• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Zemřelo mi dítě

14. prosince 2016 
dobrý večer holky,občas jsem nakoukla jako i jiní do téhle diskuze,je mi od srdíčka vždy smutno ,když čtu ,že je tu další maminka,která už nikdy nepochová své drahé,krásné dítě a máte můj obdiv za to jak jste statečné ženy.
Moje kamarádka začátkem prosince přišla o 3týdenní holčičku,a dnes mi napsala,že jim Markétka poslala ten nejkrásnější dar,čekají dvojčátka :slight_smile: moc jí to přeji a vám také,aby každou z vás už v životě potkalo jen to dobré a brzy jste se dočkali toho počem vaše srdce touží,dítě.
29. dub 2011 v 18:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
obdivuju všechny maminky, kterým se něco takového stalo, já si to nedovedu představit, hlavně kde brát tu sílu a víru žít dál... Díky za tuhle diskuzi, člověk si pak uvědomí, že jeho "velké problémy a trápení" jsou úplně triviální. Držím pěsti ať se narodí nové zdravé živůtky.
11. kvě 2011 v 01:01  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@jarunice Myslim, ze ani maminky, ktorym sa toto nestastie stalo, si to nevedia predstavit, ale nemaju na vyber.. Ano, mas pravdu, vdaka tejto diskusii si uvedomujeme, ake prkotiny riesime, ale to sa ti v tom momente nezda, pretoze kazdy problem, ktory sa tyka teba, sa ti zda ako podstatny... Keby som vsak ja prisla o svoje dieta, asi by ma prispevky ako ten tvoj strasne rozculovali. Ved ony nemali na vyber..
11. kvě 2011 v 07:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahojte baby. aj mne pred 4 rokmi zomrela osemrocna dcerka Tamarka, dnes by mala 12. zomrela na leukemiu, a bolo to ta najhorsia vec na svete co sa mi mohla stat. dovtedy som si myslela ze je strasne to ze ma napr. svokra nema rada, ale az 18. decembra 2006 som zistila ze su aj ine veci na svete strasne. a zial moja Tamarka 21.3.2007 zomrela. vtedy sa mi zrutil cely svet. :frowning2:
11. kvě 2011 ve 13:39  •  3 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@tamulik ahoj je mi to velmi luto, prezit vlastne dieta je skutocne to najhorsie co sa moze cloveku stat, aj ja som sa dovtedy zaoberala takymi blbostami a myslela som ze ake je to velmi dolezite a potom ked sa ti stane toto, tak si uvedomis ze nic nebolo dovtedy az take zle :frowning2: :frowning2: :frowning2:
11. kvě 2011 v 17:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
@ivkamb ahoj ako sa mas? kedy sa zacinate snazit o dalsie mimi ? :slight_smile:
12. kvě 2011 v 09:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
@misinn ahoj no je to o nieco lepsie ako ked som bola po porode, prave dnes je to presne 4 mesiace, no o mimi sa uz snazime dva mesiace, aj doktor mi povedal ze nic proti tomu nema ale ked som bola teraz na preventivke tak mi nasiel ranu na krcku a mam cakat na vysledky cytologie dva tyzdne takze mame snazenie stopnute, ale ani s otehotnenim nejak moc neponahlame, berieme to tak ze ked sa posatsti, tak sa postasti, lebo po porode som chcela hned druhe co najskor a potom ked sa nedarilo, tak som z toho salela, teraz je to uz trochu ine, a ty sa mas ako? vy sa este nesnazite? :slight_smile:
12. kvě 2011 ve 12:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
@ivkamb ano po porode to bolo aj u mna take ze som chcela hned druhe, ale teraz je to uz ine pozeram sa inak na to. my sa chceme zacat snazit tak zaciatkom oktobra. uvidime ak vsetko bude tak ako ma, tak myslim ze oktober to isti :slight_smile:
ja som mala tiez problem teraz s krckom maternice, ale dal mi tabletky a uz je ok, naststie aj cytologia vysla dvojka co je normalny nalez. :slight_smile:
12. kvě 2011 ve 12:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
@misinn tak potom drzim place nech sa v oktobri zadari :slight_smile: ja som zvedava na tie moje vysledky cytologie, len dufam ze to nic nebude :frowning2:
12. kvě 2011 v 17:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj všem...
Máte pravdu, že přežít vlastní dítě je ta nejsmutnější věc na světě. A kdo si to neprožil, tak to nepochopí. Já sama mám 5 měsíční holčičku a znamená pro mě všechno na světě. Nikdy jsem si ani nemyslela, že je možné takhle milovat , proto si nedovenu představit kdyby tu teď nebyla. Proto všem , které tato smutná událost postihla, přeji pevné nervy a obrovskou sílu to zvládnout. A posílám všem hodně energie. Jedinou útěchou nám může být vědomí, že každý tady máme vyměřený svůj čas a v podstatě si sami vybíráme do které rodiny se narodíme a jak tu dlouho budeme. Je to pro nás taková zkouška, co vše jsme schopni zvládnout. Držím všem palce :slight_smile:
12. kvě 2011 v 18:07  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@ivkamb neboj sa bude to v poriadku, kedy mas mat vysledky? dakujeme aj ja ti budem drzat palce ked dostanete zelenu od doktora :slight_smile:
13. kvě 2011 v 10:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
@otynacek dakujeme, ja mam tiez precitanych niekolko knih z ezoteriky, tak sa vzdy tak ukludnujem, ze vsetko to tak ma byt, ze vsetci si vyberame sami co sa mame naucit a aj to ako dlho tu mame byt..
13. kvě 2011 v 10:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
Už jsem několikrát navštívila tuto diskuzi a všechny máte můj velikánský obdiv. Nedokážu a ani nechci si představit jak moc těžké musí být se vyrovnat se ztrátou dítěte :frowning2: Vím, že to bude znít hloupě, ale tato diskuze mi moc pomohla si uvědomit jaké mám obrovské štěstí, že mám zdravé dítě. Moc Vám všem držím palce, abyste se všechny dočkaly a měly brzy v náručí zdravé sladké miminko. Mnoho pusinek pro andílky do nebíčka :slight_smile:
13. kvě 2011 v 10:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
@misinn no vysledky mam mat 17. to je buduci utorok, taka som netrpezliva :unamused: ale nic som na sebe nepozorovala, keby som nesla na preventivku ani o tom neviem :unamused:
13. kvě 2011 v 11:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
@ivkamb presne aj ja som bola takato vyplasena dva tyzdne, tiez ma doktor vyplasil a tak isto som nemala ziadne priznaky. uvidis ze aj ty mozes byt kludna a budes to mat v poriadku :wink:
13. kvě 2011 v 11:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, tak se bohužel vyplnily mé nejstrašnější předtuchy a naše statečná holčička prohrála boj se zákeřnou a těžkou nemocí. Nejsmutnější na tom je to, že Barborka už za sebou měla poslední sérii chemoterapie a až by se jí srovnaly bílé krvinky byli bychom mohli jít domů a na vše zapomenout. Bohužel dostala nějakou infekci, kterou se lékařům nepodařilo identifikovat a neměli vlastně tedy coléčit.......
13. kvě 2011 v 15:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
@miky To me moc mrzi, ani jsem nevedela, ze je mozne takove onemocneni u tak malych deti. Nam umrel v srpnu 2010 chlapecek, narodil se v 5. mesici. Ale ted cekame znovu miminko, tak uz je to trosku lepsi. Moc Ti drzim palce, at se s tim co nejlip a nejdriv naucis zit!
13. kvě 2011 v 16:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
@miky nahodou som si precitala cim ste presli a vidim, ze vas anjelik odisiel do nebicka len pred 2 dnami, na moje narodeniny:frowning2: je mi to velmi velmi luto, ani neviem ako vyjadrit tu lutost, je to nieco, co nechce zazit ziadna maminka a tu vidim tolko bolesti v tejto teme..maminky co si presli niecim ako ty..a je vas tolko..pre teba je to teraz asi najtazsie, najcerstvejsie..tvoja Barborka je nadherne dievcatko, ma krasny usmev a verim, ze sa usmieva z nebicka na vas a iste je vdacna za tie krasne mesiace zivota co s vami stravila...prajem uprimnu sustrast a vela vela sil!! :frowning2: :frowning2: :frowning2: :frowning2: :frowning2: :frowning2:
13. kvě 2011 v 16:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
@veruska007 taky mě nikdy ani ve snu nenapadlo, že 3,5 měsíční miminko může mít mozeček plný zhoubných nádorů :cry: Typ nádoru co měla Baruška se většinou vyskytuje u 3 letých a starších dětí.......... pan doktor, který nás měl na starosti se za svou 15 letou praxi s ničím obdobným nesetkal :cry:
13. kvě 2011 v 18:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
@miky je mi to velmi luto, mozem ti len popriat vela sil do zivota, nech sa co najskor s tym naucis zit, i ked viem ze to nikdy nepreboli, drz sa ako len mozes, keby si si potrebovala o tom popisat, kludne napis IP, budem na teba mysliet :frowning2:
13. kvě 2011 v 19:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
@miky je mi to strasne luto, ja som o barborke citala davnejsie, ako statocne bojovala, potom si sa tu dlho neukazala, ale dufala som, ze sa vam dari....nemozem uverit tejto sprave:(( prajem vela sil
13. kvě 2011 ve 20:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
@miky to mi je velmi velmi luto co sa vam stalo, viem ako sa citis a o to horsie ze vasa princezna uz bola krasna velka slecna.....
14. kvě 2011 v 08:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
tiez niekedy zabludim sem na vase forum. ja som este nerodila, ale mam adoptovanych dvoch malych syncekov, mame ich od malickych babatiek. vzdy ked vas tu navstivim, chodim sa na nich pozriet a dakujem bohu ze su v poriadku. drzim vam vsetkym palce, aby ste mali dostatok sily vsetko ustat. na vasom fore si vzdy uvedomim, ake su niektore moje problemy nepodstatne a hoci prechadzame s manzelom zlym obdobim ani to nie je az take strasne ako to co prezivaju niektore z vas.
14. kvě 2011 v 08:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
@mata25 no aspon niekdo si to oceni ze ma krasne zdravucke deticky, lebo to ze su zdrave je najhlavnejsie no nie? vaz si to ze ti pan Boh daroval co mas a uzivaj si svojich nezbednikov :wink:
14. kvě 2011 v 09:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
@mata25 inac aj ja hocikedy v noci vstanem a divam sa na mojich drobcov a som nesmierne rada ze ich mam (aj ked nasa Emmuska tu s nami nie je) a si aj niekedy poplacem a rozmyslam ze ake by to bolo keby tu bola s nami..... ako by sme santili a aka by uz bola velka slecna - uz by mala vyse 3 rockov.......
14. kvě 2011 v 09:25  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
v pátek jsem byla na gynekologii, protože jsem potřebovala nějaké léky, aby se mi přestalo dělat mlíčko (to je taky strašný. Prsa mám plný mlíčka pro Barušku a ona tu už není :cry: ). Doktor byl tedy moc hodný, předepsal mi Medocriptine, ale zároveň mě jednou věcí zaskočil. Prý by mi doporučil začít "pracovat" na dalším dítěti za cca 3-4 měsíce. Déle by prý nečekal, aby pak v otěhotění kvůli nějakým hormonům v těle nebyl problém. Já tedy nevím, ale přijde mi to strašně brzy. Vždyť ve středu tu ještě Barunka byla a já bych měla pomalu myslet na to, že bych měla být zase těhotná? A hlavně mám pocit, že nemám práva na to být už nikdy šťastná, když ona je teď v nebýčku. Nechce se mi taky chodit vůbec ven, doma je mi dobře, protože tady si mě nikdo nevšímá. Už to vidím až vyjdu ven jak na mě budou všichni soucitně koukat a špitat si za zády, že to je ta co jí umřelo miminko. Když jsme sama se sebou doma tak to jakštak jde, ale jak mi má někdo vyjadržovat upřímnou soustrast, tak to nezvládám. Vždyť většinou ty lidi vůbec neznám, oni neznají mě a ani neznali Báru.....nevím vůbec čím procházíme :cry:
15. kvě 2011 v 15:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
@miky i já příšla o miminko, našemu Honzíkovi by bylo 2,5 roku.... tak strasně to letí a zároveň je to tak šíleně krátká doba, podle toho z jaké stránky se to vezme. Mám druhého syna, kterému bude ve středu 14 měsícu, z vlastní zkušenosti ti mohu řici, že nikdy nezapomeneš, ale to další dítě ti dá chuť žít a hlavně smysl života. Jdi do toho, těhotenství a prvních deset měsíců než se jejich životy jakoby "sloučí" bude krušných. Já to prožívala 46 dní, prakticky můj "druhý" život začal právě po téhle hranici. Konečně jsem se mohla radovat z jeho života, on přežil svého staršího velkého brášku, který ho měl učit lupárny, měli spolu usínat v posteli, měli si spolu hrát.... a on tu není..... tohle tě bude napadat neustále. Je tu kolem mě hodně maminek, které rodily v té době "se mnou", na každé dítě, které se podívám v jeho věku, vidím jeho. Můžu tě ale ujistit, že teď se na ně dívám s určitým nadhledem a slzy zůstávají v pozadí. Vždycky obejmu toho mého miláčka, jako dnes v postýlce před spaním, a říkám mu jak moc ho miluji!!!! Protože nikdy nevím, co se může stát a já mu to nebudu moci dát najevo.
Drž se je to čerstvé, nepřebolí to, akorát si na tu bolest dokážeš zvyknout. Jdi do dalšího miminka a poslouchej svého gynekologa, ví o čem mluví. Nikdo, žádné další dítě, tě Barušku nenahradí, ale pomohou tě jít dál. Vím jak se cítíš s gondolencí, já ani nechodila v černém, ale v bílém a světlém oblečení, měla jsem takové bolesti a smutku v srdci, že jsem nechtěla, aby byl ten smutek ještě navenek. A věř mi, že tyto věci potkávají lidi, kteří jsou silné a tuto tíži svého osudu unesou.
15. kvě 2011 ve 21:41  • Odpověz  •  To se mi líbí (9)
@aninam napsala jsi to tak krásně a pravdivě,nelze nic dodat,jen souhlasit.
15. kvě 2011 ve 22:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
@miky
ahoj. aj ja som prisla o dceru, mala osem rokov. tiez sme sa liecili na onko. prvy rok po pohrebe som bola na liekoch, nemohla som v noci spat, stale som v kazdom dievcatku videla moju Tamarku, no mala som doma este dvojrocneho drobca ( mal dva roky v oktobri a v decembri Tamarke zistili leukemiu, tak sme boli spolu v nemocnici cele vtedy dlhe tri mesiace bez prestavky, a o Radka sa starala babka, kedze manzel bol sluzobne v zahranici), a tak som sa musela pozbierat. potom som otehotnela , a teraz mame 2 a pol rocneho Milanka. asi to niekto zariadil z hora , kedze mne lekar povedal ze uz nebudem mat ziadne babo.
nemozem ti hovorit, ale mas mudreho pana doktora. prides na ine myslienky a ver ze na Barusku nikdy nezabudnes. ale nechcela by, aby si sa otocila zivotu chrbtom. viem cim teraz prechadzas, a prajem ti strasne vela sily, aby si to zvladla. je to strasne obdobie.
15. kvě 2011 ve 22:45  •  3 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj som tu prvy krat na tomto fore a je pre mna az neuveritelne kolko mamiek uz ma malickych anjelikov je to velmi smutne ja uz mam z mojej dcerky tiez anjelika a preto viem ze je to velmi tazke prekonat ked zivot okolo vas ide velkou rychlostou ale pre nas co mame deticky v nebycku ide tak pomaly az stojii a nie a nie sa pohnut dalej a hlavne co robyt mozno raz ked naberiem silu a odvahu napisem tu tiez moj pribeh aby som sa vyrozpravala teraz je to tazke a hlavne komplikovane viem len tolko ze teraz nech mam akokolvek bolest zo straty mojho dievcatka musim sa pozbierat a byt silna lebo zivot ci sa my to paci alebo nie spet sa nevrati a pojde dalej a ja musim mysliet na svojho manzela a byt mu oporou v tychto tazkych casoch tak ako je on oporou pre mna a hlavne udrzat nase manzelstvo a nedovolit aby sme sa odcudzili jeden druhemu lebo aj to sa stava ked nastanu smutne a tazke casy aj ked sa my to lahko pise viem ze to nieje take jednoduche a bude musiet prejst este vela casu aby to vsetko islo tak lahko a jednoducho a budem musiet vynalozit vela sil tak vsetkym mamkam ktore maju anjelikov zelam tiez vela sil,a hlavne krasne spomienky na svoje deticky a aby tie zle ktore tam su (pretoze take sa vzdy najdu hlavne v poslednych chvilach a najme v nemocnici ked vidime nase deticky trpeit) sa pomaly stracali a vsetkym co cakaju babetko nech je zdravucke a tim co sa snazilkuju nech sa im to podari
15. kvě 2011 ve 23:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek