj holky. Bohužel se přidávám k těm, které si prožily zamlklé těhu. Doktor to zjistil v 11.tt, dal mi ještě týden, jestli se náhodou nestane "zázrak" a objeví se srdíčko. Ale teď v pátek jsem se dozvěděla, že bohužel ne. Jsem z toho úplně na dně, jen brečím a přemýšlím, kde se stala chyba a co jsem udělala špatně. Za dva dny nastupuji do nemocnice na revizi dělohy a jsem z toho vystrašená - nevím, co mě čeká. Na miminko jsem čekala 5 dlouhých let a tak strašně moc jsem ho chtěla... Když jsem se dozvěděla, že jsem těhotná, obrečeli jsme to dojetím s přítelem oba. A teď? Vyhýbám se mu, aby mě neviděl s červenýma ubrečenýma očima. Vím, že už šance na další mimi nebude. Je mi 36 a nemůžu čekat zase 5 let. Pro mě už je asi pozdě a moc dobře si to uvědomuji. Proto jsem z toho tak zdrcená. ☹ Mám hrozný noční můry, nedokážu se na nic soustředit a myslím jen to, že to byla poslední šance mít mimíska. Skoro závidím těm, které jsou o 10 let mladší než já a budou zkoušet dál. Já vám holky přeji ať se daří.

jinjin
12. bře 2012

Ahojky. Také jsem přišla o mimíska a vím, jak to bolí, i když je to v počátku. Poprvé 6tt, na nic jsme nečekali a snažili se dál a o rok později jsem porodila zdravého klučinu. Teď jsme chtěli sourozence a v 9tt revize. S jedním rošťákem se to snáší mnohem lépe, ale i tak je mi ouzko ☹ Zatím nevím, kdy se začnem snažit dál, ani u dr. na ko jsem ještě nebyla. Nebyla nálada, probírám se teprve z nějakého špatného snu. Nejvíc se bojím, aby případné další miminko bylo zdravé, aby toto nebylo varování přírody, že je něco ko ☹ A tak na jednu stranu toužím a těším se na snažení, na druhou se mi do toho moc nechce.
Moc Vám/nám všem přeju brzy kulatá bříška se zdravýma broučkama a poté plné náruče pořádných křiklounů plných sil 😵 Držte se!
Macindamh a známá má teď děťátko, je jí 41 😉 Zravoučkého kloučka Ondráška. Držím palečky ať Vám to ještě vyjde! V okolí není jediná, kdo má dítko po 40tce, tak věř, že není všem dnům konec!

macindamh
12. bře 2012

@jinjin Děkuji za podporu. Nevím, jak to vše dopadne. Miminko bych ještě hrozně moc chtěla, ale nevím, nevím. Pětl let čekání byla opravdu hrozně dlouhá a hlavně stresující doba. Znovu už bych si to nechtěla začít. Navíc se ještě bojím, aby vše nedopadlo zase špatně. Můj přítel je o 20 let starší než já, tak přemýšlíme o tom, jestli to s tím naším věkem není nějak špatně. I když ten můj blázínek vypadá tak na 45 a blbne jako třicetiletý. 😉 Vím, že některé maminy mají mimčo i po 40, ale mají k sobě přiměřeně "starého" partnera. Tak fak nevím. Zítra ráno nastupuji do nemocnice na tu revizi, tak už teď jsem z hoto vystrašená. Žádný doktor mě nic konkrétního neřekl ani nic nevysvětlil. Což je tak trochu deprimující. Uvidíme - až se z nemocnice vrátím, zase napíšu, ať mají jiné holčiny trochu víc informací. Přeji všem klidné snažení a brzy mimíska v bříšku.

gravityoflove
14. bře 2012

Ahoj holky, ja byla na revizi vcera, zamlkle tehotenstvi v 8 tydnu. jak to boli nebudu popisovat, dnes se davam dohromady fyzicky,ale hlavne psychicky. Melo byt prvni. V nemocnici mi doporucili pockat 3 menstrruace,ale moje gynekolozka zase rikala,ze neni potreba a otehotnet muzu hned po prvni mesntruaci. Zatim nevim,co je lepsi,ale verim,ze telo si samo rekne. Preji Vam vsem,at brzy vsechny smutky vystrida radostna zvest.

bibiska1
14. bře 2012

@jinjin tak mámtakový pocit, že prožíváme hodně podobné osudy. Zrovna jsem hledala nějaké spřízněné duše s kterými bych se podělila o můj smutek. Těhotenství jsme měli potvrzené, bohužel nastal zamlklý potrat.

Já holky na revizi nemusela, všechno se to vyřešilo samo. Zřejmě to miminko u nás ukončilo v okamžiku kdy jsem dost neštěstně spadla s Klárkou na schodech. Měla jsem jí v náručí a samo prvně jsem chránila i no apak sebe. Já z toho měla zvklý kotník a dost obražené koleno. Bohužel za tři týdny následovalo oznámeí od Dr. že to vypadá na zamlklé těhu. Revize neproběhla a my se prý můžeme snažit klidně ihned znovu o další štěstí. Mám pít kontryhelový čaj. No tak uvidíme. Pravdou je, že když už máme Klárku tak se to zvládá asi mnohem líp, není moc času nad tím přemýšlet.
A holky pokud jste už jednou otěhotněli, tak se to povede určitě brzy znovu ale už se šťatným koncem 😉

macindamh
14. bře 2012

Ahojky holky. Tak už jsem dnes po revizi zase doma. Včera jsem ji podstoupila a fyzicky jsem docela v poho. Jen tak trochu to pobolívá, dnes už ani nekrvácím. Doktor tvrdil, že nejhorší je 3.den, tak uvidíme. Jinak to bylo docela psycho. Brečela jsem i těsně před uspáním. Anestezioložka mě utěšovala a vůbec všichni byli moc milí. Po probuzení z narkózy to byla další rána, protože o patro víš bylo porodnické oddělení, odkud se neustále ozýval dětský pláč. Já brečela bez přestání. Dostala jsem něc na uklidnění, na bolest a večer na spaní. Teď už to doma zvládám lépe. Mám skvělého partnera, který mě v téhle složité situaci podporuje a pomáhá jak může. Už si to v hlavě začínám rozumně srovnávat, že to vlastně dopadlo tak, jak příroda chtěla. Něco bylo zkrátka špatně, a proto mé tělo toho mimíska nepřijalo. Věřím, že se snad příště zadaří. Přeji to nám všem, které se snažíme.

petrufa86
14. bře 2012

já se taky dneska dozvěděla že sme o mimi přišli. A nejhorší na tom je, že to vypadalo na dvojčátka ☹

macindamh
14. bře 2012

@petrufa86 A v jakém to bylo týdnu? I když tomu teď asi nevěříš, srovná se to - neboj. Fyzicky i psychicky. Já tomu taky nemohla věřit, ale teď přiznávám, že je mi o trošku líp. Asi je to i těmi hormony. Naděje umírá poslední a příležitostí ještě určitě bude moc..... Držím palečky. Kdo si tímhle neprošel, nepochopí, jak se chudák ženská cítí. 😢

petrufa86
14. bře 2012

@macindamh na začátku 7 týdne a tohle byl náš druhý transfer při IVF. První se nepovedl a teď jo a dopadlo to takhle. A ještě to vypadá, že to byly asi dvojčátka. Kéž by stačilo dodržet 6nedělí a mohli bychom jít do dalšího transferu. Máme naštěstí ještě 2 mražáčky. jojo, kdo nezažije, neví o čem mluví. Jojo, já vím, že se to srovná, věšet se nebo řezat žíly si kvůli tomu rozhodně nebudu. 😒

victary
autor
15. bře 2012

Zdravím všechny. Ozývám se po dlouhé době. Já jsem před měsícem přestala brát antikoncepci, že se pokusíme znovu a místo snažení jsem dostala zánět vaječníku, včera jsem se vrátila od doktora a přidal se k tomu i zánět moč. měchýře, takže další antibiotika a vše se posouvá. ☹ Je to hrůza, to čekání. Už bych potřebovala nějaké optimistické zprávy! Držte se všechny.

kockacz
15. bře 2012

@gravityoflove @macindamh @jinjin @arbag holky mrzi mne, ze vam to dopadlo spatne ☹ Bohuzel poprve se to moc neresi, je velka pravdepodobnost, ze to byla jen nahoda a proste se jen nespojilo vse co melo a jak melo. Pokud se na to budete citit psychicky pripravene, sla bych hned do dalsiho snazeni. Jak se rika, mate pohnojeno, verte ze se to tentokrat povede 😉 Navic prichazi jaro, slunicko, teploucko, pozitivni energie a za chvilku mame maj - lasky cas 😀
@petrufa86 Je fajn, ze mas takovy pristup. Drzim palce, aby dalsi pokus probehl uspesne. Budou ti delat nejaka vysetreni?

petrufa86
15. bře 2012

@victary jak je dostane takový zánět vaječníku? (možná hloupá otázka) 😉
@kockacz nevím, dnes jsem volala do CARU že zítra nedorazím na UTZ, že přijdu až ve středu na krev a ařekla sem sestře že bych si o tom docela popovídala s doktorem, že mě v HK nic neřekli - proč se to stalo, jak se to stalo, prostě nic. A nejvíc mě štve, že to vypadalo na 2čátka. ☹ Ale myslím si, že když je to 1 samovolný potrat že mě asi nikam posílat nebudou. Jako štve mě to, sem tak stále slza úkapne, ale to že bych mohla jít co nedjřív na KET by mě strašně pomohlo, na tento zážitek bych zapomněla a mohla bych se těšit, že snad uvidím opět //.

victary
autor
16. bře 2012

@petrufa86 tak to mi bohužel přesně doktor neřekl. Prý jestli jsem nenastydla a pak mi bral stěry, že to mohla způsobit nějaká bakterie. Ale všechny dopadly dobře, takže nevím. ☹ Ale určitě to chce vyležet, já jsem chodila do práce a zřejmě z toho ten další zánět + cysta na vaječníku.

tanka72
22. bře 2012

@macindamh četla jsem tvůj příběh,je to velmi smutné přijít o miminko,vím,jak moc to bolí.V sobotu to bude týden,co jsem byla v nemocnici na revizi pro zamlklé těhotenství v osmém týdnu.Ale hlavně tě chci povzbudit ,že jsi ještě pořád mladá a mimi můžeš mít.Já měla dvě děti po 34 .Ted mi bude 40 a nevyšlo to,stalo se mi to poprvé a jsem z toho v šoku,ale budu zkoušet dál,já věřím svému tělu,že to dokáže.Moc ti držím palce,aby to brzo vyšlo znovu a měla jsi zdravé mimi.

macindamh
29. bře 2012

@tanka72 Ono to bylo všechno nakonec ještě komplikovanější. Po pár dnech od návratu z nemocnice jsem šla odevzdat neschopenku svému gynekologovi, neplánoval klasické vyšetření, ale když jsem mu řekla, že mě stále bolí břicho, pro jistotu se na mě "kouknul" a zjistil, že to malé neživé mimi je ve mně pořád. Okamžitě mě objednal na další revizi, protože prý hrozí spousta komplikací a další den jsem se opět ocitla v nemocnici. Když jsem se pak probrala z narkózy, bylo mi tak strašhně zle, že jsem brečela bolestí, vyčerpáním a nervovým zhroucením prakticky bez přestání. Pak přišla lékařka a sdělila mi, že se ta revize opět nepodařila, i když jsem byla na sále více jak hodinu a půjdu hned druhý den znovu. 😖 To už mě fakt dostalo!!! ☹ Prý u toho bude primář, takže je téměř jistota, že se to už konečně podaří..... Podařilo se, ale ty nervy!!! V životě jsem nic horšího nezažila. Ještě teď se z toho dostávám - jak fyzicky, tak hlavně psychicky. Vše mě bolí a jsem vyčerpaná. Nic tak strašného bych nikomu nepřála zažít. Je to až s podivem, co všechno ženská musí snést a jak moc musí být silná. Pořád jsem z toho smutná, že jsem přišla o vytoužené miminko, ale teď když si to v hlavě probírám, snad se ani snažit už nebudu. Nechtěla bych tenhle bláznivý kolotoč podstoupit znovu. No uvidíme, třeba dostanu sílu a změním názor. Přeji všem ostatním, aby se dařilo a neměli tolik bláznivých starostí jako já.

tanka72
30. bře 2012

@macindamh no to tedy je moc smutné,že jsi musela prožívat tu bolest tolikrát,snad se budeš brzo cítit líp.Já si koupila nějaké dárečky,at mám aspon trochu radost,a tobě přeji brzo pohodu a klid a třeba i tu chut do dalšího snažení.

go
30. bře 2012

Ahoj holky, moc Vas zdravim. Bohuzel jsem jedna z Vas. Minuly tyden jsem byla v 9 tt na kontrole a lekar rekl....zmizela srdecni akce a mimi prestalo rust. Kyretaz probehla v patek. Citim se silene, mimi bylo opravdu vymodlene☹. Rada cty Vase pribehy s krasnym a dobrym koncem, jen vic takovych 🙂

pacient
2. dub 2012

Ahoj všem,taky přidám svou troškou do mlýna.Já otěhotněla 17.srpna 2011,den před narozeninama přítele,v září podle testu zjištěno,obr radost,ale ouha,8.října mně začalo pobolívat břicho jako při ms a začala jsem špinit,jeli jsme na pohotovost,tam doktor řekl,že neni akce srdeční,takže revize,byla možnost ten den,jen čekat kvůli anestezii jelikož jsem ten den ještě měla oběd do noci nebo jet domů.Po odchodu z nemocnice sem začala brečet a drželo se to pár dní(ždycky zhruba v tu hodinu co jsem byla na pohotovosti).Druhý den v 8 večer nástup na zákrok,celou noc ve špitále.Po šestinedělí jsme se hned pustili znova do toho a ono se to okamžitě povedlo,zase ohromná radost,test potrvdil 19.12.,nádhernej vánoční dárek,ale přesně 1.1. kolem 13.hodiny jsem zase začala špinit,okamžitě odjezd na pohotovost a už jsem tušila co se děje,podle doktorky krev v děloze,žádné těhotenství potvrzené,revize podruhé!Teď 7.3. 2012 začala 3.ms po té druhé revizi a my se snažíme o miminko,za 2 dny by měla dorazit ms,tak čekám a doufám !Holky džím vám všem palečky a doufejte jako já!

macindamh
2. dub 2012

@tanka72 Děkuji za podporu. Já jsem z toho všeho pořád nějaká zmatená a nervíky mám na pochodu. Nejradši bych zalezla někam pod zem jako krtek a byla chvíli sama. Dárečky jsem si sice nekoupila, ale objednala jsem si na www.spa.cz DÁMSKÝ PRODLOUŽENÝ VÍKEND v lázních. Dám si masáž, budu relaxovat, procházet se a nějakou tu radost v podobě dárečku sama sobě si v lázních taky určitě udělám. Hlavně mi jde o to, abych opravdu byla pár dní sama a pokusila se to srovnat v hlavě. Nic víc bych si nepřála. Už se těším až odjedu od všech těch všedních starostí - domácnost, zaměstnání apod. Vážně všem od srdce přeji, aby se zadařilo. Je až s podivem, kolik podobných situací vůbec je. Nikdy v životě by mě nenapadlo, že nás je tolik.

tanka72
3. dub 2012

@macindamh tak přesně po tomhle toužím taky.Klid,mír,dojít dovnitř do nitra,zjistit proč se to stalo,meditovat si,promluvit si sama se sebou,vše si srovnat a se vším se vyrovnat,taky jsem přemýšlela nad nějakým pobytem,kde budu sama.krásně si to tam užij,držím palce...........jsi moc fajn a není všem dnům konec,bude líp.....

tanka72
3. dub 2012

@pacient juj to sis tedy už snad to nejhorší vybrala a ted už jen těhu až do konce,moc bych ti to přála,aby to vyšlo se vším všudy!!!

airawen
4. dub 2012

Ahoj, celou noc jsem tu brouzdala a koukala. Nedá mi to , abych se taky nesvěřila, mám za sebou zamlklé těhu, 2.12. jsem byla na revizi, potom mi doktorka nasadila antikoncepci, kterou baštím doteď. S přítelem jsme předtím mimi neplánovali, jemu je 20 let, takže chápu, že děti jsou ta poslední věc, po které by toužil, ale já jsem od té doby taková zahloubaná, uzavřená, připadám si prázdně. Je mi kolik mi je, ale ta chvíle, kdy jsem byla těhotná... Myslím, že vám nemusím nic vysvětlovat. Teď mě čeká takových 6 let čekání, sama jsem se rozhodla, že se o tom před přítelem nezmíním, že s tím musí přijít on. Šílená představa, teď v červnu se bereme... Připadám si jako stroj, dělám věci automaticky, plánuji svatbu automaticky, snažím se přežít. Jenom doopravdy netuším, jak to vydržet těch x let. ☹

pacient
4. dub 2012

@tanka72 taky doufám,že osud už bude nakloněný na naší stranu a teď to konečně vyjde,dneska by měla přijít ms a jestli nepřijde je tu jistá naděje,moc děkuju za podporu.Přeji Vám děvčata všem,abyste vedle sebe každá měla někoho,kdo vás v podrží,jako můj přítel mně,byl mi velkou oporou a moc ho za to miluju.Držím palečky všem !

daasenka85
4. dub 2012

@airawen ☹ to mě strašlivě mrzííííííí!!!! Tuším jak Ti je, protože chci mimčo taky od 21 let, ale nejdřív nebyl partner, navíc jsem studovala.. studium mě sice bavilo, ale kdybych bývale otěhotněla, tak bych si miminko nechala! taky jsem poctivě zobala antikoncepční pilule.. s tehdejším partnerem jsme byli 3 roky, konec studia a moje 25. narozeniny se blížily, antikoncepci jsem po domluvě s partnerem vysadila a co? 8 měsíců žádný menses! vzhledem k tomu, že jsme se chránili přerušovaně, tak neustálé falešné naděje, že jsem těhu,do toho tehdy těhotná kamarádka, která vlastně být maminkou ani nechtěla... no, byla jsem na tom fakt blbě. partner se ale nechtěl úplně přestat chránit, tak jsme se rozešli. v té době jsem se naštěstí bláznivě zamilovala do svého současného partnera, kterému jsem hned zkraje řekla, že bych to moc odkládat nechtěla.

tak po půlroce společného bydlení jsme se loni v únoru přestali chránit, v březnu otěhotněli, 19. dubna 2011 následovala revize, loňské jaro jsem si fakt neužila, ale to asi nemusím psát :-/ v červenci jsme začali znovu, říjen-listopad jsem na tom byla špatně, tak jsme snahu přerušili, v prosinci jsem otěhotněla a šup - mimoděložko! naštěstí se mi nakonec samo vstřebalo, teď v pondělí HCG po skoro 3 měsících krvácení $konečně nula! po další menstruaci můžeme začít znovu. strašně se těším už!! ale dost mě štve, že mám neustále i přes každodenní cíleně zaměřená cvičení (Pilates, cviky Ludmily Mojžíšové) neustále rozhozená záda :-/ myslím, že to je hlavní příčina mých neúspěchů..
tak holky držim pěsti 😉

radunda
13. dub 2012

Ahoj, já jsem otěhotněla v květnu 2011 po asi půl ročním snažení, začátkem července jsem v 10tt. potratila, konstatováno zamlklé těhotenství, následovala revize dělohy. Poté jsem měla menší problémy s pobolíváním vaječníků, byla jsem s tím 3x na gyndě bylo mi doporučena opět HA na srovnání 3-6 měsíců, že se to tak někdy stává, že by mi to mělo srovnat, jakžtakž se mi to srovnalo, po 7 měsících od potratu jsme se začali od února 2012 zase snažit, ale zatím bez úspěchu, po vysazení HA přišla 2x MS, ale teď 1,5 měsíce zatím nic, myslím, že ted naposled nebyla ani ovulace, poprvé myslím, že byla, akorát jsem v té době byla na trhání 3 zubů modrousti, takže si myslím, že se to taky kvůli těm lékům nepovedlo, rentgen, injekce na umrtvení, ATB, ibalginy...ještě jsem neuvedla to, že mi doktor podle UTZ konstatoval syndrom polycystických vaječníků, tudíž MS chodí jak chce, není pravidelná, né pokaždé mám ovulaci. Je to docela k vzteku, když v okolí se rodí děti jak na běžícím pásu, ne že bych to těm dotyčným nepřála, ale kéž by se to konečně povedlo i nám, už to bude skoro 2 roky co si to dítě přeju, je to čím dál intenzivnější a deprimující.

alca22
13. dub 2012

Ahoj holky. Já Sem měla zamlklé těhotenství v září 2010 v 7tt. Byl to šok. Člověk nikdy nevěřil že sse mu to může stát. Nejhorší bylo, že kamarádka otěhotněla ve stejnou dobu jako já a té se těhotenství dařilo. Dr. mi říkl počkat 2 měsíce a pak se můžeme snažit. Já na nic nečekala. Vlítli jsme na to hned po první ms a ono se zadařilo. Teď mám doma 11-ti měsíční princeznu. O tom snažení kdy začít se toho píše spousta. Někdo radí počkat půl roku, někdo 3 měsíce a někdo zase že je nejlepší na to vletět hned po první MS. TAk Vám přeji příjemné snažení a co nejdříve // na testu 🙂

lenickan
21. dub 2012

Ahoj, také se připojuji. zamlklé těhu v 10tt, revize, po 3 dnech křeče, krvácení a opět hospitalizace - čekalo se 3 dny zda se zytek z dělohy nevyplaví "sám" s léčbou oxytocinem, ale bohužel, musela jsem podstoupit druhou kyretáž. Ted jsem 2 den o výkonu a modlím se, aby to už bylo OK a já mohla začít normálně fungovat.
Jednu treperendu už doma máme, tak nám to pomáhá překonat... Druhé miminko jsme si ale strašně přáli a přejeme dál. Uvidím, co mi řekne dr. po 6ti nedělí a kdyby bylo vše OK, vyčkala bych 2MS. Uvidíme co bude, na obě těhotenství jsme čekali dlouho - 2 roky, tak ve srytu duše doufám, že teď by to tak dlouho nebylo...

kopretina22
26. dub 2012

Ahoj holky, tak se k vám taky přidávám....po 1,5roce snažení jsme konečně našli ty vytoužené //. První kontrola byla v pořádku,ale dnes mi doktor sdělil,že těhu neproíhá tak jak má zítra jdu na revizi...celou cestu domů jsem brečela a teď u mě jen bolí hlava....hlavně ať už je to za mnou...

pacient
28. kvě 2012

Ahoj holky,chtěla bych se pochlubit a zároveň vás tím i možná povzbudit,konečně se nám podařilo otěhotnět po 2 revizích , 16.5. se ukázal první pozitivní těhu test (20jedn.).
15.5. 2012 bylo Hcg 22,3 a v pátek 25.5.2012 už 2967.Na utz jdu 6.6.2012,tak doufám,že už tam bude vidět ten náš pidi brouček,v pátek 25. právě ještě nebyl.
Tak se všechny držte a věřte ! 😀