Zemřelo mi dítě

8. května 2017 
Stalo se vám to také? Máte někdy pocit, že to zvládáte a jindy se pod tou bolestí hroutíte? Zkusme si spolu psát, nejlépe rozumí ten, kdo to sám zažil.

Jmenuji se Milena, před rokem mi zemřela dvouletá holčička na herpetickou encefalitidu. Občas se potřebuji z toho vypsat, stále to hodně bolí.
24. bře 2008 ve 21:13  • Odpověz  •  To se mi líbí (8)
Miliharmi-to je mi luto ,ja osobne takuto skusenost nemam,no skus sa pozriet na starnku:www.anjeliky.sk,tam pisu maminy s podobnym osudom.
24. bře 2008 ve 21:15  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
ahoj miliharmi, je mi to velmi luto, ja som potratila a vobec si neviem predstavit stratit uz narodene dietatko. Musi to byt velka bolest, ak si chces precitat o rodicoch v podobnej situacii, tak si pozri stranku www.anjeliky.sk , pred 3 mesiacmi u nas v meste zomrel 5-mesacny chlapcek, zrazilo ho auto v kociku aj s jeho maminkou, ktora zije,a le chlapceka nezachranili, boli na prechadzke a vodic bol opily a zrazil ich na chodniku, hoci som ich vobec nepoznala, doteraz sa z toho neviem spamatat a stale sa mi tisnu slzy do oci, ked si na neho spomeniem.

Budem sa modlit za tvoje dievcatko.
24. bře 2008 ve 21:17  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
Mileno, to je smutné, musela jsi v sobě jistě najít hodně síly, abys to zvládla. Přeji Ti do života už jen samé štěstíčko, i když je mi jasné, že tuhle ránu si sebou poneseš napořád. Ale čas tu jizvu zacelí a nebude to snad už tak bolet ...
24. bře 2008 ve 21:19  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Miliharmi, je mi to ľúto... a neviem si to predstaviť ja som prišla o dieťatko "len" o malililinké v 9tt a aj to bolo strašné hovorí sa, že najhoršie je, keď rodič prežije svoje dieťa
Držím palce
24. bře 2008 ve 21:20  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
autor
Na Anjeliky občas chodím, mám tam i svůj příběh a vzpomínku na Milenku. Ale chtěla bych najít pár maminek, kterým zemřely také větší děti a se kterými bych si mohla psát. Na anjeliky chodí spíš maminky, které přišly o děťátko v těhotenství nebo při porodu či jen krátce po něm.
Vůbec tím nechci říct, že je to lehčí nebo méně bolestné, ale jen je to poněkud jiné. Ta ztráta je jistě stejně bolestná, spíš to prožívání vzpomínek jak hezkých tak smutných je trochu jiné. Nezlobte se, že to tak napíšu, ale zdá se mi, že těmto maminkám víc pomůže nové těhotenství a nové miminko, také je to nejčastější věc, kterou řeší. Mě se nedávno narodil chlapeček, ale mou bolest a stesk po malé to nezmenšilo.
24. bře 2008 ve 21:26  • Odpověz  •  To se mi líbí (6)
miliharmi rozumiem ti, ty si uz mala prezite urcite chvile s tvojou dcerkou a tu ti uz nic a nikto nenahradi
24. bře 2008 ve 21:32  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
miliharmi je mi to velmi luto cim si si presla
ja prisla o nenarodene deti v 5tt a 7tt a bola som sialene smutna tak si asi ani neviem predstavit co prezivas ty mne ked sa maly narodil mi ho hned vzali a povedali nam ze asi sa nedozije rana poviem ti ze teraz niekedy placem ked si to premietnem a to je teraz uz uplne zdravy krasny chlapcek ale ta spomienka na to ma tazi a koli nej som sa rozhodla nemat uz ziadne deti lebo strach zez azijem daco podobne je silnejsi ako tuzba po dalsom dietatku
uplne a chapem ze sa z toho potrebujes niekedy vypisat drzim ti silno palceky aby ta v zivote psrevadzali uz len same stastne chvile drzte sa so syncekom
24. bře 2008 ve 21:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
mili, mrzí mě to
my přišly o mimi v polovině těhu, bylo to zlé
přijít o dítě které vidíš růst a prožíváš s ním to dobré i zlé je asi nejhorší věc která se ženě může stát.
jedno dítě nejde nahradit druhým, bolest a stesk zůstává, ale musíš žít dál
moc držím palečky
24. bře 2008 ve 21:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
viem,ze ti nejde o to,aby sme ta lutovali a preto dufam,ze cas aspon trosku zmierni tvoju bolest.Musis zit pre synceka,lebo on ta potrebuje.Kto nezazil to,co ty,urcite to nepochopi
24. bře 2008 ve 21:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
modli sa k nemu...a tes sa z toho, ze mas v nebi orodovnika a zvlast deticky su blizko pri Bohu a Jeziskovi... moze sluzit ako donasac... ked mas problem, popros ju aby ti pomohla...rada pomoze... rozpravaj sa s nou... ver ze je blizko pri tebe...
vela duchovnej sily...
24. bře 2008 ve 22:02  • Odpověz  •  To se mi líbí (12)
aj ja prajem vela sily a najma radosti zo synceka. Mozno prezivas aj poporodnu depku,tak aj preto ten smutok...Kludne sa z toho vyrozpravaj,mozno sa ti trosku ulavi.Drzim palce a pripajam sa k Julii.Tam v nebicku mas krasneho Anjelika,ktory sa teraz tesi z braceka
24. bře 2008 ve 22:16  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
Tady je Milenčin příběh http://www.mimiangel.cz/story/milenka
25. bře 2008 v 08:48  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
autor
Julia, Etuska víra je to jediné, co mě drží. Někdy si i říkám, že jsem sobecká, že malé je tam dobře, ale stejně mě strašně bolí, že není se mnou. Doufám ve shledání.
25. bře 2008 v 08:51  • Odpověz  •  To se mi líbí (4)
Milenko, tvůj příběh jsem četla před pár dny na Baby-cafe a hrozně jsem to obrečela Vím, že slova útěchy nepomůžou, kdo to nezažil, může si jen představovat, jakou bolest prožíváš. Přeji ti hodně sil!
25. bře 2008 v 08:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj Mili
Moc tě zdravím a jsem ráda,že jsi to tady zkusila.Snad se ti ozve mamka,která prožila,to,co ty/může i do interní pošty/
Holky přečtěte si příběh malé Milenky.Jak se říká-sdělená bolest-poloviční bolest.Prožila jsem hodně moc bolesti a dokážu si představit,jak Mili je.
25. bře 2008 v 08:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
Mili přečetla jsem si tvůj příběh a pláču.Drž se děvče zlaté,jsi velmi ,velmi , statečná.
25. bře 2008 v 09:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Tady je vzpomínka na Milenku http://www.anjeliky.sk/milenka.htm
25. bře 2008 v 09:11  • Odpověz  •  To se mi líbí (8)
Ahoj Mili. Tiez som precitala tvoj pribeh a je to cosi hrozne. Velmi, velmi sa budem modlit za tvoju malinku ale hlavne na teba nech najdes pokoj v dusi a nech ta bolest trosku ustupi.
25. bře 2008 v 09:11  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
Mili, prečítala som si Milenkin príbeh a priznám sa, neviem čo napísať my sa tu sťažujeme na kadejaké blbosti a ty s tvojím dievčatkom ste zažili čosi takéto
25. bře 2008 v 09:22  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
ach jaj, nie nadarmo sa hovorí, že nahroršie čo sa môže stať, že keď ti zomrie vlastné dieťa. je mi to ľúto...
25. bře 2008 v 09:24  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Panebože,já nevím co na to říct,nikdy jsem nic podobného nezažila a věřím a doufám,že nic takového nezažiju,příběh Milenky jsem četla a pláču ... Hodně sil a snad se najde někdo kdo prožil něco podobného jako ty ...
25. bře 2008 v 09:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
mili ,to je hrozné,kto nezažil,asi úplne nepochopí ..Ked som potratila,bolesť bola obrovská ,ale stratiť dieťatko o ktoré si sa starala,hrala sa s ním a všetko,čo k tomu patrí,...zrazu ho niet.... neviem si to predstaviť,asi by som sa zbláznila a to doslovne ...prajem Ti veľa veľa síl a určite sa Milenka na vás z nebíčka pozerá a je rada,že mohla byť s vami,hoci len krátku dobu
25. bře 2008 v 09:49  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
mili vela sil prajem je to najvacsia a najlbolestivejsia rana zivota!!! ja by som zomrela so svojim dietatom... nevedela by som dalej zit.
25. bře 2008 v 09:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
holky brečím tu jako želva je to něco hrozného a ani si nedovedu představit utrpení těch které to zažily
25. bře 2008 v 09:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
Mili...hodne sily preju..nevim, co mam napsat, precetla jsem si o Milence a fakt placu...jsi moc statecna
25. bře 2008 v 10:10  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Mili...drz sa a mysli,ze teraz mas hore Anjelika ktory vas opatruje...aj ked viem,ze to musi byt tazke.
25. bře 2008 v 10:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
Mili, je to mocc smutné, ale máte kolem sebe další dětičky, které Vás naplňují štěstím a láskou a věř, že Milenka na Vás shora dívá a stále Vás miluje. Hodně sily, jste všichni moc statečný. Linda
25. bře 2008 v 10:18  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
mili nám sa to nestalo takže velmi nepomôžeme ale čítala som tvoj príbeh. To čo si písala že sa dialo s vašou malou, teda u nás to nebolo až tak, ale ten plač a spánok to som zažila ani nie pred dvomi týždnami u svojho syna. Správal sa presne tak ako si to popísala. Nakoniec zaspal uplne vysilený u mna v náručí. Len v tom momente som nevedela či zaspáva alebo upadá do bezvedomia. Asi vieš o čom hovorím. Nevieme prečo a z čoho to bolo, zatial to pripisujeme liekom čo dostal do nosa a nejakú reakciu na nich. Teda dúfam že to bolo z toho.
Milenka prajem ti vela síl a nech ti tvoje deturence robia len radosť.
25. bře 2008 v 11:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
Mili - ja nemám slov... len slzy - čítam to v práci, a šéf na mňa len blbo pozerá, prečo plačem ... Ja mám slečnu - už 9-ročnú, bohužiaľ potom už len 3 aborty , ale je iné prísť o nenarodené dieťa ... Bolí to, o to pokoj - ale je to iné ... Podľa mňa sa to ťažko dá porovnať s bolesťou, ktorou si prešla ty a ostatné maminky, ktoré prišli o dieťaťko, ktoré videli rásť, napredovať a potom zrazu z nejakého nepochopiteľného dôvodu nám ho Pán zoberie ... Prečo sa takéto veci musia diať? Prečo?

Mili - je mi to ľúto, tak veľmi ľúto ... Si statočná osôbka!
25. bře 2008 v 11:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj Mili. prave placem , ale nech ti je utechou tvoja mala v nebi. Mam v rodine pripad, ked im zomreli 3 deti.a ked zomrel posledny Misko ja som si myslela, ze to teta nezvladne. A ona i napriek zakazu lekarom otehotnela znova. Narodil sa jej chlapcek a tiez bol na tom zdravotne zle. Vela si vytrpeli,ale uz je z neho velky chlap.nikdy nezabudne na svojich 3 anjelikov a ked mam uplne malicherne tazkosti od nedostatku penazi az po zle spiace dieta , tak si vzdy spomeniem na tetu, ze ako ona by rada vstala k svojim malym detom a nemoze.Je to vsetko velmi tazke, ale zvladnes to. Mas krasnych synov a dcerka sa zhora na vas pozera a strazi vas. A jasne ze sa krasne usmieva. Vela zdavia a vela sil
25. bře 2008 v 11:12  • Odpověz  •  To se mi líbí (7)
Tvůj příspěvek